Detail
Článek
Článek online
FT
Medvik - BMČ
  • Je něco špatně v tomto záznamu ?

Centrální poiktová bolest
[Central post-stroke pain]

prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., MHA, FEAN

. 2020 ; 21 (5) : 364-366.

Jazyk čeština Země Česko

Perzistentní odkaz   https://www.medvik.cz/link/bmc21000197

U nemocných po cévní mozkové příhodě může vzniknout bolestivý syndrom, tzv. post-stroke pain. U značného procenta osob se časně po iktu objeví bolest hlavy, většinou tenzního typu s přechodem do chronicity. Centrální poiktová bolest (Central Post-Stroke Pain, CPSP) se vyskytuje u 7-10 % nemocných po CMP. Objevuje se za 1-3 měsíce po prodělaném iktu, u většiny osob se objeví po 6 měsících. V patofyziologii CPSP hraje roli nadměrná aktivita sympatického nervového systému, senzitizace dráhy bolesti, zvýšená zánětlivá odpověď a lokální hypoxie nervové tkáně. Léze se týká dráhy bolesti zejména v talamu, kdy malý podnět na periferních receptorech bolesti vyvolá výrazný bolestivý vjem. Zodpovědné jsou i další struktury centrálního nervového systému (postižení spinotalamické dráhy v jejím centrálním průběhu, trigeminotalamické dráhy nebo lemniscus medialis). Účinným lékem na centrální poiktovou bolest je amitriptylin, karbamazepin, gabapentin, pregabalin, lamotrigin, levetiracetam nebo duloxetin. V akutní fázi po CMP je důležité zahájit rehabilitaci s časnou mobilizací a aerobním cvičením, což vede k významnému snížení bolesti.

Post-stroke pain may occur in post-stroke patients. A significant percentage of people develop headaches early after stroke, mostly of the tension type with tendency to chronicity. Central post-stroke pain (CPSP) occurs in 7-10% of patients after stroke. CPSP usually appears in 1-3 months after stroke; in most people 6 months later. The most important role in pathophysiology of CPSP play overactivity of the sympathetic nervous system, sensitization of the pain pathway, increased inflammatory response and local nerve tissue hypoxia, respectively. The lesion relates to the pain pathway, particularly in the thalamus, where a slight stimulus of the peripheral pain receptors produces a pronounced painful sensation. Other structures of the central nervous system (involvement of the spinothalamic pathway in its central part, trigeminothalamic pathway or lemniscus medialis) are also responsible for CSPS. Amitriptyline (75 mg daily), carbamazepine (800 mg daily), gabapentin, pregabalin, lamotrigine, levetiracetam or duloxetine are effective oral pharmacotherapy for CSPS. In the acute phase after stroke, it is important to start rehabilitation with early mobilization and aerobic exercise, leading to a significant reduction in pain. The most frequent interventions are: epidural administradion of steroids, intradiscal intervention, radiofrequency procedures.

Central post-stroke pain

Bibliografie atd.

Literatura

000      
00000naa a2200000 a 4500
001      
bmc21000197
003      
CZ-PrNML
005      
20210429193543.0
007      
ta
008      
210109s2020 xr c f 000 0|cze||
009      
AR
024    7_
$2 doi $a 10.36290/neu.2020.113
040    __
$a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
041    0_
$a cze $b eng
044    __
$a xr
100    1_
$a Štětkářová, Ivana, $d 1963- $7 xx0030376 $u Neurologická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a FNKV, Praha
245    10
$a Centrální poiktová bolest / $c prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., MHA, FEAN
246    31
$a Central post-stroke pain
504    __
$a Literatura
520    3_
$a U nemocných po cévní mozkové příhodě může vzniknout bolestivý syndrom, tzv. post-stroke pain. U značného procenta osob se časně po iktu objeví bolest hlavy, většinou tenzního typu s přechodem do chronicity. Centrální poiktová bolest (Central Post-Stroke Pain, CPSP) se vyskytuje u 7-10 % nemocných po CMP. Objevuje se za 1-3 měsíce po prodělaném iktu, u většiny osob se objeví po 6 měsících. V patofyziologii CPSP hraje roli nadměrná aktivita sympatického nervového systému, senzitizace dráhy bolesti, zvýšená zánětlivá odpověď a lokální hypoxie nervové tkáně. Léze se týká dráhy bolesti zejména v talamu, kdy malý podnět na periferních receptorech bolesti vyvolá výrazný bolestivý vjem. Zodpovědné jsou i další struktury centrálního nervového systému (postižení spinotalamické dráhy v jejím centrálním průběhu, trigeminotalamické dráhy nebo lemniscus medialis). Účinným lékem na centrální poiktovou bolest je amitriptylin, karbamazepin, gabapentin, pregabalin, lamotrigin, levetiracetam nebo duloxetin. V akutní fázi po CMP je důležité zahájit rehabilitaci s časnou mobilizací a aerobním cvičením, což vede k významnému snížení bolesti.
520    9_
$a Post-stroke pain may occur in post-stroke patients. A significant percentage of people develop headaches early after stroke, mostly of the tension type with tendency to chronicity. Central post-stroke pain (CPSP) occurs in 7-10% of patients after stroke. CPSP usually appears in 1-3 months after stroke; in most people 6 months later. The most important role in pathophysiology of CPSP play overactivity of the sympathetic nervous system, sensitization of the pain pathway, increased inflammatory response and local nerve tissue hypoxia, respectively. The lesion relates to the pain pathway, particularly in the thalamus, where a slight stimulus of the peripheral pain receptors produces a pronounced painful sensation. Other structures of the central nervous system (involvement of the spinothalamic pathway in its central part, trigeminothalamic pathway or lemniscus medialis) are also responsible for CSPS. Amitriptyline (75 mg daily), carbamazepine (800 mg daily), gabapentin, pregabalin, lamotrigine, levetiracetam or duloxetine are effective oral pharmacotherapy for CSPS. In the acute phase after stroke, it is important to start rehabilitation with early mobilization and aerobic exercise, leading to a significant reduction in pain. The most frequent interventions are: epidural administradion of steroids, intradiscal intervention, radiofrequency procedures.
650    _2
$a lidé $7 D006801
650    12
$a cévní mozková příhoda $x komplikace $7 D020521
650    _2
$a centrální nervový systém $x patologie $7 D002490
650    _2
$a nemoci centrálního nervového systému $x etiologie $x patofyziologie $7 D002493
650    _2
$a amitriptylin $x terapeutické užití $7 D000639
650    _2
$a duloxetinum hydrochlorid $x terapeutické užití $7 D000068736
650    12
$a neuralgie $x etiologie $x farmakoterapie $x patofyziologie $7 D009437
773    0_
$t Neurologie pro praxi $x 1213-1814 $g Roč. 21, č. 5 (2020), s. 364-366 $w MED00011853
856    41
$u https://www.neurologiepropraxi.cz/pdfs/neu/2020/05/05.pdf $y plný text volně přístupný
910    __
$a ABA008 $b B 2224 $c 612 a $y p $z 0
990    __
$a 20210109145618 $b ABA008
991    __
$a 20210429193541 $b ABA008
999    __
$a ok $b bmc $g 1606063 $s 1120465
BAS    __
$a 3
BMC    __
$a 2020 $b 21 $c 5 $d 364-366 $i 1213-1814 $m Neurologie pro praxi $x MED00011853
LZP    __
$c NLK183 $d 20210429 $a NLK 2021-03/dk

Najít záznam

Citační ukazatele

Nahrávání dat ...

Možnosti archivace

Nahrávání dat ...