Termín „elektromagnetická hypersenzitivita“ (EHS) byl zaveden pred petadvaceti lety pro syndrom charakterizovaný širokým spektrem ruzných subjektivních symptomu, které postižené osoby prisuzovaly pusobení elektromagnetických (EM) polí emitovaných ruznými zdroji v okolí. Ukázalo se však, že intenzity polí zjištované v bytech stežujících si osob a na jejich pracovištích byly témer vždy o nekolik rádu nižší než hygienické limity doporucované uznávanými mezinárodními institucemi. Predpokládanou prícinnou souvislost mezi popisovaným syndromem a EM polem se pres velké úsilí nikdy nepodarilo prokázat. Výskyt syndromu nabyl v mnoha cástech sveta postupne charakteru epidemie. Svetová zdravotnická organizace venuje po dlouhou dobu pozornost tomuto jevu a stále podporuje výzkum možného vlivu slabých EM polí na osoby údajne citlivé k velmi slabým úrovním expozice. V predkládaném clánku ukazujeme, že existuje velmi mnoho logických, fyzikálních, medicínskobiologických i epidemiologických argumentu, které vyvracejí predstavu o prímém, prícinném vztahu mezi EHS a EM polem. Jev nazývaný dosud elektromagnetická hypersenzitivita je nesporne psychosomatickou fobickou reakcí, vyvolanou neoduvodnenými obavami z vlivu EM polí a potencovanou zkreslenými informacemi z médií, prípadne i úcelovou motivací. Jev muže být zarazen do rámce environmentálních somatických syndromu (ESS), resp. idiopatické environmentální intolerance (IEI). Uvádíme jednoduché schéma, které – ve shode se všemi známými fakty – popisuje psychosomatický mechanismus rozvinutí syndromu. Protože název „elektromagnetická hypersenzitivita“ je pro tento syndrom nevhodný, navrhujeme pro nej název „elektrofobický psychosomatický syndrom“ (zkratka EPS). Prípadný další výzkum tohoto syndromu by se mel zamerit na prícinné faktory z oblasti psycho-sociální, a neplodné vyhledávání reakcí postižených osob na pusobení EM by melo být opušteno. Pro lécbu postižených osob se zdá nejvhodnejší kognitivne behaviorální terapie. Casto doporucovaná a provádená technická a preventivní opatrení, zamerená na redukci expozice EM poli, nemají smysl.

Twenty-five years ago, the term „Electromagnetic Hypersensitivity“ (EHS) was introduced for the syndrome characterized by a broad spectrum of different subjective symptoms, attributed by afflicted persons to the influence of electromagnetic (EM) fields emitted by different sources in their neighbourhood. However, the field intensities found in flats or workplaces of the complaining persons appeared almost always by orders of magnitude lower than hygienic limits recommended by recognized international bodies. In spite of great efforts, the presumed causal connection of the syndrome with exposure to EM fields has never been established. The syndrome gradually acquired epidemic character in many parts of the world. The World Health Organization has paid attention for a long time to the phenomenon and still supports research on the possible influence of weak EM fields on persons supposedly sensitive to very low exposure levels. We show in the presented paper, that many logical, physical, biological and epidemiological arguments disprove the idea of any direct, causal connection of the syndrome with exposure to EM fields. The phenomenon called till now Electromagnetic Hypersensitivity (EHS) is undoubtedly a psychosomatic phobic reaction, evoked by unsubstantiated fear from the adverse influence of EM fields, augmented by false information from the media and possibly by purpose-built motivation. It can be included into the realm of environmental somatic syndromes (ESS) or idiopathic environmental intolerance (IEI). We present a simple scheme describing – in agreement with all known facts – a psychosomatic mechanism of the development of EHS. As the name Electromagnetic Hypersensitivity for the syndrome should be considered inappropriate, we suggest the term “Electrophobic Psychosomatic Syndrome”, with acronym EPS, instead. Further research into the syndrome should stop the futile seeking of a reaction of the afflicted persons to EM fields and should be oriented on causal factors from the psycho-sociological domain. For medical treatment, cognitive behavioral therapy seems to be the most effective. The often recommended and realized technical and precautionary measures, aimed at the reduction of EM exposure, are senseless.

Anatomický ústav LF UK Plzeň

Electromagnetic hypersensitivity

Elektromagnetická hypersenzitivita = Electromagnetic hypersensitivity /

Lit. 42