Východisko. V jedné z našich předchozích studií jsme se zabývali spotřebou předepisovaných medikamentů seniorskou populací a dospěli jsme k průměrnému počtu 4,6 (maximum až 13) druhů užívaných léků denně. Masivní reklama na volně prodejné léky vyvolává otázku, kolik druhů léků musíme k tomuto průměrnému počtu přičíst ve snaze odhadnout pravděpodobnost interakcí a nežádoucích účinků léků. K získání informací jsme využili stáží studentů 6. ročníku všeobecného lékařství v rámci předpromoční praxe u praktických lékařů. Studenti provedli s náhodně vybranými seniory v péči praktického lékaře řízený rozhovor zjišťující počet, druh a cenu jimi kupovaných volně prodejných léků. Při zpracování dat jsme porovnali záznamy řízených rozhovorů z akademického roku 2001/2002 a 2004/2005. Metody a výsledky. Celkově se jednalo o soubor 252 žen a 148 mužů průměrného věku 78,7 roku, průměrný počet volně kupovaných medikamentů byl 2,26 na počátku 2,32 na konci šetření, pouze 34 % dotázaných nekupovalo tyto medikamenty vůbec nebo zcela výjimečně, 66 % dotázaných udává nákup měsíčně nebo dokonce týdně. Z jednotlivých druhů medikamentů nakupuje 44 % seniorů analgetika, 58 % vitaminy, 37 % potravní doplňky, 36 % nesteroidní antirevmatika, 46 % léky proti nachlazení a 30 % léky proti zácpě. Proti našemu očekávání jsme nalezli dokonce mírně pozitivní korelaci sumy vydané za doplatky na léky a za volně prodejné medikamenty. Nelze tedy očekávat, že polymorbidní nemocný s mnoha druhy předepsané medikace bude méně nakupovat volně prodejné léky, a to ani z finančních důvodů. Závěry. Volně prodejné medikamenty, z nichž mnohé jsou kompozitní, mohou tedy být jednak významným zdrojem interakcí a nežádoucích účinků, mohou ale také významným způsobem ovlivňovat complianci seniora. Zjištěné vysoké procento seniorů nakupujících volně prodejná léčiva vyzývá k cíleným dotazům v rámci farmakologické anamnézy u seniorů.
Background. One of our previous studies was aimed at the consumption of prescribed drugs by the elderly population. The average per day number of drugs was 4.6 (maximum 13). Existence of freely obtainable drugs with massive advertisements brings a question, how many of those drugs it is necessary to add in order to estimate probability of interaction and undesirable drug effects. In order to achieve valid information, students of the sixth year of General medicine program during their practical course at general practitioners were asked to interview randomly selected senior patients. They asked on the number, type, and price of freely obtainable drugs which they use. Data were evaluated from interviews accomplished during academic years 2001/2002 and 2004/2005. Methods and Results. Our cohort included 252 men and 148 women with average age of 78.7 years. Average number of freely obtainable drugs was 2.26 at the beginning and 2.32 at the end of study. Only 34% of questioned did not buy any of those drugs at all or only exceptionally, 66% reported buying once a month or weekly. 44% of seniors buy analgetics, 58% buy vitamins, 37% food supplements, 36% non steroid antirheumatics, 46% cold prevention drugs, 30% anti-constipation drugs. Contrary to our expectation, positive correlation between the sums given for the personal participation on the drug costs and that given for freely obtainable drugs was found. It is not possible to expect, that polymorbidic patient with several prescribed drugs would buy less of freely obtainable drugs even due to the financial requirements. Conclusions. Freely obtainable drugs, many of them composites, can represent significant source of interactions and undesirable drug effects. They can also significantly modulate compliance of the senior. The high percentage of seniors buying freely obtainable drugs requires aimed questions on the pharmacological history.
- MeSH
- hodnocení rizik statistika a číselné údaje MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lékové interakce MeSH
- léky bez předpisu ekonomika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- polypharmacy MeSH
- poplatky farmaceutické statistika a číselné údaje MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- lékové předpisy MeSH
- léky bez předpisu MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- spotřeba léčiv MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- senioři MeSH
Otázka terminálních stavů a doby bezprostředně předcházející úmrtí není u nás dosud uspokojivě vyřešena. Přitom stoná-li nemocný delší dobu a jeho nemoc má nepříznivý vývoj, přemýšlí o konci života a vytvoří si určitou představu, jak a kde by se měl konec jeho života odehrát. Je-li skutečnost podstatným způsobem odlišná, vyvolává to pocit dyskomfortu. Základní složkou péče v terminálni fázi by tedy měla být informovanost o přáních nemocného, o odmítaných procedurách apod. Například 60 % nemocných starších 65 let odmítá „život na přístrojích", 33 % odmítá život se stálou bolestí, 24 % umělou výživu apod. Podstatnou roli hraje předpokládané místo úmrtí, i když ne každý si přeje zemřít doma, ale ani těm, kteří si to přejí, se toto přání mnohdy nesplní. Dále jsou v článku rozebírány rysy nemocniční péče o terminálne nemocného a péče mimo nemocnici. Je obava, že faktory, které ovlivňují konečnou podobu terminálni fáze ze strany nemocného, nebude možno v domácím prostředí zvládat, a vzniknou tak komplikace, a nemocný bude na obtíž svým blízkým. Rodina a pečující tým má obavu, že nerozpozná ještě řešitelnou komplikaci a způsobí předčasný odchod svého blízkého. Z právního hlediska je podstatné týmem konstatované a do dokumentace nemocného zaznamenané ukončení kauzálni léčby a vyjasnění situace v podávání opioidů. V závěru článku je uvedena kazuistika términální fáze nemocného s bronchogenním karcinomem plic.
The situation of dying people during the time immediately preceding the death is not satisfactory solved until now. The patient creates his vision of the end of his life, if he is ill for longer time and the course of his disease is unfavourable. He feels quite uncomfortably, if the reality is rather different. The information concerning end of life decisions should be one of the basic steps in the terminal care. For example - 60% of seniors above 65 years of age consider the life supporting activities „worse as a death", 33% the life with permanent pain, 24% the arteficial nutrition etc. Substantial is the supposed place of the expected death - not everybody wants to die at home, but even these, they want, freíuently die at the hospital. Factors how the dying patient influences the final course of the end of life are the fear from complications, which could not be settled et home and the wish not to be the burden for family members. The fami¬ ly members and caregivers are affraid of causing the untimely death by unrecognized still solvable complication considered as the final one. From the law point of view there is substantial by team to establish and into patient's documents to sign the end of causal therapy. The opioid administration from the lawers point of view is another important i issue in terminal care. The case report of the patient with terminal lung cancer is published at the end.
