-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Úspěšná léčba atezolizumabem a pralsetinibem pacientky s RET+ NSCLC - kazuistika
[Successful treatment with atezolizumab and pralsetinib in a patient with RET+ NSCLC - case report]
Andrea Müllerová
Status minimální Jazyk čeština Země Česko
Přestavba genu RET (též translokace RET) se vyskytuje u 1-2 % případů nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC).1 Přítomnost driver mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) a anaplastické lymfomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK) u NSCLC je spojena se sníženou odpovědí na imunoterapii. Ostatní, méně časté aktivační mutace (KRAS, MET, BRAF a RET) mají méně dat a slabší negativní vazbu, ale i tak není účinnost imunoterapie stejná jako u nemutované populace.2 Pacienti s RET+ NSCLC mají zpravidla nízkou expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1) a nízkou mutační nálož, což jsou faktory spojené spíše s nižším účinkem imunoterapie. Prezentujeme případ pacientky s RET+ NSCLC, u které léčba atezolizumabem vedla ke stabilizaci choroby na jeden rok (přestože onkomarkery pomalu, ale vytrvale stoupaly), a tato stabilizace umožnila pacientce přečkat kritické období, kdy nám nebyl dostupný žádný inhibitor RET. Následná léčba pralsetinibem pak měla a má výborný účinek.
RET gene rearrangement (also called RET translocation) occurs in 1-2% of non-small cell lung cancer (NSCLC) cases.1 The presence of epidermal growth factor receptor (EGFR) and anaplastic lymphoma kinase (ALK) driver mutations in NSCLC is associated with a reduced response to immunotherapy. Other, less common activating mutations (KRAS, MET, BRAF and RET) have less data and weaker negative association, but even so, the efficacy of immunotherapy is not the same as in the non-mutated population.2 RET+ NSCLC generally have low PD-L1 expression and low mutational load - factors more likely associated with smaller immunotherapy effectiveness. We present the case of a patient with RET+ NSCLC in whom treatment with atezolizumab led to disease stabilization for one year and this disease stabilization allowed the patient to survive a critical period when no RET inhibitor was available yet. Subsequent treatment with pralsetinib then had and continues to have an excellent effect.
Successful treatment with atezolizumab and pralsetinib in a patient with RET+ NSCLC - case report
Literatura
- 000
- 00000naa a2200000 a 4500
- 001
- bmc24020562
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20241224131203.0
- 007
- ta
- 008
- 241024s2024 xr ad f 000 0|cze||
- 009
- AR
- 040 __
- $a ABA008 $d ABA008 $e AACR2 $b cze
- 041 0_
- $a cze $b eng
- 044 __
- $a xr
- 100 1_
- $a Müllerová, Andrea $7 xx0300715 $u Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN, Olomouc
- 245 10
- $a Úspěšná léčba atezolizumabem a pralsetinibem pacientky s RET+ NSCLC - kazuistika / $c Andrea Müllerová
- 246 31
- $a Successful treatment with atezolizumab and pralsetinib in a patient with RET+ NSCLC - case report
- 504 __
- $a Literatura
- 520 3_
- $a Přestavba genu RET (též translokace RET) se vyskytuje u 1-2 % případů nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer, NSCLC).1 Přítomnost driver mutací receptoru epidermálního růstového faktoru (epidermal growth factor receptor, EGFR) a anaplastické lymfomové kinázy (anaplastic lymphoma kinase, ALK) u NSCLC je spojena se sníženou odpovědí na imunoterapii. Ostatní, méně časté aktivační mutace (KRAS, MET, BRAF a RET) mají méně dat a slabší negativní vazbu, ale i tak není účinnost imunoterapie stejná jako u nemutované populace.2 Pacienti s RET+ NSCLC mají zpravidla nízkou expresi ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1) a nízkou mutační nálož, což jsou faktory spojené spíše s nižším účinkem imunoterapie. Prezentujeme případ pacientky s RET+ NSCLC, u které léčba atezolizumabem vedla ke stabilizaci choroby na jeden rok (přestože onkomarkery pomalu, ale vytrvale stoupaly), a tato stabilizace umožnila pacientce přečkat kritické období, kdy nám nebyl dostupný žádný inhibitor RET. Následná léčba pralsetinibem pak měla a má výborný účinek.
- 520 9_
- $a RET gene rearrangement (also called RET translocation) occurs in 1-2% of non-small cell lung cancer (NSCLC) cases.1 The presence of epidermal growth factor receptor (EGFR) and anaplastic lymphoma kinase (ALK) driver mutations in NSCLC is associated with a reduced response to immunotherapy. Other, less common activating mutations (KRAS, MET, BRAF and RET) have less data and weaker negative association, but even so, the efficacy of immunotherapy is not the same as in the non-mutated population.2 RET+ NSCLC generally have low PD-L1 expression and low mutational load - factors more likely associated with smaller immunotherapy effectiveness. We present the case of a patient with RET+ NSCLC in whom treatment with atezolizumab led to disease stabilization for one year and this disease stabilization allowed the patient to survive a critical period when no RET inhibitor was available yet. Subsequent treatment with pralsetinib then had and continues to have an excellent effect.
- 773 0_
- $t Onkologická revue $x 2464-7195 $g Roč. 11, č. 5 (2024), s. 361-364 $w MED00190287
- 856 41
- $u https://onkologickarevue.cz/ $y stránka časopisu
- 910 __
- $a ABA008 $b B 2787 $c 664 c $y 0 $z 0
- 990 __
- $a 20241024104456 $b ABA008
- 991 __
- $a 20241224133210 $b ABA008
- 999 __
- $a min $b bmc $g 2202371 $s 1232544
- BAS __
- $a 3
- BMC __
- $a 2024 $b 11 $c 5 $d 361-364 $i 2464-7195 $m Onkologická revue $n Onkol. rev. $x MED00190287
- LZP __
- $a NLK 2024-37/dk
