Nejvíce citovaný článek - PubMed ID 24836310
INTRODUCTION: The antifibrotic drug nintedanib is used for the treatment of idiopathic pulmonary fibrosis (IPF). We analysed the effect of nintedanib on antifibrotic treatment outcome in real-world cohorts of Czech EMPIRE registry. PATIENTS/METHODS: Data of 611 Czech IPF subjects, 430 (70%) treated with nintedanib (NIN group), 181 (30%) with no-antifibrotic treatment (NAF group) were analysed. The influence of nintedanib on overall survival (OS), pulmonary function parameters as forced vital capacity (FVC) and diffusing lung capacity for carbon monoxide (DLCO), as well as GAP score (gender, age, physiology) and and CPI (composite physiological index) were investigated. RESULTS: During 2 year follow-up we observed that nintedanib treated patients had longer OS, compared to those treated with no-antifibrotic drugs (p < 0.00001). Nintedanib reduces risk of mortality over no-antifibrotic treatment by 55% (p < 0.001). We have observed no significant difference in the rate of FVC and DLCO decline between the NIN and NAF group. Changes within 24 months from baseline in CPI were not significant between the groups (NAF and NIN). CONCLUSION: Our real-practice study showed the benefit of nintedanib treatment on survival. There were no significant differences between NIN and NAF groups in changes from baseline in FVC %, DLCO % predicted and CPI.
- Klíčová slova
- Idiopathic pulmonary fibrosis, Lung function decline, Nintedanib, Overall survival,
- MeSH
- idiopatická plicní fibróza * farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- plíce MeSH
- registrace MeSH
- vitální kapacita MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
- Názvy látek
- nintedanib MeSH Prohlížeč
BACKGROUND: There is no clear evidence whether pirfenidone has a benefit in patients with probable or possible UIP, i.e. when idiopathic pulmonary fibrosis (IPF) is diagnosed with a lower degree of diagnostic certainty. We report on outcomes of treatment with pirfenidone in IPF patients diagnosed with various degrees of certainty. METHODS AND FINDINGS: We followed patients in the multi-national European MultiPartner IPF Registry (EMPIRE) first seen between 2015 and 2018. Patients were assessed with HRCT, histopathology and received a multi-disciplinary team (MDT) IPF diagnosis. Endpoints of interest were overall survival (OS), progression-free survival (PFS) and lung function decline. RESULTS: A total of 1626 patients were analysed, treated with either pirfenidone (N = 808) or receiving no antifibrotic treatment (N = 818). When patients treated with pirfenidone were compared to patients not receiving antifibrotic treatment, OS (one-, two- and three-year probability of survival 0.871 vs 0.798; 0.728 vs 0.632; 0.579 vs 0.556, P = 0.002), and PFS (one-, two- and three-year probability of survival 0.597 vs 0.536; 0.309 vs 0.281; 0.158 vs 0.148, P = 0.043) was higher, and FVC decline smaller (-0.073 l/yr vs -0.169 l/yr, P = 0.017). The benefit of pirfenidone on OS and PFS was also seen in patients with probable or possible IPF. CONCLUSIONS: This EMPIRE analysis confirms the favourable outcomes observed for pirfenidone treatment in patients with definitive IPF and indicates benefits also for patients with probable or possible IPF.
- MeSH
- antiflogistika nesteroidní farmakologie MeSH
- idiopatická plicní fibróza * diagnóza MeSH
- lidé MeSH
- plíce MeSH
- pravděpodobnost MeSH
- pyridony farmakologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- vitální kapacita MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Názvy látek
- antiflogistika nesteroidní MeSH
- pirfenidone MeSH Prohlížeč
- pyridony MeSH
Organoids are complex multicellular three-dimensional (3D) in vitro models that are designed to allow accurate studies of the molecular processes and pathologies of human organs. Organoids can be derived from a variety of cell types, such as human primary progenitor cells, pluripotent stem cells, or tumor-derived cells and can be co-cultured with immune or microbial cells to further mimic the tissue niche. Here, we focus on the development of 3D lung organoids and their use as disease models and drug screening tools. We introduce the various experimental approaches used to model complex human diseases and analyze their advantages and disadvantages. We also discuss validation of the organoids and their physiological relevance to the study of lung diseases. Furthermore, we summarize the current use of lung organoids as models of host-pathogen interactions and human lung diseases such as cystic fibrosis, chronic obstructive pulmonary disease, or SARS-CoV-2 infection. Moreover, we discuss the use of lung organoids derived from tumor cells as lung cancer models and their application in personalized cancer medicine research. Finally, we outline the future of research in the field of human induced pluripotent stem cell-derived organoids.
- Klíčová slova
- 3D structure, chronic obstructive pulmonary disease, cystic fibrosis - CF, human disease modelling, induced pluripotent stem cells, lung cancer, lung organoids,
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- přehledy MeSH
BACKGROUND: Recombinant human pentraxin-2 (rhPTX-2) significantly decreased decline in percent predicted forced vital capacity (FVC) and stabilized 6-min walk distance (6MWD) in patients with idiopathic pulmonary fibrosis (IPF) during the 28-week, placebo-controlled, randomized period of the Phase II PRM-151-202 study. Interim (76-week) data from the open-label extension (OLE) demonstrated sustained safety and efficacy with rhPTX-2 treatment. Here, we present the entire long-term OLE safety and efficacy data to 128 weeks. METHODS: Patients who completed the randomized PRM-151-202 study period were eligible for the OLE, during which all patients received rhPTX-2, having started rhPTX-2 (i.e., crossed from placebo) or continued rhPTX-2 after Week 28. rhPTX-2 was administered in 28-week cycles, with 10 mg/kg intravenous infusions (60 min) on Days 1, 3, and 5 in the first week of each cycle, then one infusion every 4 weeks up to Week 128. The OLE primary objective was to assess the long-term safety and tolerability of rhPTX-2. Other outcomes included FVC, 6MWD, and patient-reported outcomes (descriptive analysis). RESULTS: All 111 patients who completed the randomized period entered the OLE (n = 37 started rhPTX-2; n = 74 continued rhPTX-2); 57 (51.4%) completed to Week 128. The treatment-emergent adverse event (TEAE) profile was consistent with the randomized period, with the majority of TEAEs graded mild or moderate. Serious TEAEs occurred in 47 patients (42.3%), most frequently IPF (n = 11; 9.9%), pneumonia (n = 7; 6.3%), and acute respiratory failure (n = 3; 2.7%). Three patients underwent lung transplantation. Most serious TEAEs (and all 14 fatal events) were considered unrelated to rhPTX-2 treatment. For patients starting vs continuing rhPTX-2, mean (95% confidence interval) changes from baseline to Week 128 were, respectively, - 6.2% (- 7.7; - 4.6) and - 5.7% (- 8.0; - 3.3) for percent predicted FVC and - 36.3 m (- 65.8; - 6.9) and - 28.9 m (- 54.3; - 3.6) for 6MWD; however, conclusions were limited by patient numbers at Week 128. CONCLUSIONS: Long-term treatment (up to 128 weeks) with rhPTX-2 was well tolerated in patients with IPF, with no new safety signals emerging in the OLE. The limited efficacy data over 128 weeks may suggest a trend towards a treatment effect. Trial registration NCT02550873; EudraCT 2014-004782-24.
- Klíčová slova
- 6-minute walk distance (6MWD), Forced vital capacity (FVC), Idiopathic pulmonary fibrosis (IPF), Long-term, Open-label extension, Recombinant human pentraxin-2 (rhPTX-2), Safety,
- MeSH
- idiopatická plicní fibróza * farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- rekombinantní proteiny * škodlivé účinky MeSH
- vitální kapacita MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky, fáze II MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- Názvy látek
- rekombinantní proteiny * MeSH
Fibrogenic processes instigate fatal chronic diseases leading to organ failure and death. Underlying biological processes involve induced massive deposition of extracellular matrix (ECM) by aberrant fibroblasts. We subjected diseased primary human lung fibroblasts to an advanced three-dimensional phenotypic high-content assay and screened a repurposing drug library of small molecules for inhibiting ECM deposition. Fibrotic Pattern Detection by Artificial Intelligence identified tranilast as an effective inhibitor. Structure-activity relationship studies confirmed N-(2-butoxyphenyl)-3-(phenyl)acrylamides (N23Ps) as a novel and highly potent compound class. N23Ps suppressed myofibroblast transdifferentiation, ECM deposition, cellular contractility, and altered cell shapes, thus advocating a unique mode of action. Mechanistically, transcriptomics identified SMURF2 as a potential therapeutic target network. Antifibrotic activity of N23Ps was verified by proteomics in a human ex vivo tissue fibrosis disease model, suppressing profibrotic markers SERPINE1 and CXCL8. Conclusively, N23Ps are a novel class of highly potent compounds inhibiting organ fibrosis in patients.
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
INTRODUCTION: Nintedanib, a tyrosine kinase receptor inhibitor, may be associated with increased bleeding risk. Thus, patients with an inherited predisposition to bleeding, or those receiving therapeutic doses of anticoagulants or high-dose antiplatelet therapy, have been excluded from clinical trials of nintedanib in idiopathic pulmonary fibrosis (IPF). OBJECTIVE: Our objective was to examine real-world bleeding events in patients with IPF treated with antifibrotics, including those receiving anticoagulants and/or antiplatelet therapy. METHODS: The European MultiPartner IPF Registry (EMPIRE) enrolled 2794 patients with IPF: group A (1828: no anticoagulant or antiplatelet treatment), group B (227: anticoagulant treatment), group C (659: antiplatelet treatment), and group D (80: anticoagulant and antiplatelet treatment). Overall, 673 (24.1%) received nintedanib and 933 (33.4%) received pirfenidone. Bleeding events and their relationship to antifibrotic and anticoagulation treatment were characterized. RESULTS: Group A patients, versus those in groups B, C, and D, were typically younger and generally had the lowest comorbidity rates. A higher proportion of patients in groups A and C, versus group B, received nintedanib. Pirfenidone, most common in group D, was more evenly balanced across groups. In patients with reported bleeding events, seven of eight received nintedanib (groups A, C, and D). Bleeding incidence was 3.0, 0, 1.3, and 18.1 per 10,000 patient-years (groups A, B, C, and D, respectively). CONCLUSION: Real-world data from EMPIRE showed that patients on anticoagulant medications received nintedanib less frequently, perhaps based on its mechanism of action. Overall, bleeding incidence was low (0.29%: nintedanib 0.25%; pirfenidone 0.04%) and irrespective of anticoagulant or antiplatelet therapy received (P = 0.072).
- MeSH
- antikoagulancia škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- idiopatická plicní fibróza farmakoterapie MeSH
- incidence MeSH
- indoly škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- inhibitory proteinkinas škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- krvácení epidemiologie etiologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- registrace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Evropa epidemiologie MeSH
- Názvy látek
- antikoagulancia MeSH
- indoly MeSH
- inhibitory proteinkinas MeSH
- nintedanib MeSH Prohlížeč
BACKGROUND: Several registries of idiopathic pulmonary fibrosis (IPF) have been established to better understand its natural history, though their size and duration of follow-up are limited. Here, we describe the large European MultiPartner IPF Registry (EMPIRE) and validate predictors of long-term survival in IPF. METHODS: The multinational prospective EMPIRE registry enrolled IPF patients from 48 sites in 10 Central and Eastern European countries since 2014. Survival from IPF diagnosis until death was estimated, accounting for left-truncation. The Cox proportional hazards regression model was used to estimate adjusted hazard ratios (HR) of death for prognostic factors, using restricted cubic splines to fit continuous factors. RESULTS: The cohort included 1620 patients (mean age at diagnosis 67.6 years, 71% male, 63% smoking history), including 75% enrolled within 6 months of diagnosis. Median survival was 4.5 years, with 45% surviving 5 years post-diagnosis. Compared with GAP stage I, mortality was higher with GAP stages II (HR 2.9; 95% CI: 2.3-3.7) and III (HR 4.0; 95% CI: 2.8-5.7) while, with redefined cut-offs, the corresponding HRs were 2.7 (95% CI: 1.8-4.0) and 5.8 (95% CI: 4.0-8.3) respectively. Mortality was higher with concurrent pulmonary hypertension (HR 2.0; 95% CI: 1.5-2.9) and lung cancer (HR 2.6; 95% CI: 1.3-4.9). CONCLUSIONS: EMPIRE, one of the largest long-term registries of patients with IPF, provides a more accurate confirmation of prognostic factors and co-morbidities on longer term five-year mortality. It also suggests that some fine-tuning of the indices for mortality may provide a more accurate long-term prognostic profile for these patients.
- MeSH
- časové faktory MeSH
- idiopatická plicní fibróza epidemiologie MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- míra přežití trendy MeSH
- následné studie MeSH
- prospektivní studie MeSH
- registrace * MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- Geografické názvy
- Evropa epidemiologie MeSH
IMPORTANCE: Idiopathic pulmonary fibrosis (IPF) is a progressive fibrotic lung disease with poor prognosis. Approved therapies do not halt disease progression. OBJECTIVE: To determine the effect of recombinant human pentraxin 2 vs placebo on change from baseline to week 28 in mean forced vital capacity (FVC) percentage of predicted value. DESIGN, SETTING, AND PARTICIPANTS: Phase 2, randomized, double-blind, placebo-controlled trial conducted at 18 sites in 7 countries of eligible patients with IPF (N = 117; aged 40-80 years; FVC ≥50% and ≤90% predicted; ratio of forced expiratory volume in the first second/FVC >0.70; diffusing capacity for carbon monoxide [Dlco] ≥25% and ≤90% predicted; and distance of ≥150 m on the 6-minute walk test). Study period was August 2015-May 2017. INTERVENTIONS: Patients were randomized to receive either recombinant human pentraxin 2 (10 mg/kg intravenous every 4 weeks, n = 77) or placebo (n = 39) for 24 weeks, and stratified by concurrent IPF treatment status. MAIN OUTCOMES AND MEASURES: The primary end point was the least-squares mean change in FVC percentage of predicted value from baseline to week 28 (minimal clinically important difference, decline of 2%-6%). Secondary end points included mean change in lung volumes (total, normal, and interstitial lung abnormalities) on high-resolution computed tomography (HRCT) and 6-minute walk distance (minimal clinically important difference, 24-45 m). RESULTS: Of 117 randomized patients, 116 received at least 1 dose of study drug (mean age, 68.6 years; 81.0% men; mean time since IPF diagnosis, 3.8 years), and 111 (95.7%) completed the study. The least-squares mean change in FVC percentage of predicted value from baseline to week 28 in patients treated with recombinant human pentraxin 2 was -2.5 vs -4.8 for those in the placebo group (difference, +2.3 [90% CI, 1.1 to 3.5]; P = .001). No significant treatment differences were observed in total lung volume (difference, 93.5 mL [90% CI, -27.7 to 214.7]), quantitative parenchymal features on HRCT (normal lung volume difference, -1.2% [90% CI, -4.4 to 1.9]; interstitial lung abnormalities difference, 1.1% [90% CI, -2.2 to 4.3]), or measurement of Dlco (difference, -0.4 [90% CI, -2.6 to 1.7]). The change in 6-minute walk distance was -0.5 m for patients treated with recombinant human pentraxin 2 vs -31.8 m for those in the placebo group (difference, +31.3 m [90% CI, 17.4 to 45.1]; P < .001). The most common adverse events in the recombinant human pentraxin 2 vs placebo group were cough (18% vs 5%), fatigue (17% vs 10%), and nasopharyngitis (16% vs 23%). CONCLUSIONS AND RELEVANCE: In this preliminary study, recombinant human pentraxin 2 vs placebo resulted in a slower decline in lung function over 28 weeks for patients with idiopathic pulmonary fibrosis. Further research should more fully assess efficacy and safety. TRIAL REGISTRATION: clinicaltrials.gov Identifier: NCT02550873.
- MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- homeodoménové proteiny škodlivé účinky farmakologie terapeutické užití MeSH
- idiopatická plicní fibróza farmakoterapie patofyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metoda nejmenších čtverců MeSH
- rekombinantní proteiny škodlivé účinky farmakologie terapeutické užití MeSH
- senioři MeSH
- sérový amyloidový protein škodlivé účinky farmakologie terapeutické užití MeSH
- test chůzí MeSH
- vitální kapacita účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky, fáze II MeSH
- multicentrická studie MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
- srovnávací studie MeSH
- Názvy látek
- homeodoménové proteiny MeSH
- PRM-151 MeSH Prohlížeč
- rekombinantní proteiny MeSH
- sérový amyloidový protein MeSH
The processes of lung fibrogenesis and fibrotic healing are common to a number of conditions with different etiologies. The lungs are the only affected organ in some cases, whereas in others, several organ systems are involved. Therapeutic options can be discussed from various perspectives. In this review, we address the localization of therapeutic targets with regard to cell compartments, including secreted ligands, cell surface, plasma membrane-cytosol interplay, cytosol and nucleus. Complex approach using stem cell therapy is also discussed. As the prognosis of patients with these disorders remains grim, treatment combinations targeting different molecules within the cell should sometimes be considered. It is reasonable to assume that blocking specific pathways will more likely lead to disease stabilization, while stem cell-based treatments could potentially restore lung architecture. Gene therapy could be a candidate for preventive care in families with proven specific gene polymorphisms and documented familial lung fibrosis. Chronobiology, that takes into account effect of circadian rhythm on cell biology, has demonstrated that timed drug administration can improve treatment outcomes. However, the specific recommendations for optimal approaches are still under debate. A multifaceted approach to interstitial lung disorders, including cooperation between those doing basic research and clinical doctors as well as tailoring research and treatment strategies toward (until now) unmet medical needs, could improve our understanding of the diseases and, above all, provide benefits for our patients.