-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Haller, Albrecht von, 1708-1777
Narozen 16. 10. 1708 v Bernu, zemřel 12. 12. 1777 tamtéž. Švýcarský lékař, anatom, tvůrce moderní fyziologie,botanik, též básník. Doktorát z medicíny získal devatenáctiletý v Leidenu, ve 28 letech se stal profesorem v Göttingenu. V roce 1751 v Göttingenu zorganizoval založení Královské akademie věd, stal se jejím doživotním prezidentem. Roku 1753 se vrátil do Bernu, pracoval jako radní, staral se o hospodářství , dobýval sůl (1758-64 ředitel bernského solivaru v Roche). Zabýval se i reformou školní výchovy a snažil se zaopatřit sirotky. Odhalil mechaniku dýchání, zjistil, že žluč je důležitá pro trávení tuků a že vzniká v játrech, objevil dráždivost a citlivost nervosvalové soustavy, poznal, že srdce pracuje nezávisle na mozku. Především ale jako první od anatomie oddělil tzv. anatomii animatu, tedy fyziologii. Zastával teorii, že žádná diferenciace orgánů z původně homogenní látky vajíčka neexistuje, neboť jsou předurčeny od samého vzniku zárodku. Stěžejní dílo: Elementa physiologiae corporis humani (1757-66).
Další jména
Haller, Albert de, 1708-1777
Wikidata
Q123225
NK Autority
Junas, J. Průkopníci medicíny. Praha: Avicenum, 1977.
Jedlička, J. Vývoj fthiseologie, nauky o tuberkulose. Praha: Česká grafická unie, 1932. S. 129.
Médecins célébres. Paris: Marenod, 1947.
Gottlieb, B.J., Berg, A. Das Antlitz des germanischen Arztes in vier Jahrhunderten. Berlin: Rembrandt, 1942. S. 113.
Pagel. Biogr. Lex. hervor. Ärzte.
Willius, F.A., Dry, T. History of the heart and the circulation. Philadelphia: Saunders, 1948.
Meyer-Steineg, Th., Sudhoff, K. Geschichte der Medizin. Jena: 1928. 3. Aufl.
Lejeune. Leitfaden zur Geschichte der Medizin.
Anděl: Pěšky za posláním lékaře. Vita Nostra Rev., roč. 17, č. 4 (2008), s. 50-54.
Progr. méd., 1934, suppl. ill., č. 12, s. 89.
Castiglioni, A. Storia della medicina.
Klinič. med., 1934, 12, 11-12.
Castiglioni, A. History of medicine. New York: Knopf, 1947.
Siegerist, H.E. Grosse Ärzte. München: Lehmanns, 1965.
Ciba, 1937, č. 4.
Mettler, C. History of medicine.
Thiel, R. Männer gegen Tod und Teufel.
Vinař, J. Zachránci lidstva.
Ackerknecht, E.H. Kurze Geschichte der Medizin. Stuttgart: Enke, 1959.
- 000
- 00000nz a2200000 45
- 001
- nlk20000083470
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20141218181029.0
- 008
- 000808 n anznnnabn n a|a
- 040 __
- $a ABA008 $b cze
- 100 1_
- $a Haller, Albrecht von, $d 1708-1777 $7 nlk20000083470
- 400 1_
- $a Haller, Albert de, $d 1708-1777 $0 o
- 670 __
- $a Junas, J. Průkopníci medicíny. Praha: Avicenum, 1977.
- 670 __
- $a Jedlička, J. Vývoj fthiseologie, nauky o tuberkulose. Praha: Česká grafická unie, 1932. S. 129.
- 670 __
- $a Médecins célébres. Paris: Marenod, 1947.
- 670 __
- $a Gottlieb, B.J., Berg, A. Das Antlitz des germanischen Arztes in vier Jahrhunderten. Berlin: Rembrandt, 1942. S. 113.
- 670 __
- $a Pagel. Biogr. Lex. hervor. Ärzte.
- 670 __
- $a Willius, F.A., Dry, T. History of the heart and the circulation. Philadelphia: Saunders, 1948.
- 670 __
- $a Meyer-Steineg, Th., Sudhoff, K. Geschichte der Medizin. Jena: 1928. 3. Aufl.
- 670 __
- $a Lejeune. Leitfaden zur Geschichte der Medizin.
- 670 __
- $a Anděl: Pěšky za posláním lékaře. Vita Nostra Rev., roč. 17, č. 4 (2008), s. 50-54.
- 670 __
- $a Progr. méd., 1934, suppl. ill., č. 12, s. 89.
- 670 __
- $a Castiglioni, A. Storia della medicina.
- 670 __
- $a Klinič. med., 1934, 12, 11-12.
- 670 __
- $a Castiglioni, A. History of medicine. New York: Knopf, 1947.
- 670 __
- $a Siegerist, H.E. Grosse Ärzte. München: Lehmanns, 1965.
- 670 __
- $a Ciba, 1937, č. 4.
- 670 __
- $a Mettler, C. History of medicine.
- 670 __
- $a Thiel, R. Männer gegen Tod und Teufel.
- 670 __
- $a Vinař, J. Zachránci lidstva.
- 670 __
- $a Ackerknecht, E.H. Kurze Geschichte der Medizin. Stuttgart: Enke, 1959.
- 678 0_
- $a Narozen 16. 10. 1708 v Bernu, zemřel 12. 12. 1777 tamtéž. Švýcarský lékař, anatom, tvůrce moderní fyziologie,botanik, též básník. Doktorát z medicíny získal devatenáctiletý v Leidenu, ve 28 letech se stal profesorem v Göttingenu. V roce 1751 v Göttingenu zorganizoval založení Královské akademie věd, stal se jejím doživotním prezidentem. Roku 1753 se vrátil do Bernu, pracoval jako radní, staral se o hospodářství , dobýval sůl (1758-64 ředitel bernského solivaru v Roche). Zabýval se i reformou školní výchovy a snažil se zaopatřit sirotky. Odhalil mechaniku dýchání, zjistil, že žluč je důležitá pro trávení tuků a že vzniká v játrech, objevil dráždivost a citlivost nervosvalové soustavy, poznal, že srdce pracuje nezávisle na mozku. Především ale jako první od anatomie oddělil tzv. anatomii animatu, tedy fyziologii. Zastával teorii, že žádná diferenciace orgánů z původně homogenní látky vajíčka neexistuje, neboť jsou předurčeny od samého vzniku zárodku. Stěžejní dílo: Elementa physiologiae corporis humani (1757-66).
- 990 __
- $a 20000810 $b ABA008
- 991 __
- $a 20130312212430 $b ABA008
-
Nahrávání dat...