Nemalobuněčné plicní karcinomy jsou typické variabilitou nejen ve svém klinickém průběhu a histopatologickém obraze, ale i v molekulárně-genetických charakteristikách. Zejména u primárních plicních adenokarcinomů vedly nové poznatky na poli molekulární genetiky k zásadní změně v přístupu k diagnostice a léčbě. Identifikace charakteristických genových aberací umožnila u části těchto nádorů nasazení tzv. cílené (biologické) léčby a tím zlepšení prognózy pacientů. S výše uvedeným zároveň vzrostla role molekulární patologie a zejména diagnostikujících patologů, kteří se správnou diagnózou a účelným nakládáním s nádorovou tkání aktivně podílí na diagnosticko-terapeutickém procesu. V současné době se již rutinně detekují mutace v genu pro receptor epidermálního růstového faktoru – EGFR, jejichž přítomnost je racionální indikací k nasazení cílené léčby inhibitory tyrosinkináz. Mimo EGFR se do rutinní diagnostické praxe zavedla detekce přestavby EML4–ALK, dalším potenciálním diagnostickým cílem jsou mutace genu kódujícího protein b-raf – BRAF. Sdělení shrnuje základní poznatky o diagnosticky a prakticky relevantních molekulách, které se podílejí na patogenezi vzniku plicních karcinomů a zároveň jsou cílem moderní, cílené terapie.

The group of non–small cell lung carcinomas includes tumors that are variable at the clinical, histopathological and molecular levels. Advances in the understanding of molecular pathology of lung adenocarcinomas in particular has led to changes in their histopathological classification and treatment. Patients diagnosed with lung adenocarcinoma harboring specific mutations benefit from the administration of specific targeted therapy. Therefore, pathologists closely involved in the diagnostics of lung tumors significantly contribute to the diagnostic-therapeutical algorithm. Analysis of EGFR gene mutations in lung adenocarcinomas is already routinely performed and the presence of activating mutations in EGFR is the main indication for the administration of tyrosinkinase inhibitors. Besides EGFR mutations, EML4–ALK rearrangement is also being analysed and there is potential in analysing BRAF mutations as well. The aim of this review is to summarize the role of the most relevant molecules that also serve as the therapeutic target for practicing pathologists.

Oddělení patologie a molekulární medicíny Thomayerova nemocnice Praha

Ústav patologie Univerzita Karlova Praha 3 lékařská fakulta

Molecular pathology of pulmonary carcinomas