Onkologický pacient je ohrožován malnutricí v důsledku samotného onemocnění i jeho léčby. Malnutrice a váhový úbytek výrazně ovlivňují přežití (1), ale (zejména v souvislosti s proteinovou deplecí) také fyzickou výkonnost, pooperační komplikace a toxicitu chemoterapie (2). V ovlivnění malnutrice využíváme všechny modality nutriční intervence: dietní poradenství, podávání látek s antikatabolickým a protizánětlivým potenciálem, orální nutriční suplementa (sipping), enterální a parenterální výživu. Nedílnou součástí terapie je také pohybová aktivita. Parenterální výživa, tedy podávání výživy intravenózně, si již v minulosti prošla obdobím nekritického optimismu i skepse a v současné době lze konstatovat, že pokud enterální nebo parenterální výživa vede ke stabilizaci energetické a dusíkové bilance, není rozhodující cesta podání. Nezbytná je však správná indikace, adekvátní dávka, složení, cesta a doba podání a velmi kvalitní ošetřovatelská péče. Problematika indikací, klinického využití, kontraindikací, komplikací a monitorace PV se neliší u pacientů s onkologickým a benigním onemocněním. V posuzování nutričního stavu hraje důležitou roli nutriční terapeut. Je kvalifikován k přesnému zhodnocení nutričního rizika s následným doporučením adekvátní nutriční intervence.
A cancer patient is at risk of malnutrition due to the disease itself as well as its management. Malnutrition and weight loss significantly affect the survival rate as well as (particularly in association with protein depletion) physical capacity, postoperative complications, and toxicity of chemotherapy. All modalities of nutritional intervention are used in managing malnutrition: dietary guidance; administration of agents with anticatabolic and anti-inflammatory potential; oral nutritional supplements (sip feeds); and enteral and parenteral nutrition. Physical activity is an integral component of the treatment as well. Parenteral nutrition, i.e. intravenous administration of nutrition, had been through periods of both uncritical optimism and scepticism in the past, and currently it can be said that if enteral or parenteral nutrition leads to stabilization of energy and nitrogen balance, the route of administration is not decisive. What is required, however, is correct indication, adequate dose, composition, route and duration of administration, and nursing care of very good quality. The issues of indications, clinical utilization, contraindications, complications, and monitoring of parenteral nutrition do not differ between patients with cancer and those with a benign disease. A dietitian nutritionist plays an important role in assessing a patient's nutritional status. He or she is qualified to precisely assess nutritional risks and subsequently recommend appropriate nutritional intervention.
- MeSH
- lidé MeSH
- nádory farmakoterapie komplikace MeSH
- nutriční podpora * MeSH
- parenterální výživa metody normy přístrojové vybavení MeSH
- peroperační péče metody MeSH
- realimentační syndrom metabolismus prevence a kontrola MeSH
- roztoky pro parenterální výživu MeSH
- tukové emulze intravenózní MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND: The management of patients with intraoperative detection of lymph node involvement remains controversial. The most significant aspect is the decision regarding the completion of the cervical procedure, such as hysterectomy, radical hysterectomy, or a fertility sparing procedure. PRIMARY OBJECTIVE: The primary objective of the ABandoning RAd hyst in cerviX cancer (ABRAX) trial is to determine whether the completion of the cervical procedure (ie, radical hysterectomy) improves oncological outcome in patients with intraoperatively detected lymph node involvement before they are referred for definitive chemoradiation. STUDY HYPOTHESIS: We hypothesize that, in patients with intraoperative lymph node involvement, completion of radical hysterectomy or other cervical procedure does not improve the oncological outcome of definitive chemoradiation. TRIAL DESIGN: The ABRAX trial is a multicenter, retrospective, cohort study. Patients with negative lymph nodes in clinical staging, in whom lymph node involvement is detected intraoperatively, are included. Completion or abandonment of the planned cervical procedure stratifies the cohort into two subgroups in which oncological outcome and morbidity will be compared. MAJOR INCLUSION/EXCLUSION CRITERIA: Patients with early stage (pT1a-pT2b) cervical cancer, who did not have positive lymph nodes on preoperative imaging, who were scheduled for primary surgical treatment, and in whom metastatic involvement of pelvic lymph node was found during surgery either as a grossly (macroscopically) involved or on intraoperative pathology assessment will be enrolled. Patients can be included irrespective of surgical approach (minimal invasive surgery or laparotomy) and type of cervical procedure performed (hysterectomy, radical hysterectomy, or a fertility sparing procedure). PRIMARY ENDPOINT: The primary endpoint of this retrospective study is a progression free survival in two subgroups with abandoned or completed cervical procedure followed by definitive chemoradiation in both groups. SAMPLE SIZE: The assumed sample size is 718 patients (in total for both groups). ESTIMATED DATES FOR COMPLETING ACCRUAL AND PRESENTING RESULTS: Estimated end of data collection: December 2019; estimated date of presenting results: Q2/3 2020. TRIAL REGISTRATION: Clinicaltrials.gov: NCT04037124.
- MeSH
- adjuvantní chemoradioterapie MeSH
- doba přežití bez progrese choroby MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické metastázy MeSH
- lymfatické uzliny patologie MeSH
- nádory děložního čípku farmakoterapie patologie radioterapie chirurgie MeSH
- peroperační péče metody MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- staging nádorů MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Před deseti lety byly v časopise Critical Care publikovány výsledky randomizované prospektivní monocentrické práce zabývající se optimalizací hemodynamiky u rizikových pacientů podstupujících plánované nitrobřišní zákroky. Tento přehledový článek přináší kritické zhodnocení výsledků práce a dalšího vývoje v této problematice nazíraný s odstupem jedné dekády.
Ten years ago, the results of randomized prospective single-centrce study aimed to optimize hemodynamics in high-risk patients undergoing scheduled intra-abdominal procedures were published in Critical Care journal. This review article provides a critical assessment of the results of this work and further developments in this area, seen from a distance of one decade.
- Klíčová slova
- hemodynamická monitorace, studie SVVOPT,
- MeSH
- lidé MeSH
- peroperační monitorování metody MeSH
- peroperační péče MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- prospektivní studie MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- tekutinová terapie * metody MeSH
- tepový objem fyziologie MeSH
- umělé dýchání MeSH
- vodní a elektrolytová rovnováha MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- peroperační péče metody MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- umělé dýchání * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
Cíl: Ačkoliv použití endoskopu při transsfe-noidálním přístupu kadenomům hypofýzy výrazně vylepšilo přehled v operačním poli, stále nejsme schopni dokonale vizualizovat supraselámía paraselární prostory. Formou retrospektivní studie prezentujeme naše zkušenosti s prováděním intraoperační magnetické rezonance v konvenční vyšetřovně při endoskopických endonazálních resekcích adenomů hypofýzy. Soubora metodika: Od března 2008 do února 2013 jsme na našem pracovišti operovali endoskopicky endonazálně celkem 50 pacientů s adenomem hypofýzy. První skupinu 25 pacientů bez a druhou skupinu rovněž 25 pacientů již s využitím intraoperačního vyšetření magnetickou rezonancí v konvenční vyšetřovně. Hodnotili jsme nejen četnost radikálních resekcív obou skupinách, ale i prodloužení výkonu ve druhé skupině, vývoj očních a endokrinologických příznaků v obou skupinách a samozřejmě výskyt komplikací. Výsledky: Intraoperační vyšetření magnetickou rezonancí bylo úspěšně provedeno u všech pacientů z druhé skupiny bez komplikací spojených s transportem pacienta nebo provedením vyšetření. Průměrná délka výkonu se prodloužila z 205 na 238 minut (hraničně statisticky nevýznamné). Radikální resekci adenomu jsme dosáhli u sedmi pacientů (28 %) z první skupiny a u 16 pacientů (64 %) z druhé skupiny (statisticky významný rozdíl). Mezi oběma skupinami jsme nezaznamenali statisticky významné rozdíly ve výskytu diabetů insipidu, ve zlepšení perimetru po operaci ani ve výskytu intraoperační a pooperační likvorey. Závěry: Studie potvrdila přínos intraoperační magnetické rezonance ke zvýšení rozsahu resekce adenomů hypofýzy při endonazálním přístupu bez zvýšení počtu pooperačních komplikací. Navíc ukázala, že při příznivé stavební konfiguraci je provádění tohoto vyšetření u endonazálních výkonů bezpečné i v konvenční vyšetřovně.
Aim: Although the usage of an endoscope during the transsphenoidal approach to pituitary adenomas significantly extended the surgeon ́s field of view, we are still not able to visualize suprasellarand parasellar spaces. We are presenting our experience with intraoperative magnetic resonance imaging in traditional MRI suite during endoscopic endonasal pituitary adenoma resection in a form of a retrospective study. Methods: From March 2008 to February 2013 we performed endoscopic endonasal pituitary adenoma resection on 50 patients at our department. Surgical outcomes were compared between the first 25 patients (no iMRI) and the second 25 patients with whom iMRI was used. We evaluated not only the number of total resections in both groups, but also the prolongation of the time of the surgery in the second group. We also evaluated the progression of ophthalmic and endocrinological symptoms in both groups and the rate of complications. Results: Intraoperative magnetic resonance imaging was successfully performed on all of the patients within the second group without any complications connected with the transport of the patient orthe execution of the procedure. The average length of the surgery was prolonged from 205 to 238 minutes (marginally statistically insignificant). We achieved total adenoma resection in seven cases (28%) in the first group and in 16 cases (64%) in the second group (statistically significant difference). Within both of the groups, we did not detect any statistically significant differences in diabetes insipidus occurrence, in postoperative visualfield improvement, and not even in intraoperative and postoperative cerebrospinal fluid leak. Conclusion: The possibility of monitoring the extent of the pituitary adenoma resection during endonasal approach with an intraoperative magnetic resonance imaging significantly improves the results of the surgery. In case of favourable building layout, performing this procedure in traditional MRI suite is safe.
- Klíčová slova
- radikální resekce,
- MeSH
- adenom diagnostické zobrazování MeSH
- chirurgie nosu metody statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie * metody ošetřování přístrojové vybavení MeSH
- nádory hypofýzy * chirurgie diagnostické zobrazování MeSH
- peroperační péče metody MeSH
- reziduální nádor epidemiologie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
BACKGROUND: The need for radical surgery followed by adjuvant chemoradiation may be reduced by abandoning radical surgery in patients in whom lymph node involvement is detected intra-operatively. OBJECTIVES: To analyze, in a retrospective cohort study, the efficacy of the algorithm using intra-operative pathological assessment of sentinel lymph nodes. METHODS: A retrospective single-institution study was carried out, which analyzed data from all consecutive patients with cervical cancer who were referred for primary surgical treatment between May 2005 and December 2015. Inclusion criteria were as follows: (1) TNM stage T1a1 with lymphovascular space invasion, T1a2, T1b, T2a, and selected T2b with incipient parametrial invasion; (2) adenocarcinoma, squamous cell carcinoma, or adenosquamous carcinoma; (3) no evidence of enlarged suspicious nodes or distant metastases on pre-operative imaging; (4) primary surgery with curative intent; (5) successful detection of sentinel lymph node, at least, unilaterally. All patients had at least one sentinel lymph node detected and submitted for frozen section evaluation. When sentinel lymph node involvement was detected intra-operatively, the cervical procedure was abandoned and the patient was referred for definitive chemoradiation. Radical surgery was completed in patients with intra-operative negative sentinel lymph nodes. The reliability of intra-operative sentinel lymph node assessment was evaluated by calculating the sensitivity, specificity, positive predictive value, negative predictive value, positive likelihood ratio, and negative likelihood ratio. RESULTS: The study included a total of 309 patients. Sentinel lymph nodes were detected bilaterally in 86% of the patients. Lymph node positivity was detected intra-operatively in 18 (6%) patients in whom the cervical procedure was abandoned. Adjuvant radiotherapy after completed radical surgery was given to 29 (9%) patients, including 20 patients with macrometastases (8) or micrometastases (12) reported from the final histology, eight patients with positive parametria (all ≤3 mm), and one patient with a positive vaginal resection margin. The sensitivity, specificity, positive predictive value, and negative predictive value for the intra-operative detection of lymph node positivity (macrometastases or micrometastases) was 47% (95% CI 31% to 64%), 100%, 100%, and 93% (95% CI 90% to 96%), respectively. A total of 18 (6%) patients were spared combined treatment owing to the intra-operative sentinel lymph node triage; 29 patients (9%) received combined treatment with both radical surgery and adjuvant radiotherapy CONCLUSIONS: Of 47 patients with high-risk prognostic risk factors (lymph node, parametria, or surgical margin involvement), combined treatment was successfully avoided in 18 (38%). Despite an effort to triage the patients intra-operatively, 9% received a combination of cervical procedure and adjuvant chemoradiation, mostly owing to the low sensitivity of the frozen section in the detection of micrometastases and macrometastases.
- MeSH
- algoritmy MeSH
- dodržování směrnic statistika a číselné údaje MeSH
- dospělí MeSH
- karcinom patologie terapie MeSH
- kombinovaná terapie statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- lymfatické metastázy MeSH
- nádory děložního čípku patologie terapie MeSH
- peroperační péče MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- sentinelová uzlina patologie chirurgie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Cíl studie: Cílem naší práce bylo posouzení variability terapie hypotenze po úvodu do celkové anestezie (GAIH). Typ studie: Multicentrická dotazníková studie. Typ pracovišť: Osm anesteziologických pracovišť různé velikosti z České a Slovenské republiky. Materiál a metoda: Respondenti odpovídali na tři identifikační otázky (pracoviště, délka praxe, specializovaná způsobilost) a deset zjišťovacích otázek týkajících se managementu GAIH v online dotazníku. Byla použita jednoduchá popisná statistika hodnotící zastoupení odpovědí respondentů v absolutních a relativních četnostech. Normalizovaná entropie (H) byla použita k posouzení variability odpovědí. Výsledky: Plně vyplněný dotazník jsme získali od 172 respondentů. Největší míra variability byla pozorována u otázky č. 1.: „Za referenční hodnotu tlaku krve, se kterou porovnávám další hodnoty..., považuji…“ (H = 0,966). Nejnižší míra variability odpovědí byla zaznamenána u otázky č. 4.: „Za hypotenzi považuji pokles…“ (H = 0,070). Závěr: Výsledky práce ukazují vysokou variabilitu názorů na terapii GAIH..
Objective: The aim of our study was to assess the management of hypotension after general anaesthesia induction (GAIH). Design: Multicenter questionnaire study. Setting: Eight different size anaesthesiology departments located in the Czech or Slovak Republics. Materials and methods: The respondents responded to three identification questions (workplace, length of practice, specialized competence) and ten GAIH management questions in our online questionnaire. Simple descriptive statistics describing the representation of the respondents' answers in absolute and relative terms were used. Normalized entropy (H) was used to assess the variability of responses. Results: A fully completed questionnaire was obtained from 172 respondents. The highest rate of variability was observed in question 1.: “As the baseline blood pressure value (BP), to which I compare other BP values, I consider…” H = 0.966. The lowest response variability rate was observed in question 4.: “As hypotension, I consider the decrease of BP…” H = 0.07). Conclusion: Our results indicate high variability of GAIH management among anaesthetists.
BACKGROUND: The Surgical Plethysmographic Index (SPI) and the Analgesia Nociception Index (ANI) have been suggested for the non-invasive intraoperative monitoring of nociception/anti-nociception balance. We aimed to compare patterns of intraoperative use of opioids, postoperative cortisol levels and postoperative pain scores after intraoperative analgesia guided either by ANI, SPI or anesthesiologist's judgment. METHODS: Seventy-two adult ASA I-III patients scheduled for elective neurosurgical spinal procedures were randomized into the ANI group, SPI group and control group. Anesthesia and intraoperative use of opioids (sufentanil boluses based on body weight) were managed according to a strict protocol. The use of sufentanil was targeted to keep ANI value 50-70 in the ANI group, SPI value below individual postinduction baseline value plus 10 points in the SPI group. In the control group, the use of opioids was left at anesthesiologist's discretion. RESULTS: Additional sufentanil boluses were administered earlier in the ANI and SPI groups in comparison to the control group (third dose after 51.8±22.1 vs. 52.7±14.8 vs. 84.5±24.8 min respectively, P=0.001; fourth dose after 61.3±30.1 vs. 57.2±14.1 vs. 120.0±26.2 min, P=0.003, and fifth dose after 78.8±33.7 vs. 74.0±11.6 vs. 146.7±23.2 min respectively, P=0.009). There were no differences in postoperative cortisol levels, time to spontaneous breathing at the end of anesthesia and postoperative pain scores. CONCLUSIONS: Both ANI and SPI guidance significantly modified intraoperative opioid use, but no modification of postoperative cortisol levels and postoperative pain was observed.
- MeSH
- analgezie * MeSH
- dospělí MeSH
- hydrokortison krev MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti * MeSH
- nocicepce * MeSH
- opioidní analgetika terapeutické užití MeSH
- peroperační monitorování metody MeSH
- peroperační péče MeSH
- pooperační bolest diagnóza MeSH
- prospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- sufentanil terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
Úvod: Klinická studie hodnotící efekt peroperační radiofrekvenční ablace karcinomu pankreatu. Metody: Do studie byli zařazeni pacienti s histologicky verifikovaným karcinomem pankreatu. U poloviny z nich (n=24) byla provedena peroperační radiofrekvenční ablace nádoru pankreatu. V kontrolní skupině (n=24) byly provedeny bypasové operace (gastro-entero a hepatiko-jejuno anasto-móza). Žádný pacient nepodstoupil neoadjuvantní onkologickou léčbu. V rámci studie byla v obou skupinách hodnocena tříměsíční morbidita a mortalita, celkové přežití, kvalita života, analgetický efekt a radiologická odpověď. Výsledky: Tříměsíční morbidita a mortalita v RFA skupině dosáhla 41,7 % a 8,3 %. Morbidita a mortalita jako důsledek RFA byly zaznamenány u 16,6 % a 8,3 % nemocných. Medián celkového přežití činil 9,9 měsíce u pacientů RFA skupiny a 8,3 měsíce u pacientů kontrolní skupiny. Rozdíl v přežití nebyl statisticky signifikantní (p=0,758). Očekávané zlepšení kvality života ani analgetický efekt RFA nebyly prokázány. Radiologická odpověď hodnocená dle RECIST kritérií byla následující: progrese onemocnění – 41,6 %, stabilní onemocnění – 45,8 %, částečná odpověď – 8,3 % a kompletní odpověď – 0 % případů. Závěr: Peroperační radiofrekvenční ablace karcinomu pankreatu je proveditelná metoda. Přestože u některých pacientů s lokalizovanými dobře diferencovanými nádory byly výsledky slibné, jasný pozitivní vliv peroperační RFA na celkové přežití pacientů s karcinomem pankreatu prokázán nebyl. V průběhu tříměsíčního pooperačního období RFA nezhoršila kvalitu života, jasné zlepšení kvality života ale prokázáno nebylo. Analgetický efekt RFA rovněž prokázán nebyl.
Introduction: Clinical study evaluating the impact of intraoperative radiofrequency ablation in pancreatic cancer. Methods: Patients with histologically proved pancreatic cancer were included. Two groups were defined. In the RFA group (n=24) intraoperative RFA of the pancreatic tumour was performed. In the control group (n=24) only the bypass procedure was indicated (gastroenteric and hepaticojejunal anastomosis). No patient received neoadjuvant chemotherapy. Three-month morbidity and mortality, overall survival, quality of life, pain relief and radiological response were studied. Results: Overall three-month morbidity and mortality were 41.7% and 8.3%, respectively. RFA related morbidity and mortality reached 16.6% and 8.3%, respectively. The overall median survival time was 9.9 and 8.3 months in the RFA group and in the control group, respectively. The survival difference was not of statistical significance (p=0.758). QoL improvement after RFA was not proved. There was no statistically significant analgesic effect of RFA. Postoperative CT scan assessed as per RECIST criteria displayed progressive disease, stable disease, partial response and complete response in 41.6%, 45.8%, 8.3% and 0% cases, respectively. Conclusion: Intraoperative RFA of locally advanced and metastatic pancreatic cancer is a feasible palliative method. A survival benefit of this meth-od remains doubtful, even though some positive results have been achieved in patients with localized, well-differentiated tumours. Although RFA was not associated with any impairment of the quality of life, no convincing evidence of a positive impact thereof on QoL was shown, either, during the three-month postoperative period. Pain relief was not achieved during the first 3 months after RFA.
