Východiska: Cílem této retrospektivní studie je zhodnotit na neselektované skupině pacientů z reálné klinické praxe efektivitu a toxicitu extrakraniální stereotaktické radioterapie v léčbě oligometastatického postižení lymfatických uzlin lokalizovaných v mediastinu, retroperitoneu a pánvi. Materiál a metody: Z celkového počtu 50 pacientů léčených v letech 2011–2017 bylo 29 mužů a 21 žen, průměrný věk byl 62 let (medián 66 let, rozmezí 25–81 let). Pacienti byli ozařováni nejčastěji v pěti frakcích; dávka byla volena podle dávkově-objemových histogramů rizikových orgánů v okolí plánovacího cílového objemu. Primárním cílem bylo zhodnocení lo-kální kontroly (local control – LC), doby bez progrese onemocnění (progression-free survival – PFS), doby do vícečetné diseminace neumožňující využití lokálních metod léčby (freedom from widepread dissemination – FFWD) a celkového přežití (overall survival – OS). Rovněž byla zhodnocena akutní a pozdní toxicita léčby. Výsledky: Medián bio logického ekvivalentu dávky při / = 10 (BED10) byl 54 Gy (rozmezí 48–80 Gy). Medián doby sledování byl 40,4 měsíce. LC v 1 roce od ozáření byla 90 %, 3letá 75 %. Mediánu doby do lokální progrese nebylo zatím dosaženo. Pacienti ozáření vyšší dávkou měli signifikantně lepší LC onemocnění než pacienti ozáření dávkou nižší; hranicí byl medián aplikovaných dávek (tj. BED10 = 54 Gy). Lokalizace patologických uzlin na LC signifikantní vliv neměla. Medián PFS byl 8,2 měsíce (95% CI 7,4–11,6 měsíce). Jednoleté PFS bylo 38,5 % a 3leté 17 %. Medián OS byl 37,3 měsíce (95% CI 23,2–51,4 měsíce). Jednoleté OS bylo 83 % a 3leté OS bylo 51 %. Medián FFWD byl 13,6 měsíce (s rozmezím 8,7–18,5 měsíce). Jednoletá FFWD byla 55 % a 3letá FFWD 24 %. Žádný z těchto parametrů (PFS, OS, FFWD) nebyl závislý na aplikované dávce ani na lokalizaci metastáz. Nebyla zaznamenána žádná toxicita III. a IV. stupně. Závěr: Naše studie prokázala, že cílená stereotaktická radioterapie je v případě oligometastatického postižení lymfatických uzlin minimálně toxickou a vysoce efektivní lokální metodou léčby. Je schopna s minimálním úsilím pacienta oddálit indikaci cytotoxické chemoterapie a tím event. zlepšit kvalitu života pacientů. Necelá pětina takto léčených pacientů přežívá bez známek onemocnění dlouhodobě. Identifikace pacientů, kteří mají z této léčby největší prospěch, správné načasování extrakraniální stereotaktické radioterapie v léčebné strategii, popř. velikost dávky by se měly stát předmětem dalších studií.

Background: The aim of this retrospective study is to evaluate the efficacy and toxicity of extracranial stereotactic radiotherapy for the treatment of oligometastatic lymph node involvement in the mediastinum, retroperitoneum, and pelvis in a consecutive group of patients from real clinical practice. Material and methods: Of a total of 50 patients treated between 2011 and 2017, 29 were men and 21 were women, and the mean age was 62 years (median 66 years, range 25–81 years). Patients were most often irradiated in five fractions; the dose was selected according to dose-volume histograms of organs-at-risk in proximity to the planning target volume. The primary objectives were local control (LC), progression-free survival (PFS), time to multiple dissemination not allowing the use of local treatment methods (freedom from widepread dissemination – FFWD), and overall survival (OS). Acute and delayed toxicity were evaluated as well. Results: The median dose equivalent at α/β = 10 (BED10) was 54 Gy (range 48–80 Gy). The median follow-up period was 40.4 months. LC after irradiation was 90% in 1 year and 75% in 3 years. Median time to local progression was not achieved. Patients irradiated with a high dose had significantly better LC than patients irradiated with a low dose; the cut-off was the median of the applied dose (ie BED10 = 54 Gy). Pathological node localization had no significant effect on LC. The median PFS was 8.2 months (95% CI 7.4–11.6 months). PFS in 1 year was 38.5% and 17% in 3 years. The median OS was 37.3 months (95% CI 23.2–51.4 months).One-year OS was 83% and 3-year OS was 51%. The median FFWD was 13.6 months (range 8.7–18.5 months). The one-year FFWD was 55% and the 3-year FFWD was 24%. None of these parameters (PFS, OS, FFWD) was dose or localization dependent. No grade III or IV toxicity was reported. Conclusion: Our study shows that targeted stereotactic radiotherapy is a very effective low toxic treatment for oligometastatic lymph node involvement. It can delay cytotoxic chemotherapy and thus improve/maintain the quality of life of patients. Approximately one fifth of patients treated with extracranial stereotactic radiotherapy for oligometastatic lymph node involvement survived without signs of disease for prolonged periods. Future studies should aim at identifying patients who would benefit most from this treatment, adjusting the timing of extracranial stereotactic radiotherapy depending on the treatment strategy, and optimizing the dose prescription.

Klinika radiační onkologie LF MU Brno

Klinika radiační onkologie Masarykův onkologický ústav Brno

Stereotactic body radiotherapy of lymph node oligometastases

Citace poskytuje Crossref.org