Východisko. V jedné z našich předchozích studií jsme se zabývali spotřebou předepisovaných medikamentů seniorskou populací a dospěli jsme k průměrnému počtu 4,6 (maximum až 13) druhů užívaných léků denně. Masivní reklama na volně prodejné léky vyvolává otázku, kolik druhů léků musíme k tomuto průměrnému počtu přičíst ve snaze odhadnout pravděpodobnost interakcí a nežádoucích účinků léků. K získání informací jsme využili stáží studentů 6. ročníku všeobecného lékařství v rámci předpromoční praxe u praktických lékařů. Studenti provedli s náhodně vybranými seniory v péči praktického lékaře řízený rozhovor zjišťující počet, druh a cenu jimi kupovaných volně prodejných léků. Při zpracování dat jsme porovnali záznamy řízených rozhovorů z akademického roku 2001/2002 a 2004/2005. Metody a výsledky. Celkově se jednalo o soubor 252 žen a 148 mužů průměrného věku 78,7 roku, průměrný počet volně kupovaných medikamentů byl 2,26 na počátku 2,32 na konci šetření, pouze 34 % dotázaných nekupovalo tyto medikamenty vůbec nebo zcela výjimečně, 66 % dotázaných udává nákup měsíčně nebo dokonce týdně. Z jednotlivých druhů medikamentů nakupuje 44 % seniorů analgetika, 58 % vitaminy, 37 % potravní doplňky, 36 % nesteroidní antirevmatika, 46 % léky proti nachlazení a 30 % léky proti zácpě. Proti našemu očekávání jsme nalezli dokonce mírně pozitivní korelaci sumy vydané za doplatky na léky a za volně prodejné medikamenty. Nelze tedy očekávat, že polymorbidní nemocný s mnoha druhy předepsané medikace bude méně nakupovat volně prodejné léky, a to ani z finančních důvodů. Závěry. Volně prodejné medikamenty, z nichž mnohé jsou kompozitní, mohou tedy být jednak významným zdrojem interakcí a nežádoucích účinků, mohou ale také významným způsobem ovlivňovat complianci seniora. Zjištěné vysoké procento seniorů nakupujících volně prodejná léčiva vyzývá k cíleným dotazům v rámci farmakologické anamnézy u seniorů.

Background. One of our previous studies was aimed at the consumption of prescribed drugs by the elderly population. The average per day number of drugs was 4.6 (maximum 13). Existence of freely obtainable drugs with massive advertisements brings a question, how many of those drugs it is necessary to add in order to estimate probability of interaction and undesirable drug effects. In order to achieve valid information, students of the sixth year of General medicine program during their practical course at general practitioners were asked to interview randomly selected senior patients. They asked on the number, type, and price of freely obtainable drugs which they use. Data were evaluated from interviews accomplished during academic years 2001/2002 and 2004/2005. Methods and Results. Our cohort included 252 men and 148 women with average age of 78.7 years. Average number of freely obtainable drugs was 2.26 at the beginning and 2.32 at the end of study. Only 34% of questioned did not buy any of those drugs at all or only exceptionally, 66% reported buying once a month or weekly. 44% of seniors buy analgetics, 58% buy vitamins, 37% food supplements, 36% non steroid antirheumatics, 46% cold prevention drugs, 30% anti-constipation drugs. Contrary to our expectation, positive correlation between the sums given for the personal participation on the drug costs and that given for freely obtainable drugs was found. It is not possible to expect, that polymorbidic patient with several prescribed drugs would buy less of freely obtainable drugs even due to the financial requirements. Conclusions. Freely obtainable drugs, many of them composites, can represent significant source of interactions and undesirable drug effects. They can also significantly modulate compliance of the senior. The high percentage of seniors buying freely obtainable drugs requires aimed questions on the pharmacological history.

Klinika interní geriatrie a praktického lékařství LF MU Brno

Drug consumption and risks of polypharmacotherapy in elderly population

Spotřeba léčiv v seniorské populaci a rizika polyfarmakoterapie ve stáří = Drug consumption and risks of polypharmacotherapy in elderly population /

Drug consumption and risks of polypharmacotherapy in elderly population /

Lit. 12