BACKGROUND: There are dated and conflicting data about the optimal timing of initiation of P2Y12 inhibitors in elective percutaneous coronary intervention (PCI). Peri-PCI myocardial necrosis is associated with poor outcomes. We aimed to assess the impact of the P2Y12 inhibitor loading time on periprocedural myocardial necrosis in the population of the randomized Assessment of Loading With the P2Y12 Inhibitor Ticagrelor or Clopidogrel to Halt Ischemic Events in Patients Undergoing Elective Coronary Stenting (ALPHEUS) trial, which compared ticagrelor with clopidogrel in high-risk patients who received elective PCI. METHODS: The ALPHEUS trial divided 1809 patients into quartiles of loading time. The ALPHEUS primary outcome was used (type 4 [a or b] myocardial infarction or major myocardial injury) as well as the main secondary outcome (type 4 [a or b] myocardial infarction or any type of myocardial injury). RESULTS: Patients in the first quartile group (Q1) presented higher rates of the primary outcome (P = 0.01). When compared with Q1, incidences of the primary outcome decreased in patients with longer loading times (adjusted odds ratio [adjOR], 0.70 [0.52.-0.95]; P = 0.02 for Q2; adjOR 0.65 [0.48-0.88]; P < 0.01 for Q3; adjOR 0.66 [0.49-0.89]; P < 0.01 for Q4). Concordant results were found for the main secondary outcome. There was no interaction with the study drug allocated by randomization (clopidogrel or ticagrelor). Bleeding complications (any bleeding ranging between 4.9% and 7.3% and only 1 major bleeding at 48 hours) and clinical ischemic events were rare and did not differ among groups. CONCLUSIONS: In elective PCI, administration of the oral P2Y12 inhibitor at the time of PCI could be associated with more frequent periprocedural myocardial necrosis than an earlier administration. The long-term clinical consequences remain unknown.

• MeSH
• infarkt myokardu * etiologie   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití   MeSH
• klopidogrel terapeutické užití   MeSH
• koronární angioplastika * metody   MeSH
• lidé MeSH
• purinergní receptory P2Y - antagonisté terapeutické užití   MeSH
• ticagrelor terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Stenóza ostia postranní větve (side branch, SB) je častou bifurkační lézí, přitom o optimální strategii její léčby se stále vede diskuse. Ačkoli je účinnost optimální farmakoterapie dobře známa, i nadále je srovnání farmakoterapie a perkutánní koronární intervence (PCI) předmětem sporu. Metodika: Celkem bylo retrospektivně hodnoceno 357 po sobě následujících pacientů s izolovanou stenózou ostia SB (klasifi kace 0.0.1 podle Mediny). Pacienti byli rozděleni do dvou skupin; pacienti pouze s farmakoterapií (n = 305) a pacienti podstupující PCI (n = 52). Revaskularizace cílové tepny (target vessel revasculari- zation, TVR), infarkt myokardu (IM) a mortalita byly hodnoceny jako závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (major adverse cardiovascular events, MACE). Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 58,2 ± 10,3 roku. Sto dva pacientů (28,6 %) byly ženy. Dvě stě sedmdesát devět pacientů (78,2 %) mělo lézi na diagonální větvi, zatímco 78 (21,8 %) jich mělo lézi na levé margi- nální větvi. Poměr stenóz SB (70 ± 16; 88 ± 13; p < 0,001) a délka léze SB (7,5 ± 6,6; 14,7 ± 6,0; p < 0,001) byly větší ve skupině s PCI. Častou metodou PCI byla implantace stentu do ostia SB (38 pacientů [73,1 %]). Mezi skupinami nebyly nalezeny žádné statisticky významné rozdíly v častosti TVR (1,3 % vs. 1,9 %; p = 0,277; farmakoterapie vs. PCI), incidenci IM (8,2 % vs. 7,7 %; p = 0,302; farmakoterapie vs. PCI), v mortalitě (10,2 % vs. 9,6 %; p = 0,095; farmakoterapie vs. PCI), ani v incidenci MACE (18,0 % vs. 15,4 %; p = 0,113; farmakoterapie vs. PCI). Navíc Kaplanova–Meierova analýza dlouhodobého přežití nezjistila mezi skupinami žádné rozdíly v častosti TVR (log-rank p = 0,247), incidenci IM (log-rank p = 0,295), v mortalitě (log-rank p = 0,086) ani v incidenci MACE (log-rank p = 0,107). Závěry: U pacientů se stenózou ostia postranní větve jiné cévy než hlavního kmene levé věnčité tepny se jako vhodná a optimální léčebná strategie jeví farmakoterapie místo PCI.

Aim: Side branch (SB) ostial stenosis is a frequent bifurcation lesion and its optimal treatment strategy is still debated. Although the efficacy of the optimal medical therapy is well known, the comparison of the medical treatment and percutaneous coronary intervention (PCI) is controversial. Methods: A total of 357 consecutive patients with isolated SB ostial stenosis (Medina 0.0.1 classification) was evaluated retrospectively. Patients were divided into two groups; patients with only medical therapy (n = 305) and patients undergoing PCI (n = 52). Target vessel revascularization (TVR), myocardial infarction (MI), and mortality were evaluated as major adverse cardiovascular outcomes (MACE). Results: The mean age of the patients was 58.2±10.3 years. 102 patients (28.6%) were female. 279 patients (78.2%) had diagonal lesion while 78 (21.8%) had obtuse marginal lesion. The SB stenosis ratio (70±16; 88±13, p < 0.001) and SB lesion length (7.5±6.6; 14.7±6.0, p < 0.001) were higher in the PCI group. SB ostial stenting (38 patients [73.1%]) was the common PCI technique. There were no significant differences in terms of TVR (1.3%; 1.9%, p = 0.277, medical vs PCI groups, respectively), MI (8.2%; 7.7%, p = 0.302, medical vs PCI groups, respectively), mortality (10.2%; 9.6%, p = 0.095, medical vs PCI groups, respectively) and MACE (18.0%; 15.4%, p = 0.113, medical vs PCI groups, respectively) between groups. Additionally, in Kaplan-Meier long-term survival analysis, there were no differences in TVR (log-rank p = 0.247), MI (log-rank p = 0.295), mortality (log-rank p = 0.086), and MACE (log-rank p = 0.107) between groups. Conclusions: Medical therapy instead of PCI seems to be an appropriate and optimal treatment strategy in patients with non-left main SB ostial stenosis.

• MeSH
• farmakoterapie klasifikace   MeSH
• koronární angioplastika klasifikace   metody   MeSH
• koronární cévy diagnostické zobrazování   patologie   účinky léků   MeSH
• koronární stenóza * farmakoterapie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• revaskularizace myokardu metody   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Používání kontrastních látek je nedílnou součástí invazivních výkonů, hlavně radiodiagnostických, které se provádějí pro stanovení diagnózy a při léčbě na katetrizačním sále. Aplikace kontrastních látek po perkutánní koronární intervenci (PCI) je spojena s řadou komplikací. Vzácně popisovanou komplikací, která může vést k rozvoji encefalopatie, je kontrastní látkou indukovaná neurotoxicita. Tento článek se věnuje syndromu posteriorní reverzibilní encefalopatie (posterior reversible encephalopathy syndrome, PRES) jako vzácnému důsledku neurotoxicity vyvolané jódovou kontrastní látkou s akutním nástupem, která je - při časném stanovení diagnózy a zahájení léčby - reverzibilní; přičemž diagnózu lze stanovit neurologickým vyšetřením pomocí radiologických a zobrazovacích metod.

Contrast media use is an integral part of invasive procedures, mainly radiodiagnostic procedures, performed for diagnosis and treatment in the cardiac catheterization laboratory. There are many complications related to contrast agents after percutaneous coronary intervention (PCI). Contrast-induced neurotoxicity is a rarely reported complication that may result with encephalopathy. In this report, posterior reversible encephalopathy syndrome (PRES), a rare consequence of neurotoxicity of iodinated contrast agents with acute onset, reversible with early diagnosis and treatment, and diagnosed by neurologic examination radiological imaging methods, will be mentioned.

• MeSH
• kontrastní látky farmakologie   škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• koronární angiografie metody   MeSH
• koronární angioplastika metody   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• neurotoxické syndromy diagnóza   etiologie   MeSH
• senioři MeSH
• syndrom zadní leukoencefalopatie * diagnostické zobrazování   diagnóza   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Spontánní disekce koronární tepny je jednou z příčin akutního koronárního syndromu. Nejčastěji se vyskytuje u mladých žen a může vzniknout po fyzické nebo emoční zátěži. Vyskytuje se u pacientů s fibromuskulární dysplazií či zánětlivými onemocněními. Její léčba může být konzervativní a v případě pokračující ischemie myokardu je indikována revaskularizace, což je spojeno s rizikem vzniku iatrogenní disekce koronární tepny. V kazuistice popisujeme případ mladé ženy, u které vznikla disekce koronární tepny při vyhlídkovém letu. U pacientky byla pro pokračující bolesti na hrudi indikována perkutánní koronární intervence, která byla komplikována uzávěrem kmene levé koronární tepny. V diskusi je řešen možný vztah hypotyreózy a spontánní disekce koronární tepny.

Spontaneous coronary artery dissection is one of the causes of acute coronary syndrome. It is most common in young women and may occur after physical or emotional stress and may be associated with fibromuscular dysplasia or inflammatory diseases. Its treatment may be conservative and revascularization is indicated in case of ongoing myocardial ischemia, which is associated with the risk of iatrogenic coronary artery dis- section. In this case report, we present a young woman who developed coronary artery dissection during a sightseeing flight. Due to ongoing chest pain, the patient was indicated for PCI, which was complicated by left main coronary artery occlusion. The possible relationship between hypothyroidism and spontaneous coronary artery dissection is discussed.

• Klíčová slova
• Acute coronary syndrome, Hypothyroidism, Spontaneous coronary artery dissection, Akutní koronární syndrom, Hypotyreóza, Spontánní disekce koronární tepny,
• MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární MeSH
• disekce cévy * klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• hypotyreóza komplikace   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• koronární angioplastika metody   MeSH
• koronární cévy * patologie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

INTRODUCTION AND OBJECTIVES: Multivessel primary percutaneous coronary intervention (pPCI) is still often used in patients with ST-elevation myocardial infarction (STEMI) and cardiogenic shock (CS). The study aimed to compare the characteristics and prognosis of patients with CS-STEMI and multivessel coronary disease (MVD) treated with culprit vessel-only pPCI or multivessel-pPCI during the initial procedure. MATERIAL AND METHODS: From 2016 to 2020, 23,703 primary PCI patients with STEMI were included in a national all-comers registry of cardiovascular interventions. Of them, 1,213 (5.1%) patients had CS and MVD at admission to the hospital. Initially, 921 (75.9%) patients were treated with culprit vessel (CV)-pPCI and 292 (24.1%) with multivessel (MV)-pPCI. RESULTS: Patients with 3-vessel disease and left main disease had a higher probability of being treated with MV-pPCI than patients with 2-vessel disease and patients without left main disease (28.5% vs. 18.6%; p < 0.001 and 37.7% vs. 20.6%; p < 0.001). Intra-aortic balloon pump, extracorporeal membrane oxygenation (ECMO), and other mechanical circulatory support systems were more often used in patients with MV-pPCI. Thirty (30)-day and 1-year all-cause mortality rates were similar in the CV-pPCI and MV-pPCI groups (odds ratio, 1.01; 95% confidence interval [CI] 0.77 to 1.32; p = 0.937 and 1.1; 95% CI 0.84 to 1.44; p = 0.477). The presence of 3-vessel disease and the use of ECMO were the strongest adjusted predictors of 30-day and 1-year mortality. CONCLUSIONS: Our data from an extensive all-comers registry suggests that selective use of MV-pPCI does not increase the all-cause mortality rate in patients with CS-STEMI and MVD compared to CV-pPCI.

• MeSH
• infarkt myokardu s elevacemi ST úseků * komplikace   chirurgie   MeSH
• infarkt myokardu * komplikace   terapie   MeSH
• kardiogenní šok etiologie   terapie   MeSH
• koronární angioplastika * metody   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci koronárních tepen * komplikace   chirurgie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

BACKGROUND: Clinical outcomes and treatment selection after completing the randomized phase of modern trials, investigating antiplatelet therapy (APT) after percutaneous coronary intervention (PCI), are unknown. OBJECTIVES: The authors sought to investigate cumulative 15-month and 12-to-15-month outcomes after PCI during routine care in the MASTER DAPT trial. METHODS: The MASTER DAPT trial randomized 4,579 high bleeding risk patients to abbreviated (n = 2,295) or standard (n = 2,284) APT regimens. Coprimary outcomes were net adverse clinical outcomes (NACE) (all-cause death, myocardial infarction, stroke, and BARC 3 or 5 bleeding); major adverse cardiac and cerebral events (MACCE) (all-cause death, myocardial infarction, and stroke); and BARC type 2, 3, or 5 bleeding. RESULTS: At 15 months, prior allocation to a standard APT regimen was associated with greater use of intensified APT; NACE and MACCE did not differ between abbreviated vs standard APT (HR: 0.92 [95% CI: 0.76-1.12]; P = 0.399 and HR: 0.94 [95% CI: 0.76-1.17]; P = 0.579; respectively), as during the routine care period (HR: 0.81 [95% CI: 0.50-1.30]; P = 0.387 and HR: 0.74 [95% CI: 0.43-1.26]; P = 0.268; respectively). BARC 2, 3, or 5 was lower with abbreviated APT at 15 months (HR: 0.68 [95% CI: 0.56-0.83]; P = 0.0001) and did not differ during the routine care period. The treatment effects during routine care were consistent with those observed within 12 months after PCI. CONCLUSIONS: At 15 months, NACE and MACCE did not differ in the 2 study groups, whereas the risk of major or clinically relevant nonmajor bleeding remained lower with abbreviated compared with standard APT. (Management of High Bleeding Risk Patients Post Bioresorbable Polymer Coated Stent Implantation With an Abbreviated Versus Prolonged DAPT Regimen [MASTER DAPT]; NCT03023020).

• MeSH
• cévní mozková příhoda * etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• infarkt myokardu * komplikace   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• koronární angioplastika * škodlivé účinky   metody   MeSH
• krvácení chemicky indukované   MeSH
• lidé MeSH
• stenty uvolňující léky * škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

A coronary artery perforation is a rare, but potentially lethal, complication of percutaneous coronary intervention. We present a case of massive main vessel coronary perforation of the right coronary artery in a patient with acute ST segment elevation myocardial infarction, which was successfully treated with a second drug-eluting stent. This uncommon therapeutic approach was used to preserve flow to the large side branch. Early recognition, rapid balloon re-inflation at the perforation site and a "ping-pong" guiding technique allowed us to prepare the optimal strategy and to treat the perforation without developing cardiac tamponade.

• MeSH
• balónková koronární angioplastika * MeSH
• infarkt myokardu * terapie   MeSH
• koronární angiografie MeSH
• koronární angioplastika * metody   MeSH
• koronární cévy diagnostické zobrazování   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• stenty uvolňující léky * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• akutní poškození ledvin chemicky indukované   prevence a kontrola   MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární * přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• funkční vyšetření srdce * metody   MeSH
• intervenční ultrasonografie přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kontrastní látky škodlivé účinky   MeSH
• koronární angioplastika metody   přístrojové vybavení   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• umělá inteligence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

Kontext: Koronarografické vyšetření má pro řádné vyhodnocení lézí na koronárních tepnách jisté limitace. Použití intravaskulárního ultrazvuku (intravascular ultrasound, IVUS) před perkutánní koronární intervencí (PCI) může odhalit významné stenózy, pomáhá zvolit vhodný stent a může upozornit na možné komplikace. Cílem studie bylo hodnotit důsledky použití IVUS na klinické a angiograficky potvrzené výsledky revaskularizace nechráněného kmene levé věnčité tepny (unprotected left main, ULM) nebo proximální levé přední sestupné větve (left anterior descending, LAD) pomocí stentu při ischemické chorobě srdeční (ICHS). Materiály a metody: Byla provedena prospektivní randomizovaná kontrolovaná studie s 60 pacienty se stabilní anginou pectoris nebo s akutním koronárním syndromem bez elevací úseku ST. Koronarografické vyšetření provedené na katetrizačním pracovišti egyptského Národního ústavu zdraví odhalilo významné ischemické postižení kmene levé věnčité tepny nebo proximální LAD. U pacientů byla indikována revaskularizace formou PCI. Perkutánní koronární intervence navigovaná koronárním IVUS byla provedena u 30 pa- cientů (skupina A), zatímco ve skupině B nebyl při PCI koronární IVUS použit. Účastníci studie byli sledováni po dobu šesti měsíců s cílem analyzovat primární nebo sekundární sledované parametry. Výsledky: Navigace pomocí IVUS byla spojena se statisticky významně větším minimálním průsvitem cév po implantaci stentu potvrzeným kvantitativní koronarografií (quantitative coronary angiography, QCA) (p = 0,001), větším průměrem stentu (p = 0,001) a další dilatací (p = 0,02). Srovnání obou skupin prokázalo, že navigace pomocí IVUS byla spojena se statisticky významně nižším výskytem trombózy stentu v cílových lézích, nefatálního infarktu myokardu ve vztahu k počtu cílových lézí, s nižšími počty revaskularizačních výkonů na cílových lézích i s nižšími celkovými počty závažných nežádoucích srdečních příhod (major adverse cardiac events, MACE) během šestiměsíčního sledování (p = 0,038 pro všechny uvedené parametry). Závěry: Provádění PCI s implantací stentu do ULM a proximální LAD, navigované pomocí IVUS, zlepšuje klinický výsledný stav se statisticky významně nižším výskytem MACE do 6 měsíců díky významně nižšímu riziku revaskularizace cílové léze a trombózy stentu. U pacientů s ischemickým postižením ULM nebo proximální LAD doporučujeme rutinní používání navigace pomocí IVUS při revaskularizaci implantací stentu.

Background: Coronary angiography has some limitations in the proper assessment of coronary artery le- sions. Intravascular ultrasound (IVUS) before percutaneous coronary intervention (PCI) can identify significant stenosis, select the appropriate stent and detect complications. The study aimed to evaluate the impact of intravascular ultrasound on clinical and angiographic outcomes after revascularization by stenting for patients with unprotected left main (ULM) or proximal left anterior descending (LAD) coronary artery disease (CAD). Materials and methods: A prospective randomized controlled study that was carried on sixty patients presented with stable angina or non-ST elevation acute coronary syndrome. Coronary angiography that was carried out at cardiac catheterization laboratory at the National Heart Institute in Egypt revealed significant left main or proximal LAD coronary artery disease. Patients were scheduled for revascularization by PCI. Percutaneous coronary intervention guided by coronary IVUS was done in thirty patients (Group A). Whe- reas, Group B included 30 patients in which PCI was not guided by IVUS. The patients were followed for six months to detect any primary or secondary endpoints. Results: IVUS guidance was associated with a significant higher post-stent minimal lumen diameter as found by quantitative coronary angiography (QCA) (p = 0.001), stent diameter (p = 0.001), and adjunct post-dilatation (p = 0.02). By comparing both study groups it was found that IVUS guidance was associated with significant lower rates of stent thrombosis in target lesions, non-fatal myocardial infarction related to target lesions, target lesion revascularization and all cause major adverse cardiac events (MACE) within 6 months of follow-up (p-value 0.038, for all). Conclusions: IVUS guided PCI during ULM and proximal LAD coronary artery stenting improves clinical out- come with significant lower rates of MACE at 6 months which is due to significant lower risk of target lesion revascularization and stent thrombosis. We recommended routine use of IVUS during revascularization by stenting in cases of ULM or proximal LAD CAD.

• MeSH
• intervenční ultrasonografie * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• koronární angioplastika metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemoci koronárních tepen * diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stenty MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Egypt MeSH

OBJECTIVES: To verify whether transradial (TRA) compared to transfemoral (TFA) cardiac catheterization reduces the risk of periprocedural stroke (PS). METHODS: We reviewed (CRD42021277918) published real-world cohorts reporting the incidence of PS within 3 days following diagnostic or interventional catheterization. Meta-analyses and meta-regressions of odds ratios (OR) performed using the DerSimonian and Laird method were checked for publication bias (Egger test) and adjusted for false-positive results (study sequential analysis SSA). RESULTS: The pooled incidence of PS from 2,188,047 catheterizations (14 cohorts), was 193 (105 to 355) per 100,000. Meta-analyses of adjusted estimates (OR = 0.66 (0.49 to 0.89); p = 0.007; I2 = 90%), unadjusted estimates (OR = 0.63 (0.51 to 0.77; I2 = 74%; p = 0.000)), and a sub-group of prospective cohorts (OR = 0.67 (0.48 to 0.94; p = 0.022; I2 = 16%)) had a lower risk of PS in TRA (without indication of publication bias). SSA confirmed the pooled sample size was sufficient to support these conclusions. Meta-regression decreased the unexplained heterogeneity but did not identify any independent predictor of PS nor any effect modifier. CONCLUSION: Periprocedural stroke remains a rare and hard-to-predict adverse event associated with cardiac catheterization. TRA is associated with a 20% to 30% lower risk of PS in real-world/common practice settings. Future studies are unlikely to change our conclusion.

• MeSH
• arteria femoralis MeSH
• arteria radialis MeSH
• cévní mozková příhoda * epidemiologie   etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• koronární angioplastika * metody   MeSH
• lidé MeSH
• periferní katetrizace * metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• srdeční katetrizace škodlivé účinky   metody   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• metaanalýza MeSH
• systematický přehled MeSH