Cíl: Cílem práce bylo zjistit a porovnat teoretické znalosti a praktické dovednosti vztahující se k dodržování pravidel hygieny rukou mezi perioperačními sestrami pracujícími na operačním sále. Mezi hlavní kontrolované oblasti šetření patřilo dodržování bezpečných zásad hygieny rukou včetně předepsané úpravy rukou u perioperačních sester. Metody: K průzkumnému šetření byla využita metoda dotazníkového šetření a zúčastněného skrytého pozorování, které vycházely z platného Metodického návodu - hygiena rukou při poskytování zdravotní péče, uveřejněného ve Věstníku MZ ČR 2012, částce 5. Sběr dat probíhal v rozmezí měsíců září 2018 až leden 2019. Celkem bylo provedeno 60 pozorování a rozdáno 60 dotazníků. Výsledky: Bylo zjištěno, že hygiena rukou je ve zdravotnických zařízeních provázena řadou chyb, přestože z dotazníkového šetření vyplynulo, že sestry jsou o ní velmi dobře informovány. Průzkum na operačních sálech zjistil pochybení v provádění hygienické dezinfekce rukou, úpravě rukou i chirurgické dezinfekci rukou. Pozorované sestry nedodržovaly správný postup dezinfekce rukou, zkracovaly délku expozice dezinfekčnímu prostředku nebo dezinfekci vůbec neprovedly. Téměř čtvrtina sester nedodržela předepsanou úpravu rukou. Závěr: Z porovnání výsledků dotazníkového a pozorovacího šetření vyplynulo, že respondentky mají často dobré teoretické znalosti, které v praxi nevyužívají a dopouštějí se tak chyb. Je třeba se zamyslet nad kvalitou pravidelného proškolování personálu o hygieně rukou i nad frekvencí a důkladností auditů a kontrol v této oblasti.
Aims: The aim of this study was to reveal and compare theoretical knowledge and practical skills related to the observance of hand hygiene rules among perioperative nurses working in operating rooms. Methods: The survey method was based on a questionnaire survey and hidden observation of hospital staff to determine compliance with the valid Methodical instructions - hand hygiene in the provision of health care, from the Bulletin of the Ministry of Health of the Czech Republic 2012, Volume 5. Data were collected for the period from September 2018 to January 2019. A total of 60 hidden observations was made, and 60 questionnaires were distributed. Results: Hand hygiene was accompanied by a number of errors in healthcare facilities, despite the fact that the questionnaire survey showed that nurses are very well informed of hand hygiene guidelines. Surveys in operating theatres revealed errors in performing hygienic hand disinfection, hand conditioning and surgical hand washing. The observed nurses did not follow the correct procedure for hand disinfection, shortened the duration of exposure to the disinfectant or did not disinfect at all. Almost 25% of nurses failed to carry out prescribed hand preparation. Conclusion: Comparison of the results of the questionnaire survey and the observation survey showed that the respondents often have good theoretical knowledge which they do not use in practice, and thus make mistakes. Consideration should be given to the quality of regular staff training on hand hygiene as well as the frequency and thoroughness of audits and controls in this area.
Každé zdravotnické pracoviště je specifické a na všeobecné sestry jsou kladeny variabilní nároky. Oddělení dětské onkologie nepochybně patří mezi pracoviště, kde se očekává vysoká zátěž na psychiku všech pracovníků. Cílem průzkumu bylo zjistit psychickou pracovní zátěž u všeobecných sester na oddělení dětské onkologie. K zjištění a vyhodnocení možných zdrojů pracovního stresu u všeobecných sester na oddělení dětské onkologie byl použit Meisterův dotazník. Z průzkumného šetření vyplynulo, že kritické hodnoty byly překročeny u faktoru 1 a u faktoru 3. Všeobecné sestry na sledovaných pracovištích vnímají psychickou pracovní zátěž zejména v oblastech časové tísně, vysoké odpovědnosti, dlouhodobé únosnosti, únavy a přesycení. Respondentky na sledovaných pracovištích subjektivně vnímají jako nejvíce zatěžující vlivy při práci péči o umírajícího pacienta a nedostatek volného času.
Every medical workplace is specific and there are various demands placed on general nurses. Department of pediatric oncology, undoubtedly belongs among the workplaces, where the high load on the psyche of all staff is expected. The aim of the survey was to determine the mental work load on general nurses in the department of pediatric oncology. To identify and evaluate possible sources of work stress with general nurses in the paediatric oncology units the Meister's questionnaire has been used. It has been found that the critical values were exceeded in the case of factor 1 and factor 3. General nurses at the monitored workplaces perceived mental workload particularly in the areas of time pressure, high responsibility, long-term endurance , fatigue and saturation. Respondents at the surveyed workplaces feel the care of the dying patient and the lack of free time as the most burdensome effects of their work.
Cíl: Kvalita života související se zdravím je spojena s rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění. Cílem studie bylo zjistit vztah objektivního nálezu stabilní anginy pectoris a kvality života související se zdravím. Metodika: Celkem byla analyzována data od 339 respondentů. Respondenti v cílové skupině (n = 165) se stabilní anginou pectoris a kontrolní skupině (n = 174) bez stabilní anginy pectoris byli porovnáni podle rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. Dotazníky Seattle Angina Questionnaire a EuroQol EQ-5D-3L byly porovnány s koronarografickým nálezem a lékařem zaznamenanou klasifikací Canadian Cardiovascular Society (CCS). Výsledky: Skupina respondentů se stabilní anginou pectoris měla nižší hodnocení ve všech doménách Seattle Angina Questionnaire (p < 0,01) a nástroje EQ-5D (p < 0,001) i při stejném zastoupení rizikových faktorů jako v kontrolní skupině respondentů bez anginy pectoris. ANOVA Kruskal-Wallis neprokázala v cílovém souboru vztah výsledků koronarografie s žádnou z pěti domén dotazníku Seattle Angina Questionnaire ani EQ-5D. CCS klasifikace a 3/5 domén Seattle Angina Questionnaire mají statisticky významný vztah (α < 0,05) a EQ-5D index také (p = 0,0161). Závěr: Respondenti se stabilní anginou pectoris mají oproti kontrolní skupině pacientů podstupujících koronarografii bez stabilní anginy pectoris nižší kvalitu života. V cílovém souboru není statisticky významný vztah mezi koronarografickým nálezem a kvalitou života související se zdravím. Statisticky významný vztah byl mezi hodnocením CCS klasifikace ve 3/5 domén Seattle Angina Questionnaire a EQ-5D indexu. Hodnocení kvality života by mělo být zavedeno do běžné ošetřovatelské praxe k zapojení pacientova pohledu na vnímání tíže onemocnění.
Aim: Self-reported health-related quality of life is connected with cardiovascular risk factors. The aim of the study is to find a relation between stable coronary artery disease severity and health-related quality of life. Methods: Data from a total of 339 respondents were analysed. Respondents in the target group with stable angina pectoris (n = 165) and a control group without stable angina pectoris (n = 174) were compared in cardiovascular risk factors. The Seattle Angina Questionnaire (SAQ) and the EuroQol EQ-5D-3L questionnaire were compared with the angiography findings and the Canadian Cardiovascular Society (CCS) grading reported on admission by a physician. Results: The group of respondents with stable angina pectoris reported lower scores in all domains of both the Seattle Angina Questionnaire (p < 0.01) and the EQ-5D questionnaire (p < 0.001), even when having the same risk factors as the control group of responders without angina pectoris. ANOVA Kruskal-Wallis did not prove a relation of angiography findings with any of the five domains of the Seattle Angina Questionnaire or the EQ-5D questionnaire. The CCS grading has a statistically significant relation with 3 out of 5 of domains of the Seattle Angina Questionnaire (α < 0.05) and so does the EQ-5D index (p = 0.0161). Conclusion: Patients with stable angina pectoris have a lower quality of life compared to the control group of patients undergoing coronary angiography without stable angina pectoris. There is no statistically significant relation between the coronary findings and the quality of life associated with health in the target population. There is a statistically significant relation between the evaluation using the CCS grading and 3 out of 5 of the domains of the Seattle Angina Questionnaire and the EQ-5D index. The assessment of quality of life should be introduced into common nursing practice to include the patient's perception into the assessment of the disease severity.
