Chřipkové viry způsobují každoroční epidemii, která se vyskytuje v různých obdobích jak na severní, tak i na jižní polokouli. V případech sezonní chřipky se jedná většinou o lehké formy onemocnění, které jen málokdy vedou k úmrtí nemocného. Ohroženy jsou zejména rizikové skupiny obyvatel (vysoký nebo nízký věk, přidružená onemocnění) zpravidla v řádech desetitisíců obětí na celém světě. Občas se však objeví rozsáhlá epidemie způsobená novou nebezpečnou variantou viru, která se vyznačuje obvykle velkou kontagiozitou a patogenitou (virulencí). Následkem pak často bývá komplikovaný průběh s vysokou mortalitou. V roce 2009 se objevilo pandemické onemocnění virem označeným pH1N1 2009 Influenza A. I přesto, že původní očekávání byla daleko horší, průběh chřipky způsobené tímto virem byl relativně často komplikován akutním respiračním selháním ve formě syndromu akutní respirační tísně (ARDS) probíhajícím v rámci syndromu multiorgánového selhání (MODS). Tento typ viru častěji napadá mladší věkové skupiny a vyznačuje se výraznější kontagiozitou ve srovnání se sezonní chřipkou. K dokreslení průběhu komplikované formy virózy pH1N1 2009 Influenza A popisujeme průběh tří kazuistik komplikovaných plicní manifestací probíhající pod obrazem primární formy ARDS.

Influenza viruses cause annual epidemics that occur at different times in both the northern and southern hemisphere. In cases of seasonal influenza these are usually mild forms of the disease, which rarely lead to death of the patient. Vulnerable groups include the elderly, the young or those with comorbidities, where the virus affects tens of thousands of victims around the world. Occasionally, however, large epidemics appear caused by a dangerous variant of a new virus, which is usually characterized by high contagiousness and pathogenicity (virulence). Consequently, it is often accompanied by a complicated disease course and associated with high mortality. In 2009, a viral pandemic disease marked pH1N1 2009 Influenza A appeared. Even though the initial predictions were far worse, the course of influenza caused by this virus was often complicated by acute respiratory failure in the form of acute respiratory distress syndrome (ARDS). This formed part of the wider multiple organ failure syndrome (MODS). This type of virus often infects younger age groups and is more contagious compared to the seasonal flu. In order to illustrate the complicated forms of viral infections pH1N1 2009 Influenza A we present three case studies which demonstrate complicated pulmonary manifestation, which take the primary form of ARDS.

• MeSH
• anamnéza MeSH
• chřipka lidská * diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• hospitalizace MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• neúspěšná terapie MeSH
• obezita komplikace   MeSH
• pandemie MeSH
• pitva MeSH
• plíce patologie   MeSH
• příčina smrti MeSH
• prognóza MeSH
• rizikové faktory MeSH
• syndrom akutního respiračního selhání etiologie   mortalita   MeSH
• virová pneumonie * etiologie   komplikace   mortalita   MeSH
• virus chřipky A, podtyp H1N1 * účinky léků   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl studie: Demonstrovat efekt vysokofrekvenční oscilace (HFOV) na výměnu plynů u dětí s ARDS. Porovnat v jednotlivých parametrech skupinu časného a pozdního nasazení HFOV. Typ studie: Retrospektivní analýza souboru pacientů v období leden 1994 až prosinec 2006. Název a sídlo pracoviště: Klinika dětské anesteziologie a resuscitace fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Do souboru bylo zařazeno 50 pacientů se závažným hypoxemickým respiračním selháním. Pacienti byl zařazeni do skupiny „časné“, pokud byli napojen na HFOV do 24 hodin po napojení na konvenční UPV (n = 30, 60 %); pokud byli napojen později, byli zařazeni do skupiny „pozdní“. Sledovali jsme demografické údaje, PRISM skóre, primární diagnózu, dobu ventilace, hodnoty ABR, indexované parametry (AaDO2, OI, PaO2/FiO2) a hodnoty nastavení oscilátoru (Paw, FiO2). Byla srovnána mortalita skupin. Výsledky: V obou skupinách se normalizovaly hodnoty pH i PaCO2. U časně napojených pacientů se signifikantně zlepšily hodnoty AaDO2, PaO2/FiO2 i OI. U pozdně napojených pacientů nebyly signifikantní rozdíly proti hodině 0 pozorovány. Mezi skupinami byly signifikantní rozdíly v hodnotách Paw a nutnost vyššího nastavení Paw u pozdně napojených. FiO2 je možno snižovat u časně napojených oproti skupině pozdního nasazení rychleji. Časně napojení vykazují mortalitu 53%, pozdně napojení 75%. Závěr: Časné napojení na HFOV mělo pozitivní vliv na ventilační i oxygenační parametry. Signifikantní rozdíly ve prospěch časně napojených byly sledovány zejména u parametrů AaDO2, PaO2/FiO2 a OI. Velký rozdíl v mortalitě nebyl statisticky významný, přesto by mohl poukázat na ideální načasování napojení pacienta na HFOV.

Objective: To demonstrate the effect of high frequency oscillation (HFOV) on gas exchange in children with ARDS. To compare the groups with early and late application of HFOV for different variables. Design: Retrospective analysis of the group of patients hospitalized from January 1994 to December 2006. Setting: Department of Paediatric Anaesthesiology and Resuscitation, University Hospital. Materials and methods. Fifty patients with severe hypoxaemic respiratory failure were included. The patients were included in the „early“ group (n = 30, 60%) if commenced on HFOV within 24 hours of initiating mechanical ventilation, or in the „late“ group if HFOV was commenced later than that. We studied the demographic data, PRISM score, primary diagnosis, time of ventilation, variables of acid-base balance, indexed variables (AaDO2, OI, PaO2/FiO2) and the oscilator settings (Paw, FiO2). Evaluation of the group mortality was performed. Results: In both the groups pH and PaCO2 values improved achieving normal values. The early commencement group showed significant improvement in the values of AaDO2, PaO2/FiO2 and OI. The late commencement group did not show significant difference compared with baseline. Significant differences in the values of Paw were observed between the groups and a necessity for higher Paw setting in the late commencement group was evident. It was possible to decrease FiO2 faster in the early commencement group compared with the late commencement group. The mortality was 53 % in the early commencement group compared with 75 % in the late commencement group. Conclusion: Early switch to HFOV had a positive influence on ventilation and oxygenation. Significant beneficial difference between the groups was observed mainly in AaDO2, PaO2/FiO2 and OI. The observed difference in mortality was not statistically significant but it could point to the ideal timing of commencing the patient on HFOV.

• Klíčová slova
• ARDS, vysokofrekvenční oscilační ventilace,
• MeSH
• časové faktory MeSH
• dítě MeSH
• jednotky intenzivní péče pediatrické MeSH
• lidé MeSH
• syndrom akutního respiračního selhání etiologie   mortalita   terapie   MeSH
• vysokofrekvenční ventilace metody   mortalita   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Cíl práce: Popsat epidemiologické a klinické charakteristiky pacientů s komplikovaným průběhem pandemické chřipky, jejich léčbu a léčebný výsledek. Typ studie: Retrospektivní observační studie. Typ pracoviště: Klinika infekčních nemocí fakultní nemocnice. Materiál a metoda: Retrospektivní studie pacientů hospitalizovaných na JIP od 1. 8. 2009 do 31. 1. 2010, kteří měli klinické příznaky chřipky a byla u nich potvrzena infekce virem Pandemic A (H1N1) 2009 detekcí virové RNA pomocí rtPCR nebo průkazem specifických protilátek. Výsledky: Vstupní kritéria splnilo 16 pacientů, 7 žen a 9 mužů ve věku 21–65 let, medián 40 let. Medián doby od začátku příznaků do hospitalizace byl 5 dnů, čas od přijetí do překladu na intenzivní lůžko 11 hodin, od začátku příznaků do zahájení léčby oseltamivirem 5 dnů. Základní chronické onemocnění mělo 8 pacientů, 4 v kombinaci s obezitou. Obézních pacientů s BMI > 30 bylo celkem 7. Nejčastějšími příznaky chřipky byly horečka, kašel a dušnost. Medián APACHE II skóre byl 9,5 bodů. Důvodem hospitalizace na JIP byla bilaterální pneumonie s akutní respirační insuficiencí (13 pacientů) a akutní oběhová insuficience při kardiální dekompenzaci (3 pacienti). Devět pacientů bylo uměle ventilováno konvenční ventilací. Dva nemocní s akutním renálním selháním byli léčeni eliminační technikou. Průměrná doba hospitalizace činila 25 dnů, medián 19 dní. Dvanáct pacientů se uzdravilo, čtyři zemřeli (25 %). Závěr: Studie potvrdila výsledky prací zahraničních autorů, především nižší věk pacientů s komplikovaným průběhem chřipky A (H1N1) 2009, častou absenci interní komorbidity a vysoký výskyt obezity. Nejčastější příčinou těžkého až kritického stavu byla primární chřipková pneumonie. V práci je diskutována volba antibiotické a antivirové terapie při tomto onemocnění. Autoři považují za vhodné zvýšit dávkování oseltamiviru u těžké chřipkové pneumonie na 300–600 mg/den.

Objective: To describe the epidemiological and clinical characteristics, treatment and clinical outcome of patients with severe pandemic influenza. Design: Retrospective observational study. Setting: Department of Infectious Diseases, University Hospital. Materials and methods. This is a retrospective study of patients hospitalized on the ICU from August 1, 2009, to January 31, 2010, with influenza symptoms and Pandemic A (H1N1) 2009 virus infection confirmed by rtPCR or specific antibody detection. Results: Sixteen patients fulfilled the inclusion criteria (9 men and 7 women, aged 21–65 years, median 40). Median time from symptom onset to hospital admission was 5 days; from admission to transfer to the ICU 11 hours; from symptom onset to the start of antiviral therapy 5 days. Eight patients had a chronic underlying condition, 4 of them combined with obesity. Seven patients were obese with BMI > 30. Fever, cough and dyspnoea were the most frequent influenza symptoms. Median APACHE II score was 9.5. The reasons for ICU admission were bilateral pneumonia with acute respiratory failure (13 patients) and acute haemodynamic collapse (3 patients). Conventional mechanical ventilation was required in 9 patients. Two patients with acute renal failure were treated with continuous renal replacement therapy. The mean hospital stay was 25 days, median stay was 19 days. Twelve patients recovered and four died (25%). Conclusion: The results confirmed the findings of previous studies: lower age of the patients with severe Pandemic A (H1N1) 2009 virus infection, common absence of comorbid conditions and a high rate of obesity. Primary influenza pneumonia was the prominent cause of the critical condition. A rational choice of antibiotic and antiviral treatment is discussed. The authors conclude that daily dosage of oseltamivir in severe influenza pneumonia should be increased to 300-600 mg.

• Klíčová slova
• komplikace, primární chřipková pneumonie, respirační selhání,
• MeSH
• chřipka lidská komplikace   mortalita   terapie   MeSH
• jednotky intenzivní péče využití   MeSH
• lidé MeSH
• obezita komplikace   MeSH
• syndrom akutního respiračního selhání komplikace   mortalita   terapie   MeSH
• virová pneumonie komplikace   mortalita   terapie   MeSH
• virus chřipky A, podtyp H1N1 patogenita   účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl studie: 1) zhodnotit vliv iNO na oxygenační a ventilační parametry v průběhu UPV (CMV a HFOV) u dětí s těžkou respirační insuficiencí; 2) zhodnotit dopad iNO na nastavení UPV; 3) zhodnotit četnost komplikací iNO; 4) zhodnotit vliv iNO na mortalitu dětí. Typ studie: Prospektivní observační studie. Název a sídlo pracoviště: Klinika dětské anesteziologie a resuscitace Fakultní nemocnice Brno a Jednotka intenzivní a resuscitační péče Kliniky dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Materiál a metoda: Do studie byli zařazeni pacienti (věk 28 dnů – 18 roků) s dg. hypoxického respiračního selhání na podkladě ARDS, u kterých selhaly protektivní CMV nebo HFOV. Vylučovacím kritériem byla USG potvrzená vrozená srdeční vada. Všichni pacienti byli léčeni podle protokolu ALI/ARDS používaného na obou výše zmíněných pracovištích od roku 1997. Protokol zahrnuje protektivní CMV (s optimalizovaným PEEP, recruitment manévry a s permisivní hyperkapnií), polohování pacienta (pronační poloha), TGI, HFOV a iNO. Pacienti byli rozděleni na 6 skupin: podle odpovědi na iNO na „respondery“ (pacienti, u nichž došlo do 1 hodiny po nasazení iNO ke zlepšení PaO2/FiO2 o ?20 %) a „non-respondery“ (ostatní pacienti), podle způsobu ventilace na „CMV“ a „HFOV“ a podle přežití na „zemřelé“ a „přeživší“. U všech pacientů byly zaznamenány: neindexované parametry (demografické údaje, trvání hospitalizace, ventilace a iNO, původ ARDS, vstupní diagnóza, PRISM skóre, úmrtí) a indexované parametry (koncentrace NO, pH, paCO2, paO2, HCO3-, AaDO2, PaO2/FiO2, OI, parametry UPV, komplikace iNO). Indexované parametry byly zaznamenávány v čase 0 h (před nasazením iNO) a dále v časech 1, 6, 12, 24, 36, 48, 72 a 96 hodin po nasazení iNO. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 30 dětí hospitalizovaných na KDAR, FN Brno a na JIRP KDDL, VFN v Praze v letech 1997–2007. V neindexovaných parametrech nebyl mezi repondery a non-respondery a mezi dětmi na CMV a HFOV žádný významný rozdíl. Děti přeživší měly oproti zemřelým delší dobu hospitalizace, kratší dobu strávenou na HFOV a nižší PRISM skóre. Autoři prokázali pozitivní vliv iNO na oxygenaci ( ˇAaDO2, ^paO2/FiO2, ˇOI oproti hodnotám parametrů před nasazením iNO) mezi 6. a 36. hodinou ve skupinách respondeři, přeživší a HFOV. Žádné zlepšení nezaznamenali ve skupinách non-respondeři, zemřelí a CMV. V žádné ze skupin této studie iNO nezlepšoval ventilační parametry ani parametry ABR. Respondeři a přeživší děti měli lepší oxygenační parametry než non-respondeři a zemřelé děti. Děti na HFOV měly horší oxygenační parametry než děti na CMV, ale z pohledu dynamiky zlepšení oxygenačních parametrů z inhalace iNO profitovaly více. Autorům se nepodařilo prokázat vliv iNO na nastavení CMV ani HFOV. V průběhu iNO ve studii nezaznamenali žádné nežádoucí účinky iNO. Mortalita dětí byla 60 % (18/30). Závěr: INO přechodně zlepšuje oxygenaci u dětí, a to mezi 6.–36. hodinou po nasazení. INO nemá vliv na ABR, ventilační parametry ani na nastavení UPV. V průběhu inhalace NO v koncentracích do 20 ppm je nízké riziko výskytu nežádoucích účinků. Inhalovaný oxid dusnatý neovlivňuje mortalitu dětí s AHRF.

Objective: 1) To assess impact of iNO on oxygenation and ventilation parameters during artificial lung ventilation (CMV a HFOV) in children with severe acute hypoxic respiratory failure. 2) To asses impact of iNO on ventilator settings. 3) To determine frequency of iNO complication. 4) To evaluate impact of iNO on children's mortality. Design: Prospective observational study. Setting: Clinic of Pediatric Anesthesiology and Resuscitation, Faculty Hospital Brno and Clinic of Pediatric and Teen-age Medicine, General Faculty Hospital in Prague. Material and method: All study participants met following criteria: Age between 28 days and 18 years, diagnosis of AHRF based on ARDS and protective CMV or HFOV failure. Exclusion of patients with congenital heart disease comorbidity was applied. All patients were treated according to ALI/ARDS protocol used in both before-mentioned departments since 1997. This protocol includes protective CMV (with optimized PEEP, recruitment manoeuvres and permissive hypercapnia), prone position, TGI, HFOV and iNO. Patients were divided into 6 groups: With regard to iNO response – responders (improvement of PaO2/FiO2 for ?20% within first 60 minutes after iNO administration) and non-responders (the others), with regard to type of artificial lung ventilation – CMV and HFOV and with regard to outcome – survivors and dead. In all cases following characteristics were recorded: non-indexed parameters (demographic data, duration of hospitalization, ventilation and iNO, ARDS origin, primary diagnosis, PRISM score, outcome) and indexed parameters (NO concentration, pH, paCO2, paO2, HCO3-, AaDO2, PaO2/FiO2, OI, ventilator settings, iNO complication). Indexed parameters were recorded in time 0 h (before iNO administration) and then in time 1, 6, 12, 24, 36, 48, 72 and 96 hr after iNO administration. Results: A total number of 30 children was enrolled into study. All patients were admitted to two aforementioned departments from 1997 to 2007. There were no significant differences between responders and non-responders and children – CMV and HFOV in non-indexed parameters. Survivors compared with the deceased subjects had a longer period of hospitalization, less time spent on HFOV and had lower PRISM score. Authors have demonstrated a positive effect of iNO on improvement of oxygenation ( ˇAaDO2, ^paO2/FiO2, ˇOI against time 0 hr – before iNO deploying) from 6 to 36 hr in responders, survivors and HFOV. Any statistically significant improvement wasn't recorded in non-responders, deceased and CMV. iNO has not improved ventilation and acidobasic parameters in any group of patients. Responders and survivors have had better oxygenation parameters than non-responders and deceased. Children on HFOV have had worse oxygenation parameters than CMV, but with regard to dynamic of oxygenation parameters improvement, they have had better profit from iNO. Authors haven't proved impact of iNO on ventilator settings. During iNO administration they have recorded no complication. Mortality of children was 60% (18/30). Conclusion: iNO has transient effect on improvement in oxygenation from 6 to 36 hr after iNO initiation in children. iNO has no significant impact on improvement of ventilating and acid basic parameters. There si no evidence that iNO affects ventilation settings neither CMV nor HFOV. There is low probability of complications using iNO up to 20 ppm. iNO does not influence mortality in children with AHRF.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH
• oxid dusnatý aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• oxygenoterapie metody   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• syndrom akutního respiračního selhání mortalita   terapie   MeSH
• umělé dýchání metody   přístrojové vybavení   MeSH
• vysokofrekvenční ventilace metody   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• novorozenec MeSH

Pierre-Robinov komplex je vrodená malformácia tvořená 3 základnými anomáliami - mikrognáciou, palatoschízou a glosoptózou, ktoré sú často sprevádzané obštrukciou dýchacích ciest. Táto nozologická jednotka je etiologicky velmi heterogénna a má široké spektrum fenotypovej variability. Malformácia sa móže vyskytovat a) ako izolovaný defekt, b) ako časť určitého známého syndromu alebo c) ako súčasť komplexu mnohopočetných vrodených malformácií bez doteraz známého či presne definovaného syndromu. Z tohto dóvodu je prvou dóležitou diagnostickou úlohou bližšie specifikovat formu, v akej sa Pierre-Robinov komplex vyskytuje. Toto rozlíšenie je velmi významné, pretože vo váčšine prípadov syndromologických foriem sú přidružené anomálie z prognostického hladiska omnoho závažnejšie. Autoři článku prezentujú kazuistiku 1-ročného dieťaťa narodeného s Pierre-Robinovým komplexom asociovaným s mnohopočetnými vrodenými anomáliami zahrňajúcim Fallotovu tetralógiu, mikrocefáliu, deformáciu chrbtice a bližšie nespecifikovánu mye-lopatiu miechy. Demonštrujú priebeh ochorenia, klinické vyšetrenia, terapiu, kompli-kácie a nakoniec pitevné nálezy. V diskusii popisujú etiopatogenézu a charakteristické klinické manifestácie tejto malformácie a porovnávajú literárné údaje s výsledkami vlastných pozorovaní.

Pierre-Robin complex is a congenital malformation consisting of 3 essential anomalies - micrognathia, cleft palatě and glossoptosis, often accompanied by airway obstruction. This nosologic entity is ethiologically very heterogeneous with a broad spectrum of phenotypic variability. A malformation can occur a) as an isolated defect, b) as a part of certain recognized syndrome or c) as part of a complex of multiple congenital malformations without well-known or strictly defined syndrome. Therefore, the first diagnostic consideration is to specify a form of Pierre-Robin complex. This distinction is very important, because in the vast majority of syndromologic forms, accompanied anomalies are prognostically much more important. The authors of the article present a čase report of a one year old child born with Pierre-Robin complex associated with multiple congenital anomalies including tetralogy of Fallot, microcephaly, backbone deformities and not otherwise specified myelopathy of spinal cord. They demonstrate a course of the disease, clinical examinations, therapy, complications and finally autopsy findings. In discussion, they describe an ethiopathogenesis and typical clinical manifestati-ons of this malformation and compare the information in a literatuře with their own observation.

• MeSH
• dítě MeSH
• Fallotova tetralogie MeSH
• gastroezofageální reflux etiologie   terapie   MeSH
• infekce dýchací soustavy etiologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• mikrocefalie MeSH
• nemoci míchy vrozené   MeSH
• Pierre Robinův syndrom diagnóza   embryologie   patologie   MeSH
• syndrom akutního respiračního selhání mortalita   terapie   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH