Východiska. Záměrné sebepoškozování jako narůstající fenomén představuje významné riziko pro duševní zdraví mladých lidí. Důvody sebepoškozování mohou být rozmanité a nejvíce ohroženou skupinou se ukazují být dívky v období časné adolescence. Cíl. Práce se zaměřuje na zmapování prevalence sebepoškozování a analýzu jeho vývoje u dospívajících z longitudinálního pohledu. Metody. Data byla získána prostřednictvím kvantitativního dotazníkového šetření longitudinálního charakteru. Výzkumné šetření probíhalo po dobu tří let a zahrnovalo celkem tři sběry dat s odstupem 12 měsíců. Výzkumný soubor tvořili v prvním sběru žáci a žákyně 7. ročníků ZŠ a sekund gymnázií. Školy byly vybrány náhodně a v prvním sběru zahrnoval výzkumný soubor 1299 respondentů (M = 12,85 let; SD = 0,54). Výsledky. Prevalence sebepoškozování se pohybovala mezi 39,8 % a 44,09 % pro jednotlivé sběry dat. Významným prediktorem výskytu sebepoškozování bylo pohlaví (OR = 0,26-0,55). Z analýzy vývoje sebepoškozování u respondentů, kteří se výzkumného šetření zúčastnili třikrát (N = 422), vychází, že dívky pokračovaly v sebepoškozování častěji delší dobu a k sebepoškozování u nich docházelo s vyšší frekvencí. U části dospívajících (13,74 % z celkového souboru) se jednalo o ojedinělou zkušenost, naopak 9,72 % dospívajících uvádělo sebepoškozování s vysokou frekvencí při každém ze tří sběrů. Závěry. Data z výzkumného šetření poukazují na rozšíření sebepoškozování v období dospívání. Statisticky významným prediktorem v souvislosti s výskytem sebepoškozování bylo pohlaví, zatímco vliv typu školy byl významný pouze ve třetím měření. U dívek se jednalo zároveň častěji o opakovanou zkušenost. Longitudinální sledování sebepoškozování považujeme za zásadní pro lepší porozumění jeho vývoji v čase

Background. Nonsuicidal self-injury (NSSI), as a growing issue, poses a significant risk to the mental health of young people. Aims. This paper aims to map the prevalence of self-harm and analyse its development in adolescents from a longitudinal perspective. Methods. Data were collected through a quantitative questionnaire survey, which had a longitudinal character. The research investigation was conducted over a period of three years and included a total of three data collections 12 months apart. The sample consisted of students from randomly selected elementary schools and grammar schools, the first wave included 1299 respondents (M = 12,85 let; SD = 0,54). Results. The prevalence of NSSI ranged from 39.8% to 44.09% in each wave of data collections, and gender was a significant predictor of NSSI engagement (OR = 0.26-0.55). Analysis of its development among respondents who participated in all three surveys (N = 422) showed that girls were more likely to continue in NSSI for a longer period and at a higher frequency. For some adolescents (13.74% of the total sample), NSSI was a one-time experience, while 9.72% of adolescents reported high frequency of self-injury in each of the three data collections. Conclusions. Data from the study indicate an increase in self-harm during adolescence. Gender was a statistically significant predictor of self-harm involvement, with girls more likely to report repeated experiences. The effect of school type was significant only in the third wave. Longitudinal monitoring of self-harm is essential for better understanding its development over time.