Možnosti léčby metastazujícího kolorektálního karcinomu (metastatic coíorectaí cancer, mCRC) ve třetí a vyšší linii zahrnují chemoterapii, cílenou léčbu nebo jejich kombinace založené na molekulárních profilech nádoru. Trifluridin/tipiracil v kombinaci s bevacizumabem je současným standardem pro většinu pacientů, významně zlepšujícím celkové přežití ze 7,2 měsíce na 10,8 měsíce. Fruchintinib, inhibitor receptoru pro vaskulární endoteliální růstový faktor (vascular endothelial growth factor receptor, VEGFR) 1-3, rovněž prokázal účinnost zvyšující medián celkového přežití na 7,4 měsíce ve srovnání s 4,8 měsíce u placeba. U mCRC s mutací BRAF V600E naznačují reálné studie, že kombinovaná chemoterapie může být účinnější než jednotlivé přípravky. U pacientů s mCRC a pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) se ukázala jako účinná anti-HER2 terapie. Další možnosti zahrnují imunoterapii u vybraných pacientů, cílenou léčbu u vzácných mutací nebo rechahenge chemoterapii. Molekulární profilování nádoru má zásadní význam pro výběr vhodné terapie.

The treatment options for metastatic colorectal cancer (mCRC) third and latter lines now encompass chemotherapy, targeted therapies, and combinations based on tumor molecular profiles. Trifluridin/tipiracil combined with bevacizumab is the current standard for most patients, significantly improving overall survival from 7.2 to 10.8 months. Fruquintinib, a vascular endothelial growth factor receptor (VEGFR) 1-3 inhibitor, has also shown efficacy increasing median overall survival to 7.4 months compared to 4.8 months with placebo. For BRAF V600E mutated mCRC, real-world studies suggest combination chemotherapy might be more effective than single agents. In patients with human epidermal growth factor receptor 2 (HER2) positive mCRC, various anti-HER2 treatments provided considerable overall survival benefit. Other options include immunotherapy for selected patients, targeted therapy in rare mutations or rechallenge chemotherapy. Molecular profiling of the tumor is crucial in choosing the appropriate therapy.

• Klíčová slova
• třetí a vyšší linie léčby,
• MeSH
• imunoterapie MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kolorektální nádory * epidemiologie   farmakoterapie   klasifikace   mortalita   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• metastázy nádorů * MeSH
• mutace účinky léků   MeSH
• protinádorové látky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Lokálně pokročilý inoperabilní či metastatický renální karcinom (metastatic renal cell carcinoma, mRCC) patří i přes pokroky v onkologické léčbě stále mezi nevyléčitelná onemocnění. V současné době máme v České republice sedm účinných preparátů používaných v rámci paliativní léčby. V rámci první linie paliativní léčby je možné použít sunitinib, pazopanib, temsirolimus a bevacizumab s interferonem α, v rámci druhé linie pak everolimus, axitinib či sorafenib (v určitých případech i sunitinib). Everolimus je taktéž možno podat i v třetí linii paliativní cílené léčby. Výběr konkrétního léku do první linie je podmíněn jak výsledky velkých prospektivních randomizovaných studií, tak i klinickým stavem pacienta a terapeutickým záměrem. Ve druhé a vyšší linii paliativní léčby nejsou doporučené léčebné postupy jednoznačné, i když máme randomizované prospektivní a retrospektivní studie, jejichž výsledky nám do jisté míry pomáhají v indikaci cíleného preparátu na „míru pacienta“. Sekvenční léčba mRCC však i v dnešní době patří mezi velmi kontroverzní témata v klinické onkologii.

Advanced or metastatic inoperable renal cell carcinoma (mRCC) remains an incurable disease despite significant advances in systemic treatment. Currently, there are seven targeted agents available in the Czech Republic. Sunitinib, pazopanib, temsirolimus, or bevacizumab/ interferon-α can be used as first-line therapy, everolimus, axitinib, sorafenib, or (in selected patients) sunitinib can be used in the second line. Everolimus can also be used for third-line treatment. The choice of a first-line targeted agent is influenced by results of prospective randomised clinical trials as well as clinical status of the patient and therapeutic intent. Recommendations for second- and third-line therapy contain many areas of uncertainty although there are some randomised and non-randomised studies that have provided guidance into optimal treatment selection. Nevertheless, sequential therapy of mRCC remains hotly debated in the oncology community.

• Klíčová slova
• cílená terapie, pazopanib, temsirolimus,
• MeSH
• axitinib MeSH
• bevacizumab MeSH
• everolimus MeSH
• humanizované monoklonální protilátky terapeutické užití   MeSH
• imidazoly terapeutické užití   MeSH
• indazoly terapeutické užití   MeSH
• indoly terapeutické užití   MeSH
• inhibitory angiogeneze terapeutické užití   MeSH
• inhibitory proteinkinas terapeutické užití   MeSH
• interferon alfa terapeutické užití   MeSH
• karcinom z renálních buněk * epidemiologie   farmakoterapie   MeSH
• klinické zkoušky jako téma statistika a číselné údaje   MeSH
• lékové transportní systémy MeSH
• lidé MeSH
• management farmakoterapie * normy   trendy   MeSH
• metastázy nádorů * farmakoterapie   MeSH
• paliativní péče metody   MeSH
• prognóza MeSH
• protinádorové látky škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• pyrimidiny terapeutické užití   MeSH
• pyrroly terapeutické užití   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sirolimus analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• sorafenib MeSH
• sulfonamidy terapeutické užití   MeSH
• sunitinib MeSH
• tyrosinkinasy antagonisté a inhibitory   MeSH
• výběr pacientů MeSH
• zohlednění rizika MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Lokálně pokročilý inoperabilní či metastatický renální karcinom (metastatic renal cell carcinoma, mRCC) patří i přes pokroky v onkologické léčbě stále mezi nevyléčitelná onemocnění. V současné době máme v České republice sedm účinných preparátů používaných v rámci paliativní léčby. V rámci první linie paliativní léčby je možné použít sunitinib, pazopanib, temsirolimus a bevacizumab s interferonem α, v rámci druhé linie pak everolimus, axitinib či sorafenib (v určitých případech i sunitinib). Everolimus je taktéž možno podat i v třetí linii paliativní cílené léčby. Výběr konkrétního léku do první linie je podmíněn jak výsledky velkých prospektivních randomizovaných studií, tak i klinickým stavem pacienta a terapeutickým záměrem. Ve druhé a vyšší linii paliativní léčby nejsou doporučené léčebné postupy jednoznačné, i když máme randomizované prospektivní a retrospektivní studie, jejichž výsledky nám do jisté míry pomáhají v indikaci cíleného preparátu na „míru pacienta“. Sekvenční léčba mRCC však i v dnešní době patří mezi velmi kontroverzní témata v klinické onkologii.

Advanced or metastatic inoperable renal cell carcinoma (mRCC) remains an incurable disease despite significant advances in systemic treatment. Currently, there are seven targeted agents available in the Czech Republic. Sunitinib, pazopanib, temsirolimus, or bevacizumab/ interferon-α can be used as first-line therapy, everolimus, axitinib, sorafenib, or (in selected patients) sunitinib can be used in the second line. Everolimus can also be used for third-line treatment. The choice of a first-line targeted agent is influenced by results of prospective randomised clinical trials as well as clinical status of the patient and therapeutic intent. Recommendations for second- and third-line therapy contain many areas of uncertainty although there are some randomised and non-randomised studies that have provided guidance into optimal treatment selection. Nevertheless, sequential therapy of mRCC remains hotly debated in the oncology community.

• Klíčová slova
• cílená terapie, renální karcinom, sekvenční léčba,
• MeSH
• cílená molekulární terapie * metody   využití   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• karcinom z renálních buněk * diagnóza   farmakoterapie   chirurgie   klasifikace   mortalita   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• nádory ledvin * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   klasifikace   terapie   MeSH
• paliativní péče MeSH
• protinádorové látky aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

V posledních letech byl v léčbě chronické myeloidní leukemie zaznamenán významný pokrok, který přinesl objev tyrozinkinázových inhibitorů. K mladším představitelům této lékové skupiny patří bosutinib, který se užívá v případech rozvoje rezistence na předchozí inhibitory tyrozinkinázy (imatinib, nilotinib, dasatinib) nebo jejich závažné toxicity. Bosutinib se tedy nejčastěji používá až jako přípravek třetí či vyšší linie léčby chronické myeloidní leukemie. Bosutinib má zcela odlišné nežádoucí účinky, nejčastější nežádoucí účinek představuje průjem. K dalším nežádoucím účinkům patří elevace jaterních testů, vyrážka nebo myelosuprese. Naopak s abnormalitami elektrolytů či kardiovaskulárními příhodami se při léčbě bosutinibem setkáme jen ojediněle.

In recent years, significant progress has been made in the treatment of chronic myelogenous leukemia, which has led to the discovery of tyrosine kinase inhibitors. The younger representatives of this drug group include bosutinib, which is used in cases of development of resistance or severe toxicity to previous tyrosine kinase inhibitors (imatinib, nilotinib, dasatinib). Therefore bosutinib is most commonly used as a 3rd or higher treatment line for chronic myelogenous leukemia. Bosutinib has very different side effects, with the most common side effect being diarrhea. Other side effects include elevations of liver tests, rash or myelosuppression. Conversely, with electrolyte abnormalities or cardiovascular events, we rarely see bosutinib treatment.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• aniliny terapeutické užití   MeSH
• chemorezistence MeSH
• chinoliny terapeutické užití   MeSH
• chronická myeloidní leukemie * farmakoterapie   MeSH
• inhibitory proteinkinas aplikace a dávkování   farmakokinetika   farmakologie   MeSH
• lékové interakce MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• nitrily terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové léčby normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Inhibitory aromatázy (AI) zasahují do syntézy estrogenů, které podporují růst a přežití normálních a nádorových buněk prsního epitelu. Anastrozol, exemestan a letrozol řadíme mezi třetí generaci AI, která je charakterizována vyšší specificitou k aromatáze, menšími nežádoucími účinky a vyšší supresí aromatázové aktivity. V současnosti je třetí generace AI přednostně užívána v první linii léčby metastatického hormonálně dependentního karcinomu prsu a pro adjuvantní použití u ER+ (pozitivní exprese estrogenového receptoru) a /nebo PR+ (pozitivní exprese progesteronového receptoru) zhoubných nádorů prsu. American Society of Clinical Oncology i St. Gallen Consensus doporučují pro postmenopauzální pacientky s pozitivními receptory užívání AI v adjuvanci buď od počátku léčby (up front), nebo při změně (switch) z léčby tamoxifenem na léčbu AI; užívání inhibitorů aromatázy je rovněž doporučováno po pěti letech léčby tamoxifenem v rámci prodloužené adjuvance. Všechny adjuvantní studie pro postmenopauzální pacientky, které srovnávaly účinnost AI a tamoxifenu up front, switch terapii na AI po 2–3 letech léčby tamoxifenem nebo podávání AI v prodloužené adjuvanci po pětiletém užívání tamoxifenu, prokázaly prodloužení přežití bez známek onemocnění. Příznivý vliv na celkové přežití se objevil jen ve studiích se switch terapií. Dosud nebylo jednoznačně potvrzeno, zda je léčba některým AI výhodnější ve srovnání s ostatními AI. Nepochybnou účinnost léčby AI komplikují nežádoucí účinky (návaly horka, pocení, dysforie, estrogenní deprivace, osteoporóza, muskuloskeletální problémy), jejichž prevence a léčba je neodmyslitelnou součástí hormonální terapie AI.

Aromatase inhibitors (AIs) interfere with the production of estrogens that support growth and survival of normal and tumor cells of breast epithelium. Anastrozole, exemestane and letrozol are third-generation AIs, characterized by higher specificity for aromatase, lower rates of adverse events and higher suppression of aromatase activity. Third-generation AIs are currently used primarily as first-line therapy for metastatic hormone-dependent breast cancer and as adjuvant therapy in ER+ (positive for estrogen receptor expression) and /or PR+ ( positive for progesterone receptor expression) malignant breast tumors. The American Society of Clinical Oncology and St. Gallen Consensus recommend AIs for postmenopausal receptor-positive patients either as up-front adjuvant therapy or for switch from tamoxifen. AIs are also used as extended adjuvant therapy following five years with tamoxifen. All adjuvant therapy studies in postmenopausal patients that compared AIs, up-front tamoxifen, switch to AI therapy following 2-3 years with tamoxifen or extended adjuvant AI therapy following five years of tamoxifen have reported prolonged disease-free survival. Overall survival benefit has only been observed in switch the rapy studies. Superiority of some of the AIs over the other ones has not been unambiguously confirmed. The unquestionable efficacy of Als is complicated by adverse events (heat flashes, sweating, dysphoria, estrogen deprivation, osteoporosis, musculoskeletal complaints) whose prevention and treatment are inseparable part of AI hormone therapy.

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie metody   MeSH
• androstadieny farmakologie   MeSH
• chemorezistence MeSH
• inhibitory aromatasy farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• klinické zkoušky jako téma MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů farmakoterapie   MeSH
• nádory prsu farmakoterapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie metody   MeSH
• nitrily farmakologie   MeSH
• postmenopauza účinky léků   MeSH
• protokoly protinádorové léčby klasifikace   MeSH
• tamoxifen farmakologie   MeSH
• triazoly farmakologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Chronická spontánní kopřivka je relativně časté onemocnění s výrazným dopadem na kvalitu života, negativně ovlivňující studijní, pracovní i běžně denní aktivity nemocného. Včasná diagnostika a včasná adekvátní léčba jsou pro zvládnutí choroby a jejích příznaků zásadní. Aktualizované mezinárodní doporučené postupy odborných společností EAACI, GA 2 LEN, EDF (EuroGuiDerm) a APAAACI (2021) pro léčbu chronické kopřivky představují vhodnou pomůcku pro praxi v České republice. Léky první volby jsou prověřená nesedativní H1 antihistaminika 2. generace, a to i ve zvýšeném dávkování. Této léčbě se mohou věnovat též praktičtí lékaři, neboť jsou často prvními, koho pacient navštíví. Jako druhá linie se k antihistaminiku přidává omalizumab, a to nově i ve vyšším dávkování. V třetí linii je pak cyklosporin A v kombinaci s antihistaminikem; tato léčba je v kompetenci specialistů, resp. specializovaných center. Vzhledem k mezioborovému charakteru chronické urtikarie je účelné a prospěšné, aby se kromě dermatologů ujímali léčby pacientů s chronickou urtikarií také lékaři oboru alergologie a klinické imunologie, a to výhledově včetně vyšších linií léčby v centrech biologické léčby, kde se podávají biologika a imunosupresiva, v budoucnu pak inhibitory kináz a další léky. Text prošel pracovní skupinou odborníků obou odborných společností a schválily ho výbory ČDS a ČSAKI.

Chronic spontanneous urticaria is relative common disease associated with considerable burden for patient’s quality of life, imparing the performance at school, work and in daily life. Early diagnostics and early appropriate treatment are crucial for getting the disease and it’s symptoms under control. The update and revision of international guidelines for treatment of chronic urticaria (2021) as a joint initiative of EAACI, GA2LEN, EDF (EuroGuiDerm) and APAAACI represent a suitable tool for clinical practice in Czech Republic. Proven non-sedative 2nd generation antihistamines are the first line of therapy, even in increased dosage. This can be managed also by general practitioners, because they often are the first physicians, who are visited by the patient. Omalizumab as add – on therapy is the second line treatment, now also in a higher dosage. Third line consists of a combination of cyclosporine A with H1 antihistamine; specialists and special centers are competent for these treatments. It is reasonable and beneficial, due to the interdisciplinary nature of chronic urticaria, to prospectively manage the treatment of patients with chronic urticaria not only by dermatologists, but also by allergologists and clinical immunologist, including higher-line treatments such as biologics and immunosuppressants, and in the future kinase inhibitors and other drugs. The text was passed by the Expert Working Group of both professional societies and approved by the committees of the Czech Dermatovenerological Society and the Czech Society for Allergology and Clinical Immunology.

• MeSH
• antihistaminika terapeutické užití   MeSH
• chronická urtikarie * diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• omalizumab terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Hlavním cílem léčby lokálně pokročilého adenokarcinomu žaludku či gastroezofageální junkce je zlepšit kvalitu života, zmírnit symptomy onemocnění a prodloužit celkové přežití pacientů. Obvyklou terapií do první linie léčby zůstává kombinace chemoterapeutik na bázi platinového derivátu, eventuálně s trastuzumabem u nádorů exprimujících receptor pro lidský epidermální růstový faktor 2 (human epidermal growth factor receptor 2, HER2). Nově se i do první linie dostává imunoterapie pembrolizumabem. Standardní terapie druhé a vyšší linie je mnohem méně definována, kdy obvyklým režimem u pacientů v dobrém výkonnostním stavu zůstává paclitaxel s ramucirumabem, eventuálně monoterapie na bázi taxanu, irinotecanu či capecitabinu. U pacientů s mikrosatelitovou instabilitou či defektem mismatch repair genů je možností volby pembrolizumab. Ve třetí linii je nově k dispozici trifluridin/tipiracil jako léčebný standard. Níže uvedený text si klade za cíl shrnout současný léčebný algoritmus lokálně pokročilého či metastazujícího adenokarcinomu žaludku a gastroezofageální junkce.

The goals of the treatment of the gastric and gastroesophageal junction adenocarcinoma is the quality of life, symptoms palliation and improvement in the overall survival. The generally recommended regimen in the first line setting is the chemotherapy combination based on platinum derivates (cisplatin or oxaliplatin) eventually with trastuzumab in tumors with HER2 overexpression. Nowadays, pembrolizumab is also the treatment of choice in the first line. The standard regimen in the second and later lines is much less defined. For patients in good performance status paclitaxel with ramucirumab remains generally recommended treatment of choice eventually monotherapy with taxane, irinotecan or capecitabine. In patients with MSI-H (microsatellite instability-high) or dMMR (deficient mismatch repair) tumors pembrolizumab is the treatment of choice. In third line of the treatment trifluridine/tipiracil is the new treatment standard. The aim of this article is to summarize the current treatment strategy of the locally advanced or metastatic gastric and gastroesophageal junction adenocarcinoma.

• MeSH
• biologická terapie metody   MeSH
• gastroezofageální junkce patologie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory jícnu farmakoterapie   terapie   MeSH
• nádory žaludku * farmakoterapie   terapie   MeSH
• paliativní medicína metody   MeSH
• protinádorové látky * terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Kastračně rezistentní karcinom prostaty je heterogenní onemocnění, u kterého bylo prokázáno přetrvávání závislosti nádorových buněk na hormonální stimulaci. V případě selhání první linie léčby snižující hodnoty testosteronu jsou jednou z dalších možností nové hormonální přípravky (abirateron, enzalutamid). Enzalutamid prokázal v druhé linii léčby vyšší účinnost než standardně užívaný bicalutamid. Subanalýzy studií s abirateronem ukazují, že největší profit z hormonální léčby v druhé linii mají pacienti s nízkou koncentrací prostatického specifického antigenu, s minimálními bolestmi a lépe diferencovaným tumorem. Vyšší hodnota Gleasonova skóre by ale neměla ovlivňovat volbu druhé linie léčby. Prodloužené sledování ve studii s enzalutamidem před chemoterapií potvrdilo účinnost tohoto přípravku. Délka předchozí kastrační léčby má jen minimální vliv na účinnost abirateronu v druhé linii hormonální terapie. Pacienti, kteří užívali kortikosteroidy souběžně s enzalutamidem ve studii po chemoterapii, měli obecně horší výsledky přežití, enzalutamid však vždy prokázal vyšší účinnost ve srovnání s placebem. Otázka sekvence léčby ve třetí a dalších liniích není zatím stále vyřešena. Budoucnost nových hormonálních přípravků spočívá v jejich podávání v rámci první linie hormonální léčby nebo adjuvantně k radikální léčbě.

Castration-resistant prostate cancer is a heterogeneous disease, which maintains a dependence of tumor cells to hormonal stimulation. In the case of a failure of the first-line testosterone-lowering therapy one of the next options are new hormonal agents (abiraterone, enzalutamide). Enzalutamide proved to be more effective in the second-line treatment than commonly used bicalutamide. Subanalysis of an abiraterone trial shows that the greatest benefit from the second-line hormonal therapy have patients with low levels of prostate-specific antigen, minimal pain and more differentiated tumors. However, higher Gleason score should not affect the choice of the second-line treatment. Extended follow-up in the trial with enzalutamide before chemotherapy confirmed the efficacy of this drug. The duration of a prior castration therapy has only a minimal impact on the efficacy of abiraterone in the second-line hormonal therapy. Patients receiving corticosteroids concurrently with enzalutamide in the post-docetaxel trial had generally poorer survival outcomes, however enzalutamide always demonstrated superior efficacy in comparison with placebo. Questions about sequence of treatment in the third and additional lines have not yet been resolved. The future of new hormonal agents lies in their using within the first-line hormonal therapy or adjuvantly to a radical treatment.

• Klíčová slova
• enzalutamid, studie COU-AA-301, studie COU-AA-302, studie PREVAIL, studie AFFIRM,
• MeSH
• abirateron MeSH
• analýza přežití MeSH
• androsteny terapeutické užití   MeSH
• antagonisté androgenů terapeutické užití   MeSH
• fenylthiohydantoin analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• nádory prostaty rezistentní na kastraci * farmakoterapie   MeSH
• prednison terapeutické užití   MeSH
• přežití bez známek nemoci MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

Chronická spontánní kopřivka je relativně časté onemocnění s výrazným dopadem na kvalitu života, negativně ovlivňující studijní, pracovní i běžně denní aktivity nemocného. Včasná diagnostika a včasná adekvátní léčba jsou pro zvládnutí choroby a jejích příznaků zásadní. Aktualizované mezinárodní doporučené postupy pro léčbu chronické kopřivky odborných společností Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI), Evropské globální sítě pro astma a alergii (GA2LEN), Evropské dermatologické forum (EDF) a Asijské pacifické asociace pro astma, alergii a klinickou imunologii APAAACI (2021) představují vhodnou pomůcku pro praxi v České republice. Léky první volby jsou prověřená nesedativní H1 antihistaminika 2. generace, a to i ve zvýšeném dávkování. Této léčbě se mohou věnovat též praktičtí lékaři, neboť jsou často prvními, koho pacient navštíví. Jako druhá linie se k antihistaminiku přidává omalizumab, a to nově i ve vyšším dávkování. V třetí linii je pak cyklosporin A v kombinaci s antihistaminikem; tato léčba je v kompetenci specialistů, resp. specializovaných center. Vzhledem k mezioborovému charakteru chronické urtikarie je účelné a prospěšné, aby se kromě dermatologů ujímali léčby pacientů s chronickou urtikarií také lékaři oboru alergologie a klinické imunologie, a to výhledově včetně vyšších linií léčby v centrech biologické léčby, kde se podávají biologika a imunosupresiva, v budoucnu pak inhibitory kináz a další léky. Text prošel Pracovní skupinou odborníků obou odborných společností a schválily ho výbory České dermatologické společnosti (ČDS) ČLS JEP a České společnosti alergologie a klinické imunologie (ČSAKI).

Chronic spontaneous urticaria is relatively common disease with considerable impact on patient´s quality of life, impairing the performance at school, work and in daily life. Early diagnostics and early appropriate treatment are crucial for getting the disease and it’s symptoms under control. The update and revision of international guidelines for the treatment of chronic urticaria (2021) as a joint initiative of The European Academy of Allergy and Clinical Immunology (EAACI), Global Allergy and Asthma European Network (GA2LEN), European Dermatology Forum (EDF) and The Asia Pacific Association of Allergy, Asthma and Clinical Immunology (APAAACI) represent a suitable tool for clinical practice in the Czech Republic. Proven non-sedative 2nd generation antihistamines are the first line of therapy, even in increased dosage. These can be administered even by general practitioners as they are often the first physicians seen by the patient. Omalizumab is added to the antihistamine as a second line, and now also at higher doses. In the third line, cyclosporin A is in combination with an antihistamine. This treatment is in the competence of specialists in specialized centers. Due to the interdisciplinary character of chronic urticaria, it is effective and beneficial to manage the treatment of patients with chronic urticaria not only by dermatologists, but also by allergologists and clinical immunologist, including higher-line treatments such as biologics and immunosuppressants and kinase inhibitors and other drugs in the future. The article was revised by the Expert Working Group of both professional societies and approved by the committees of The Czech Dermatovenerological Society and The Czech Society for Allergology and Clinical Immunology.

• MeSH
• angioedém diagnóza   klasifikace   MeSH
• antihistaminika terapeutické užití   MeSH
• chronická urtikarie * diagnóza   terapie   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• lidé MeSH
• omalizumab aplikace a dávkování   ekonomika   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Cílená léčba je moderním trendem u všech nádorových onemocnění vzhledem k její nižší toxicitě a vyšší účinnosti ve srovnání s běžnou chemoterapií. U NSCLC se touto cestou bylo možno vydat díky poznání EGFR (epidermoidní růstový faktor) mutací a na ně cílených léků. První generace těchto léků jasně prokázala svoji efektivitu, avšak neúčinkuje u všech pacientů, a hlavně na ni po čase vzniká rezistence. Vznikla tedy snaha tyto vlastnosti ovlivnit rozšířením spektra blokace na celou ErbB rodinu (kam patří i EGFR) při únosných nežádoucích účincích. Prvním z této druhé generace léčiv byl afatinib, který prokázal nejen účinnost v prodloužení doby do progrese u první linie léčby pacientů s EGFR mutací, ale především i zlepšení kvality života těchto nemocných. Další studie naznačují jeho účinnost i v druhé/třetí linii léčby u již předléčených pacientů.

Targeted therapy is a modern trend for all cancer due to its lower toxicity and higher efficiency compared with conventional chemotherapy. It was possibble to go this way at NSCLC thanks to the knowledge of EGFR mutations and development of connected targeted drugs. The first generation of these drugs has clearly demonstrated its effectiveness, but does not work at all patients and particularly there is problem with formation of tumor resistence to this treatment. Thus, there is an effort these properties affect by the expansion of the spectrum of blocking receptors on complete ErbB family (which includes EGFR) with tolerable side effects. The first of the second generation drugs was afatinib, which demonstrated not only efficacy in delaying progression in first-line treatment of patients with EGFR mutations, but also improving the quality of life of these patients. Other studies suggest its effectiveness even in the second / third-line treatment of patients already pretreated by chemotherapy or EGFR-TKIs.

• MeSH
• akneiformní erupce chemicky indukované   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• chinazoliny aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• cílená molekulární terapie * metody   MeSH
• erbB receptory antagonisté a inhibitory   MeSH
• klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
• klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
• lidé MeSH
• multicentrické studie jako téma MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * farmakoterapie   MeSH
• paronychie farmakoterapie   chemicky indukované   MeSH
• průjem chemicky indukované   prevence a kontrola   MeSH
• stomatitida farmakoterapie   chemicky indukované   MeSH
• tyrosinkinasy antagonisté a inhibitory   MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH