Ciele: Cieľom pilotného projektu bolo zvýšiť testovanie ako aj prepojenie so zdravotnou starostlivosťou o novodiagnostikované osoby s infekciou HIV/HCV/syfilisu a tiež zlepšiť zber a prenos údajov pomocou štandardných nástrojov zberu údajov z komunitných centier poskytujúcich dobrovoľné poradenstvo a testovanie (CBVCT) do národného epidemiologického a monitorovacieho systému. Metódy: Integrované dobrovoľné anonymné testovanie z krvi na HIV, HCV a syfilis bolo realizované pomocou rýchlych testov v období 6 mesiacov (03/2019 až 8/2019). Účastníkom s reaktívnymi výsledkami sa odporučilo, aby navštívili špecialistu za účelom potvrdenia diagnózy a nasadenia terapie. Výsledky: Otestovaných bolo 675 klientov na HIV, 410 na HCV a 457 na syfilis. Medián veku účastníkov sa pohyboval od 24 do 35,6 (IQR:24), 75,3 % z nich bolo mužov, 23,7 % žien a 0,6 % transrodových ľudí. Z hľadiska rizika akvírovania testovaných infekcii 48,9 % zo 675 klientov boli muži majúci styk s mužmi (MSM), 0,3 % osoby pracujúce v sex-biznise (SW), 9,0 % injekční užívatelia drog (PWID), 2,4 % migranti (Mi) a 8,3 % klientov uvádzalo kombináciu týchto rizík. Pilotný projekt odhalil infekciu HIV u 0,4 %, HCV u 2,4 % a T. pallidum u 1,8 % klientov. Len 2 klienti, s potvrdenou HIV infekciou boli prepojení s následnou zdravotnou starostlivosťou. Najvyššia prevalencia HIV bola zistená u MSM/Mi (4,2 %), HCV u PWID (30,8 %) a syfilisu u SW/PWID (7,1 %). Bezkondómový styk so SW, PWID, MSM a HIV pozitívnymi za posledných 12 mesiacov uviedlo 5/92, 41/82, 3/78 a 0/88 odpovedajúcich klientov. Výsledky štúdie boli zahrnuté do ročnej národnej epidemiologickej správy. Záver: Pilotný projekt odhalil potrebu podpory integrovaného testovania v CBVCT, prekonania prekážok pri potvrdzujúcom testovaní a prepojení so zdravotnou starostlivosťou ako aj potrebu integrácie základných údajov v rámci monitorovania a hodnotenia (M&E) testovania v CBVCT do národných systémov surveillance na Slovensku.
Aim: Aim of the pilot was to increase HIV/HCV/syphilis testing and linkage to care of newly diagnosed persons, improve data collection and transfer using standard data collection tools in CBVCT services. Methods: Integrated anonymous voluntary testing from blood for HIV, HCV and syphilis was realised using rapid tests in the period of 6 months (03/2019–08/2019). Participants with reactive results were advised to see a specialist for confirmatory testing and/or treatment. Results: A total of 675 clients were tested for HIV, 410 for HCV, and 457 for syphilis. Participants’ median age ranged from 24 to 35.6 (IQR: 24), 75.3% of them were men, 23.7% were women, and 0.6% identified as transgender. In terms of groups at risk 48.9 % of 675 clients were men who have sex with men (MSM), 0.3 % sex workers (SW), 9.0 % people who inject drugs (PWID), 2.4 % migrants (Mi) and the rest of clients (8.3 %) belonged to groups at combined risk. Pilot revealed HIV, HCV and T. pallidum infections in 0.4 %, 2.4 % and 1.8 % of clients, respectively. Just 2 clients, confirmed HIV-positive, were linked to care. The highest prevalence of HIV (4.2 %), HCV (30.8 %) and syphilis (7.1 %) was found among MSM/Mi, PWID and SW/PWID, respectively. Condomless intercourse with SW, PWID, MSM and HIV-positive person in the last 12 months was reported by 5/92, 41/82, 3/78 and 0/88 of responding clients, respectively. Core indicators were included in the yearly national epidemiological report. Conclusions: Pilot revealed the need to support integrated CBVCT to overcome barriers in confirmatory testing and linkage to care and to integrate core data of monitoring and evaluation (M&E) testing framework at CBVCT services into a national surveillance and M&E systems in Slovakia.
- MeSH
- anonymní testování * MeSH
- hepatitida C diagnóza epidemiologie MeSH
- HIV infekce diagnóza epidemiologie MeSH
- integrované poskytování zdravotní péče metody MeSH
- lidé MeSH
- ochrana veřejného zdraví metody MeSH
- sexuálně přenosné nemoci * diagnóza epidemiologie MeSH
- sexuální a genderové menšiny MeSH
- služby preventivní péče metody MeSH
- syfilis diagnóza epidemiologie MeSH
- uživatelé drog * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Předmětem této studie je kritická reflexe toho, co je tradičně jedním ze základních pravidel ve většině terapeutických komunit zabývajících se léčbou lidí závislých na návykových látkách. Toto pravidlo zakazuje navazování sexuálních a partnerských vztahů mezi klienty v komunitě. Tato etnografická studie klientů a terapeutů v jedné konkrétní komunitě zkoumá, jak klienti vnímají pravidlo zákazu navazování intimních vztahů během léčby a zda se toto vnímání v průběhu léčby mění. Zabývá se také tím, jak se terapeuti dívají na toto pravidlo a jaký dopad má na jejich práci. Klienti komunity vnímali zákaz tak, že zahrnuje více než jen fyzickou intimitu a blízký kontakt, a to i vytváření hlubokých citových vazeb. Každý klient účastnící se studie povinnost dodržovat omezování sexuálních vztahů řešil svým vlastním jedinečným způsobem a vymýšlel osobní strategie, jak situaci zvládnout. Podle terapeutů je regulace sexuálních vztahů zásadní pro udržení vhodného průběhu terapie. Zdůrazňovali, že tyto typy vztahů v komunitním prostředí narušují skupinovou dynamiku a mají škodlivý vliv na terapeutický proces. Mezi klienty a terapeuty byly identifikovány podobnosti v postojích k pravidlu. Obě skupiny informantů byly přesvědčeny o významu pravidla, protože vede klienty k tomu, aby upřednostňovali sebe a svou vlastní léčbu.
This ethnographic study is a critical reflection on what is traditionally one of the cardinal rules within most of the therapeutic communities that are engaged in treating people who are addicted to narcotic drugs. That rule forbids the initiation of sexual relationships and partnership relationships between clients in the community. This study of clients and therapists in one specific community examines how clients perceive the rule that forbids the initiation of intimate relations during treatment, and whether those perceptions change during the course of treatment. It also addresses how therapists view the rule, and the impact it has on their work. The community's clients perceived the prohibition as encompassing more than just physical intimacy and close contact, extending to the formation of profound emotional connections. Each client participating in the study approached the obligation to abide by the restriction on sexual relations in their own unique manner, and devised personal strategies for managing it. The therapists regarded the regulation against sexual involvement as crucial for maintaining the appropriate course of therapy. They emphasized that romantic involvement within the community setting disrupts the group dynamics and has a detrimental effect on the therapeutic process. Similarities and disparities in attitudes toward the rule were identifiable among the clients and therapists. Both groups of respondents were convinced of the rule's significance, as it encourages clients to prioritize themselves and their own treatment.
- MeSH
- lidé MeSH
- poradenství metody organizace a řízení MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek psychologie terapie MeSH
- sexuální partneři * psychologie MeSH
- skupinová psychoterapie organizace a řízení MeSH
- terapeutická komunita MeSH
- uživatelé drog * psychologie výchova MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
AIMS: We measured the association between a history of incarceration and HIV positivity among people who inject drugs (PWID) across Europe. DESIGN, SETTING AND PARTICIPANTS: This was a cross-sectional, multi-site, multi-year propensity-score matched analysis conducted in Europe. Participants comprised community-recruited PWID who reported a recent injection (within the last 12 months). MEASUREMENTS: Data on incarceration history, demographics, substance use, sexual behavior and harm reduction service use originated from cross-sectional studies among PWID in Europe. Our primary outcome was HIV status. Generalized linear mixed models and propensity-score matching were used to compare HIV status between ever- and never-incarcerated PWID. FINDINGS: Among 43 807 PWID from 82 studies surveyed (in 22 sites and 13 countries), 58.7% reported having ever been in prison and 7.16% (n = 3099) tested HIV-positive. Incarceration was associated with 30% higher odds of HIV infection [adjusted odds ratio (aOR) = 1.32, 95% confidence interval (CI) = 1.09-1.59]; the association between a history of incarceration and HIV infection was strongest among PWID, with the lowest estimated propensity-score for having a history of incarceration (aOR = 1.78, 95% CI = 1.47-2.16). Additionally, mainly injecting cocaine and/or opioids (aOR = 2.16, 95% CI = 1.33-3.53), increased duration of injecting drugs (per 8 years aOR = 1.31, 95% CI = 1.16-1.48), ever sharing needles/syringes (aOR = 1.91, 95% CI = 1.59-2.28) and increased income inequality among the general population (measured by the Gini index, aOR = 1.34, 95% CI = 1.18-1.51) were associated with a higher odds of HIV infection. Older age (per 8 years aOR = 0.84, 95% CI = 0.76-0.94), male sex (aOR = 0.77, 95% CI = 0.65-0.91) and reporting pharmacies as the main source of clean syringes (aOR = 0.72, 95% CI = 0.59-0.88) were associated with lower odds of HIV positivity. CONCLUSIONS: A history of incarceration appears to be independently associated with HIV infection among people who inject drugs (PWID) in Europe, with a stronger effect among PWID with lower probability of incarceration.
- MeSH
- HIV infekce * epidemiologie MeSH
- HIV séropozitivita * MeSH
- intravenózní abúzus drog * epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- průřezové studie MeSH
- tendenční skóre MeSH
- uživatelé drog * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Romští uživatelé drog jsou skupinou, která typicky nevyužívá terapeutické služby pro drogově závislé. V ambulantních službách však lze pozorovat vyšší míru sebeúzdravy u romských uživatelů drog než u majoritní populace. Popisovaný jev vychází z dlou- hodobých pozorování a rozhovorů s romskými klienty v kontaktním centru (ambulantním centru sociálních služeb pro uživatele drog) v Jihočeském kraji. Tento článek zkoumá kulturní specifika spojená s odvykáním návykových látek mezi romskými uživateli drog v České republice. Naše analýza sebeúzdravy se zaměřuje na popis motivů pro odvykání drogám spolu s používáním jednotli- vých strategií a specifických rituálů spojených s odvykáním, které jsou vzájemně propojeny v kontextu kulturních specifik romské menšiny v České republice. Výsledky demonstrují vliv sociálního kapitálu, kde se ukazuje vliv širší a soudržnější rodinné sociální sítě. Sociální kapitál byl spolu s vytvořením nové identity nejzásadnějším motivačním prvkem.
Roma drug users are a group that typically do not use therapeutic services for drug addiction. However, a higher rate of self-recovery among Roma drug users can be observed within outpatient services than among the majority population. The described phenomenen is based on long-term observations and interviews with Roma clients at a contact center (an ambulant social services center for drug users) in the South Bohemian Region, Czech Republic. This article examines the cultural specifics associated with substance withdrawal among Roma drug users in the Czech Republic. Our analysis of self-recovery focuses on the description of motives for quitting drug use, along with the use of individual strategies and specific rituals associated with cessation, which are interconnected in the context of the cultural specifics of the Roma minority in the Czech Republic. The results demonstrate the impact of social capital on self-healing, where the influence of a broader and more cohesive family social network is shown. The social capital represented by the family of Roma drug users motivated quitting the most.
Romští uživatelé drog jsou skupinou, která typicky nevyužívá terapeutické služby pro drogově závislé. V ambulantních službách však lze pozorovat vyšší míru sebeúzdravy u romských uživatelů drog než u majoritní populace. Popisovaný jev vychází z dlou- hodobých pozorování a rozhovorů s romskými klienty v kontaktním centru (ambulantním centru sociálních služeb pro uživatele drog) v Jihočeském kraji. Tento článek zkoumá kulturní specifika spojená s odvykáním návykových látek mezi romskými uživateli drog v České republice. Naše analýza sebeúzdravy se zaměřuje na popis motivů pro odvykání drogám spolu s používáním jednotli- vých strategií a specifických rituálů spojených s odvykáním, které jsou vzájemně propojeny v kontextu kulturních specifik romské menšiny v České republice. Výsledky demonstrují vliv sociálního kapitálu, kde se ukazuje vliv širší a soudržnější rodinné sociální sítě. Sociální kapitál byl spolu s vytvořením nové identity nejzásadnějším motivačním prvkem.
Roma drug users are a group that typically do not use therapeutic services for drug addiction. However, a higher rate of self-recovery among Roma drug users can be observed within outpatient services than among the majority population. The described phenomenen is based on long-term observations and interviews with Roma clients at a contact center (an ambulant social services center for drug users) in the South Bohemian Region, Czech Republic. This article examines the cultural specifics associated with substance withdrawal among Roma drug users in the Czech Republic. Our analysis of self-recovery focuses on the description of motives for quitting drug use, along with the use of individual strategies and specific rituals associated with cessation, which are interconnected in the context of the cultural specifics of the Roma minority in the Czech Republic. The results demonstrate the impact of social capital on self-healing, where the influence of a broader and more cohesive family social network is shown. The social capital represented by the family of Roma drug users motivated quitting the most.
The aim of this study was to define the typical groups of users of psychedelics and alike psychoactive substances in Czechia regarding various variables such as demographics, their patterns of use, or motivation for use. Data from 890 Czech respondents were collected through an online questionnaire as a part of The National Psychedelic Research Project. Subjects reported experience with the use of 29 selected substances by answering 133 questions of the questionnaire. Cluster analysis based on answers on last year use was performed, and descriptive statistics was used for 18 questions from the questionnaire. Six groups of users were identified with distinguished users and demographic characteristics, namely, The most experienced; Pure smokers; Highly educated mild users; Past-time users with families; Responsible (party) students and Deep meaning natural substance users. Groups differ mainly in the type of substances used, frequency of use last year, and demographics. Our findings highlight several patterns typical for psychedelics and alike psychoactive substances use in Czechia in each of the groups and the need for targeted drug prevention services, the raise of public awareness regarding this topic, and a possible reevaluation of the legal status of some substances. Results can be useful for health-care providers, social workers, and policy-makers.
- MeSH
- halucinogeny * MeSH
- lidé MeSH
- poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek * epidemiologie MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- uživatelé drog * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- ambulantní péče * MeSH
- dospělí MeSH
- duševně nemocní MeSH
- křehký senior MeSH
- lidé bez domova MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- sociální zranitelnost MeSH
- urgentní zdravotnické služby MeSH
- uživatelé drog MeSH
- zranitelné populace * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
The global effort to eliminate HCV infection requires new approaches to accessing and testing the affected population in a setting with as low of a threshold as possible. The focus should be on socially marginalized people who inject drugs (PWIDs) and who are not willing or able to visit standard medical services. With this vision, we established an outreach service-a testing point in an ambulance in the park in front of the Main Railway Station of the capital city of Prague-to provide bloodborne disease testing and treatment. The service was available every week on Wednesday afternoon. Over the initial two years of our experience, 168 unique people were tested. Of them, 82 (49%) were diagnosed with chronic HCV infection and were eligible for treatment with antivirals. Of these, 24 (29%) initiated antiviral treatment over the study period, and 17 (71%) of these individuals achieved a documented sustained virological response. Offering medical services in PWIDs' neighborhoods helps overcome barriers and increase the chances that they will become patients and begin HCV treatment. The described outcomes appear promising for reaching the vision of linkage to the care of such a hard-to-reach population and can serve as a feasible model of care for further expansion.
CÍLE: Cílem textu je zodpovědět otázku: Jaká negativa může přinášet participace v kontextu sociální práce? TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Mezi teoretická východiska textu patří kritická sociální práce, demokratický model participace, uznání expertnosti na základě žité zkušenosti s užíváním drog, bezdomovectvím a/nebo prací v sexbyznysu a koncept marginalizace. METODY: Kvalitativní výzkumný přístup textu je založen na deduktivní kvalitativní analýze a mnohonásobné případové studii 21 polostrukturovaných rozhovorů s lidmi se zkušeností a pomáhajícími pracovníky. VÝSLEDKY: V článku je představeno 6 hlavních okruhů negativních dopadů či důsledků participace, které vyvstaly z výpovědí dotazovaných. Konkrétně se jednalo o psychickou náročnost, narážení na vlastní limity, chybějící formální rámec, nepřijetí profesionály, obtížnou dostupnost a vyhoření. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Popsaná negativa mohou sloužit ke zvědomění souvislostí a možných dopadů participace pro pomáhající pracovníky, lidi se zkušeností, pro manažery a vedoucí služeb, kteří chtějí pracovat participativně, aby mohli těmto negativům předcházet.
OBJECTIVES: The aim of the text is to answer the question: What negatives can participation bring in the context of social work? THEORETICAL BASE: The theoretical background includes critical social work, a democratic model of participation, recognition of expertise based on lived experience with drug use, homelessness and/or sex work and the concept of marginalization. METHODS: The qualitative research approach is based on deductive qualitative analysis, on multiple case studies of 21 semi-structured interviews with helpers and people with experience. OUTCOMES: The article presents 6 main areas of negative impacts or consequences of participation, which arose from the statements of respondents: mental demands, reaching one’s own limits, lack of a formal framework, non-acceptance of professionals, difficult accessibility, and burnout. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The described negatives can serve to realize the context and possible impacts of participation for helpers, people with experience, and for service managers who want to work in a participatory way in order to prevent these negatives.
