-
Je něco špatně v tomto záznamu ?
Zoul, Jan, 1867-1916
Narozen 29. 11. 1867 ve Slavkově, zemřel 28. 2. 1916 v Plzni. Lékař.
Po promoci na LF UK v Praze nastoupil jako sekundář zemské porodnice v Praze, později pracoval jako lékař záchranné stanice v Praze a jako sekundář nemocnice v Mladé Boleslavi. V r. 1902 přichází do Plzně, kde působí jako sekundář městské nemocnice, sídlící v nynějších Sadech 5. května (tehdy Otakarovy sady). Po otevření městské všeobecné veřejné nemocnice císaře a krále Františka Josefa na Borech je uváděn jako druhý sekundář interního oddělení (řídícím lékařem nemocnice a primářem interního oddělení byl MUDr. Adolf Kreisinger), v letech 1903-1910 byl prvním sekundářem, v letech 1910-1914 ordinářem oddělení kožního a syfilitického. Záhy si mezi plzeňskou veřejností získal pověst lékaře - lidumila. Chudé pacienty léčil bezplatně a ještě podporoval penězi a potravinami. Byl klidný a zručný, byl považován za zázračného lékaře, protože málokterý pacient mu zemřel. Zejména vzorně pečoval o děti (vlastní neměl), pamatoval na ně i dárky, tkaže byl titulován jako "náš tatí". Byl výborným společníkem. Byl znám jako znalec literatury, dramatického umění, malířství, sochařství i hudby. Ve společnosti se však o medicíně nebavil. Po vypuknutí první světové války se stal primářem chirurgického oddělení vojenské záložní nemocnice na Mikulášském náměstí. Pro lepší vybavení lazaretu organizoval i sbírky a zábavy za nezištné účasti plzeňských umělců. V r. 1916 byly nařízeny povinné prohlídky lékařů. Zoul si sám diagnostikoval aneuryzma a. carotis, změnil se povahově (zvážněl) a naordinoval si dietu. Na rupturu aneurysmatu exitoval 28. února 1916. Pohřbu, který vypravila armáda, se zúčastnilo 4000 občanů. Po Janu Zoulovi byla pojmenována ulice, ohraničená vlevo ubytovnou sester (tzv. "Dračinec") a pavilonem č. 7, vpravo pavilonem č. 8. V 70. letech po zboření zdí, oddělujících oddělení tuberkulózy od ostatní nemocnice, ulice zanikla. V březnu 1925 založilo volné sdružení ctitelů a přátel dr. Zoula Nadaci MUDr. Jana Zoula pro mediky, nadační listina byla schválena zemskou politickou správou v Praze 1. března 1927. Nárok na podporu měli chudí nemajetní posluchači české lékařské fakulty v Praze národnosti české.
-
- Země
- Česko
Wikidata
Q95381395
NK Autority
www(Knihovna města Plzně)
www(Vojenská medicina, cit. 28. 3. 2011)
MUDr. Jan Zoul plzeňský lékař - lidumil. Plzeňský lékařský sborník, 2004, roč. 71, s. 141-143.
- 000
- 00000nz a2200000 45
- 001
- xx0134203
- 003
- CZ-PrNML
- 005
- 20150211133122.0
- 008
- 110325|n|acnnnaabn | a|a
- 040 __
- $a PNG001 $b cze $a ABA008 $b cze $a ABA008 $b cze $d ABA001
- 046 __
- $f 1867 $g 1916
- 100 1_
- $a Zoul, Jan, $d 1867-1916 $7 xx0134203
- 370 __
- $c Česko
- 670 __
- $a www(Knihovna města Plzně) $b data narození a úmrtí, biografické údaje
- 670 __
- $a www(Vojenská medicina, cit. 28. 3. 2011)
- 670 __
- $a MUDr. Jan Zoul plzeňský lékař - lidumil. Plzeňský lékařský sborník, 2004, roč. 71, s. 141-143. $b medailonek
- 678 0_
- $a Narozen 29. 11. 1867 ve Slavkově, zemřel 28. 2. 1916 v Plzni. Lékař.
- 900 __
- $a J-NÁVRH
- 906 __
- $a za20110325 $b xmour
- 906 __
- $a vr20110328 $b evje $c Zdroj - další výskyt, zdroj - formální oprava
- 990 __
- $a 20110715090305 $b ABA008
- 991 __
- $a 20150211133333 $b ABA008
- 998 __
- $a 000631232
- 999 __
- $a ok $b medvik21 $g 610953 $s 178524
- BIO __
- $a Po promoci na LF UK v Praze nastoupil jako sekundář zemské porodnice v Praze, později pracoval jako lékař záchranné stanice v Praze a jako sekundář nemocnice v Mladé Boleslavi. V r. 1902 přichází do Plzně, kde působí jako sekundář městské nemocnice, sídlící v nynějších Sadech 5. května (tehdy Otakarovy sady). Po otevření městské všeobecné veřejné nemocnice císaře a krále Františka Josefa na Borech je uváděn jako druhý sekundář interního oddělení (řídícím lékařem nemocnice a primářem interního oddělení byl MUDr. Adolf Kreisinger), v letech 1903-1910 byl prvním sekundářem, v letech 1910-1914 ordinářem oddělení kožního a syfilitického. Záhy si mezi plzeňskou veřejností získal pověst lékaře - lidumila. Chudé pacienty léčil bezplatně a ještě podporoval penězi a potravinami. Byl klidný a zručný, byl považován za zázračného lékaře, protože málokterý pacient mu zemřel. Zejména vzorně pečoval o děti (vlastní neměl), pamatoval na ně i dárky, tkaže byl titulován jako "náš tatí". Byl výborným společníkem. Byl znám jako znalec literatury, dramatického umění, malířství, sochařství i hudby. Ve společnosti se však o medicíně nebavil. Po vypuknutí první světové války se stal primářem chirurgického oddělení vojenské záložní nemocnice na Mikulášském náměstí. Pro lepší vybavení lazaretu organizoval i sbírky a zábavy za nezištné účasti plzeňských umělců. V r. 1916 byly nařízeny povinné prohlídky lékařů. Zoul si sám diagnostikoval aneuryzma a. carotis, změnil se povahově (zvážněl) a naordinoval si dietu. Na rupturu aneurysmatu exitoval 28. února 1916. Pohřbu, který vypravila armáda, se zúčastnilo 4000 občanů. Po Janu Zoulovi byla pojmenována ulice, ohraničená vlevo ubytovnou sester (tzv. "Dračinec") a pavilonem č. 7, vpravo pavilonem č. 8. V 70. letech po zboření zdí, oddělujících oddělení tuberkulózy od ostatní nemocnice, ulice zanikla. V březnu 1925 založilo volné sdružení ctitelů a přátel dr. Zoula Nadaci MUDr. Jana Zoula pro mediky, nadační listina byla schválena zemskou politickou správou v Praze 1. března 1927. Nárok na podporu měli chudí nemajetní posluchači české lékařské fakulty v Praze národnosti české.
- Pouze přihlášení uživatelé