Omezení pohybové aktivity je spojeno s poklesem aktivní tělesné hmoty, kumulací tuku, poklesem vytrvalostní zdatnosti a zhoršením metabolického profilu. Podle dat z fitness monitorů došlo po dobu omezení volného pohybu osob při pandemii COVID-19 ke změně struktury pohybové aktivity, ne nutně ale k poklesu objemu pohybu. Není jasné, jak se na zdatnosti projevilo omezení volného pohybu začátkem roku 2020 v České republice. Metodika: identifikovali jsme 30 pacientů s maximálním zátěžovým testem včetně měření spotřeby kyslíku (VO2max), kteří byli vyšetřeni bezprostředně před vyhlášením omezení pohybu, 10 z nich (5 žen, věk 22,0 ± 9,3 roku) bylo vyšetřeno identickým protokolem po ukončení omezení pohybu a vyplnili dvojici dotazníků IPAQ (množství pohybu po dobu omezení pohybu a v běžném režimu). Výsledky: nedošlo ke změně VO2max (40,1 ± 9,9 resp. 40,3 ± 10,6 ml.min-1.kg-1, p = 0,856, před resp. po) ani Wmax (3,0 ± 0,6 resp. 3,0 ± 0,8 W.kg-1, p = 0,727), ale došlo k signifikantnímu nárůstu hmotnosti (62,8 ± 13,0 kg resp. 64,2 ± 13,3 kg, p = 0,004). Diskuse: možné vysvětlení stejnéhoVO2max při druhém testu je větší motivace pacientů k maximálnímu výkonu, pro kterou nesvědčí přítomnost VO2 plateau. Přikláníme se k tomu, že pacienti částečně kompensovali výpadek běžného pohybu a tím nedošlo k poklesu aktivní tělesné hmoty. Hlavní limitací je malá velikost souboru a nižší věk, pro který není možné extrapolovat na výsledky na cílovou skupinu nejvíce ohroženou při COVID-19. Závěr: byl zaznamenán váhový přírůstek, ale ne pokles VO2max. Snaha o cílené navyšování pohybové aktivity po dobu protiepidemických opatření může u rizikových skupin pacientů efektivně zabránit dekondici a měli bychom se snažit o screening hypoaktivity.

Restriction of physical activity (PA) causes reduction in lean body-mass, fat-mass accumulation and decrease in aerobic capacity. Fitness monitor data show change of PA profile but not necessarily decrease in PA. It is not clear what was the net effect of lockdown. Methods: 30 patients with maximal exercise test (CPET) before lockdown were identified, 10 patients (5 women, age 22,0 ± 9,3 years) agreed to participate on second CPET with identical protocol just after lockdown. Results: no significant change in VO2max (40,1 ± 9,9 resp. 40,3 ± 10,6 ml.min-1.kg-1, p = 0,856) andWmax (3,0 ± 0,6 resp. 3,0 ± 0,8 W.kg-1, p = 0,727), but there was increase in body weight (62,8 ± 13,0 kg resp. 64,2 ± 13,3 kg, p = 0,004). Discussion: no change inVO2max may be due to increased motivation to reach maximal test in second CPET which contradicts presence of VO2 plateau. It is possible that patients compensated decrease in regular PA so there was no change in lean body-mass. Main limitation of study is small sample size and younger age which make extrapolation to high-risk patient groups difficult. Conclusion: significant weight gain was not followed by decrease in VO2max andWmax. It is reasonable to actively increase PA level in high-risk patient groups and maybe even to organize inactivity screening during lockdown.

Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství UK 2 LF a FN Motol

Change of aerobic capacity after COVID-19 lockdown in Czech republic – preliminary results