PURPOSE: There are no clear guidelines on how to handle immunosuppression in lung transplant recipients (LTRs) infected by SARS-CoV-2. Antimetabolite reduction with corticosteroid escalation is the most frequent strategy. The aim of this study was to determine the effect of this therapeutic approach on the incidence of de novo donor specific-antibodies (dnDSA). METHODS: We retrospectively analysed a cohort of 27 LTRs diagnosed with SARS-CoV-2 infection between September 2020 and April 2021 with available anti-HLA antibodies screening before and after infection. Managed as per the centre's SARS-CoV-2 protocol, the treatment modalities included specific virostatic treatment, convalescent plasma administration, reduction or discontinuation of mycophenolate and transient corticosteroid escalation initiated in the second week post-infection. RESULTS: All 27 patients received virostatics: 15 (55.6%) remdesivir and 12 (44.4%) favipiravir. In addition, 18 patients (66.7%) underwent convalescent plasma therapy. Of the 27 patients, 25 (92.6%) received mycophenolate as a part of their maintenance immunosuppressive regimen, which was temporarily reduced in 10 (37%) and discontinued in 15 LTRs (55.6%), the median resumption times for mycophenolate daily doses of at least 1000 mg being 13 days (IQR 11.0-63.5) and 59 days (IQR 26.0-130.0), respectively. Corticosteroids were escalated in 25 patients (92.6%), of whom 9 (33.3%) received IV methylprednisolone (median 80 mg/day; IQR 80-187.5) and 16 (59.3%) had oral prednisone adjusted (median 20 mg/day; IQR 16.3-38.8). The median time to revert to the corticosteroid dosage of ≤20 mg/day was 42 days (IQR 36.0-87.0). Notably, no dnDSA were detected in any LTR between 1 and 9 months from the onset of the SARS-CoV-2 infection. CONCLUSION: Our findings suggest that antimetabolite cessation with a transient corticosteroid escalation is a safe therapeutic strategy regarding anti-HLA dynamics in SARS-CoV-2 infected LTRs.
- MeSH
- antilymfocytární sérum MeSH
- antimetabolity MeSH
- COVID-19 * epidemiologie MeSH
- hormony kůry nadledvin terapeutické užití MeSH
- imunosupresiva terapeutické užití MeSH
- incidence MeSH
- lidé MeSH
- plíce MeSH
- příjemce transplantátu MeSH
- protilátky MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- SARS-CoV-2 MeSH
- sérologická léčba covidu-19 MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Covidová pneumonie byla v uplynulých dvou letech častou náplní práce pneumologických ambulantních i lůžkových zařízení. Ke stanovení reálného stavu péče o tyto nemocné jsme uspořádali retrospektivní studii. Zařadili jsme do ní 200 nemocných přijatých na Pneumologickou kliniku 2. LF UK a FN Motol v 1. a 4. vlně pandemie covid-19. Zemřelo 25 % pacientů z celého souboru, významně více v 1. vlně (podzim 2020) než ve 4. vlně (podzim 2021), 33 % versus 17 %. Průměrný věk zemřelých byl 76 roků, průměrný věk celého souboru byl 67 roků. Rizikovým faktorem pro přijetí byl vedle vyššího věku i větší počet komorbidit, 38 % z přijatých pacientů bylo obézních. Negativním prognostickým faktorem byl vysoký CRP. Méně nemocných zemřelo z těch, kteří byli léčeni remdesivirem (18 % vs. 30 %), a z těch, kteří měli BMI nad 31 (17 % vs. 30 %). ”Na“ covid-19 zemřely 2/3 nemocných, 1/3 zemřela “s” covid-19. Vakcinace měla příznivý vliv na nemocné z 4. vlny, významně méně nemocných zemřelo, byli významně častěji léčeni na standardu, méně často na ARO a měli významně méně často indikovanou UPV a ECMO. Covidová pneumonie je závažným, život ohrožujícím onemocněním, jehož průběh byl příznivě ovlivněn vakcinací, léčbou a promořeností populace.
- MeSH
- COVID-19 * komplikace MeSH
- lidé MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- virová pneumonie * etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
OBJECTIVES: With the increasing number of detected lung nodules and the need for morphological verification, the number of CT- controlled biopsies is increasing. The aim of this study was to assess the risks and benefits of these biopsies. METHODS: This is a prospective and observational study. We evaluated 101 punctures performed on a group of 90 consecutive patients in the Department of Radiology. RESULTS: In patients with a mean age of 66 years, with mostly accidentally detected lung nodules, we observed complications 38 times. The most common were minor pneumothoraxes or insignificant bleedings. In 6 patients, the complications were more serious, 5 times the pneumothoraxes required chest drainage, once massive hemoptysis was recorded. The lesions were successfully biopsied 78 times, the target was missed 23 times. The diagnosis of lung cancer (LC) was confirmed in 60 patients, 49 LCs were verified by puncture under CT control. 42% (25/60) of patients with LC were diagnosed in TNM stages I and II. 23% (14/60) of patients with LC were treated surgically. The remaining 30 patients most often suffered from lung metastazes (13/30), in 8 of them an inflammatory lung disease was diagnosed. 69 patients underwent bronchoscopy, in only 19% (13/69) it contributed to the diagnosis. In a model "screening like" group of 49 patients with only randomly detected lung deposits, we diagnosed LC in 76% (37/49). 49% (18/37) were in TNM stage I and II, 11 were treated surgically. CONCLUSIONS: CT-controlled biopsy of lung lesions is an effective and safe diagnostic method.
Úvod: Cílem práce je srovnání některých statistických dat, týkajících se pandemie SARS-CoV-2 v Česku a dalších zemích střední Evropy. Metodika: Ke dni 17. 4. 2021 byly z dostupných internetových zdrojů zaznamenány údaje týkající se počtu infikovaných, zemřelých a vakcinovaných osob a počtu testů na SARS-CoV-2. Korelovány byly s ekonomickými, zdravotními a společenskými parametry. Výsledky: V populaci zemí střední Evropy se podíl infikovaných pohyboval mezi 3,7 % (Německo) a 14,9 % (Česko). Podíl zemřelých mezi infikovanými se pohyboval v rozmezí od 1,2 % (Nizozemsko) a 3,3 % (Maďarsko), v Česku činil 1,8 %. Podíl vakcinovaných se pohyboval mezi 14,1 % (Švýcarsko) a 32,0 % (Maďarsko), v Česku činil 14,9 %. Počet testů se pohyboval mezi 261 224/1 000 000 (Slovensko) a 3 163 023/1 000 000 (Rakousko), v Česku činil 1 445 951/1 000 000. Podíl infikovaných negativně koreloval s počtem nemocničních lůžek/100 000 (p = 0,041) a podíl zemřelých negativně koreloval s výší HDP (p = 0,007). Závěr: Uvedená statistická data ilustrují situaci ohledně pandemie SARS-CoV-2 v zemích střední Evropy. V Česku se přes nejvyšší podíl infekce v populaci podařilo udržet podíl zemřelých mezi infikovanými na nízkých číslech.
- MeSH
- COVID-19 * epidemiologie MeSH
- lidé MeSH
- lůžková kapacita nemocnice MeSH
- SARS-CoV-2 * MeSH
- testování na COVID-19 MeSH
- vakcíny proti COVID-19 MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Poranění trachey je vzácnou, ale potenciálně život ohrožující komplikací endotracheální in-tubace. Na našem pracovišti jsme zaznamenali případ intubačního poranění trachey mani-festujícího se těžkou hemoptýzou. Naší kazuistikou chceme připomenout, že i nekompliko-vaná elektivní intubace s sebou toto riziko přináší.
Tracheal injury is a rare but potentially life-threatening complication of endotracheal intu-bation. In our department, we have recorded a case of intubation tracheal injury presentedwith severe haemoptysis. With our case report we would like to bring to mind that even un-complicated elective intubation carries this risk.
- MeSH
- iatrogenní nemoci MeSH
- intratracheální intubace * škodlivé účinky MeSH
- krvácení při operaci ošetřování patofyziologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- peroperační komplikace diagnóza etiologie terapie MeSH
- trachea zranění MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- anestezie metody MeSH
- biopsie metody MeSH
- bronchoalveolární laváž metody přístrojové vybavení MeSH
- bronchoskopie * metody přístrojové vybavení MeSH
- bronchoskopy MeSH
- kontraindikace léčebného výkonu MeSH
- lidé MeSH
- pneumologie metody přístrojové vybavení MeSH
- předoperační péče MeSH
- roboticky asistované výkony MeSH
- torakoskopie metody přístrojové vybavení MeSH
- ultrazvukem navigovaná biopsie metody přístrojové vybavení MeSH
- video-asistovaná chirurgie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Benigní stenózy (BS) velkých dýchacích cest jsou trvajícím klinickým problémem, názory na jejich léčbu nejsou jednotné. S cílem zjistit, jak se mění management BS, jsme porovnali dva soubory nemocných z let 1998-2003 (n=80) a 2014-2016 (n=54). Nemění se složení nemocných s BS, co se týče nejčastější vyvolávající příčiny, kterou je intubace či tracheostomie (77 % a 87 %). Neliší se ani interval od vyvolávající příčiny do diagnózy BS, který je 2 až 3 měsíce. Naopak významně se zvýšil věk nemocných z 54 na 64 let a poklesl významně počet operovaných ze 47 % na 26 %. Bronchoskopická léčba byla obdobně efektní, významně méně jsme nemocné stentovali v prvém souboru (27 % vs. 53 %). Komplikace po stentingu jsme pozorovali u 23 % a u 41 % nemocných ve dvou souborech, ostatní výkony intervenční bronchoskopie byly provázeny komplikacemi vzácně. Námi doporučený algoritmus péče o tyto nemocné publikovaný v časopise Respiration v roce 2005 neměníme a i nadále považujeme operační řešení BS za zlatý standard. U nemocných, kteří nejsou schopni operaci podstoupit, je intervenční bronchoskopie účinnou metodou léčby BS. Na závěr tohoto sdělení uvádíme všechny nám známé informace o vzniku, diagnostice a léčbě nemocných s benigními stenózami velkých dýchacích cest.
Benign stenoses (BS) of the large airways are a persistent clinical problem; the opinions on their treatment are varied. To find out how the management of BS was changing, two patient samples from the years 1998-2003 (n = 80) and 2014-2016 (n = 54) were compared. There were no changes in composition of the samples with regard to the most common cause, namely intubation or tracheostomy (77 % and 87 %). Similarly, there was no difference in the time interval from the cause to diagnosis of BS which was two to three months. By contrast, the age of patients increased significantly from 54 to 64 years £ind the proportion of patients undergoing surgery dropped significantly from 47 % to 26 %. The effect of bronchoscopic treatment was similar; patients in the first sample were significantly less frequently stented (27 % vs. 53 %). Stent-related complications were observed in 23 % and 41 % of patients in the two samples; the other interventional bronchoscopy procedures were only rarely accompanied by complications. We do not change the recommended algorithm of care for these patients, as developed by our team and published in Respiration in 2005, and still consider surgery as the gold standard in the treatment of BS. In patients unable to undergo surgery, interventional bronchoscopy is an effective approach to BS therapy. The last part of the article summarizes available information on the development, diagnosis and treatment of BS of the large airways.
Správná diagnostika karcinomu plic je základním předpokladem účinné léčby a je potřebné ověřovat její kvalitu v klinické praxi. S tímto zaměřením byla provedena retrospektivní studie na 7 fakultních pneumologických pracovištích v České republice. Byl zjišťován výskyt karcinomu plic vzhledem k pohlaví, věku a kuřáctví pacientů, byl sledován způsob a rychlost diagnostiky a dále byly hodnoceny charakteristiky nalezených nádorů včetně genetického vyšetření. Studie vyhodnotila 730 nemocných s karcinomem plic konsekutivně vyšetřených od 1. 1. do 30. 6. 2016. Nádor byl mikromorfologicky určen u 707 (96,8 %) nemocných. Pouze cytologicky to bylo u 12 %, histologicky i cytologicky u 37,1 %, histologicky u 47,7 %. Diagnóza byla stanovena pomocí bronchoskopie u 447 (61,2 %), transtorakálně u 104 (14,2 %), operací u 107 (4,7 %) a odběrem jiné tkáně u 50 (6,8 %) nemocných. Karcinom byl určen jako nemalobuněčný (NSCLC) u 585 (80,2 %), malobuněčný u 105 (14,4 %) a jiný u 20 (2,7 %). Mezi NSCLC byl adenokarcinom u 318 (43,6 %), skvamózní u 234 (32,1 %), velkobuněčný u 6 (0,8 %) a blíže nespecifikovaný karcinom (NOS) u 27 (3,7 %) nemocných. EGFR mutace byla prokázána u 14,6 % všech vyšetření EGFR, ALK pozitivita byla zjištěna u 5,3 % testovaných nádorů. Medián doby stanovení výsledku EGFR činil 14 dní, u ALK 12 dní.
A correct diagnosis of lung cancer is a prerequisite for effective therapy and its quality needs to be confirmed in clinical practice. Therefore, a retrospective study was conducted in 7 pulmonology centers of Czech university hospitals. It determined the incidence of lung cancer with respect to patients' gender, age and smoking status, investigated how and how fast diagnoses were made, and assessed the characteristics of identified tumors including genetic tests. The study comprised 730 lung cancer patients consecutively examined from 1 January to 30 June 2016. In 707 (96.8 %) patients, cancer was identified by micromorphological examination; this comprised cytology tests (12.0 %), histology tests (47.7 %) and both cytology and histology tests (37.1 %). The diagnosis was made using bronchoscopy in 447 (61.2 %) patients, a transthoracic approach in 104 (14.2 %) patients, surserv in 107 (14,7 %) and other tissue sampling in 50 (6.8 %) patients. The types of cancer were NSCLC in 585 (80.2 %) palients, SCLC in 105 (14.4 %) and others in 20 (2.7 %) patients. Among the NSCLC cases, 318 (43.6 %) had adenocarcinoma, 234 (32.1 %) had squamous cell carcinoma, 6 (0.8 %) had large-cell carcinoma and 27 (3.7 %) had NOS types. In 14.6 % of all EGFR tests, EGFR mutations were identified; ALK positivity was found in 5.3 % of the tested cancer cases. The median times to results were 14 days and 12 days for EGFR and ALK, respectively.
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
