Test kognitivního odhadu (Cognitive Estimations Test, CET) se stává součástí řady vyšetření i výzkumů exekutivních funkcí. Jde o krátký, jednoduchý a uživatelsky přívětivý test. Autoři článku prezentují alternativní formy testu kognitivního odhadu jako doplněk k české originálni verzi testu (TKO, Preiss a Laing, 2001). Popisují test kognitivního odhadu jako vhodný nástroj k vyšetření exekutivních funkcí u poškození mozku různé etiologie. Obě klinicky vyvinuté alternativní formy byly zkoumány na souboru 48 osob bez neurologické nebo psychiatrické morbidity (23 mužů a 25 žen), průměrný věk byl 26,4 let (rozpětí 19-55 let, SD=8,1). V obou formách testu byly vyloučeny extrémní odpovědi (ve verzi č. 14,3 %, ve verzi č. 2 2,8 % odpovědí). Autoři zjistili srovnatelnost položek obou forem vzhledem k pohlaví a nevýznamnou mírnou závislost celkového výkonu v testu na věku (-0,13 u verze č. 1, -0,25 u verze č. 2). Pro klinické a výzkumné hodnocení převedli výkon v testu na vážené skóry podle hranic standardních odchylek. Jako O bodů (výkon bez nápadností) hodnotili výkon v pásmu jedné standardní odchylky od průměru, jako 1 bod (mírně nápadný odhad) odhad mezi první a druhou standardní odchylkou a jako 2 body (nápadný odhad) odhad za hranicí dvou standardních odchylek. Průměr součtu standardních skórů verze č. 1 byl 3,0 vážených bodů (SD=1.8: rozntvl 0-8 bodů), u verze č. 2 3,5 vážených bodů (SD=1,7; rozptyl 0-8 bodů). Korelace mezi součty celkových skórů obou forem je nesignifíkantní (r = 0,22), při započtení extrémních odpovědí 0,33 (p=0,021). Nízká korelace problematizuje paralelitu obou forem. Vliv vzdělání byl statisticky významný u verze č. 1 (oboustranný ř-test,p=0,035), u verze č. 2 nevýznamný (oboustranný ř-test, p=0,538). Autoři doporučují test k využití v klinické praxi i ve výzkumu exekutivních funkcí. Další výzkum by se měl zaměřit na nezávislost výkonu na vzdělání a na kulturním a geografickém prostředí, především však na větší vyváženosti obou forem testu. Výkon v testu může být ovlivněn také psychopatologií osobnosti.

Cognitive Estimations Test (CET) is becoming a part of many examinations and research studies of executive functions. It is a short, simple and user-friendly test. Authors present two alternative forms of the CET as a supplement to the original Czech version of the test (TKO, Preiss and Laing, 2001). They describe the CET as a suitable instrument for investigation of executive functions in brain lesions of various etiology. Both clinically developed alternative forms have been studied in a sample of 48 subjects without any neurologic or psychiatric morbidity (23 males and 25 females), average age 26.4 years (range 19-55, SD = 8.1). In both tests, the extreme responses were excluded (in version 1, 4.3%, in version 2, 2.8% responses). The authors found a comparability of the items in both forms with respect to gender and a non-significant moderate dependence of the total performance in the test on age (-0.13 in version 1, -0.25 in version 2). For clinical and research evaluation, they converted test performance to weighted scores according to standard deviation limits. As 0 points (performance without conspicuity), they scored performances in the range of one standard deviation away fi'om the mean, as 1 point (moderately conspicous estimation), estimation between one and two standard deviations, and as 2 points (conspicous estimation), estimation beyond the limit of two standard deviations. The average sum of standard scores in version 1 was 3 weighted points (SD = 1.8; variance 0-8 points), in version 2, it was 3.5 weighted points (SD = 1.7; variance 0-8 points). Correlation of the sums of total scores of both forms is not significant (r = 0.22), when including the extreme responses 0.33 (p = 0.021). Low correlation makes the parallelity of both forms problematic. The effect of education was statistically significant in version 1 (two-sided ř-test, p = 0.035), not significant in version 2 (two-sided r-test, p = 0.538). The authors recommend the test for use in clinical practice and in research of executive functions. Further research should aim at independence of the performance on education and cultural and geographic environment, though mainly at greater balance of both forms of the test. Test performance can also be influenced by personality psychopathology.

Psychiatrické centrum Praha

Cognitive estimation as an executive function. Development of two alternative forms of the Cognitive Estimation Test

Kognitivní odhad jako exekutivní funkce. Vývoj dvou alternativních forem testu kognitivního odhadu = Cognitive estimation as an executive function. Development of two alternative forms of the Cognitive Estimation Test /

Cognitive estimation as an executive function. Development of two alternative forms of the Cognitive Estimation Test /

Lit: 7

Souhrn: eng