Psychotická porucha vyvolaná léky je spojená s příznaky, jako jsou halucinace a bludy, které přímo souvisejí s užíváním léků. Představují komplikace pro zdraví pacientů a zhoršují jejich prognózu. Nejčastěji hlášené projevy jsou psychózy s perzekučními bludy a sluchové halucinace vyvolané kortikoidy, antiparkinsoniky, antimikrobiálními látkami, analgetiky a farmaky s anticholinergními účinky. Léčba zahrnuje vysazení suspektně vyvolávajícího léku, ve většině případů je stav reverzibilní. Pokud vysazení léku není možné, je nutné podávání antipsychotik (většinou atypických) s pečlivým zvážením rizikových faktorů včetně farmakokinetických a farmakodynamických interakcí. Cílem článku je shrnout nejčastější příčiny polékových psychotických stavů, jejich možný mechanismus vzniku, rizikové faktory a případné možnosti jejich řešení.
Drug-induced psychotic disorder is related to symptoms such as hallucinations and delusions directly related to drug intake. They represent complications of patients' health and worsen their prognoses. The most frequently reported manifestations are psychoses with persecutory delusions and auditory hallucinations induced by drugs: corticosteroids, antiparkinsonian drugs, antimicrobials, analgesics, and drugs with anticholinergic effects. Treatment involves withdrawal of the suspected causative drug, in most cases, the condition is reversible. If discontinuation of this drug is not possible, administration of antipsychotics (mostly atypical) is appropriate, with careful consideration of risk factors, pharmacokinetic and pharmacodynamic interactions included. The aim of this article is to summarize the most common causes of drug induced psychotic states, their possible mechanism of origin, risk factors and possible options for their treatment.
- Klíčová slova
- polékový psychotický syndrom,
- MeSH
- antibakteriální látky klasifikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antidepresiva klasifikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- antiparkinsonika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- bludy diagnóza etiologie MeSH
- halucinace diagnóza etiologie MeSH
- lidé MeSH
- management farmakoterapie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv * klasifikace psychologie MeSH
- psychotické poruchy * diagnóza etiologie farmakoterapie klasifikace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- antiparkinsonika farmakologie terapeutické užití MeSH
- inhibitory dekarboxylasy aromatických aminokyselin farmakologie terapeutické užití MeSH
- levodopa farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc * farmakoterapie patologie MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- rehabilitace metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- LECIGIMON,
- MeSH
- antiparkinsonika terapeutické užití MeSH
- gastrointestinální intubace metody MeSH
- gely MeSH
- karbidopa aplikace a dávkování farmakokinetika MeSH
- katecholy aplikace a dávkování farmakokinetika MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- levodopa aplikace a dávkování farmakokinetika MeSH
- lidé MeSH
- nitrily aplikace a dávkování farmakokinetika MeSH
- Parkinsonova nemoc farmakoterapie patofyziologie MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
BACKGROUND: Iron content is increased in the substantia nigra of persons with Parkinson's disease and may contribute to the pathophysiology of the disorder. Early research suggests that the iron chelator deferiprone can reduce nigrostriatal iron content in persons with Parkinson's disease, but its effects on disease progression are unclear. METHODS: We conducted a multicenter, phase 2, randomized, double-blind trial involving participants with newly diagnosed Parkinson's disease who had never received levodopa. Participants were assigned (in a 1:1 ratio) to receive oral deferiprone at a dose of 15 mg per kilogram of body weight twice daily or matched placebo for 36 weeks. Dopaminergic therapy was withheld unless deemed necessary for symptom control. The primary outcome was the change in the total score on the Movement Disorder Society-sponsored revision of the Unified Parkinson's Disease Rating Scale (MDS-UPDRS; range, 0 to 260, with higher scores indicating more severe impairment) at 36 weeks. Secondary and exploratory clinical outcomes at up to 40 weeks included measures of motor and nonmotor disability. Brain iron content measured with the use of magnetic resonance imaging was also an exploratory outcome. RESULTS: A total of 372 participants were enrolled; 186 were assigned to receive deferiprone and 186 to receive placebo. Progression of symptoms led to the initiation of dopaminergic therapy in 22.0% of the participants in the deferiprone group and 2.7% of those in the placebo group. The mean MDS-UPDRS total score at baseline was 34.3 in the deferiprone group and 33.2 in the placebo group and increased (worsened) by 15.6 points and 6.3 points, respectively (difference, 9.3 points; 95% confidence interval, 6.3 to 12.2; P<0.001). Nigrostriatal iron content decreased more in the deferiprone group than in the placebo group. The main serious adverse events with deferiprone were agranulocytosis in 2 participants and neutropenia in 3 participants. CONCLUSIONS: In participants with early Parkinson's disease who had never received levodopa and in whom treatment with dopaminergic medications was not planned, deferiprone was associated with worse scores in measures of parkinsonism than those with placebo over a period of 36 weeks. (Funded by the European Union Horizon 2020 program; FAIRPARK-II ClinicalTrials.gov number, NCT02655315.).
- MeSH
- antiparkinsonika * aplikace a dávkování škodlivé účinky farmakologie terapeutické užití MeSH
- aplikace orální MeSH
- chelátory železa * aplikace a dávkování škodlivé účinky farmakologie terapeutické užití MeSH
- deferipron * aplikace a dávkování škodlivé účinky farmakologie terapeutické užití MeSH
- dopaminové látky aplikace a dávkování škodlivé účinky farmakologie terapeutické užití MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- levodopa terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mozek - chemie MeSH
- mozek diagnostické zobrazování MeSH
- neutropenie chemicky indukované MeSH
- Parkinsonova nemoc * farmakoterapie metabolismus patofyziologie MeSH
- progrese nemoci MeSH
- substantia nigra * chemie diagnostické zobrazování účinky léků metabolismus MeSH
- železo * analýza metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky, fáze II MeSH
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
Farmakoterapie extrapyramidových onemocnění zažívala svůj boom v průběhu devadesátých let minulého století, spíše v jeho druhé polovině, kdy většina klinických hodnocení v neurologických indikacích zkoumala efekt různých molekul na Parkinsonovu nemoc (PN) a další extrapyramidová onemocnění. Další dekáda byla v této oblasti ve znamení pozvolného útlumu velkých klinických hodnocení a na významu nabývalo zavádění nákladných forem léčby pokročilého stadia Parkinsonovy nemoci, spolu s rozšiřováním indikací léčby botulotoxinem (BoNT). Následná globální ekonomická krize zde v podstatě ukončila aktivity farmaceutického průmyslu a korporátní výzkum se soustředil na jiná odvětví medicíny či na jiné oblasti neurologie. Prakticky až posledních 5-7 let lze pozorovat jisté oživení farmakologického výzkumu, akademického i korporátního, na poli extrapyramidových onemocnění. Jsou zkoumány nové lékové formy L-DOPA, jsou zkoušeny nové molekuly ovlivňující u Parkinsonovy nemoci jiné systémy než dopaminergní; pozornost je věnována i non-motorické symptomatice nemoci, probíhá i intenzivní translační výzkum. Jsou zkoušeny nadějné molekuly v terapii neurodegenerativního atypického parkinsonismu. Léčba extrapyramidových dyskinezí (či "hyperkinezí") se spíše pozvolna zbavuje starších, "folklórních" stereotypů a standardizuje postupy na bázi "evidence-based medicine" (EBM). Velký rozvoj zaznamenávají nové postupy v léčbě dyskinezí botulotoxinem, ať už se jedná o distribuci lokální terapie, inovaci dávkovacích schémat nebo cílenou implikaci centrálního efektu léčby. Jakkoliv nelze oblast extrapyramidových onemocnění nazvat jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví neurologické terapie, je situace mnohem méně stacionární, než byla před deseti lety.
The pharmacotherapy for extrapyramidal diseases experienced a boom during the 1990s, particularly in the second half of the decade, when most clinical trials in neurological indications investigated the effect of various molecules on Parkinson's disease and other extrapyramidal diseases. The following decade witnessed a slow decline in large clinical trials, and an issue of growing importance was the introduction of costly forms of treatment of advanced-stage Parkinson's disease as well as expansion of indications for the treatment with botulinum toxin. The subsequent global economic crisis essentially ended the activities of the pharmaceutical industry in this area, and corporate research focused on other branches of medicine or on other fields of neurology. Only in the last five to seven years, there has been some revival of pharmacological research, both academic and corporate, into the field of extrapyramidal diseases. Novel L-DOPA dosage forms are being investigated and new molecules targeting other than dopaminergic systems in Parkinson's disease are being tested; attention is being paid to non-motor symptomatology of the disease and intensive translational research is underway. Promising molecules are being tested in the treatment of neurodegenerative atypical parkinsonism. The treatment of extrapyramidal dyskinesias (or hyperkinesias) rather slowly abandons old, traditional stereotypes and standardizes evidence-based medicine strategies. There is a major development in novel strategies in treating dyskinesia with botulinum toxin, whether it be distribution of local therapy, innovation in dosing schedules, or targeted implication of central treatment effect. Even though the field of extrapyramidal diseases is not one of the most dynamically developing areas of neurological treatment, the situation is much less stationary than it was ten years ago.
- MeSH
- antiparkinsonika terapeutické užití MeSH
- apomorfin terapeutické užití MeSH
- botulotoxiny terapeutické užití MeSH
- chorea farmakoterapie MeSH
- dystonie farmakoterapie MeSH
- gely terapeutické užití MeSH
- hluboká mozková stimulace MeSH
- léčivé přípravky MeSH
- levodopa terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- myoklonus farmakoterapie MeSH
- nemoci bazálních ganglií * diagnóza farmakoterapie MeSH
- neurodegenerativní nemoci farmakoterapie MeSH
- parkinsonské poruchy diagnóza farmakoterapie MeSH
- tiky farmakoterapie MeSH
- tremor farmakoterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Parkinsonova nemoc začíná typicky ve věku kolem 60 let. Projevuje se parkinsonským syndromem (bradykinezí a nejméně jedním z následujících příznaků – rigiditou a klidovým tremorem), dalšími motorickými a celou řadou nemotorických symptomů (neuropsychiatrické symptomy, spánkové poruchy, autonomní poruchy, hyposmie, nespecifické symptomy jako únava, bolest). V průběhu nemoci se objevují hybné komplikace (nejčastější je wearing‑off – zhoršení hybného stavu na konci účinku dávky levodopy). Kromě farmakoterapie (levodopa, dopa agonisté, amantadin) a rehabilitace jsou u vybraných pacientů dostupné invazivní léčebné metody. Z nich se nejvíce používá hluboká mozková stimulace (DBS) a kontinuální aplikace Duodopy nazojejunální sondou.
Parkinson‘s disease typically begins around the age of 60. It is manifested by parkinsonian syndrome (bradykinesia and at least one of the following symptoms – rigidity and rest tremor), other motor symptoms and a variety of non‑motor symptoms (neuropsychiatric symptoms, sleep disorders, autonomic disorders, hyposmia, non‑specific symptoms such as fatigue, pain). In the course of the disease motor complications appear (wearing‑off is the most common – worsening of motor symptoms at the end of the effect of levodopa dose). In addition to drug therapy (levodopa, dopa agonists, amantadine) and rehabilitation, invasive treatment methods are available for selected patients. The most commonly used methods are deep brain stimulation (DBS) and continuous application of Duodopa by means of intestinal tube.
- MeSH
- antiparkinsonika terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc * diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
We aimed at testing the potential of biomarkers in predicting individual patient response to dopaminergic therapy for Parkinson's disease. Treatment efficacy was assessed in 30 Parkinson's disease patients as motor symptoms improvement from unmedicated to medicated state as assessed by the Unified Parkinson's Disease Rating Scale score III. Patients were stratified into weak and strong responders according to the individual treatment response. A multiple regression was implemented to test the prediction accuracy of age, disease duration and treatment dose and length. Univariate voxel-based morphometry was applied to investigate differences between the two groups on age-corrected T1-weighted magnetic resonance images. Multivariate support vector machine classification was used to predict individual treatment response based on neuroimaging data. Among clinical data, increasing age predicted a weaker treatment response. Additionally, weak responders presented greater brain atrophy in the left temporoparietal operculum. Support vector machine classification revealed that gray matter density in this brain region, including additionally the supplementary and primary motor areas and the cerebellum, was able to differentiate weak and strong responders with 74% accuracy. Remarkably, age and regional gray matter density of the left temporoparietal operculum predicted both and independently treatment response as shown in a combined regression analysis. In conclusion, both increasing age and reduced gray matter density are valid and independent predictors of dopaminergic therapy response in Parkinson's disease.
- MeSH
- antiparkinsonika terapeutické užití MeSH
- levodopa farmakologie terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie trendy MeSH
- mozek diagnostické zobrazování účinky léků MeSH
- Parkinsonova nemoc diagnostické zobrazování farmakoterapie MeSH
- prediktivní hodnota testů MeSH
- šedá hmota diagnostické zobrazování účinky léků MeSH
- senioři MeSH
- stárnutí účinky léků patologie MeSH
- věkové faktory MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Levodopa has been the mainstay of symptomatic therapy for Parkinson's disease (PD) for the last five decades. However, it is associated with the development of motor fluctuations and dyskinesia, in particular after several years of treatment. The aim of this study was to shed light on the acute brain functional reorganization in response to a single levodopa dose. Functional magnetic resonance imaging (fMRI) was performed after an overnight withdrawal of dopaminergic treatment and 1 h after a single dose of 250 mg levodopa in a group of 24 PD patients. Eigenvector centrality was calculated in both treatment states using resting-state fMRI. This offers a new data-driven and parameter-free approach, similar to Google's PageRank algorithm, revealing brain connectivity alterations due to the effect of levodopa treatment. In all PD patients, levodopa treatment led to an improvement of clinical symptoms as measured with the Unified Parkinson's Disease Rating Scale motor score (UPDRS-III). This therapeutic effect was accompanied with a major connectivity increase between cerebellar brain regions and subcortical areas of the motor system such as the thalamus, putamen, globus pallidus, and brainstem. The degree of interconnectedness of cerebellar regions correlated with the improvement of clinical symptoms due to the administration of levodopa. We observed significant functional cerebellar connectivity reorganization immediately after a single levodopa dose in PD patients. Enhanced general connectivity (eigenvector centrality) was associated with better motor performance as assessed by UPDRS-III score. This underlines the importance of considering cerebellar networks as therapeutic targets in PD.
- MeSH
- antiparkinsonika terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- levodopa terapeutické užití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- mapování mozku metody MeSH
- mozeček diagnostické zobrazování účinky léků patofyziologie MeSH
- nervové dráhy diagnostické zobrazování účinky léků patofyziologie MeSH
- odpočinek MeSH
- Parkinsonova nemoc diagnostické zobrazování farmakoterapie patofyziologie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
Pacienti s Parkinsonovou nemocí (PN), která je častou neurodegenerativní poruchou, trpí nejen poruchami hybnostmi, ale též duševními poruchami, včetně poruch chování a psychózou. Tyto poruchy jsou těsně spojeny s dopaminergní léčbou PN. I když příznaky těchto poruch jsou známy, řada pacientů pravděpodobně není včas diagnostikována. Dalším problémem jsou lékové interakce, neboť pacienti s PN jsou léčeni pro přidružená onemocnění obvykle jinými lékaři, kteří si nemusejí být vždy vědomi lékových interakcí antiparkinsonik nebo antipsychotik s jinými běžně předepisovanými léky. Tento článek seznamuje lékařskou veřejnost s těmito problémy a ukazuje možná řešení.
Patients with Parkinson´s disease (PN), a common neurodegenerative disorder, suffer not only from movement disorder, but also from mental disorders including behavioral disorders and psychosis. These disorders are closely related to dopaminergic treatment of PN. Despite knowledge of the clinical features of these disorders, many patients may not be diagnosed in time. Another issue are drug-drug interactions, because patients with PN are treated for associated diseases usually by other physicians, who may not always be aware, that the antiparkinsonian or antipsychotic drugs interact with other commonly prescribed drugs. This article introduces the medical public to these problems and shows possible solutions.
- MeSH
- antiparkinsonika * farmakologie klasifikace terapeutické užití MeSH
- antipsychotika klasifikace škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- duševní poruchy etiologie farmakoterapie patologie MeSH
- kombinovaná farmakoterapie MeSH
- lékové interakce * MeSH
- lidé MeSH
- Parkinsonova nemoc farmakoterapie komplikace psychologie MeSH
- quetiapin fumarát škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
