PURPOSE: To investigate potential early risk factors for anastomotic stricture formation and assess the predictive role of post-operative esophagrams. METHODS: A retrospective study of patients with esophageal atresia with distal fistula (EA/TEF) operated between 2011 and 2020. Fourteen predictive factors were tested for stricture development. Esophagrams were used to calculate early (SI1) and late (SI2) stricture index (SI = anastomosis diameter/upper pouch diameter). RESULTS: Of 185 patients operated for EA/TEF in the 10-year period, 169 patients met the inclusion criteria. Primary anastomosis was performed in 130 patients and delayed anastomosis in 39 patients. Stricture formed in 55 patients (33%) within 1 year from anastomosis. Four risk factors showed strong association with stricture formation in unadjusted models: long gap (p = 0.007), delayed anastomosis (p = 0.042), SI1 (p = 0.013) and SI2 (p < 0.001). A multivariate analysis showed SI1 as significantly predictive of stricture formation (p = 0.035). Cut-off values using a receiver operating characteristic (ROC) curve were 0.275 for SI1 and 0.390 for SI2. The area under the ROC curve demonstrated increasing predictiveness from SI1 (AUC 0.641) to SI2 (AUC 0.877). CONCLUSIONS: This study identified an association between long gap and delayed anastomosis with stricture formation. Early and late stricture indices were predictive of stricture formation.
- MeSH
- anastomóza chirurgická škodlivé účinky MeSH
- atrézie jícnu * chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace etiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- stenóza jícnu * etiologie MeSH
- stenóza komplikace MeSH
- tracheoezofageální píštěl * chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Rostoucí incidence malignit jícnu vedla autory k publikaci přehledového článku o možnostech kooperace onkologů s intervenčními radiology. V článku jsou shrnuty aktuální poznatky o indikacích a kon- traindikacích jednotlivých typů stentů a jejich možné komplikace. Článek je také doplněn o zkušenosti pracoviště nevaskulární intervenční radiologie Kliniky radiologie a nukleární medicíny Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno.
Increasing incidence of esophageal malignancies led authors to publish this review article regarding possibilities of cooperation between oncologists and interventional radiologists. In this article we summarize up-to-date information about indications and contraindications of different types of stents and their complications. Article is also supplemented with our experience in department of non-vascular interventions at Department of Radiology and Nuclear Medicine of Faculty Hospital Brno and Faculty of Medicine of Masaryk University.
- MeSH
- diagnostické zobrazování MeSH
- lidé MeSH
- nádory jícnu terapie MeSH
- paliativní péče MeSH
- samoexpandibilní metalické stenty MeSH
- stenóza jícnu * terapie MeSH
- stenty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Inlet patch (IP) představuje ostrůvek heterotopické žaludeční sliznice nacházející se na místě mimo své fyziologické určení. Jeho původ se předpokládá v poruše embryonálního vývoje slizničních vrstev v 11. týdnu embryogeneze. IP může být lokalizován v kterékoli části trávicího traktu od dutiny ústní až po anus. Nejčastějším místem jeho výskytu je proximální jícen. Prevalence heterotopické žaludeční sliznice je v širokém rozmezí od 0,9 do 15 %. Průběh je často asymptomatický, ale v ojedinělých případech se může manifestovat jako chrapot, kašel, pocit cizího tělesa v krku, bolesti v krku apod. Patogeneze vzniku obtíží spočívá v hypersekreci žaludeční kyseliny parietálními buňkami přímo v IP se zánětlivou infiltrací, vznikem vředů, chronických striktur a v extrémních případech dochází až k maligní transformaci. Záchyt této slizniční anomálie se zakládá na kvalitně provedeném endoskopickém vyšetření s důkladným prohlédnutím proximálních částí jícnu a také s využitím možnosti moderních režimů virtuální chromoendoskopie. V kazuistice prezentujeme případ mladého muže vyšetřovaného pro chronické dysfagické a respirační obtíže. Již prvotní ORL vyšetření poukázalo na etiologii potíží v proximálním jícnu. Gastroskopicky byla zjištěna hladká, pro přístroj prostupná stenóza v terénu pro jícen atypické, lososově zbarvené sliznice. Histologicky se jednalo o heterotopickou žaludeční sliznici kardiálního typu. Pro perzistující dysfagické obtíže a recentní aspirační pneumonii bylo po vyloučení nádorového onemocnění nutné provést dilataci stenózy. Po dilataci došlo ke kompletnímu odeznění klinické symptomatologie. Kontrolní histologie potvrdila známky intestinální metaplazie, ale bez dysplastických změn. Pacient byl proto ponechán k endoskopické dispenzarizaci, prozatím bez intervence.
Inlet patch (IP) is an area of heterotopic gastric mucosa outside of its normal location. It probably originates during the 11th week of embryogenesis as a disruption of mucosal layers. Inlet patch can be located anywhere in the gastrointestinal tract, from oral cavity all the way to the anus. The most frequent location of IP is the proximal esophagus. The prevalence of heterotopic gastric mucosa ranges from 0.9 to 15%. The presence of IP is mostly asymptomatic. However, some patients can experience hoarseness, cough, feeling of an obstactle in the throat or a sore throat. The pathogenesis arises from hypersecretion of gastric acid by parietal cells within the IP resulting into infl ammatory infi ltrate, ulceration, chronic strictures and even occasionaly into a malignant transformation. The diagnostics of this anomaly is based on meticulously performed endoscopy with a specific focus on proximal esophagus as well as by means of virtual chromoendoscopy. In our paper, we present a case report of a young male examined for chronic dysphagia and respiratory complaints. The initial ENT examination already revealed the cause of patient’s symptoms in the upper esophagus. During gastroscopy, there was a smooth stenosis of unusual, salmon-like color, which we were able to pass with the endoscope. Histology revealed a heterotopic gastric mucosa resembling gastric cardia. Considering his chronic dysphagia and recent aspiration pneumonia, a dilatation was required. We also excluded malignant transformation. The dilatation was with a complete remission of patient’s symptoms. Repeated histology identified signs of intestinal metaplasia without dysplasia, so we let the patient for observation without intervention.
- Klíčová slova
- heterotopická žaludeční sliznice,
- MeSH
- inhibitory protonové pumpy terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- peptický vřed terapie MeSH
- poruchy polykání * etiologie terapie MeSH
- stenóza jícnu patologie terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- alergie na mléko diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- dítě MeSH
- eozinofilie diagnóza krev MeSH
- ezofágus patologie MeSH
- gastrointestinální endoskopie metody MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- nemoci jícnu diagnóza terapie MeSH
- opožděná diagnóza MeSH
- potravinová alergie * diagnóza terapie MeSH
- stenóza jícnu diagnóza terapie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- alkálie škodlivé účinky MeSH
- chemické popálení * etiologie komplikace terapie MeSH
- detergenty škodlivé účinky MeSH
- edém etiologie komplikace MeSH
- ezofágoskopie metody MeSH
- ezofágus * zranění MeSH
- kojenec MeSH
- kyseliny škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- poruchy polykání etiologie komplikace MeSH
- stenóza jícnu etiologie prevence a kontrola MeSH
- úrazy v domácnosti MeSH
- urgentní zdravotnické služby MeSH
- ústa zranění MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- kojenec MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Postkorozivní striktury horního aerodigestivního traktu jsou vážnou komplikací poleptání ohrožující zdraví pacientů. Při vzniku rozsáhlých striktur nebo nekrózy je obvykle třeba poškozenou část zažívacího traktu zresekovat a obnovit kontinuitu polykacích cest pomocí autologního materiálu. Jestliže je strikturami současně postižen hypofarynx a jícen, je následná léčba obzvláště složitá, protože rekonstrukce této oblasti interferuje s polykáním i dýcháním. Při nutnosti náhrady je technicky nejjednodušší provést totální laryngektomii a resekci postižených částí polykacích cest s následnou rekonstrukcí. Morbidita spojená s totální laryngektomií je pro pacienty, kteří nemají korozivní postižení hrtanu, obvykle neakceptovatelná. Proto se vyvinula technika kolofaryngoplastiky. 35letý pacient požil v suicidálním pokusu kyselinu solnou. Akutně byla provedena ezofagektomie s krční ezofagostomií a totální gastrektomie. Pacient byl indikován k rekonstrukci polykacích cest v druhé době. Vzhledem k plně zachovalému hrtanu byla provedena rekonstrukce hypofaryngu a jícnu technikou kolofaryngoplastiky bez resekce hrtanu. Po intenznivní rehabilitaci hlasu a polykání byla provedena úspěšná dekanylace a obnoven plný perorální příjem.
Postcorrosive strictures of the upper aerodigestive tract are serious complications of caustic injury. In case of development of extensive strictures or necrosis, it is usually necessary to perform a resection of the damaged part of the digestive tract with a restoration of the continuity of the swallowing pathways by autologous material. Simultaneous involvement of the hypopharynx and esophagus makes subsequent treatment very difficult, because the reconstruction of this area interferes with swallowing and breathing. If the replacement is required, it is technically easier to perform total laryngectomy and resection of the affected part of the swallowing tract with subsequent reconstruction. Morbidity associated with total laryngectomy is generally unacceptable for patients without corrosive laryngeal injury. Therefore, the technique of colopharyngoplasty has been developed. A 35 years old patient swallowed hydrochloric acid in a suicidal attempt. Esophagectomy with cervical esophagostomy and total gastrectomy was performed urgently. The patient was indicated for delayed reconstruction of the swallowing tract. Due to the fully preserved larynx, reconstruction of the hypopharynx and esophagus was performed by colopharyngoplasty technique without laryngeal resection. After intensive rehabilitation of voice and swallowing, successful decannulation was performed and full oral intake was restored.
- Klíčová slova
- kolofaryngoplastika,
- MeSH
- chemické popálení chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- pokus o sebevraždu MeSH
- poruchy polykání chirurgie MeSH
- stenóza jícnu * chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Benigní stenózy jícnu vedou k dysfagickým potížím, které znemožňují pacientům přijímat potravu, pacient ztratí tělesnou hmotnost, dochází u něho k malnutrici a je výrazně ne-gativně ovlivněna jeho kvalita života. V klinické praxi máme několik možností léčby. První je farmakologická léčba s aplikací kortikosteroidů, druhou možností je nefarmakologická léčba dilatace jícnu, zavedení stentu, incize nebo provádění samodilatace v domácím prostředí. Třetí alternativou léčby je léčba chirurgická. V naší kazuistice se ukázala samo-dilatace bužiemi jako bezpečná, účinná, dobře tolerovaná metoda s uspokojivým benefi-tem, výsledkem léčby a pozitivním vlivem na kvalitu života pacienta.
Benign esophageal stenoses lead to dysphagic problems that prevent patients from eat-ing, the patients lose weight, suffer from malnutrition, and their quality of life is significantly affected. We have several treatment options in clinical practice. The first one is pharma-cological treatment with the application of corticosteroids, the second is the non-phar-macological treatment of esophageal dilatation, stent placement, incision or self-assisted dilatation at home. The third alternative is the surgical treatment. In our case report, self-as-sisted dilatation has proven to be a safe, effective, well-tolerated method with satisfactory benefit, treatment outcome, and a positive impact on patient's quality of life.
Benigní stenózy jícnu vedou k dysfagickým potížím, které znemožňují pacientům přijímat potravu, pacient ztratí tělesnou hmotnost, dochází u něho k malnutrici a je výrazně ne-gativně ovlivněna jeho kvalita života. V klinické praxi máme několik možností léčby. První je farmakologická léčba s aplikací kortikosteroidů, druhou možností je nefarmakologická léčba dilatace jícnu, zavedení stentu, incize nebo provádění samodilatace v domácím prostředí. Třetí alternativou léčby je léčba chirurgická. V naší kazuistice se ukázala samo-dilatace bužiemi jako bezpečná, účinná, dobře tolerovaná metoda s uspokojivým benefi-tem, výsledkem léčby a pozitivním vlivem na kvalitu života pacienta.
Benign esophageal stenoses lead to dysphagic problems that prevent patients from eat-ing, the patients lose weight, suffer from malnutrition, and their quality of life is significantly affected. We have several treatment options in clinical practice. The first one is pharma-cological treatment with the application of corticosteroids, the second is the non-phar-macological treatment of esophageal dilatation, stent placement, incision or self-assisted dilatation at home. The third alternative is the surgical treatment. In our case report, self-as-sisted dilatation has proven to be a safe, effective, well-tolerated method with satisfactory benefit, treatment outcome, and a positive impact on patient’s quality of life.
Refluxní nemoc jícnu a její typické symptomy pyróza a regurgitace patří mezi nejčastější gastroenterologické problémy. Kromě jícnových potíží narůstá povědomí o mimojícnových projevech nemoci. Diagnóza je založena na anamnéze a u části pacientů endoskopicky viditelném jícnovém poškození. Normální endoskopický nález a nedostatečná odpověď na empirickou terapii zasluhuje podrobnější došetření. Inhibitory protonové pumpy zůstávají základním kamenem terapie. Dlouhodobá udržovací léčba vyvolává otázky rizika nežádoucích účinků a možných jiných alternativ. Tento článek je zaměřen na aktuální diagnostické možnosti a dostupné terapeutické modality pro refluxní nemoc jícnu.
Gastroesophageal reflux disease and its typical symptoms heartburn and regurgitation is one of the most common gastrointestinal disorders. Besides esophageal symptoms awareness of extraesophageal symptoms is increasing. The diagnosis is usually based on history of symptoms and on endoscopically visible esophageal injury in some patients. Normal endoscopic finding and refractory symptoms on standard treatment should evoke further examination. Proton pump inhibitors have been the mainstay of medical therapy. Long term maintenance treatment may raise awareness of side effects and therapeutic alternatives. This review is focused of current available diagnostic and therapeutic strategies for gastroesophageal reflux disease.
- MeSH
- Barrettův syndrom etiologie komplikace MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální MeSH
- fundoplikace metody MeSH
- gastroezofageální reflux * diagnóza komplikace terapie MeSH
- inhibitory protonové pumpy terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- stenóza jícnu MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Kompletní cirkulární endoskopická (submukózní) resekce (CER) provedená pomocí techniky endoskopické submukózní disekce (ESD) je v jícnu zatížena vysokým výskytem pooperačních striktur. Zatím není známa nejúčinnější metoda jejich prevence, jednou z možností prevence je přepažení defektu stentem. Cílem studie bylo najít způsob fixace biomateriálu na metalický stent a poté jeho zafixování v místě CER k prevenci vzniku jícnových striktur na zvířecím modelu. Metoda: Byla použita miniaturní selata z chovu AV ČR v Liběchově (N=10). K endoskopiím jsme používali jednokanálový endoskop. Nejprve jsme ve středním jícnu provedli dva cirkulární slizniční řezy vzdálené od sebe 5 cm a mezi nimi pak CER pomocí disekce endoskopickým nožem. Poté jsme defekt přepažili stentem pokrytým biomateriálem (Xe-Dermou®)) s cílem zajistit ho proti migraci do žaludku. Testovali jsme fixaci pomocí endoklipů (N=3), endoskopickým systémem Apollo (N=1) a závěsem za nosní přepážku pomocí silonové nitě (N=6). Po 1−2 týdnech jsme provedli kontrolní endoskopii s vyjmutím stentu a pitvu. Výsledky: Všechny výkony byly dokončeny úspěšně bez závažných komplikací či úmrtí. Přestože se stenty s Xe-Dermou? podařilo aplikovat na celou resekční plochu, nalezli jsme při pitvě u jednoho zvířete mediastinitidu a jednou paraezofageální absces, nejspíše v důsledku mikroperforací při výkonu. Histologický rozbor ukázal, že po kontaktu s biomateriálem dochází v resekční ploše k uspořádané reepitelizaci již po týdnu od aplikace. Byl-li stent připevněn ke stěně jícnu pomocí endoklipů či endoskopickým systémem Apollo, vždy došlo k jeho migraci. Při zavěšení stentu za dvě silonové nitě nedošlo k dislokaci stentu ani v jednom případě. Závěr: Vyvinuli jsme techniku fixace biomateriálu k povrchu metalického stentu, který jsme použili k prevenci vzniku jícnových striktur po CER. Distanční závěsná fixace stentu silonovou nití se ukázala jako nejúčinnější, fixace pomocí endoklipů či systému endoskopické sutury byly neúčinné.
Introduction: Complete circular endoscopic (submucosal) resection (CER) performed using the endoscopic submucosal dissection (ESD) technique is burdened with a high incidence of post-operative strictures in the esophagus. The most effective method of preventing them is not known so far; one of the possible methods is to prevent these strictures directly at the site of their formation by covering the defect with a stent. The aim of the study was to find a way to fix a selected biomaterial to a stent, and subsequently, to fix the stent at the CER site to prevent esophageal strictures in an animal model. Method: Miniature piglets from the Czech Academy of Sciences’ breeding unit in Libechov (N=10) were used. Endoscopy was performed using a single-channel endoscope. First, we made two circular mucosal cuts spaced 5 cm apart in the middle esophagus and we performed the CER between them using the endoscopic submucosal dissection technique. After that, we covered the defect with a stent coated with biomaterial (Xe-Derma®)) while we tried to prevent stent migration into the stomach. For stent fixation, we tested endo-clips (N=3), the Apollo endoscopic system (N=1) and the suspension technique using two polyamide threads (N=6) anchored in the nasal septum. We performed a control endoscopy, stent removal and subsequent autopsy after 1−2 weeks. Results: All procedures were completed successfully without serious complications or deaths. Although stents covered with Xe-Derma? were applied to the entire resection area, one case of mediastinitis and one paraesophageal abscess were found during autopsy, most likely due to microperforations caused during the procedure. Histological analysis showed that after contact with the biomaterial, re-epithelisation took place within one week of application to the resection area. Stent migration occurred in each case when the stent was attached to the esophageal wall by endo-clips or with the endoscopic suture system (Apollo). There was no stent dislocation in the cases where the stent was suspended by two polyamide threads. Conclusion: We developed a technique of fixing biomaterial to the surface of metallic stents which we used to prevent the formation of esophageal strictures after CER. Distal suspension fixation of the stent with a polyamide thread proved to be the most effective, while fixations by endo-clips or with the endoscopic suture system were ineffective.
