Iatrogenic laryngotracheal trauma is a potentially fatal complication of endotracheal intubation, especially in an emergency setting. Symptoms are almost always related to speech, breathing, and swallowing. Hoarseness being the commonest symptom, while shortness of breath and stridor always signify more devastating injury. We present a case of iatrogenic subglottic and tracheal stenosis, which was misdiagnosed in the emergency department during the first visit. This case report highlights the importance of salient history and thorough examination with a high index of suspicion in a stridorous case with a recent history of intubation. Early detection and management are vital to avoid a life-threatening event.
- MeSH
- iatrogenní nemoci MeSH
- intratracheální intubace škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- nepoznaná diagnóza * MeSH
- stenóza průdušnice * diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- kazuistiky MeSH
Tzv. checkpoint inhibitory neboli inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce jsou skupina léčiv, které blokují proteiny označované jako kontrolní body, které jsou exprimovány buňkami imunitního systému a mohou být též exprimovány nádorovými buňkami. Za fyziologických podmínek brání rozvoji příliš silné imunitní reakce. V rámci malignity se však expresí těchto kontrolních bodů mohou nádorové buňky účinně bránit imunitnímu systému. Zablokováním kontrolních bodů lze amplifikovat schopnost T lymfocytů v protinádorové imunitě. Tato třída léčiv může potenciálně vyvolat celou řadu tzv. imunitně zprostředkovaných nežádoucích účinků. Jeden takový nežádoucí účinek při terapii nivolumabem přináší následující kazuistika.
Immune checkpoint inhibitors are a group of drugs, that blocks proteins called checkpoints, which are expressed on cell surface of white blood cells and also cancer cells. Physiologically they limit the extent of immune reaction. But when expressed by cancer cells, they evade the immune system. By blocking these checkpoints, we can amplify the immune response to cancer cells. This class of drugs can cause various side effects, so called immune related adverse events. One such adverse reaction will be discussed in the following case study.
- MeSH
- autoimunitní tyreoiditida etiologie MeSH
- bronchoskopie MeSH
- diabetes mellitus 1. typu etiologie MeSH
- diabetická ketoacidóza etiologie MeSH
- diagnostické zobrazování MeSH
- fatální výsledek MeSH
- inhibitory kontrolních bodů škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nemalobuněčný karcinom plic * farmakoterapie MeSH
- nivolumab * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- stenóza průdušnice chirurgie etiologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
V kazuistice je popsán případ 59letého pacienta s rozsáhlou strumou způsobující útlak trachey v místě po předchozí tracheostomii s klinickými symptomy dechové nedostatečnosti, kontraindikující zákrok v celkové anestezii. Stav byl řešen ve spolupráci s pneumologem zavedením tracheálního stentu s následnou totální tyreoidektomií. Stent byl posléze s odstupem čtyř měsíců extrahován. Následně byl pacient zcela bez dechových obtíží.
In a case report we present a 59-year old patient with large goiter causing a respiratory insufficiency by tracheal compression in a place of previous tracheostomy. The resulting tracheal stenosis contraindicated surgical procedure under general anaesthesia. This condition was solved in cooperation with pneumologist. A tracheal stent insertion was followed by total thyroidectomy. The stent was removed four months after the surgery. Thereafter the patient had no breathing difficulties.
- MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- stenóza průdušnice * diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- stenty MeSH
- tyreoidektomie metody MeSH
- uzlová struma chirurgie komplikace MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Tracheální stenóza je komplexní problém současné medicíny, má různou etiologii a prognózu. Práce hodnotí bronchoskopickou léčbu tracheálních stenóz v dlouhodobém sledování na vlastním souboru z let 1995–2016. Soubor je zpracován demograficky, po stránce etiologie a uložení stenóz ve vztahu k prognóze nemocných. Je podán i souhrn použitých léčebných metod. U celého souboru 502 tracheálních stenóz bylo zjištěno střední přežití 40,3 měsíců (95 % CI 33,5–47,1 m) a medián celkového přežití 9,5 měsíce (95 % CI 4,9–14,0 m). Při rozdělení souboru na dvě části z let 1995–2006 a 2007–2016 se ukázalo, že se prodlužuje průměrný věk léčených nemocných (z 53,7 let na 61,5 let) a zvyšuje se podíl žen u maligních stenóz (z 23,4 % na 41,6 %). Nejčastější benigní stenózou byl postintubační typ (22,7 %), u maligních stenóz to byl bronchogenní karcinom (31,1 %). Při sledování přežití se ukázal signifikantní rozdíl u benigních a maligních stenóz a dále bylo zjištěno signifikantně delší přežití u stenóz uložených v horní třetině průdušnice ve srovnání se střední a dolní třetinou. Jsou diskutovány příčiny popsaných trendů.
Tracheal stenosis is a complex problem in current medicine, with varied etiology and prognosis. The study assessed bronchoscopic therapy for tracheal stenosis using a long-term follow-up of a patient sample from 1995-2016. Provided are data on the demographic characteristics, etiology and sites of stenosis with respect to patient prognosis. The treatment methods used are also summarized. In the entire sample of 502 tracheal stenoses, the mean survival was 40.3 months (95% CI 33.5-47.1 months) and the median overall survival was 9.5 months (95% CI 4.9-14.0 months). After dividing the sample into 1995-2006 and 2007-2016 subgroups, the patient's mean age was found to be older (53.7 and 61.5 years, respectively) and the proportion of females increased (from 23.4 % to 41.6 %). The most frequent benign and malignant stenoses were the postintubation type (22.7 %) and bronchogenie carcinoma (31.1 %). There were significant differences in survival between benign and malignant stenoses. A significantly longer survival was observed in stenoses in the upper third of the trachea as compared with the middle and lower thirds. The causes of the reported trends are also discussed.
Benigní stenózy (BS) velkých dýchacích cest jsou trvajícím klinickým problémem, názory na jejich léčbu nejsou jednotné. S cílem zjistit, jak se mění management BS, jsme porovnali dva soubory nemocných z let 1998-2003 (n=80) a 2014-2016 (n=54). Nemění se složení nemocných s BS, co se týče nejčastější vyvolávající příčiny, kterou je intubace či tracheostomie (77 % a 87 %). Neliší se ani interval od vyvolávající příčiny do diagnózy BS, který je 2 až 3 měsíce. Naopak významně se zvýšil věk nemocných z 54 na 64 let a poklesl významně počet operovaných ze 47 % na 26 %. Bronchoskopická léčba byla obdobně efektní, významně méně jsme nemocné stentovali v prvém souboru (27 % vs. 53 %). Komplikace po stentingu jsme pozorovali u 23 % a u 41 % nemocných ve dvou souborech, ostatní výkony intervenční bronchoskopie byly provázeny komplikacemi vzácně. Námi doporučený algoritmus péče o tyto nemocné publikovaný v časopise Respiration v roce 2005 neměníme a i nadále považujeme operační řešení BS za zlatý standard. U nemocných, kteří nejsou schopni operaci podstoupit, je intervenční bronchoskopie účinnou metodou léčby BS. Na závěr tohoto sdělení uvádíme všechny nám známé informace o vzniku, diagnostice a léčbě nemocných s benigními stenózami velkých dýchacích cest.
Benign stenoses (BS) of the large airways are a persistent clinical problem; the opinions on their treatment are varied. To find out how the management of BS was changing, two patient samples from the years 1998-2003 (n = 80) and 2014-2016 (n = 54) were compared. There were no changes in composition of the samples with regard to the most common cause, namely intubation or tracheostomy (77 % and 87 %). Similarly, there was no difference in the time interval from the cause to diagnosis of BS which was two to three months. By contrast, the age of patients increased significantly from 54 to 64 years £ind the proportion of patients undergoing surgery dropped significantly from 47 % to 26 %. The effect of bronchoscopic treatment was similar; patients in the first sample were significantly less frequently stented (27 % vs. 53 %). Stent-related complications were observed in 23 % and 41 % of patients in the two samples; the other interventional bronchoscopy procedures were only rarely accompanied by complications. We do not change the recommended algorithm of care for these patients, as developed by our team and published in Respiration in 2005, and still consider surgery as the gold standard in the treatment of BS. In patients unable to undergo surgery, interventional bronchoscopy is an effective approach to BS therapy. The last part of the article summarizes available information on the development, diagnosis and treatment of BS of the large airways.
Úvod: Resekce a rekonstrukce stenotických úseků trachey jsou komplexní výkony, které pro anesteziologa představují velkou výzvu při zajištění dýchacích cest. Práce měla zjistit, zda je použití laryngeálních masek u těchto výkonů bezpečné a výhodnější než klasická endotracheální intubace. Materiál a metody: Práce popisuje skupinu 54 pacientů operovaných v období 2009–2016 ve Fakultní nemocnici v Motole. Všechny výkony byly provedeny na jednom chirurgickém pracovišti týmiž operatéry. Anesteziologové byli dva, oba s více než 15letou praxí. Výkony byly provedeny v totální intravenózní anestezii. Hodnocenými parametry byly typy tracheálních stenóz, obtížnost zavedení laryngeálních masek, incidence jejich selhání, kvalita fibrooptického obrazu přes masku a perioperační ventilace, četnost aspirace, výskyt pooperačního krvácení v průběhu 24 hodin, četnost dehiscencí v průběhu 48 hodin od výkonu a 30denní pooperační mortalita. Výsledky: Laryngeální maska prokázala dostatečnou účinnost ventilace v průběhu celého operačního výkonu u 52 pacientů z celkem 54 hodnocených (tedy u 96,4 %). Laryngeální masku nebylo možné použít v jednom případě (1,8 %) kvůli anatomickým poměrům horních dýchacích cest pacienta. Při extenzi krční páteře, nezbytné na začátku výkonu, došlo v jednom případě k malpozici laryngeální masky. Znovuzavedení nebylo úspěšné, situace byla řešena orotracheální intubací. V ostatních případech (96,4 %) umožnila laryngeální maska adekvátní zavedení fibroskopu a kvalitní pohled na správnou polohu masky a anatomické struktury horních cest dýchacích. Nezaznamenali jsme plicní aspiraci, časné pooperační krvácení, dehiscenci anastomózy nebo úmrtí v průběhu 30 dnů po operaci. Závěr: Na základě analýzy 54 případů pokládáme ventilaci laryngeální maskou u resekčních výkonů na průdušnici za bezpečnou metodu volby pro zajištění dýchacích cest.
Introduction: Any resection and reconstruction of the trachea in stenotic lesions is a complex procedure with potentially challenging airway management. The aim of this case series is to assess the suitability and safety of the laryngeal mask airway in these procedures. Materials and methods: The charts of 54 consecutive patients operated on at University Hospital Motol during 2009–2016 period were reviewed. The surgery was done in the same ENT department and the anaesthetics were given by one of two anaesthetists with more than 15 years of experience. We evaluated the tracheal stenosis parameters, ease of insertion of the laryngeal masks, incidence of failure, quality of the fibreoptic view through the device, perioperative ventilation, pulmonary aspiration rate, incidence of 24-hour postoperative bleeding, 48-hour suture dehiscence rate and 30-day mortality following surgery. Results: In our 54-patient series the laryngeal mask provided patent airway throughout the procedure in 52/54 (96.4%) of them. Insertion of the device failed in one patient (1.8%) due to abnormal upper airway anatomy. Another patient (1.8%) developed laryngeal mask malposition due to neck extension during the procedure and required tracheal intubation. Fibreoptic view through the devices including insertion of the flexible bronchoscope was satisfactory in 52 patients (96.4%). We did not record any case of pulmonary aspiration, early postoperative bleeding, suture dehiscence or 30-day mortality. Conclusion: Based on this analysis of 54 patients we would consider laryngeal mask airway a safe method of choice during tracheal stenosis surgery.
- Klíčová slova
- resekce stenózy trachey, TIVA,
- MeSH
- celková anestezie metody MeSH
- délka operace MeSH
- dospělí MeSH
- intravenózní anestezie MeSH
- laryngální masky * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- peroperační komplikace MeSH
- pooperační období MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři MeSH
- stenóza průdušnice * etiologie chirurgie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zajištění dýchacích cest * klasifikace metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Postintubační stenóza patří mezi nejčastější příčiny benigních stenóz trachey. Obvykle vzniká jako důsledek dlouhodobé intubace, ale může se vyskytnout také po krátké době intubace např. v průběhu operačního výkonu. Diagnostické potíže mohou nastat, není-li přítomen stridor a doba od intubace čítá měsíce či dokonce roky. Diagnostika se opírá především o zobrazovací metody a o bronchofibroskopii. V některých případech může k podezření na stenózu trachey přispět také funkční vyšetření plic. Terapeutické možnosti zahrnují konzervativní léčbu, endoskopické metody a operativu. Autoři předkládají kazuistiku 23leté pacientky se stenózou trachey, která byla po dobu 2 let mylně léčena pro asthma bronchiale.
Postintubation tracheal stenosis (PITS) is one of the most frequent causes of lower airways obstruction. Usually, PITS is the consequence of prolonged intubation period, but may occur also after short-term intubation. Diagnosis may be difficult if stridor is not present and the post-extubation period is many years long. Bronchoscopy and CT scanning are the diagnostic gold standard. In some cases, lung function tests may also be helpful. Treatment options include conservative treatment, surgery and endoscopic methods. We present a case report of a 23 year old woman with exercise dyspnoea caused by PITS that was incorrectly treated for bronchial asthma during a 2-years long period.
- Klíčová slova
- postintubační stenóza, balonková dilatace, spiroergometrie,
- MeSH
- bronchoskopie MeSH
- diagnostické techniky dýchacího ústrojí klasifikace MeSH
- diferenciální diagnóza * MeSH
- dyspnoe etiologie MeSH
- intratracheální intubace * škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- pooperační komplikace MeSH
- rizikové faktory MeSH
- spirometrie * MeSH
- stenóza průdušnice * diagnóza etiologie klasifikace terapie MeSH
- trachea diagnostické zobrazování chirurgie patofyziologie MeSH
- tracheostomie škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- intervenční bronchologie,
- MeSH
- bronchoskopie * metody MeSH
- endoskopie MeSH
- lidé MeSH
- obstrukce dýchacích cest * diagnostické zobrazování klasifikace terapie MeSH
- plicní emfyzém chirurgie diagnostické zobrazování terapie MeSH
- stenóza průdušnice chirurgie diagnostické zobrazování etiologie MeSH
- stenty MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
