Alkohol je významným negativním faktorem ovlivňujícím veřejné zdraví v České republice. Téměř každý pátý dospělý Čech požívá alkohol rizikovým způsobem. Data naznačují postupné snižování genderových rozdílů v konzumaci alkoholu, což zdůrazňuje potřebu genderově citlivých služeb léčby alkoholu. Cílem studie je analyzovat současný stav protialkoholních léčebných služeb v České republice a identifikovat nedostatky systému s ohledem na rostoucí výskyt poruchy užívání alkoholu (AUD) u žen. Studie kombinuje analýzu relevantních dokumentů a dostupných statistických dat s explorativními rozhovory expertů. Data byla analyzována pomocí tematické analýzy. Bylo identifikováno pět klíčových témat souvisejících s léčbou AUD u žen: nízká dostupnost služeb léčby AUD; chybějící genderově citlivé služby; špatně fungující prevence AUD; roztříštěnost a nedostatek koordinace mezi službami, dvojí sociální stigmatizace žen s AUD. Z analýzy vyplývá, že systém léčby AUD v České republice je koncipován jako jednotný systém pro muže a ženy. Genderové aspekty se neberou v úvahu.
Alcohol is a significant negative factor that affects public health in the Czech Republic (CR). Nearly one in five Czech adults consume alcohol in a hazardous way. Data indicate a gradual reduction of gender differences in alcohol consumption, emphasising the need for gender-sensitive alcohol treatment services. The objective of the study is to analyse the current state of alcohol treatment services in the Czech Republic and to identify the deficiencies of the system with respect to the growing incidence of alcohol use disorder (AUD) among women. The study combines the analysis of relevant documents and available statistical data with explorative experts' interviews. The data were analysed using a thematic analysis. Five key topics were identified related to female AUD treatment: low accessibility of AUD services; missing gender sensitive services; poorly functioning AUD prevention; fragmentation and lack of coordination between services; and dual social stigmatization of women with AUD. The analysis shows that the AUD treatment system in the CR is designed as a unified system for men and women. Gender aspects are not considered.
- MeSH
- adiktologie metody MeSH
- alkoholismus * komplikace psychologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- následná péče metody organizace a řízení MeSH
- poradenství * MeSH
- poskytování zdravotní péče * organizace a řízení MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- MeSH
- kongresy jako téma MeSH
- lidé MeSH
- následná péče metody MeSH
- ošetřovatelská péče o pacienty v kritickém stavu * metody MeSH
- plicní ventilace MeSH
- tracheostomie ošetřování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- MeSH
- COVID-19 komplikace MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- následná péče * metody MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- rozhovory MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
Cílem výzkumu pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, bylo zjistit, jakými následky trpí, zda jejich stav vyžaduje péči jiných osob a jaké služby poskytované v rámci domácí ošetřovatelské péče využívají. Metody: Design výzkumu byl kvantitativní. Terénní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem. Výběrový soubor tvoří 416 pacientů po cévní mozkové příhodě. Z hlediska pohlaví tvoří soubor 207 (49,8 %) mužů a 209 (50,2 %) žen. Výsledky: Mezi přetrvávajícími projevy po cévní mozkové příhodě se nejčastěji vyskytuje u zkoumaných pacientů narušená koordinace pohybu (57,2 %), slabost nebo ztráta pohybu na ruce, noze (47,1 %) a potíže s řečí (43,5 %). Přetrvávající projevy statisticky významně souvisejí s věkem < 0,001 a pracovním zařazením < 0,001. Celkem 43,0 % pacientů po cévní mozkové příhodě uvádí, že jejich stav vždy nebo často vyžaduje péči druhé osoby, v některých případech je tato péče vyžadována u více než ¼ respondentů. Služby agentury domácí péče využívá v domácí léčbě necelá ½ (47,6 %) respondentů. Využívání těchto služeb statisticky významně souvisí s věkem < 0,001, pracovním zařazením < 0,001 a dobou, která uplynula od cévní mozkové příhody < 0,001. Pacienti nejvíce po cévní mozkové příhodě využívají v rámci domácí ošetřovatelské péče služby fyzioterapeuta a sociálního pracovníka, nejméně služby psychiatra a psychologa. Závěr: Člověk po cévní mozkové příhodě je odkázán především na pomoc sester pracujících v ADP nebo na dílčí pomoc vybraných profesí, o nichž se dozví. Na základě šetření se domníváme, že tato příprava nestačí, nemá přesah do následné péče o tyto nemocné. Proto jeden z cílů našeho projektu je připravit program celoživotního vzdělávání pro sestry pečující o pacienty s cévní mozkovou příhodou a navrhnout rozšíření kompetenci sestry v problematice cévní mozkové příhody pro následnou péči.
The goal of the study focused on post-stroke patients was to identify whether the patients suffered from sequelae, required the care provided by other persons, and which services they used within the home care. Methods: The design of the study was quantitative. The field study used the method of a standardized face-to-face interview. The sample consisted of 416 post-stroke patients, 207 (49.8%) men and 209 (50.2%) women. Results: In the respondents, the most frequent persisting post-stroke problems included disturbed coordination of mobility (57.2%), weakness in or motility loss of upper or lower limbs (47.1%) and speech problems (43.5%). The persisting symptoms significantly correlate with age < 0.001 and occupation < 0.001. 43.0% post-stroke patients said that their condition always or often demanded a care or another person; in some cases, this care was demanded by more than a quarter of respondents. The Home Care Agency services are used by less than ½ of (47.6%) respondents. The utilization of these services significantly correlates with age < 0.001, occupation < 0.001 and the time that has passed since stroke < 0.001. The most frequently used post-stroke services include the services provided by physiotherapists and social workers, the least demanded services are those provided by psychiatrists and psychologists. Conclusion: Post-stroke patients have particularly to rely on the home care nurses help or the help offered by selected professionals the patients have been informed on. The study showed that this was not sufficient since it did not outreach into the aftercare. Therefore, one of the goals of our project is to develop a program for a lifelong education of nurses taking care of stroke patients, and to propose an increase of competences for nurses in the aftercare of stroke patients.
- Klíčová slova
- postcovidová péče,
- MeSH
- COVID-19 * komplikace rehabilitace MeSH
- lidé MeSH
- následná péče * metody MeSH
- rehabilitace MeSH
- rehabilitační centra MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- vládní programy MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- zprávy MeSH
- MeSH
- cévní mozková příhoda * MeSH
- lidé MeSH
- následná péče metody MeSH
- role lékaře MeSH
- sekundární prevence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- úvodníky MeSH
- MeSH
- balneologie normy MeSH
- bronchodilatancia terapeutické užití MeSH
- COVID-19 * rehabilitace MeSH
- expektorancia terapeutické užití MeSH
- glukokortikoidy terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- následná péče metody MeSH
- plánování péče o pacienty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- směrnice pro lékařskou praxi MeSH
- MeSH
- komplexní zdravotní péče MeSH
- lidé MeSH
- následná péče metody MeSH
- postakutní syndrom COVID-19 * komplikace prevence a kontrola MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- rehabilitace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři MeSH
- terciární prevence MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
