A case series of the use of amniotic membrane (AM) for treating chronic nonhealing wounds. It presents five cases of polymorbid patients with a total of nine chronic nonhealing wounds. The patient group consisted of four men and one woman with various comorbidities, aged 45-72 years. The mean initial wound size was 15.8 cm2, and the mean time from the onset of the wound to the first application of AM was 122 weeks. The wounds were caused by chronic venous insufficiency and/or peripheral arterial disease. Wounds were treated in a standardized protocol. AM was applied weekly in the first month and then every two weeks. Photo documentation of the wound and microbiological colonization was carried out at each visit. In three out of five patients, the AM treatment effectively promoted healing up to complete wound closure. In two cases, the wounds stayed unhealed despite numerous AM applications. Pain relief was noted in all patients. The success of the treatment was closely tied to patient factors, such as adherence to the prescribed treatment regimen and individual patient characteristics. In some cases, treatment failure was observed, possibly due to underlying comorbidities, wound parameters, or poor patient compliance. AM treatment has the potential to become a viable treatment option for these nonhealing wounds. However, the effectiveness of the treatment may be influenced by various patient factors and the underlying cause of the wound. Therefore, it is crucial to have an individualized treatment plan that considers these particular factors.

• MeSH
• amnion * MeSH
• hojení ran * MeSH
• kryoprezervace metody   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

Chemické poleptania sú zrak ohrozujúce poranenia, vyžadujúce okamžitú liečbu. Hlavným cieľom počiatočnej terapie je intenzívny a výdatný výplach spojovkového vaku, za účelom neutralizácie a eliminácie pôsobiacej chemikálie. Ďalšie terapeutické postupy, či už konzervatívne, alebo chirurgické, závisia od klinického nálezu. Cieľ: V kazuistike popisujeme priebeh a liečbu pacientky s poleptaním oboch očí zásaditou látkou. Kazuistika: V práci uvádzame kazuistiku 35-ročnej ženy, s chemickým poleptaním oboch očí alkalickým činidlom. Do troch týždňov nastala úplná reepitelizácia oboch rohoviek. Vzhľadom k tomu sme predpokladali uspokojivú prognózu hojenia, avšak na ľavom oku došlo s odstupom času k lýze rohovky. Stav sa podarilo zvládnuť, ale následne došlo na ľavom oku zrejme v súvislosti s infekciou COVID-19 k závažnej keratouveitíde s hypopyonom a lýzou rohovky, čo v konečnom dôsledku viedlo k eviscerácii postihnutého oka. Výsledky a záver: V kazuistike popisujeme management ľahkého poleptania na pravom oku a komplikovaného stredne ťažkého poleptania ľavého oka zásaditou chemikáliou. Obe oči boli do troch týždňov kompletne prehojené, no nález na ľavom oku sa skomplikoval, čo dospelo v konečnom dôsledku až k eviscerácii postihnutého oka. Ochorenie COVID-19 mohlo prispieť k zhoršeniu nálezu na rohovke alebo mohlo ísť iba o koincidenciu dvoch ochorení a keratouveitída mala závažný priebeh z dôvodu predchádzajúceho ťažkého priebehu hojenia a mnohých komplikácií po chemickom poleptaní oka.

Chemical burns are sight-threatening injuries that require immediate management. The main goal of the initial treatment is prompt and copious irrigation to neutralize and eliminate the chemical, followed by various therapeutic options (conservative and surgical) according to the individual patient’s postinjury findings. Purpose: In this case report, we describe the course and treatment of a patient with chemical alkali burns of both eyes. This study reports the outcomes of an ocular alkali burn patient who became infected with COVID-19 and where severe keratouveitis with corneal graft melting and hypopyon occurred, ultimately resulting in evisceration of the eye. Observations: We report the case of a 35-year-old woman, after an alkali burn of both eyes. Complete re-epithelialization of both corneas occurred within three weeks. Due to this observation, we assumed a satisfactory healing prognosis. However, corneal lysis occurred in the left eye over time. The condition was managed, but subsequently severe keratouveitis with hypopyon and corneal lysis occurred in the left eye, apparently in connection with the COVID-19 infection, which ultimately led to the evisceration of the affected eye. Conclusions and Importance: In the case report, we describe the management of a mild chemical alkali burn of the right eye and a complicated moderate burn of the left eye with an alkaline chemical. Both eyes were completely healed within three weeks. However, the findings on the left eye became complicated, which ultimately led to the evisceration of the affected eye. The disease of COVID-19 could have contributed to the deterioration of the findings on the cornea, or it could have just been a coincidence of two diseases, with the keratouveitis having a serious course due to the previous difficult course of healing and many complications after the chemical burn.

• Klíčová slova
• lýza rohovky,
• MeSH
• amnion transplantace   MeSH
• chemické popálení * diagnóza   etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• COVID-19 komplikace   virologie   MeSH
• dospělí MeSH
• eviscerace oka MeSH
• hydroxid sodný škodlivé účinky   MeSH
• keratokonjunktivitida etiologie   MeSH
• keratoplastika perforující MeSH
• lidé MeSH
• poranění oka * diagnóza   etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• rohovka chirurgie   patofyziologie   patologie   MeSH
• transplantace rohovky MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• amnion MeSH
• biologické krytí MeSH
• diabetes mellitus 2. typu komplikace   MeSH
• gangréna MeSH
• hojení ran MeSH
• komplikace diabetu MeSH
• rány a poranění MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

This study aimed to evaluate the efficacy of cryopreserved amniotic membrane (AM) grafts in chronic wound healing, including the mean percentage of wound closure per one AM application, and to determine whether the healing efficiency differs between AM grafts obtained from different placentas. A retrospective study analyzing inter-placental differences in healing capacity and mean wound closure after the application of 96 AM grafts prepared from nine placentas. Only the placentas from which the AM grafts were applied to patients suffering from long-lasting non-healing wounds successfully healed by AM treatment were included. The data from the rapidly progressing wound-closure phase (p-phase) were analyzed. The mean efficiency for each placenta, expressed as an average of wound area reduction (%) seven days after the AM application (baseline, 100%), was calculated from at least 10 applications. No statistical difference between the nine placentas' efficiency was found in the progressive phase of wound healing. The 7-day average wound reduction in particular placentas varied from 5.70 to 20.99% (median from 1.07 to 17.75) of the baseline. The mean percentage of wound surface reduction of all analyzed defects one week after the application of cryopreserved AM graft was 12.17 ± 20.12% (average ± SD). No significant difference in healing capacity was observed between the nine placentas. The data suggest that if there are intra- and inter-placental differences in AM sheets' healing efficacy, they are overridden by the actual health status of the subject or even the status of its individual wounds.

• MeSH
• amnion * transplantace   MeSH
• hojení ran MeSH
• kryoprezervace MeSH
• lidé MeSH
• placenta * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Peripheral lesion of the facial nerve leads to ipsilateral palsy of facial muscles. Weakening of the orbicularis oculi muscle results in inability to close the eyelids, i.e., lagophtalmos. As a result of lagophtalmos, the lower parts of the eye surface dry and cause a formation of exposure keratopathy of variable severity. Chronic corneal changes lead to development of vascularized corneal scar, which permanently deteriorates the visual acuity. Immediately after the diagnosis of peripheral facial nerve palsy by the neurologist, frequent application of ophthalmic lubricants and an early ophthalmological examination are recommended. The treatment of eye complications depends on the character of corneal involvement and extent of lagophtalmos, considering the possibility of its spontaneous restitution. The therapy is surgical in serious cases, aimed at adjusting the position of the eyelids, and in case of a non-healing corneal ulcer, the amniotic membrane transplant is indicated.

Periferní léze nervus facialis vede ke stejnostranné paréze mimických svalů. Oslabení musculus orbicularis oculi má za následek nedovírání oční štěrbiny, tedy lagoftalmus. V důsledku lagoftalmu osychají dolní části povrchu oka, což se projeví rozvojem různě závažné expoziční keratopatie. Chronické změny rohovky způsobují její jizvení doprovázené vaskularizací a vedou k trvalému zhoršení zrakové ostrosti. Bezprostředně po stanovení diagnózy neurologem je doporučena frekventní aplikace lubrikancií do spojivkového vaku a časné oftalmologické vyšetření. Léčba očních komplikací závisí na charakteru postižení rohovky a rozsahu lagoftalmu s přihlédnutím k možnosti jeho spontánní restituce. Terapie závažnějších stavů je chirurgická, zaměřena na úpravu polohy a postavení víček a v případě nehojícího se vředu rohovky je řešením transplantace amniové membrány.

• MeSH
• amnion MeSH
• anastomóza chirurgická škodlivé účinky   MeSH
• Bellova paréza * chirurgie   etiologie   komplikace   patologie   terapie   MeSH
• blefaroplastika metody   škodlivé účinky   MeSH
• lagoftalmus chirurgie   etiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nervus facialis patologie   MeSH
• oční symptomy MeSH
• oftalmologické chirurgické výkony metody   škodlivé účinky   MeSH
• vestibulární schwannom chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Cíl: Představit použití lidské kryokonzervované amniové membrány (AM) v léčbě chronických ran, specifikovat indikační kritéria pro její aplikaci, protokol aplikace a metodiku převazů. Dalším cílem je seznámení se souhrnnými výsledky studie léčby chronických nehojících se ran pomocí AM a s predikcí zhojení dle dynamiky léčby. Materiály a metody: Standardizace léčby pomocí kryokonzervované AM proběhla v rámci multicentrické studie ve třech klinických centrech. Pacientům s chronickými ranami, kteří se nehojili v průměru po dobu 34 měsíců (minimálně šest týdnů), byla aplikována AM, s pravidelnými vizitami po sedmi dnech. Výsledky: Z 35 pacientů s 43 ranami různé etiologie, bylo po aplikaci AM zcela zhojeno 24 ran (56 %), 10 ran bylo zhojeno částečně (> 50 % plochy rány) (23 %), 9 ran (21 %) se zhojit nepodařilo. Během léčby AM zaznamenali pacienti silný analgetický účinek. Sledování dynamiky hojení vedlo ke stanovení predikčního intervalu pro posouzení schopnosti rány zhojit se pomocí AM na 10–12 týdnů. Závěr: Léčba chronických ran pomocí AM přináší prospěch indikovaným pacientům, jak v akceleraci hojení, tak ve zlepšení kvality života, a to zejména snížení bolesti v oblasti rány.

Objective: This work presents the use of human cryopreserved amniotic membrane (AM) in the treatment of chronic wounds, specifying the indication criteria for its application, application protocol, and wound dressing methodology. At the same time, it presents the summary results of the study of the treatment of chronic non-healing wounds using AM with the prediction of healing according to the dynamics of the treatment. Materials and methods: Standardization of treatment using cryopreserved AM took place within the framework of a multicentre study in three specialist centres. Patients with chronic wounds that did not heal for an average of 34 months (min. six weeks) were treated with AM, with regular visits every seven days. The AM application was carried out 1–2 times in 14 days. Results: Out of 35 patients with 43 wounds of various etiologies, 24 wounds (56%) were completely healed after AM application, 10 wounds were partially healed (> 50% of the wound area) (23%), 9 wounds (21%) failed to heal. During AM treatment, patients experienced a strong analgesic effect. Monitoring the dynamics of healing led to the establishment of a prediction interval for assessing the ability of the wound to heal using AM at 10–12 weeks. Conclusion: The treatment of chronic wounds using AM brings benefits to the indicated patients, both in the acceleration of healing and in the improvement of the quality of life, especially in the reduction of pain in the wound area.

• MeSH
• amnion * fyziologie   MeSH
• biologické krytí * klasifikace   MeSH
• hojení ran MeSH
• kryoprezervace metody   MeSH
• lidé MeSH
• membrány fyziologie   MeSH
• placenta fyziologie   MeSH
• rány a poranění ošetřování   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• alografty ekonomika   MeSH
• amnion * MeSH
• biologické krytí ekonomika   MeSH
• diabetická noha * ekonomika   terapie   MeSH
• farmakologické účinky MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• lyofilizace metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

We evaluated the effect of the application of cryo-preserved amniotic membrane on the healing of 26 non-healing wounds (18 patients) with varying aetiologies and baseline sizes (average of 15.4 cm2 ), which had resisted the standard of care treatment for 6 to 456 weeks (average 88.8 weeks). Based on their average general responses to the application of cryo-preserved AM, we could differentiate three wound groups. The first healed group was characterised by complete healing (100% wound closure, maximum treatment period 38 weeks) and represented 62% of treated wounds. The wound area reduction of at least 50% was reached for all wounds in this group within the first 10 weeks of treatment. Exactly 19% of the studied wounds responded partially to the treatment (partially healed group), reaching less than 25% of closure in the first 10 weeks and 90% at maximum for extended treatment period (up to 78 weeks). The remaining 19% of treated wounds did not show any reaction to the AM application (unhealed defects). The three groups have different profiles of wound area reduction, which can be used as a guideline in predicting the healing prognosis of non-healing wounds treated with a cryo-preserved amniotic membrane.

• MeSH
• amnion * MeSH
• hojení ran * fyziologie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cieľ: Prezentácia výsledkov reoperácie 3 prípadov neuzavretej makulárnej diery (MD) pomocou 23 gauge pars plana vitrektómie (PPV), s rozšírením peelingu vnútornej limitujúcej membrány (MLI) a aplikáciou zátky zo sušenej ľudskej amniovej membrány (hAM) subretinálne cez dieru makuly s následnou tamponádou kavity sklovca expanzným plynom. Materiál a metodika: Diagnóza perzistujúcej diery makuly u troch pacientiek unilaterálne sa potvrdila pomocou SD-OCT. U prvej pacientky sa jednalo o primárnu dieru, u druhej pacientky o sekundárnu dieru po cystoidnom edéme makuly ako následok oklúzie centrálnej vény sietnice a u tretej pacientky bola diagnostikovaná atrofia pigmentového epitelu (RPE) vo foveole niekoľko rokov pred rozvojom MD. Prvé dve pacientky podstúpili reoperáciu o štyri mesiace po primárnej operácii, tretia pacientka podstúpila až dve predchádzajúce pars plana vitrektómie (PPV), poslednú pred jedenástimi rokmi. V úvode operácie sa najskôr vykonala revízia periférie a odstránenie zvyškov sklovca, rozšírila sa zóna peelingu MLI. Pripravila sa zátka zo sušenej hAM. Následne sa plug hAM mikropinzetou inzeroval cez MD subretinálne. Realizovala sa štandardná kryopexia za sklérotómie, výmena tekutiny za vzduch a kavita sklovca sa tamponovala expanzným plynom. Výsledky: U dvoch pacientiek sa dosiahlo uzavretie MD, u tretej pacientky sa značne a dlhodobo zredukovalo cystoidné presiaknutie okrajov a zmešenie priemeru defektu, avšak MD ostala otvorená. Všetky pacientky zaznamenali mierne zlepšenie zrakovej ostrosti a stratu rušivých zrakových fenoménov. Záver: Potvrdili sme, že inzercia hAM plugu je plne indikovaná u perzistujúcich MD aj veľkých rozmerov. Je vhodné bazálnu membránu zátky orientovať smerom k neurosenzorickej časti sietnice a chorionálnu stranu k RPE kvôli rastovým faktorom, ale aj pre konkavitu zátky smerom k RPE. Je možné, že uprednostnenie tamponády perfluoropropánom (C3F8) je výhodnejšie ako tamponáda sulfurhexafluoridom (SF6). Termín reoperácie približne 3-4 mesiace po prvej zlyhanej vitrektómii možno považovať za optimálny.

Purpose: To evaluate the results of 3 cases with persistent macular holes (MH) treated by 23-gauge vitrectomy, extension of internal limiting membrane peeling, a human amniotic membrane (hAM) plug insertion into the subretinal space through MH and expanding gas endotamponade. Material and methodology: The diagnosis of persistent MH in three patients was unilaterally confirmed using SD-OCT. In the first patient a primary MH was present. In the second patient a secondary MH occurred after cystoid macular edema because of central retinal vein occlusion. The third patient suffered with sustained atrophy of the retinal pigment epithelium (RPE) in the foveola several years before the development of MH. All patients were females. The first two patients underwent reoperation four months after the primary surgery, the third patient underwent two previous pars plana vitrectomies (PPVs), the last one 11 years ago. First a revision of the periphery and removal the vitreous was performed, the ILM peeling zone was extended. The plug from the dehydrated hAM was prepared. Subsequently, the hAM plug was inserted via MH subretinally. Standard cryopexy behind the sclerotomies, fluid-for-air exchange, and vitreous cavity tamponade with expansile gas were performed. Results: Two patients achieved MH closure, in the third patient surgery significantly reduced cystoid edema of the MH edges and the MH diameter, but the MH remained open. All patients experienced a mild improvement in visual acuity and loss of disturbing visual phenomena. Conclusion: We have confirmed that hAM plug insertion is feasible for persistent MH even of large sizes. It is essential to orient the basal membrane of the plug towards the neurosensory part of the retina and the chorionic side to the RPE due to growth factors but also for the concavity of the plug towards the RPE. It is possible that the use of tamponade with perfluoropropane (C3F8) is preferable to tamponade with sulfur hexafluoride (SF6). The time of reoperation approximately 3–4 months after the first failed vitrectomy can be considered optimal.

• MeSH
• amnion MeSH
• epiretinální membrána chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• perforace sítnice * chirurgie   MeSH
• vitrektomie metody   škodlivé účinky   MeSH
• vnitřní tamponáda metody   škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• amnion MeSH
• amputace MeSH
• biologické krytí * ekonomika   klasifikace   MeSH
• diabetická noha * komplikace   ošetřování   patologie   terapie   MeSH
• estery aplikace a dávkování   MeSH
• hojení ran MeSH
• kyselina hyaluronová analogy a deriváty   aplikace a dávkování   MeSH
• lidé MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• vředy na noze (od hlezna dolů) etiologie   ošetřování   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH