Cíl studie: Zjistit příčiny neúspěchu implementace terapeutického protokolu. Typ studie: Dotazníková studie. Typ pracoviště: JIRP a Oddělení urgentního příjmu fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Autoři oslovili prostřednictvím dotazníku všechny zaměstnance podílející se na péči o nemocné po kardiopulmonální resuscitaci ve FN (celkem 67 zdravotníků). Respondenti byli dotázáni na faktory, které jim brání v provádění hypotermie, respondenti-lékaři pak i na důvody k nezahájení a ukončení chlazení, pro indikaci svalové relaxace a na vliv analgosedace na proces chlazení. Na závěr měli všichni respondenti ohodnotit význam jednotlivých navrhovaných opatření. Výsledky: Všichni oslovení zdravotníci jsou přesvědčeni o smysluplnosti terapeutické hypotermie. V kvalitním provádění hypotermie překáží lékařům nedostatek času, nedostatečné technické vybavení, neexistence ošetřovatelského protokolu a záznamu o provádění hypotermie. Sestrám brání v provedení hypotermie nedostatek přístrojů a pomůcek, neexistence ošetřovatelského protokolu a nepřesná ordinace lékařů. Všichni oslovení lékaři by zahájili chlazení i po dlouhé resuscitaci nebo zástavě oběhu beze svědků a bez laické KPR. Obecná „tendence k buzení“ je důvodem k nezapočetí chlazení pro 23 % dotázaných a 30 % lékařů by chlazení ze stejného důvodu ukončilo. Za nejdůležitější podmínky úspěšného provádění terapeutické hypotermie pokládají lékaři dostupnost přístroje k chlazení, úvodní bolus tekutin a analgosedaci. Sestry považují za nejdůležitější správnou indikaci lékařem a jeho přesnou ordinaci, dostupnost přístrojové techniky, jakož i úvodní bolus tekutin. Závěr: Podle oslovených zdravotníků lze nedostatky v provedení mírné terapeutické hypotermie odstranit využitím přístrojové techniky, zavedením ošetřovatelského protokolu a intenzivnější osvětou mezi lékaři a sestrami. Chladicí přístroj s automatickou regulací teploty se jeví jako nejdůležitější podmínka úspěšného chlazení. Samostatný záznam o provádění terapeutické hypotermie nepovažuje za účelný více než polovina respondentů.

Objective: To determine the cause of failed guideline implementation. Design: A questionnaire survey. Setting: University Hospital ICU and Emergency Department. Methods: The authors conducted a questionnaire survey among all healthcare workers participating in the care for patients after cardiopulmonary resuscitation in University Hospital Olomouc (total 67 medical professionals). The respondents were asked about factors preventing them from employing therapeutic hypo - thermia. Physician respondents were queried about the reasons for not initiating or discontinuing of cooling, inducing muscle relaxation, and the effect of analgesia and sedation on the cooling process. Results: All the respondents were convinced that therapeutic hypothermia was the right treatment. The physicians stated the following obstacles to delivering high-quality hypothermia: lack of time, inadequate equipment, and lack of nursing protocols and documentation. According to the nurses, the obstacles included lack of equipment, no nursing protocol, and unclear physicians’ decisions. All the physicians claimed they would have initiated cooling even after prolonged resuscitation or an unwitnessed circulatory arrest without basic CPR. A general “tendency to wake up” was the reason for not initiating cooling for 23% of the respondents. For the same reason, 30% of physicians would discontinue cooling. The most important prerequisites for successful therapeutic hypothermia, as perceived by the physicians, were the availability of the cooling device, the initial fluid bolus, and analgesia and sedation. According to the nurses, a clear physician’s decision to use hypothermia and its specification, availability of the equipment and the initial fluid bolus were the most important factors. Conclusion: In the healthcare workers’ opinion, employment of mild therapeutic hypothermia may be improved by the equipment availability, introduction of a nursing protocol and greater awareness among physi-ktecians and nurses. A cooling system with automatic temperature regulation appears to be the most important condition for successful cooling. A separate chart for therapeutic hypothermia documentation was considered unnecessary by more than a half of the respondents.

Dept of Anesthesia and Intensive Care Ringerike Hospital Hønefoss

Klinika anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Olomouc

To cool or not to cool? Obstacles to implementing therapeutic hypothermia guidelines

Obsahuje tabulky

Literatura