megakaryopoéza
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Megakaryocyty vznikají podobně jako ostatní krvetvorné buňky z hemopoetické kmenové buňky. Proliferace a zrání v megakaryocytové řadě je stimulováno řadou faktorů. Probíhá odlišně v progenitorových a prekurzorových buňkách. Zralé megakaryocyty se na konci svého vývoje přesouvají a jsou lokalizovány v těsné blízkosti stěny dřeňových sinusů. Ve výběžcích cytoplazmy megakaryocytu vznikají „prodestičky“, které se pak oddělují od mateřského megakaryocytu a vlastní destičky z nich vznikají až v cirkulaci.
Similar to other haematopoietic cells, megakaryocytes originate from haematopoietic stem cells. Proliferation and maturation of the megacaryotic cell line is stimulated by a number of factors. This process is different in progenitor and precursor cells. Towards the end of their development, mature megakaryocytes are transferred and are localized near the bone marrow sinus wall. „Proplatelets“ are formed in cytoplasmic extensions of megakaryocytes and are subsequently separated from parental megacaryocyte and transformed into platelets in the circulation.
Dědičné trombocytopenie jsou vzácnou a heterogenní skupinou onemocnění. V posledních letech se díky rozvoji zejména molekulárně biologických metod značně zlepšily možnosti jejich správné diagnózy. Pomocí sekvenování nové generace (next generation sequencing, NGS) bylo odhaleno mnoho vrozených variant v genech, které jsou za vznik těchto onemocnění zodpovědné. V současné době je známo několik desítek genů, které jsou se vznikem dědičných trombocytopenií asociovány. Kauzální varianty jsou často specifické pro danou rodinu. Identifikované kauzální varianty obvykle vedou k poruchám produkce nebo struktury a funkce trombocytů. Projevy onemocnění se u různých pacientů liší. Krvácení v důsledku sníženého počtu trombocytů se u řady pacientů obvykle nevyskytuje. Zato jsou některé typy dědičných trombocytopenií asociovány s dalšími získanými onemocněními a poruchami, například se zvýšeným rizikem vzniku hematologických malignit. Znalost správné diagnózy je tedy pro pacienty zásadní z hlediska volby odborné péče, léčby a zvážení rizika pro další generace.
Inherited thrombocytopenias are a rare and heterogeneous group of diseases. In recent years, an exceedingly detailed diagnosis of thrombocytopenia has become possible thanks to developments in the methods of molecular biology. Using next-generation sequencing (NGS), many congenital variants in genes responsible for the development of this disease have been identified. Currently, dozens of genes are associated with the development of inherited thrombocytopenias. Causal variants are often family-specific. Identified causal variants usually lead to the malfunction (impairment) of production or structure and function of platelets (thrombocytes). The disease may manifest differently in individual patients. Bleeding due to low-platelet count is usually not present in many patients. However, some inherited thrombocytopenias are associated with additional acquired disorders, for example haematological malignancies. Correct diagnosis of thrombocytopenia is essential for specialized care, therapeutic approach and risk assessment to the offspring of affected patients
- Klíčová slova
- varianty genů, megakaryopoéza,
- MeSH
- DNA vazebné proteiny klasifikace MeSH
- genetické nemoci vrozené * MeSH
- geny * MeSH
- lidé MeSH
- megakaryocyty fyziologie patologie MeSH
- mutace genetika MeSH
- progenitorové buňky megakaryocytů a erytrocytů patologie MeSH
- regulace genové exprese MeSH
- sekvenční analýza DNA MeSH
- thrombopoetin genetika MeSH
- trombocytopenie * diagnóza genetika klasifikace komplikace MeSH
- trombocyty patologie MeSH
- trombopoéza * genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Myelodysplastický syndrom (MDS) je prekanceróza, resp. preleukemie. Nejde tedy o definitivní podobu choroby, ale o heterogenní klinické projevy počínaje cytopeniemi až ke stavům málo se lišícím od akutní myeloidní leukemie. S charakterem tohoto syndromu souvisí i obtížnost objasňování patogeneze MDS. Díky obdivuhodnému pokroku ve znalosti struktury a metabolismu buňky a v regulaci růstu buněk se posunují naše znalosti i v patogenezi MDS kupředu. V poslední době došlo k zajímavým objevům v patogenezi dvou podtypů MDS a to 5q-syndromu a refrakterní anémie s prstenčitými sideroblasty (RARS). U 5q-syndromu se podařilo objasnit příčinu refrakterní anémie tzv. ribozomálním stresem a částečně odpovědět na otázku, proč u tohoto syndromu ribozomální stres nebrání efektivní megakaryopoéze. U RARS byla nalezena ve vysokém procentu mutace jednoho z genů, které participují na sestřihu RNA na mRNA. Účast mutace na vzniku prstenčitých sideroblastů a metabolismu železa v těchto buňkách je podnětem k dalšímu výzkumu. Tatáž mutace u chronické lymfatické leukemie na rozdíl od RARS je spojena se špatnou prognózou choroby.
Myelodysplastic syndrome (MDS) is a pre-cancerosis, or rather a pre-leukaemic state. It is not a definitive disease but rather involves heterogeneous clinical manifestations ranging from cytopenias to conditions similar to acute myeloid leukaemia. This characteristic of MDS explains the difficulty of elucidating its pathogenesis. Admirable progress regarding cell structure and metabolism as well as cell growth regulation has extended our understanding of MDS pathogenesis. Recently, two interesting findings in the pathogenesis of 5q- syndrome and refractory anaemia with ringed sideroblasts (RARS) have been reported. In 5q- syndrome, ribosomal stress has been identified as the underlying mechanism of refractory anaemia. It has also been partially explained why ribosomal stress does not hamper effective megakaryopoiesis in this MDS subtype. In the majority of RARS patients, a mutation of the SF3B1 gene, which plays a role in pre-mRNA splicing, has been uncovered. The contribution of this SF3B1 mutation to the development of ringed sideroblasts and its role in iron metabolism within erythroblasts represent an impulse for further research. SF3B1 mutation in chronic lymphocytic leukaemia as opposed to RARS is associated with poor prognosis.
- Klíčová slova
- patogeneze MDS, defektní RNA sestřih, mutace SF3B1, RARS, ribozomální stres, 5q-syndrom,
- MeSH
- buněčná diferenciace MeSH
- chromozomální delece MeSH
- erytroidní buňky MeSH
- fosfoproteiny genetika MeSH
- kmenové buňky MeSH
- lidé MeSH
- lidské chromozomy, pár 5 genetika MeSH
- malý jaderný ribonukleoprotein U2 genetika MeSH
- megakaryocyty MeSH
- mutace MeSH
- mutační analýza DNA MeSH
- myelodysplastické syndromy * diagnóza genetika patofyziologie MeSH
- nádorová transformace buněk genetika MeSH
- prekurzory RNA MeSH
- prognóza MeSH
- protoonkogenní protein c-fli-1 genetika MeSH
- refrakterní anemie * diagnóza genetika patofyziologie MeSH
- ribozomální proteiny genetika MeSH
- sestřih RNA genetika MeSH
- sideroblastická anemie * diagnóza genetika patofyziologie MeSH
- tumor supresorové geny MeSH
- vysoce účinné nukleotidové sekvenování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Imunitní trombocytopenie (ITP) je onemocnění charakterizované izolovanou trombocytopenií bez jiných abnormalit v krevním obraze a krevním nátěru. ITP u dětí se dělí do 2 kategorií. Primární ITP je získané onemocnění bez známé příčiny. Sekundární ITP se u dítěte vyskytuje jako součást jiného základního onemocnění. Podle délky trvání můžeme ITP rozdělit na nově diagnostikovanou (do 3 měsíců), perzistující (3-12 měsíců) nebo chronickou (déle než 12 měsíců). V patogenezi se uplatňuje vliv buněčné imunity, působení protilátek, změna megakaryopoézy a relativně nízká hladina trombopoetinu. Diagnóza vychází především z klinického obrazu. U dětí s typickými projevy se jedná především o náhlý výskyt petechií a modřin. Iniciální terapie zahrnuje pouhé "watchful waiting" nebo farmakologickou intervenci. Jako léky první linie se uplatňují glukokortikoidy a intravenózně podávané imunoglobuliny. Do léků druhé linie se řadí agonista trombopoetinového receptoru. Chronická terapie zahrnuje podávání agonisty pro trombopoetinový receptor, u imunosupresivní léčby se využívá azathioprin, 6-merkaptopurin, sirolimus, cyklosporin nebo mykofenolát mofetil, po vyčerpání terapeutických možností lze podat rituximab. V nejzazším případě je provedena splenektomie.
Immune thrombocytopenia (ITP) is a disease characterized by isolated thrombocytopenia without other abnormalities in the blood count and peripheral blood smear. ITP in children is divided into 2 categories. Primary ITP is an acquired disease with unknown cause. Secondary ITP occurs in a child as part of another disease. According to the duration, we can divide ITP into newly diagnosed (up to 3 months), persistent (3-12 months) or chronic (longer than 12 months). The pathogenesis involves the influence of cellular immunity, the action of antibodies, changes in megakaryopoiesis and a relatively low level of trombopoietin. ITP is largely a clinical diagnosis. For children with typical symptoms, it is a sudden onset of petechial rush and bruising. Initial therapy involves only ,,watchful waiting" or pharmacological intervention. Glucocorticoids and intravenous immunoglobulins are used as first-line drugs. Second-line drugs include thrombopoietin receptor agonists. Chronic therapy includes the administration of an agonist for the thrombopoietin receptor, in immunosuppressed patients then azathioprine, 6-mercaptopurine, sirolimus, ciclosporin or mycophenolate mofetil, In the last case, we can use rituximab, or splenectomy is performed.
Nové poznatky o etiopatogenezi imunitní trombocytopenie prokázaly vedle imunitně podmíněné destrukce trombocytů i relativní nedostatek hormonu trombopoetinu, regulujícího tvorbu trombocytů, což má za následek nedostatečnou produkci krevních destiček v kostní dřeni. Tyto poznatky vedly k vývoji nových látek stimulujících trombopoezu, které ve studiích prokázaly dobrou účinnost i bezpečnost u pacientů s primární formou chronické imunitní trombocytopenie (ITP). V současnosti jsou k dispozici pro klinické použití dvě nové látky, označované jako agonisté trombopoetinového receptoru (TPO-R), popř. trombopoetinová mimetika – eltrombopag a romiplostim. Eltrombopag je malá molekula nebílkovinné povahy, která specificky stimuluje transmembránovou část TPO-R a vede k účinné stimulaci megakaryopoezy a trombopoezy s následným vzestupem počtu cirkulujících trombocytů. Trombopoetinová mimetika v poslední době obohatila spektrum léčebných možností u pacientů s chronickou ITP, podle aktuálních doporučení jsou určena pro léčbu nemocných s refrakterní formou tohoto onemocnění.
Recent findings in the aetiology and pathogenesis of immune thrombocytopaenia have shown that thrombocyte destruction, in addition to being caused by immune processes, is also the result of relative lack of thrombopoetin, the hormone regulating the formation of thrombocytes, resulting in insufficient production of platelets in the bone marrow. These findings were followed by the development of new agents stimulating thrombopoiesis that have shown good efficacy and safety in patients with primary chronic immune thrombocytopaenia (ITP). Currently two new agents are available for clinical use, thrombopoietin receptor agonists (TPO-R) or thrombopoietin mimetics – eltrombopag and romiplostim. Eltrombopag is a small, non-protein molecule exhibiting specific stimulatory action on the transmembrane part of TPO-R, resulting in potent stimulation of thrombopoiesis and megakaryocytogenesis with subsequent increase in circulating thrombocytes counts. Thrombopoietin mimetics have been recently added to the array of treatment options in patients with chronic ITP, and according to current recommendations are intended for the therapy of patients with refractory form of the disease.
- Klíčová slova
- imunitní trombocytopenie, agonista trombopoetinového receptoru,
- MeSH
- chronická nemoc MeSH
- dospělí MeSH
- hodnocení léčiv MeSH
- idiopatická trombocytopenická purpura etiologie farmakoterapie MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé MeSH
- trombopoéza fyziologie účinky léků MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
Retrospektivní analýza 105 nemocných, kteří podstoupili autologní transplantaci krvetvorných kmenovýchbuněk po vysokodávkované chemoterapii BEAM pro diagnózu Hodgkinova (29) nebo nehodgkinskéholymfomu (76) prokázala závislost rychlosti přihojení trombocytů na počtu CD34+ buněk veštěpu. Vyšší celková dávka filgrastimu signifikantně urychlila vzestup neutrofilů a na druhé straněbyla spojena s opožděním normalizace trombocytů. Zvýšené riziko úmrtí, převážně na progresi choroby,bylo spojeno s vyšším počtem převedených vaků. V souladu s některými referencemi lze předpokládat,že výrazné zvyšování množství CD34+ buněk ve štěpu nad hranici 5,0x106/kg již nevede k významnémuzkrácení intervalu těžké cytopenie. Aplikace filgrastimu po převodu štěpů bohatých na hemopoeticképrogenitory pravděpodobně více než proliferaci potencuje jejich maturaci do elementů granulocytárnířady, a to zřejmě na úkor megakaryopoezy se zpomalením normalizace počtu trombocytů. Spojenívyššího počtu převedených vaků s vyšším rizikem úmrtí odpovídá obtížnější mobilizaci kmenovýchbuněk u refrakterních, relabujících a často předléčených nemocných, jejichž prognóza je z hlediskalymfomu, i přes provedenou transplantaci, nepříznivá.
Retrospective analysis of 105 patients who underwent high-dose chemotherapy BEAM followingautologous stem cell transplantation because of Hodgkin´s (29) or non-Hodgkin´s lymfoma (76) demonstratedassociation between rapidity of platelet engraftment and count of CD34+ cells in the graft.Increase of neutrophils was significantly accelerated after higher total dose of filgrastim and associationwith retarded normalization of platelets was observed on the other hand. Increased risk of death,mainly by progression of the disease, was associated with higher count of transfused bags. One maysuggest, in accordance with some reports, significant increase of CD34+ cells over 5,0x106/kg in graftalready does not significantly shorten the interval of severe cytopenia. After haematopoietic progenitorcells riched graft transfers, administration of filgrastim probably more than proliferation potentiatestheir maturation to granulocytes, obviously to the detriment of megakaryocytopoiesis with slowingdown platelet normalization. Higher count of transferred bags and increased risk of death associationcorrespond to difficult stem cells mobilization from refractory, relapsing and often pretreated patients.Their prognosis is due to lymfoma unfavourable, regardless of transplantation has been performed.
- MeSH
- autologní transplantace MeSH
- dospělí MeSH
- faktor stimulující kolonie granulocytů aplikace a dávkování MeSH
- hematopoéza MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nehodgkinský lymfom farmakoterapie chirurgie mortalita MeSH
- prognóza MeSH
- senioři MeSH
- transplantace hematopoetických kmenových buněk metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
