Extraskeletal myxoid chondrosarcoma (EMC) is a rare sarcoma of uncertain lineage. Insulinoma-associated protein 1 (INSM1) has recently been described as a highly specific and sensitive immunohistochemical marker for EMC. The goal of this study was to evaluate the diagnostic significance of INSM1 immunohistochemistry in EMC. Furthermore, correlations between molecular and morphological findings were performed. Sixteen of 17 EMC cases were stained with the INSM1 antibody. Tumors with at least 5% INSM1-positive cells and any staining intensity were considered positive. Molecular testing was successfully performed in 12/17 cases. The immunohistochemical analysis detected 13 INSM1-positive (81%) and 3 INSM1-negative tumors (19%). The extent of the staining was classified as 1+ in 7 cases (44%), 2+ in 2 cases (13%), 3+ in 2 cases (13%) and 4+ in 2 cases (13%). Intensity of immunostaining was weak in 5 cases (31%), moderate in 2 cases (13%) and strong in 6 cases (38%). Molecular assays revealed 8 EWSR1::NR4A3 positive tumors (67%), 2 TAF15::NR4A3 positive tumors (17%), 1 TCF12::NR4A3 positive tumor (8%) and 1 NR4A3 positive tumor (8%) in which no other gene alteration was identified. Two of them, namely TCF12 positive and one TAF15 positive tumors, were highly cellular and partially associated with pseudopapillary architecture. Our study found that moderate/strong expression of INSM1 in more than 25% of tumor cells was present in only 31% of cases. Thus, the diagnostic utility of INSM1 is rather low. Two morphologically unique cases of non-EWSR1 rearranged EMC with an extremely rare pseudopapillary growth pattern are also reported.
- MeSH
- chondrosarkom * diagnóza genetika MeSH
- DNA vazebné proteiny genetika MeSH
- fúzní onkogenní proteiny genetika metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- nádory z pojivové a měkké tkáně * genetika MeSH
- receptory thyreoidních hormonů genetika MeSH
- represorové proteiny genetika MeSH
- sarkom * genetika MeSH
- steroidní receptory * genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- chondrosarkom genetika MeSH
- dědičné nádorové syndromy * MeSH
- Ewingův sarkom genetika MeSH
- gastrointestinální stromální tumory genetika MeSH
- genetická predispozice k nemoci MeSH
- genetické testování * MeSH
- geny MeSH
- lidé MeSH
- Liův-Fraumeniho syndrom diagnóza genetika prevence a kontrola MeSH
- mutace MeSH
- neurofibrosarkom genetika MeSH
- osteosarkom etiologie genetika MeSH
- rhabdomyosarkom genetika MeSH
- sarkom * genetika klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Popisováno je pět případů periostálního osteosarkomu dětí a mladých dospělých ve věku 9 - 23 let (průměr 15 let) uložených čtyřikrát ve femuru a jednou v tibii; velikost byla 6 - 18 cm (průměr 7 cm). Sledování čtyř nemocných v intervalu 11 - 73 měsíců ukázalo u 9leté dívky za 15 měsíců metastázu do pánve s následnou rychlou generalizací do plic a úmrtím a u 15letého chlapce zjistilo za 13 měsíců metastázu do humeru; v prvním případě nádor prorůstal do dřeňové dutiny a u obou byla aplikována chemoterapie. Nepřehlédnutelná podobnost nádorů spočívala jednak ve strukturální kompozici dominujících chondromatózních partií a blandního málobuněčného mezenchymálního stromatu, jednak ve způsobu produkce delikátní osteoidní matrix. Na rozdíl od evidentních atypií osteoblastů konvenčního osteosarkomu zde nenápadná depozita osteoidu ukládalo zdánlivě nevinné, myxoidní stroma mimo chrupavčité oblasti. Inverzní exprese SATB2 a S100 proteinu resp. D2-40 ozřejmila nejen pravou histogenetickou orientaci nádorů, ale umožnila odlišit i rozdílnou diferenciaci těžce kalcifikovaných, obdobně vypadajících extracelulárních hmot. Molekulární analýza čtyř případů neprokázala mutaci genů izocitrát dehydrogenázy 1 a 2. Vzácný periostální osteosarkom, zejména když prorůstá do dřeňové dutiny, je bez ohledu na unikátní low-grade morfologii podobně agresívní jako konvenční (chondroplastický) osteosarkom a nutno jej intenzívně léčit. Klíčová slova: periostální osteosarkom - chondroplastický osteosarkom - SATB2 - izocitrát dehydrogenáza
The authors present five cases of periosteal osteosarcoma located in the femur (4) and tibia (1) in children and young adults (1 female and 4 males) with an age range of 9 - 23 years (mean age 15 years). Radiographs in all cases showed a broad-based soft tissue mass attached to the cortex with periosteal reaction and in two of them cortical disruption with extensive medullary involvement. Follow-ups were available in four cases (range 11 - 73 months) and revealed pelvic metastasis after 15 months with ultimately rapid dissemination and death in a 9-year-old girl and metastasis to the humerus after 13 months in a 15-year-old boy. The former tumor widely extended into the medullary cavity and an amputation was carried out, the latter had a pure juxtacortical position and an en block resection was performed; both of them were treated with chemotherapy. All the lesions displayed distinctive structural patterns combining a large island of tumorous cartilage and hypocellular, bland-looking myxoid mesenchymal stroma with abrupt transition between both components. Contrary to conventional osteosarcoma, the delicate flocculent osteoid deposits were produced by innocuous stromal cells lacking apparent atypia. They were strictly situated outside the prevailing chondroid areas and disclosed sometimes only after a meticulous search. Immunohistochemical detection of SATB2, S100protein and D2-40 assisted effectively not only in recognition of the real stromal histogenetic derivation, but also in distinction of true differentiation of a heavily mineralized extracellular matrix. Molecular analysis revealed no IDH1/2 mutation in four examined cases. Regardless of unique low-grade morphology in rare periosteal osteosarcoma, an aggressive therapeutical approach similar to conventional osteosarcoma is justified, particularly in the case of a medullary extension. Keywords: bone - periosteal osteosarcoma - chondroplastic osteosarcoma - SATB2 - isocitrate dehydrogenase
- Klíčová slova
- chondroplastický osteosarkom, SATB2, izocitrát dehydrogenáza,
- MeSH
- chondrosarkom diagnóza genetika patologie MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- dítě MeSH
- femur patologie MeSH
- imunohistochemie MeSH
- isocitrátdehydrogenasa genetika MeSH
- juxtakortikální osteosarkom * diagnóza genetika patologie MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů patologie MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mutační analýza DNA MeSH
- nádorové biomarkery genetika MeSH
- nádory kostí diagnóza genetika patologie MeSH
- polymerázová řetězová reakce MeSH
- tibie patologie MeSH
- transkripční faktory genetika MeSH
- vazebné proteiny DNA v oblastech připojení k matrix genetika MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Fibroblast growth factors (FGFs) deliver extracellular signals that govern many developmental and regenerative processes, but the mechanisms regulating FGF signaling remain incompletely understood. Here, we explored the relationship between intrinsic stability of FGF proteins and their biological activity for all 18 members of the FGF family. We report that FGF1, FGF3, FGF4, FGF6, FGF8, FGF9, FGF10, FGF16, FGF17, FGF18, FGF20, and FGF22 exist as unstable proteins, which are rapidly degraded in cell cultivation media. Biological activity of FGF1, FGF3, FGF4, FGF6, FGF8, FGF10, FGF16, FGF17, and FGF20 is limited by their instability, manifesting as failure to activate FGF receptor signal transduction over long periods of time, and influence specific cell behavior in vitro and in vivo. Stabilization via exogenous heparin binding, introduction of stabilizing mutations or lowering the cell cultivation temperature rescues signaling of unstable FGFs. Thus, the intrinsic ligand instability is an important elementary level of regulation in the FGF signaling system.
- MeSH
- chondrosarkom genetika metabolismus patologie MeSH
- cirkulární dichroismus MeSH
- fibroblastové růstové faktory chemie klasifikace genetika metabolismus MeSH
- krysa rodu rattus MeSH
- lidé MeSH
- mutace genetika MeSH
- mutantní proteiny chemie metabolismus MeSH
- nádorové buňky kultivované MeSH
- nádory kostí genetika metabolismus patologie MeSH
- nádory prsu genetika metabolismus patologie MeSH
- proliferace buněk * MeSH
- signální transdukce * MeSH
- stabilita proteinů MeSH
- teplota MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- krysa rodu rattus MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
This study was designed to investigate the association of MTHFR C677T polymorphism and the risk of two common musculoskeletal sarcomas, osteosarcoma and chondrosarcoma. MTHFR genotypes were determined in 56 patients (44 osteosarcoma, 12 chondrosarcoma) and 44 controls using the PCR-RFLP technique. In the gender subgroup analysis, wild-type A allele frequency was higher in male osteosarcoma patients than in male control subjects (P = 0.064). Mutant V allele and mutant VV genotype were similar in the control group compared to the sarcoma groups (P > 0.05). No correlation could be proved between patient tumour site, presence of metastasis, and local tumour relapse and MTHFR polymorphism. The MTHFR C677T polymorphism may not be important in an individual's susceptibility to osteosarcoma and chondrosarcoma in Turkey and may not be a useful marker for identifying patients at high risk of developing sarcomas.
- MeSH
- alely MeSH
- chondrosarkom genetika metabolismus MeSH
- dospělí MeSH
- genotyp MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- methylentetrahydrofolátreduktasa (NADPH2) genetika metabolismus MeSH
- mladiství MeSH
- osteosarkom genetika metabolismus MeSH
- polymorfismus genetický MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
