Endothelial dysfunction is a major risk factor after kidney transplantation. While deteriorating patient mobility, it raises the rates of early and long-term cardiovascular post-transplant complications, particularly in patients with malnutrition and obesity. In early detection through EPC determination and applanation tonometry allows to institute early exercise training and nutritional intervention, complemented with a change in therapy including immunosuppression in the event of other metabolic disorders. The response to exercise training and nutritional intervention may be genetically determined. Long-term improvement in cardiovascular and muscular activity is associated with a significantly improved quality of life of kidney transplant recipients.

Endoteliální dysfunkce představuje významný rizikový faktor po transplantaci ledviny. Zhoršuje mobilitu nemocných, zvyšuje výskyt časných i dlouhodobých kardiovaskulárních potransplantačních komplikací, zvláště při malnutrici i při obezitě. Její časná detekce pomocí stanovení EPC a aplanační tonometrie umožňuje zahájit časnou pohybovou intervenci a nutriční substituci. Současně i úpravu léčby včetně imunosuprese při dalších metabolických poruchách. Odpověď na cvičební a nutriční substituci může být geneticky determinována. Dlouhodobě zlepšená kardiovaskulární i svalová aktivita je spojena s významně lepším životním profilem transplantovaných nemocných.

• MeSH
• endoteliální progenitorové buňky MeSH
• kardiologie MeSH
• pohybová aktivita MeSH
• rizikové faktory MeSH
• transplantace ledvin MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• nefrologie
• transplantologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR