Poruchy pánevního dna a anorektální dysfunkce jsou významnou příčinou diskomfortu mnoha žen. V důsledku ostychu a studu přicházejí ženy k vyšetření až po delší době trvání potíží, většinou pro progredující poruchy defekace a kontinence. I přes nízkou morbiditu mají anorektální dysfunkce velmi významný vliv na kvalitu života pacienta, proto by měla být diagnostika a následně i léčba zaměřena na veškerou možnou příčinu. Gastroenterologické vyšetření může hrát významnou roli v primárním záchytu, ale i v multioborovém diagnostickém procesu patologie pánevního dna. Stejně tak koloproktologie je neodmyslitelnou součástí diagnosticko-terapeutického algoritmu pánevních dysfunkcí. Cílem příspěvku je poskytnout informace o patofyziologii, diagnostice a léčbě anorektálních poruch z pohledu koloproktologa. Anorektální dysfunkce jsou multioborovým problémem, proto pro dosažení dobrých výsledků léčby je nezbytně nutná kooperace různých oborů.

Disorders of the pelvic floor and anorectal dysfunction are a major cause of discomfort for many women. As a result of shyness and embarrassment, women come for medical examination after a longer period of difficulties, mostly for progressive disorder of defecation and continence. Despite the low morbidity, anorectal dysfunctions have a very significant impact on patient's quality of life and therefore diagnosis and subsequent treatment should be aimed at every possible cause. Gastroenterological examination can play an important part In primary detection, but also in the multidisciplinary diagnostic process of pelvic floor pathology. Likewise, coloproctology is an integral part of the diagnostic-therapeutic algorithm of pelvic dysfunctions. The aim of the article is to provide information on the pathophysiology, diagnosis and treatment of anorectal disorders from the perspective of coloproctology. Anorectal dysfunctions are a multidisciplinary problem, therefore, to achieve good treatment results, the cooperation of different specializations is essential.

• Klíčová slova
• anorektální dysfunkce,
• MeSH
• defekace MeSH
• fekální inkontinence * diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno patologie   MeSH
• prolaps dělohy etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• prolaps pánevních orgánů * etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• prolaps rekta * etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• rektokéla diagnóza   etiologie   komplikace   MeSH
• zácpa diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Klíčová slova
• rektopexe,
• MeSH
• chirurgické síťky MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• nemoci rekta chirurgie   MeSH
• prolaps rekta * chirurgie   etiologie   patofyziologie   MeSH
• rektum * anatomie a histologie   chemie   MeSH
• střevní obstrukce chirurgie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zácpa chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

yndrom obstruktivní defekace (ODS) je častým problémem mnoha žen, ale i mužů vyhledávající gastroenterologické či proktologické vyšetření z důvodu chronické obstipace, či různých poruch defekace. S defekačními potížemi a obstipací se nejčastěji pacienti obracejí na svého praktického lékaře. Příčinou syndromu obstruktivní defekace je mnoho kombinací funkčních i anatomických poruch pánevního dna a orgánů v malé pánvi. Proto by diagnostika a následně i léčba měla být zaměřena na veškerou možnou příčinu. Jen dobře odebraná anamnéza, multioborový přístup, kombinace konzervativních postupů a správně indikovaná chirurgická léčba vedou k dobrým, dlouhodobým výsledkům.

Obstructive defecation syndrome (ODS) is a common problem of many women as well as men seeking gastroenterological or proctological examination due to chronical obstipation or other defecation disorders. Most often the patients with defecation problems and obstipation contact their general practitioner. However, the cause of obstructive defecation syndrome is a number of combinations concerning many functional and anatomical disorders of the pelvic floor and the organs in the small pelvis. Therefore, the diagnosis and the consequent treatment should focus on all possible causes. Only a well taken anamnesis, multidisciplinary approach, a combination of conservative procedures and correctly indicated surgical treatment leads to good long-term results.

• Klíčová slova
• obstrukční defekační syndrom,
• MeSH
• chirurgie trávicího traktu MeSH
• defekace MeSH
• gastrointestinální endoskopie metody   MeSH
• intususcepce chirurgie   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• prolaps rekta chirurgie   etiologie   MeSH
• rektokéla chirurgie   komplikace   MeSH
• střevní obstrukce * chirurgie   diagnóza   etiologie   MeSH
• tlusté střevo chirurgie   diagnostické zobrazování   MeSH
• transanální endoskopická chirurgie metody   MeSH
• zácpa * chirurgie   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• chirurgické staplery statistika a číselné údaje   MeSH
• laparoskopie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• proktoskopie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• prolaps rekta * chirurgie   etiologie   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• transanální endoskopická chirurgie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• ambulantní chirurgické výkony * metody   MeSH
• hemoroidektomie metody   MeSH
• hemoroidy * etiologie   farmakoterapie   klasifikace   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• ligace metody   MeSH
• prolaps rekta * etiologie   chirurgie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl studie: Cílem této práce bylo zhodnocení výsledků chirurgické léčby prolapsu rekta pomocí robotického systému da Vinci během tříletého intervalu na I. chirurgické klinice v Brně. Metodika: Do souboru byli zahrnuti pacienti operovaní pro kompletní prolaps rekta od května 2006 do května 2009. Pro tento typ onemocnění bylo celkem operováno 37 pacientů s využitím robotického systému da Vinci – resekční rektopexe, přední (Ripstein) či zadní (Wells) rektopexe. Všichni pacienti jsou před operací podrobně vyšetření (klinické vyšetření, endoskopie, defekografie, anorektální manometrie, „transit time“ a elektromyografie sfinkterů. Po operaci všichni pacienti absolvují rehabilitaci s využitím biologické zpětné vazby. Výsledky: V této práci srovnáváme pooperační funkční a morfologické výsledky. Klidový tlak, maximální volní kontrakce, rektoanální inhibiční reflex či obstruktivní defekace se zlepšily, stejně jako i obtíže s inkontinencí včetně senzorické složky. Závěr: Transabdominální operace při řešení kompletního prolapsu rekta považujeme mezi jednotlivými výkony (transperineální, transanální) za nejvíce komplexní s adekvátními funkčními výsledky a jednu z hlavních indikací využití systému da Vinci v oblasti kolorektální chirurgie vidíme při řešení této problematiky.

Aim: The aim of this study was to evaluate the functional and clinical results after surgical treatment in the patients with complete rectal prolaps during three years period in the Ist Dept of Surgery St. Ann´s University Hospital, Brno. Methods: Between May 2006 and May 2009 37 patients underwent surgical therapy -robotic assisted resection suture rectopexy, anterior sling (Ripstein) or posterior sling (Wells) rectopexy. Before the operation a detailed clinical history was collected, and the patients were studied by inspection and digital examination of the anorectum, endoscopy, pancolonic transit time, defecography, anorectal manometry and anal electromyography. After the operation all patients underwent perineal physiotherapy and perineal biofeedback. Results: We are comparing functional and morphologic results after operations. The basal pressure of the anal sphincter, squeezing pressure, rectoanal reflex, don´t improved significantly, but perianal pain and evacuation dysorders improved significantly. Conclusion: Transabdominal surgery for complete rectal prolapse between anothers performances (transperineal, transanal) seems to be most comprehensive, with adequate functional results, and one of the main indication of the use of da Vinci robotic system in colorectal surgery resolving this area.

• MeSH
• lidé MeSH
• prolaps rekta etiologie   chirurgie   MeSH
• robotika klasifikace   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Anorektální dysfunkce (AND) je obecné označení poruchy koordinace svaloviny anorekta pro zajištění kontinence nebo evakuace obsahu rekta. Klinicky se nejčastěji projevují v podobě poruch defekace či inkontinence stolice. Postihují asi 10–20 % pacientů (80 % z nich tvoří ženy), kteří jsou v péči gastroenterologů. AND se může vyskytovat v každém věkovém období, nicméně nejčastěji jako následek porodního poranění, po radikálních gynekologických operacích nebo v seniu. Je třeba pečlivě rozlišovat mezi inkontinencí stolice a tzv. pseudoinkontinencí vyvolanou akutním průjmovitým onemocněním. Diagnostika je multioborová, účastní se pracoviště gastroenterologie, zobrazovacích metod, chirurgie, rehabilitace i urogynekologie. Terapie je dlouhodobá a vyžaduje po celou dobu úzkou spolupráci s pacientem. Na řešení potíží AND spolupracují specialisté z oboru chirurgie, gastroenterologie, neurologie i urogynekologie. Stále však přetrvává ve společnosti jistý ostych u pacientů při prezentování těchto problémů, a proto jsou poruchy řešeny již ve stadiu středně těžkého postižení a chronického průběhu.

Anorectal dysfunction (ARD) is a common term referring to anorectal muscle discoordination resulting in continence or rectal evacuation failure. Clinically, it is most commonly manifested as a defecation disorder or fecal incontinence. Approximately 10–20 percent of patients are affected (80 % of which are women) and they are cared for by gastroenterologists. ARD can occur at any age, however, most often as a result of obstetric injury, following radical gynecological procedures, or in old age. A clear distinction needs to be made between fecal incontinence and so-called pseudoincontinence due to acute diarrheal disease. Diagnosing requires a multidisciplinary approach involving the specialities of gastroenterology, imaging techniques, surgery, rehabilitation, and urogynecology. Therapy is long term requiring a close cooperation of the patient. ARD-related complaints are managed by specialists from the fields of surgery, gastroenterology, neurology, and urogynecology. There still remains a certain degree of unease among patients when it comes to presenting with these complaints; as a result, the disorders are treated only at the stage of moderately severe involvement and chronicity.

• MeSH
• defekace fyziologie   MeSH
• diagnostické techniky gastrointestinální využití   MeSH
• fekální inkontinence diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• gastrointestinální nemoci diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• nemoci anu diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• nemoci rekta diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• prolaps rekta diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• průjem diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• zácpa diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Cíl studie: Sledování vlivu vaginálního porodu na integritu puborektálního svalu pomocí 3D ultrazvuku. Typ studie: Prospektivní pilotní studie. Pracoviště: Ústav pro péči o matku a dítě, Praha. Metodika: Vyšetřili jsme 20 žen ve třetím trimestru gravidity a 3. den po vaginálním porodu pomocí 3D ultrazvuku. Při vlastním vyšetření byla sejmuta data transperineálně v režimu 4D (real-time 3D) přístrojem Voluson Expert 730© a vyhodnocena byla následně v programu 4D view©. K vyhodnocení jsme použili režim VCI (Volume Contrast Imaging) s tloušťkou vrstvy 3 mm. Hodnotili jsme integritu puborektální smyčky na obou stranách, přehlednost obrazů a přítomnost hematomů. Výsledky: Vyšetření před porodem neprokázalo žádnou strukturální anomálii sledované oblasti. Při vyšetření po porodu jsme nalezli čtyři (20 %) jednostranné defekty a jednu (5 %) oboustrannou avulzi puborektálního svalu po porodu. Jednostranný defekt vznikl u porodu per forcipem, jednostranné defekty u normálně probíhajících porodu s levostrannou mediolaterální epiziotomií. Porodní váha novorozenců nepřesáhla 3700 g. Celkem tedy jedna čtvrtina žen při vaginálním porod utrpěla závažné trauma svaloviny pánevního dna. Žádné z poranění nebylo diagnostikováno při vlastním porodu a nemělo zjevnou souvislost s epiziotomií. Závěr: 3D ultrazvuk dokáže detekovat závažná traumata puborektálního svalu způsobená vaginálním porodem. Přetržení svalu není běžně rozpoznáno při porodu a neprojeví se během časného poporodního období.

Objective: Evaluation of the influence of vaginal childbirth on the integrity of the puborectalis muscle with the help of real-time 3D ultrasound. Design: Prospective pilot study. Setting: Institute for Care for Mother and Child, Prague, Czech Republic. Material and Methods: We examined 20 primigravid women in the third trimester and on the third day after vaginal delivery. The transperineal 3D ultrasound examination was performed and the data were evaluated afterwards in the 4D view© software. The VCI (Volume Contrast Imaging) mode with slice thickness 3 millimeters was used for analysis. We evaluated the integrity of the puborectalis muscle on both sides, the quality of the images and the presence of hematomas. Results: The examination before delivery did not show any abnormal anatomy of the examined region. We found four (20%) unilateral defects and one (5%) bilateral puborectalis avulsion after the delivery. The bilateral defect was after the forceps delivery, the other defects occurred after normal uncomplicated vaginal deliveries, where only left mediolateral episiotomy was performed and the birth weight did not exceed 3700 g. In our series, 25% of women suffered an injury of a major muscle of pelvic floor. No defect was diagnosed during the delivery and did not show any connection with the episiotomy. Conclusions: 3D ultrasound can detect major birth trauma to the puborectalis muscle. The puborectalis muscle avulsion is usually not recognized during the delivery and does not cause immediate problem to the patient.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• komplikace porodu epidemiologie   ultrasonografie   MeSH
• lidé MeSH
• pánevní dno patofyziologie   zranění   MeSH
• prolaps rekta epidemiologie   etiologie   ultrasonografie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• stresová inkontinence moči etiologie   komplikace   ultrasonografie   MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• zobrazování trojrozměrné MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kolorektální chirurgie metody   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• prolaps rekta etiologie   klasifikace   patofyziologie   patologie   terapie   MeSH
• prolaps MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• předškolní dítě MeSH
• senioři MeSH