CÍLE: Cílem studie je odpovědět na otázku: Jaký postoj zaujímají studenti sociální práce, sociální pracovníci a vzdělavatelé v sociální práci k využívání supervize jako nástroje pro reflexi osobních problémů v České republice a Chorvatsku? TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Ve studii se opírám zejména o teoretické ukotvení supervizních procesů (Kadushin, Harkness, 2002; O’Donoghue, 2010; 2008; 2015). Zaměřuji se na podpůrčí funkci supervize, kterou nově konceptualizuji ve vztahu k zaměření na „reflexi osobních témat“. METODY: Pro zodpovězení výzkumné otázky byla použita kvalitativní výzkumná strategie a následná komparace umožňující porovnat českou a chorvatskou praxi. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor vedený s respondenty vybranými na základě kriteriálního výběru. V procesu analýzy dat byly použity prvky zakotvené teorie. VÝSLEDKY: Chorvatští respondenti mnohem více vnímají supervizi jako nástroj pro reflexi osobních problémů. Čeští respondenti jsou k využívání supervize pro reflexi osobních problémů skeptičtější. Obě skupiny definují bariéry, které stojí v cestě tomu, aby byla supervize důvěrnějším prostředím, kde by mohly být osobní problémy bezpečně reflektovány. Zmiňují také přínosy, které supervize pro reflexi osobních problémů může přinést. IMPLIKACE PRO PRAXI: Závěry přispívají k diskusi o využívání supervize v sociální práci s důrazem na popis přínosů a limitů supervize, jako nástroje pro reflexi profesních i osobních problémů.

OBJECTIVES: The aim of the study is to answer the question: What are the attitudes of social work students, social workers, and social work educators towards the use of supervision as a tool for reflection on personal problems in the Czech Republic and Croatia? THEORETICAL BASE: In this study, I draw particularly on the theoretical anchoring of supervision processes (Kadushin, Harkness, 2002; O’Donoghue, 2008; 2010; 2015). I focus on the supportive function of supervision, which I reconceptualise in relation to a focus on “reflection on personal issues”. METHODS: The qualitative research strategy was used, followed by a comparative study showing Czech and Croatian practices. The data collection technique was a semi-structured interview, with elements of grounded theory being used. OUTCOMES: The Croatian respondents perceive supervision much more as a tool for reflecting on personal problems. The Czech respondents are more sceptical about using supervision to reflect on personal problems. Both groups define barriers that stand in the way of making supervision a more confidential environment where personal problems could be reflected. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The conclusions contribute to the discussion on the use of supervision in social work with an emphasis on describing the benefits and limitations of supervision as a tool for reflection on both professional and personal problems.

• Klíčová slova
• reflexe osobních problémů,
• MeSH
• lidé MeSH
• organizace a řízení * MeSH
• řešení problému MeSH
• sociální práce MeSH
• sociální pracovníci psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Chorvatsko MeSH

CÍLE: Hlouběji porozumět rozdílům v tom, jak sociální pracovníci a všeobecné sestry vnímají a využívají reflexi ve své profesní praxi. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Pojetí reflexe-v-akci D. Schöna (1983); chápání reflexe jako aktů mysli, propojujících různé obsahy vědomí (Gibbs, 1998) za účelem zvládání situace. METODY: Kvalitativní rozhovory vedené dle záměrného výběru s 11 sociálními pracovníky a 6 všeobecnými sestrami pracujícími ve zdravotních a sociálních služeb více typů. Analýza dat inspirovaná zakotvenou teorií. VÝSLEDKY: Pro porozumění tomu, jak jsou procesy reflexe utvářeny faktory, jako je „předchozí formace“, „povaha pracovního prostředí“ a „povaha poskytované péče“, jsou data z výzkumu uspořádána dle dimenze kultivovanosti praktikované reflexe do pěti úrovní. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Aplikace poznatků o více variantách reflexe v sociální práci by mohla podpořit kultivaci reflexe zejména v multidisciplinárních týmech a tam, kde se zatím nedaří supervizi.

OBJECTIVES: To gain a deeper understanding of the differences in how social workers and nurses perceive and use reflection in their professional practice. THEORETICAL BASE: D. Schön’s concept of reflection-in-action (1983); reflection understood as acts of the mind, relating different contents of awareness to each other (Gibbs, 2008) in order to cope with the situation. METHODS: Qualitative interviews were conducted according to purposive sampling with 11 social workers and 6 nurses working in health and social services of more types. Data analysis was inspired by grounded theory. OUTCOMES: To understand how reflection processes are shaped by factors such as “previous formation”, “nature of the work environment” and “nature of care provided”, research data are organized according to the cultivation dimension of practiced reflection at five levels. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: Awareness of different forms of reflection can contribute to the cultivation of reflection, especially in multidisciplinary teams and where supervision is not yet successful.

• MeSH
• lidé MeSH
• odborné všeobecné sestry MeSH
• sebezhodnocení (psychologie) * MeSH
• sociální pracovníci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

CIELE: Cieľom príspevku je identifikovať nové možnosti podpory well-beingu sociálnych pracovníkov v rámci organizačnej kultúry u poskytovateľov sociálnych služieb na Slovensku. TEORETICKÉ VÝCHODISKÁ: Na well-being sociálnych pracovníkov môžeme nazerať na osobnej, ale aj organizačnej rovine, kde odporúčame zvoliť holistický prístup (profesionálna, emocionálna, sociálna, fyzická, spirituálna rovina well-beingu). Z tohto prístupu vychádzame aj vo výskumnej časti, ktorá bola realizovaná v rámci dizertačnej práce. METÓDY: Kvalitatívny výskum využíva metódu tematickej analýzy, analyzované sú prepisy rozhovorov so sociálnymi pracovníkmi o praxi organizačnej kultúry v zariadeniach sociálnych služieb a dokumenty, ktoré definujú víziu, ciele a hodnoty v organizácii. VÝSLEDKY: Podľa výpovedí sociálnych pracovníkov je well-being v rámci organizačnej kultúry podporovaný zo strany organizácie predovšetkým v rovine profesionálnej, sociálna a emocionálna rovina sú podporované skôr neformálne medzi pracovníkmi. Organizačné dokumenty sú zamerané najmä na profesionálny a čiastočne sociálny well-being pracovníka. IMPLIKÁCIA PRE SOCIÁLNU PRÁCU: Poskytovatelia sociálnych služieb môžu zlepšiť podporu sociálnych pracovníkov vďaka organizačným nástrojom, ktoré možno vbudovať do organizačnej kultúry. Je dôležité pozerať na well-being pracovníkov holisticky a preniesť ho do organizačnej vízie, cieľov a hodnôt, podporiť manažérov i sociálnych pracovníkov na ceste k spoločnej „kultúre well-beingu“.

OBJECTIVES: The aim of the contribution is to identify new possibilities for supporting the well-being of social workers within the organisational culture of social service providers in Slovakia. THEORETICAL BASES: We can look at the well-being of social workers on a personal as well as an organisational level where we recommend choosing a holistic approach (professional, emotional, social, physical, spiritual level of well-being). We also use this approach in the researchp art, which was carried out as part of the dissertation. METHODS: Qualitative analytical methods were used for this thematic analysis. Transcripts of interviews with social workers on the topic of organisational culture in social services facilities as well as documents defining the vision, goals, and values of the organisation were analysed. OUTCOMES: General well-being withinthe organisational culture is supported by the organisation, especially at the professional level. The social and emotional levels are supported rather informally. Organisational documents are focus mainly on professional wellbeing. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: Social services providers can improve the support of social workers through organisational tools that can be built into the organisational culture. It is important to look at the well-being of workers in a holistic way and transform it into an organisational vision, goals, and values.

• MeSH
• kvalita života * psychologie   MeSH
• lidé MeSH
• organizační kultura MeSH
• sociální práce MeSH
• sociální pracovníci * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

CÍLE: Text tohoto příspěvku prezentuje výkon veřejného opatrovnictví se zaměřením na kumulaci funkcí veřejného opatrovníka s funkcí sociálního pracovníka. Článek přináší odpověď na otázku: Jak sociální pracovníci vybraných obcí Moravskoslezského kraje, kteří současně vykonávají funkci veřejného opatrovníka, interpretují kumulaci obou funkcí ode dne nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Teoretickým východiskem práce je koncept case managementu. Kumulace obou funkcí je jednou z možných podob, jak case management naplňovat. METODY: S přihlédnutím k výzkumné otázce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie s využitím metody polostrukturovaného rozhovoru se čtrnácti veřejnými opatrovníky, kteří v době výzkumu (2018–2019) vykonávali kumulovanou funkci. VÝSLEDKY: Veřejní opatrovníci ze zkoumaného vzorku využívají case manažerský přístup v práci s opatrovancem, aniž by metodu case management výslovně pojmenovali. Používání case managementu v kumulované funkci vychází zejména z potřeby koordinovat aktivity směřující ku prospěchu opatrovance a z potřeby hájení práv opatrovance. Spojení výkonu činností sociální práce s výkonem veřejného opatrovnictví na obecních úřadech je problematické, neboť se jedná o dvě rozdílné profese, s rozdílnými zdroji financování. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Vodítkem při výkonu veřejného opatrovnictví by vytvoření sjednocujícího právního dokumentu bylo užitečné. S tím souvisí i nutnost znovu „zviditelnit“ užitečnost case managementu pro opatrovance a etablovat case management jako samostatnou disciplínu v rámci pomáhajících profesí.

OBJECTIVES: The performance of public guardianship requires an examination of the cumulation of functions of public guardian and social worker. The article deals with how social workers of selected municipalities of the Moravian-Silesian Region who also perform the function of public guardian perceive the cumulation of both functions after legislative changes of the Civil Code. THEORETICAL BASE: The cumulation of the functions of these roles involves case management, which requires analysis. METHODS: A qualitative research strategy was chosen. Data were obtained from semi-structured interviews with fourteen public guardians who performed the function of public guardian and social worker in 2018-2019. OUTCOMES: The public guardians from the sample use the case management approach in working with the guardian, without explicitly calling it case management. The use of case management in a cumulative function is based mainly on the need to coordinate activities aimed to benefit the guardian and fulfill the need for defending the rights of the guardian. The connection between the performance of social work activities and that of public guardianship by municipal authorities is problematic, as these are two different professions with different sources of funding. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The creation of a unifying legal document has been useful as a guide for public guardianship. Related to this is the need to “make visible” the usefulness of case management for wards and to establish case management as a separate discipline within the helping professions.

• MeSH
• lidé MeSH
• psychosociální podpůrné systémy MeSH
• sociální pracovníci MeSH
• zákonný zástupce * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

CÍLE: Cílem předkládaného textu je popsat konstrukce spirituality seniorek a seniorů v kontextu konstrukcí stáří. Z tohoto popisu pak vyvodit možné implikace pro sociální práci. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Výchozím teoretickým prizmatem je na obecné rovině konstruktivistický rámec, na rovině sociální práce pak Person-in-Environment v jeho postmoderní podobě. Spiritualitu chápeme jako subjektivní vztah k transcendentálnímu vědomí. Stáří pak jako stav určovaný jak věkem (65 let a více), tak způsobem utváření a rozumění určitému úseku života. METODY: V rámci kvalitativní pilotní studie byly využity pro tvorbu dat polostrukturované rozhovory (n = 13) se seniory ve věkových skupinách od 65 do 89 let. Analýzy byly realizovány procesem kódování a kategorizací kódů za využití programu Atlas.ti. VÝSLEDKY: Konstrukce uzlových bodů spiritualit ovlivňuje míru vlivu spirituality na jednání, stejně jako uchopení spirituálních aktivit a copingu. Společným tématem je potřeba svobody oproti přílišnému svázání náboženskými vodítky. Konstrukce typů spiritualit se neukazuje jako zásadněji propojená s konstrukcí stáří. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Výstupy považujeme za užitečné pro ty sociální pracovnice a pracovníky, kteří se zaměřují na spolupráci se seniory. Především pak zjištění, že spiritualita nemusí být propojována s pojetím stáří a s vnímáním stáří jako takového.

OBJECTIVES: The aim of the text is to describe constructions of spirituality in the context of constructions of old age. From this description, possible implications for social work are drawn. THEORETICAL BASE: The starting theoretical point is, in general, a constructivist framework. We understand spirituality in the sense of subjective relations to transcendental consciousness. Old age is as well time-delineated (65 years and older) as a socially constructed section of life. The general framework of reasoning and analysis is the concept of person-in-situation, or personin- environment. METHODS: Within the qualitative pilot study, semi-structured interviews (n = 13) with seniors in the age groups from 65 to 89 years of age were used for data creation. The analyses were performed through the process of coding and categorisation of codes using the Atlas.ti programme, taking into account the recommendations of Miles and Huberman. OUTCOMES: Nodal points of spiritualities’ constructions are a lading factor influencing spiritual activities, spiritual coping, and ordinarily behaviour. Freedom and strictly guidelines given by Christian religiosity are seen as a contradictory and are also a central theme in constructions of spirituality. Old age and spirituality constructions are not interconnected. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: We consider the outcomes of the study relevant for those social workers who provide services to seniors. Above all, the discovery that spirituality does not have to be linked to the whole concept of old age and the perception of old age as such.

• MeSH
• lidé MeSH
• náboženství a psychologie MeSH
• pilotní projekty MeSH
• senioři * psychologie   MeSH
• spiritualita * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři * psychologie   MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

CÍLE: Cílem textu je zodpovědět otázku: Jaká negativa může přinášet participace v kontextu sociální práce? TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Mezi teoretická východiska textu patří kritická sociální práce, demokratický model participace, uznání expertnosti na základě žité zkušenosti s užíváním drog, bezdomovectvím a/nebo prací v sexbyznysu a koncept marginalizace. METODY: Kvalitativní výzkumný přístup textu je založen na deduktivní kvalitativní analýze a mnohonásobné případové studii 21 polostrukturovaných rozhovorů s lidmi se zkušeností a pomáhajícími pracovníky. VÝSLEDKY: V článku je představeno 6 hlavních okruhů negativních dopadů či důsledků participace, které vyvstaly z výpovědí dotazovaných. Konkrétně se jednalo o psychickou náročnost, narážení na vlastní limity, chybějící formální rámec, nepřijetí profesionály, obtížnou dostupnost a vyhoření. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Popsaná negativa mohou sloužit ke zvědomění souvislostí a možných dopadů participace pro pomáhající pracovníky, lidi se zkušeností, pro manažery a vedoucí služeb, kteří chtějí pracovat participativně, aby mohli těmto negativům předcházet.

OBJECTIVES: The aim of the text is to answer the question: What negatives can participation bring in the context of social work? THEORETICAL BASE: The theoretical background includes critical social work, a democratic model of participation, recognition of expertise based on lived experience with drug use, homelessness and/or sex work and the concept of marginalization. METHODS: The qualitative research approach is based on deductive qualitative analysis, on multiple case studies of 21 semi-structured interviews with helpers and people with experience. OUTCOMES: The article presents 6 main areas of negative impacts or consequences of participation, which arose from the statements of respondents: mental demands, reaching one’s own limits, lack of a formal framework, non-acceptance of professionals, difficult accessibility, and burnout. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The described negatives can serve to realize the context and possible impacts of participation for helpers, people with experience, and for service managers who want to work in a participatory way in order to prevent these negatives.

• MeSH
• lidé bez domova MeSH
• lidé MeSH
• obchod s lidmi MeSH
• pomáhající chování MeSH
• sexuální pracovníci MeSH
• uživatelé drog psychologie   MeSH
• zapojení do společnosti * psychologie   MeSH
• zátěž pečovatele MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

CÍLE: Cílem přehledové historizující stati je popsat na příkladu Spojených států amerických proces deinstitucionalizace psychiatrických nemocnic a jeho nezamýšlené důsledky mnohdy vyúsťující v transinstitucionalizaci osob v jiných typech institucí. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Proces deinstitucionalizace v USA je úzce propojený s problémem hromadného věznění, i když ho nelze považovat za jeho přímou příčinu. Na deinstitucionalizaci je nahlíženo v kontextu lidských práv prosazovaných v rámci hnutí abolicionismu. METODY: Pro inspiraci nastavování procesu deinstitucionalizace služeb sociální práce v České republice jsme zvolili přehledovou historizující stať a příklad Spojených států amerických. VÝSLEDKY: Z předložené kulturně historické zkušenosti vyplývá, že proces deinstitucionalizace může vést k transinstitucionalizaci osob v jiných typech pobytových zařízení, čemuž je třeba předcházet. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Naše zjištění lze využít při plánování a následné realizaci procesů transformace či deinstitucionalizace ve všech typech „ústavních“ zařízení sociální práce. V rámci těchto je nezbytné (1) zajistit dostupnou síť navazujících služeb sociální práce poskytovaných v přirozeném sociálním prostředí; (2) připravit kvalitní individualizovaný transformační plán; (3) mít vytvořenu funkční interdisciplinární spolupráci; (4) sbírat data o počtech uvězněných lidí s duševním onemocněním; (5) usilovat o všeobecnou dostupnost sociálního bydlení a (6) usilovat o stabilní přísun financí, který bude dostatečný pro zajištění potřebných služeb.

OBJECTIVES: This article aims to provide an overview of deinstitutionalisation in psychiatric hospitals and its unintended outcomes that led to trans-institutionalisation of people with severe mental illnesses in other types of institutions. THEORETICAL BASE: The process of deinstitutionalisation in the USA is linked with the rise of mass incarceration, although deinstitutionalisation cannot be considered its cause. This article views deinstitutionalisation from an abolitionist framework that supports human rights. METHODS: We are providing a contextualising, historical overview of deinstitutionalisation in the USA in hopes that it will inform the process of deinstitutionalisation in the Czech Republic. OUTCOMES: Given these experiences it is apparent that deinstitutionalisation can lead to trans-institutionalisation, and that preventative measures are needed. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: Our findings can be used for planning and the implementation of transformative processes and deinstitutionalisation of all types of institutions. It is necessary to (1) secure an accessible network of wrap-around services in the community; (2) prepare a thorough individualised plan for people leaving an institution; (3) form functional interdisciplinary collaboration; (4) collect data about the number of incarcerated people with mental illnesses, (5) advocate for access to affordable housing; and (6) advocate for stable sources of funding for creation of necessary services.

• MeSH
• deinstitucionalizace MeSH
• duševně nemocní MeSH
• lidé MeSH
• ústavy pro duševně nemocné * organizace a řízení   MeSH
• vězení MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Spojené státy americké MeSH

CÍLE: Cílem textu je identifikovat kontextuální, sociálně konstruované vlivy, které vstupují do procesu poskytování podpory ze strany sociálních pracovníků matkám s mentálním handicapem. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Na problém je nahlíženo z perspektivy kontextuálního rámce sociální práce. Dalšími východisky jsou reflektivní praxe a kritická reflexe. METODY: Konkrétní metodou práce je kontextuální představení oblastí, které může profesionál reflektovat, to znamená sumarizovat podobu jednotlivých stěžejních kontextů při podpoře matek a identifikovat vlivy, které do jejich konstrukce vstupují, to vše s pomocí Dynamického modelu sociální práce. VÝSLEDKY: Zjistili jsme, že významnými oblastmi pro využití reflektivní praxe jsou v rámci institucionálního kontextu česká legislativa ve vztahu k matkám s mentálním handicapem, nedostatečná ubytovací situace matek a převládající negativní postoje společnosti. V rámci teoretického kontextu je vhodné reflektovat spolupráci sítě podpory profesionálů i neformálního sektoru, a mezioborové odlišnosti v nahlížení na životní situaci matek. V oblasti praktického kontextu by měla být předmětem kritické reflexe vlastní odborná příprava profesionálů, možné komunikační bariéry při podpoře matek a způsob poskytování podpory matce směrem k posilování kompetencí. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Aplikačním cílem je navrhnout, v jakých oblastech by mohl pomáhající profesionál využívat reflektivní praxi při poskytování podpory matce. Jako způsob využití reflektivní praxe jsme navrhli Model kritické reflexe.

OBJECTIVES: The aim is to identify the contextual, socially constructed influences that enter into providing support from social workers to mothers with mental disabilities. THEORETICAL BASE: The problem is viewed from the contextual framework of social work, with other points being reflective practice and critical reflection. METHODS: One specific method is contextual presentation whereby a professional can reflect, that is, to summarize the key contexts in supporting mothers and identify the influences that enter their construction, all with the help of the Dynamic Model. OUTCOMES: Some important areas for the use of reflective practice in the institutional context include Czech legislation, the insufficient accommodation situation and negative attitudes of society. Within the theoretical context, it is appropriate to reflect on the cooperation of the support network of professionals and the informal sector, as well as the interdisciplinary differences in viewing the living situation of mothers. Regarding the practical context, the subject of critical reflection should be aimed at the training of professional, as well as the possible communication barriers to supporting mothers and to providing support towards strengthening competencies. SOCIAL WORK IMPLICATIONS: The application goal is to suggest which areas a helping professional could use reflective practice in providing support to the mother. We have proposed the Critical Reflection Model as a way of using reflective practice.

• MeSH
• lidé MeSH
• matky MeSH
• osoby s mentálním postižením * psychologie   MeSH
• péče o matku MeSH
• rodičovství MeSH
• sociální práce MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče MeSH
• péče o umírající MeSH
• péče v hospici * MeSH
• sociální pracovníci * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Slovenská republika MeSH

OBJECTIVE: The main objective of this study is to measure the quantity and quality of stimulants available in caregiving environment of children with behavioural problems. THEORETICAL BASE: This study was guided by the ecological systems theory developed by Urie Bronfenbrenner, where we measured some of the factors in the home environment that influences children’s development. METHODS: The research design we used in this study was cross-sectional survey, where we measured the home environments of children using the MC-HOME Inventory, a standardized questionnaire developed by Caldwell and Bradley. OUTCOMES: We found an overall mean of 42.35 ± 6.73, from the 59 items provided in the MC- HOME Inventory. From each of the 8 subscales in the Inventory, we observed that responsivity had the highest mean of 9.3+1.63 (max. 9), followed by learning material and opportunity with a mean of 5.65 + 1.27 (max. 7), and the 3rd position, enrichment, had a mean of 5.60 + 2.04 (max. 8). SOCIAL WORK IMPLICATIONS: There is need for field social workers to engage parents on the whole process of re-educating children, especially on how to set the right emotional climate at home that promotes the development of children.

• MeSH
• dítě MeSH
• domácí životní podmínky MeSH
• lidé MeSH
• poradenství pro děti * MeSH
• poruchy chování u dětí * MeSH
• problémové chování MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• speciální vzdělávání MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Geografické názvy
• Slovenská republika MeSH