Nemoc štěpu proti hostiteli (graft versus host disease, GvHD) stále představuje zásadní, život ohrožující komplikaci po alogenní transplantaci krvetvorných buněk (allogeneic stem cell transplantation, aloSCT). Reakce štěpu proti hostiteli obecně se rozvine až u 50 % pacientů po aloSCT, klinicky významná stadia (stadium III-IV akutní GvHD či extenzivní chronická GvHD) se vyskytují až u 20 % pacientů po aloSCT od HLA shodného dárce, incidence GvHD pak vzrůstá s každou další HLA neshodou. Uváděná mortalita GvHD se pohybuje kolem 10 % případů. Standardem léčby GvHD je systémová kortikoterapie, která je úspěšná u přibližně 60 % pacientů s lehkými formami GvHD a pouze u přibližně 30 % pacientů s těžkou GvHD obecně. Kortikoterapie v kombinaci s dalšími imunosupresivními léky po aloSCT prohlubuje imunodeficit fragilních transplantovaných pacientů, a kromě nesporných benefitů má četné závažné dlouhodobé nežádoucí účinky. V rámci snahy o zlepšení péče o pacienty s GvHD se tak do praxe dostávají nové molekuly, působící proti GvHD jinými, více zacílenými mechanismy. Zásadním reprezentantem těchto molekul je ruxolitinib, inhibitor Janusových kináz 1 a 2 (JAK1/2). Ruxolitinib je nyní standardem léčby u pacientů se steroid-refrakterní akutní i chronickou GvHD.

Graft versus host disease (GvHD) remains a major life-threatening complication after allogeneic hematopoietic cell transplantation (alloSCT). GvHD generally develops in up to 50% of patients after alloSCT and clinically significant stages (stage III-IV acute GvHD or extensive chronic GvHD) occur in up to 20% of patients after alloSCT from an HLA-matched donor. The incidence of GvHD increases with each additional HLA mismatch. The reported mortality rate of GvHD is around 10%. The standard treatment for GvHD is systemic corticotherapy, which is successful in approximately 60% of patients with mild forms of GvHD and only in approximately 30% of patients with severe GvHD in general. Corticotherapy in combination with other immunosuppressive drugs after alloSCT exacerbates immunodeficiency in fragile transplanted patients and has numerous serious long-term side effects in addition to its undeniable benefits. Thus, in an effort to improve the care of GvHD patients, new molecules that counteract GvHD by different, more targeted mechanisms are coming into use. A major representative of these molecules is ruxolitinib, a Janus tyrosine kinase 1/2 (JAK 1/2) inhibitor that interferes with GvHD mechanisms at multiple levels. Ruxolitinib is now the standard of care for patients with steroid-refractory acute and chronic GvHD.

• Klíčová slova
• ruxolitinib,
• MeSH
• cílená molekulární terapie klasifikace   metody   MeSH
• homologní transplantace klasifikace   metody   MeSH
• imunosupresivní léčba MeSH
• inhibitory Janus kinas * farmakologie   klasifikace   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• lidé MeSH
• nemoc štěpu proti hostiteli * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Imunoterapie znamená průlom v léčebných paradigmatech některých hematologických malignit. Umožňuje posun od vysoce dávkovaných nespecifických chemoterapeutických protokolů k terapiím specifičtěji cíleným proti jednotlivým maligním komponentám. Kromě toho v mnoha případech stimuluje/moduluje vlastní imunitní systém proti nádorovému procesu, a je tedy všeobecně méně imunosupresivní než chemoterapeutické protokoly. Imunoterapie představuje velmi široký pojem, hrubě ji můžeme dělit na protilátkovou a buněčnou. Tento text má za cíl uvést nejzásadnější a nejperspektivnější postupy buněčné imunoterapie, a to nejen ve smyslu široce skloňovaných CAR-T lymfocytů.

Immunotherapy shifts therapeutic paradigms of several hematological malignancies. It enables a switch from high-dose, non-specific chemotherapy protocols to therapies more specifically targeted against individual malignant components. In many cases it aims to stimulate/support the body’s own immune system against the tumor process and is therefore generally less immunosuppressive than chemotherapy protocols. Immunotherapy represents a very broad issue. It can be roughly divided into antibody mediated and cellular immunotherapy. This text aims to outline the most relevant and promising cell-based approaches, not only in the sense of the widely inflected CAR-T lymphocytes.

• MeSH
• buňky NK imunologie   MeSH
• chimerické antigenní receptory imunologie   účinky léků   MeSH
• hematologické nádory * farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• imunoterapie adoptivní * klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• nemoc štěpu proti hostiteli farmakoterapie   imunologie   MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk klasifikace   metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Mnohočetný myelom je onemocnění krvetvorby charakterizované proliferací atypických plazmatických buněk a nadprodukcí abnormálních imunoglobulinů. Je to druhá nejčastější hematologická malignita.1 Z definice se stále jedná o nevyléčitelné onemocnění, nicméně vzhledem k velmi progresivnímu vědeckému vývoji v oblasti myelomu se hranice kontrolování a léčení nemoci pomalu stírá. Imunoterapie jako taková je zásadním milníkem ve změně paradigmatu léčby mnohočetného myelomu, a právě monoklonální protilátky byly prvním krokem v této oblasti. Tento článek podává přehled monoklonálních protilátek užívaných v současnosti v léčbě mnohočetného myelomu.

Multiple myeloma is a disorder of the hematopoietic system characterized by proliferation of atypical plasma cells and overproduction of abnormal immunoglobulins. It is the second most common haematological malignancy.1 By definition, it is still an incurable disease, but along with the very progressive scientific developments of myeloma, the frontier of controlling and treating the disease is slowly blurring. Immunotherapy, as such, has been the major milestone in the paradigm shift in the treatment of multiple myeloma, and monoclonal antibodies were the first step in this field. This article reviews the monoclonal antibodies currently used in the treatment of multiple myeloma.

• MeSH
• imunoterapie metody   MeSH
• lidé MeSH
• mnohočetný myelom * farmakoterapie   MeSH
• monoklonální protilátky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

The standard of care in multiple myeloma (MM) consists of induction chemotherapy followed by autologous stem cell transplant (autoSCT), but this setting doesn't present curative potential. Despite advances in new, efficient, and targeted drugs, allogeneic transplant (aloSCT) remains the modality with curative potential in MM. With the knowledge of high mortality and morbidity related to the treatment in comparison to treatment with novel drugs, there is no consensus in the indication of aloSCT in MM, also the choice of ideal patients profiting from this method is difficult. Therefore, we performed a retrospective unicentric study of 36 unselected consecutive patients transplanted for MM in the University Hospital in Pilsen between the years 2000-2020 in order to define possible variables influencing survival. The median age of the patients was 52 years (38-63) and the distribution of MM subtypes was standard. The majority of the patients were transplanted in the relapse setting, 3 (8.3%) patients in the 1st line setting, and in 7 (19%) patients elective auto-alo tandem transplant was performed. 18 patients (60% of patients with available cytogenetics (CG) had high-risk disease. 12 (33.3%) patients were transplanted with chemoresistant disease (at least PR not reached). With a median follow-up of 85 months, we observed median overall survival (OS) of 30 months (range 10-60) and median progression-free survival (PFS) of 15 months (11-175). 1- and 5-year Kaplan Meier survival probabilities for OS were 55% and 30.5% respectively. During the follow-up, 27 (75%) patients died, 11 (35%) due to treatment-related mortality (TRM), and 16 patients (44%) due to a relapse. 9 (25%) patients were still alive, 3 (8.3%) of them with complete remission (CR), and 6 (16.7%) patients with relapse/progression. Altogether 21 (58%) of the patients relapsed/progressed with a median of 11 months (3-175). Incidence of clinically significant acute graft versus host disease (aGvHD gr. >II) was low (8.3%) and extensive chronic GvHD (cGvHD) developed in 4 patients (11.1%). Univariant analysis proved marginal statistical significance in disease status before aloSCT (chemosensitive × chemoresistant) for OS, favoring patients with the chemosensitive disease (HR 0.43, 95% CI 0.18-1.01, p=0.05), there was no significant impact of high-risk cytogenetics (CG) on survival. No other analyzed parameter was found to be significant. Our findings support the conclusion that aloSCT is able to overcome high-risk CG and that aloSCT still remains a valid treatment choice with acceptable toxicity in well-selected high-risk patients with curative potential, even though often with active disease, but not derogating the quality of life significantly.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kvalita života MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lokální recidiva nádoru MeSH
• mnohočetný myelom * terapie   MeSH
• nemoc štěpu proti hostiteli * MeSH
• přežití bez známek nemoci MeSH
• příprava pacienta k transplantaci škodlivé účinky   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk * škodlivé účinky   MeSH
• transplantace kmenových buněk škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Anastomotic leakage is a severe complication in gastrointestinal surgery. It is often a reason for reoperation together with intestinal passage blockage due to formation of peritoneal adhesions. Different materials as local prevention of these complications have been studied, none of which are nowadays routinely used in clinical practice. Nanofabrics created proved to promote healing with their structure similar to extracellular matrix. We decided to study their impact on anastomotic healing and formation of peritoneal adhesions. We performed an experiment on 24 piglets. We constructed 3 hand sutured end-to-end anastomoses on the small intestine of each pig. We covered the anastomoses with a sheet of polycaprolactone nanomaterial in the first experimental group, with a sheet of copolymer of polylactic acid with polycaprolactone in the second one and no fortifying material was used in the Control group. The animals were sacrificed after 3 weeks of observation. Clinical, biochemical and macroscopic signs of anastomotic leakage or intestinal obstruction were monitored, the quality of the scar tissue was assessed histologically, and a newly developed scoring system was employed to evaluate the presence of adhesions. The material is easy to manipulate with. There was no mortality or major morbidity in our groups. No statistical difference was found inbetween the groups in the matter of level of peritoneal adhesions or the quality of the anastomoses. We created a new adhesion scoring system. The material appears to be safe however needs to be studied further to prove its' positive effects.

• MeSH
• adheze tkání etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• anastomóza chirurgická MeSH
• duodenum chirurgie   MeSH
• hojení ran MeSH
• mikroskopie elektronová rastrovací MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• náhodné rozdělení MeSH
• nanovlákna terapeutické užití   ultrastruktura   MeSH
• nemoci peritonea etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• netěsnost anastomózy prevence a kontrola   MeSH
• polyestery MeSH
• prasata MeSH
• testování materiálů MeSH
• tkáňové podpůrné struktury * MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

BACKGROUND: In clinical medicine, little is known about the use of allografts for portal vein (PV) reconstruction after pancreaticoduodenectomy (PD). Portal and caval systems are physiologically different, therefore the properties of allografts from caval and portal systems were studied here in a pig model. MATERIALS AND METHODS: PD with PV reconstruction with allogeneic venous graft from PV or inferior vena cava (IVC) was performed in 26 pigs. Biochemical analysis and ultrasonography measurements were performed during a 4-week monitoring period. Computer simulations were used to evaluate haemodynamics in reconstructed PV and explanted allografts were histologically examined. RESULTS: The native PV and IVC grafts varied in histological structure but were able to adapt morphologically after transplantation. Computer simulation suggested PV grafts to be more susceptible to thrombosis development. Thrombosis of reconstructed PV occurred in four out of five cases in PV group. CONCLUSION: This study supports the use of allografts from caval system for PV reconstruction in clinical medicine when needed.

• MeSH
• alografty MeSH
• anastomóza chirurgická metody   MeSH
• hemodynamika MeSH
• léčba šetřící orgány MeSH
• mrtvola MeSH
• odběr tkání a orgánů MeSH
• pankreatoduodenektomie * MeSH
• počítačová simulace * MeSH
• pooperační komplikace etiologie   MeSH
• prasata MeSH
• pylorus MeSH
• regionální krevní průtok MeSH
• ultrasonografie MeSH
• velikost orgánu MeSH
• vena cava inferior anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   fyziologie   transplantace   MeSH
• vena portae anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   fyziologie   chirurgie   MeSH
• zákroky plastické chirurgie metody   MeSH
• žilní trombóza etiologie   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND/AIM: Treatment of colorectal cancer (CRC) does not reflect immune interactions between tumours and macro-organisms. Serpin B9 is known as an inhibitor of Granzyme B. The aim of this study was to evaluate the impact of the expression of Serpin B9 in CRC and healthy colon tissue on prognosis. PATIENTS AND METHODS: This retrospective study included 74 CRC patients in all stages. Analysis of gene expression was performed with quantitative polymerase chain reaction with reverse transcription using specific primers and master mix Xceed qPCR SG. Expression was normalized to the reference genes GAPDH, ACTB, and PSMC. RESULTS: Increased expression of Serpin B9 in healthy tissue was significantly associated with longer overall survival (OS). This association was found both in all patients and in the group of patients with distant metastases. CONCLUSION: The presented results support previous evidence of positive influence of the interaction between immune system and tumour on the prognosis of CRC.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kolorektální nádory metabolismus   patologie   chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• lymfatické metastázy MeSH
• míra přežití MeSH
• nádorové biomarkery genetika   metabolismus   MeSH
• následné studie MeSH
• prognóza MeSH
• regulace genové exprese u nádorů * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• serpiny genetika   metabolismus   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH