Objev mikroba Helicobacter pylori, gramnegativní bakterie kolonizující žaludeční sliznici a zejména pak objasnění jeho role v etiologii peptického vředu ovlivnily významně klinickou praxi. Z nemoci, považované za chronickou a nevyléčitelnou, se díky eradikaci infekce Helicobacter pylori stala choroba vyléčitelná. Mnoha pacientům na celém světě přinesla eradikační léčba již neočekávanou změnu kvality života. Snížil se počet komplikací peptické vředové choroby. Helicobacter pylori (H. pylori) byl klasifikován jako kancerogen 1. třídy a infekce H. pylori se stala otázkou veřejného zdraví. Paralelně s úspěchy v léčbě a prevenci peptického vředu nápadně poklesl výskyt rakoviny žaludku. Výzkum infekce H. pylori posunul hranice našich znalostí, na druhé straně přinesl a přináší nové otázky a kontroverzní témata. Hledání shody ve výkladu vědeckých poznatků a doporučení pro praxi bylo námětem setkání odborníků v Maastrichtu v roce 1996 a v roce 2000 (1,2). Reflexe závěrů jednání byla již předmětem sdělení českých zástupců v tisku (3,4). Maastrichtská jednání ovlivnila odbornou praxi, ale pro české praktické lékaře měla jen informativní charakter. Jiná je situace v roce 2004. Uvolnění léků ze skupiny inhibitorů protonové pumpy a vize brzkého zpřístupnění neinvazivní diagnostiky infekce H. pylori pro praktické lékaře je důvodem k aktualizaci hodnocení Maastrichtského konsenzu a k tvorbě nového doporučení přístupu k infekci Helicobacter pylori pro praktické lékaře.

Lit: 6