Cíl práce: Tato studie popisuje rozměrové změny alveolárního výběžku v čase u pacientů s agenezí horních /aterá/ních řezáků léčených fixním ortodontickým aparátem. Cílem studie bylo zjistit: 1. Změny kostní masy ve veďikálnía horizontální rovině během ortodontické léčby fixním aparátem a v následné retenční fázi. 2. Zda sklon špičáku a vzdálenost špičáku od centrálního řezáku před léčbou mají vliv na množství kosti vytvořené distalizací horního špičáku a na stabilitu kostní masy v čase. Metodika; Data by/a získána ze sádrových modelů horní čelisti a ortopantomogramů 80 pacientů s celkem 128 stranamí^ageneze laterálních řezáků, zhotovených ve třech časových periodách: (TI) na začátku ortodontické léčby, (T2) na konci ortodontické léčby, (T3j v době retence - 2 roky po ukončení léčby (T3Aj, 5 let po léčbě (T3B). Měřena byla vzdálenost špičáku od centrálního řezáku. Vestibuloorální šrrka alveolu byla měřena na sádrovem modelu v úrovni kostního hřebene alveolu a v místě 5mm apikálně od hřebene alveolu. Na OPG snímcích byl registrován sklon špičáku k alveolárnímu hřebeni a výška alveolárního hřebene. Výsledky: Byl zjištěn pokles šířky alveolárního hřebene o 4 % v období od zahájení do ukončení ortodontické léčby (T1-T2) a další pokles průměrně o 2 % v době retence (T2-T3A, T2-T3BJ s individuální variabilitou. Pokles výšky hřebene v místě ageneze byl 0,26 mm na konci léčby (77 -T2), v době 5 let po léčbě průměrně 0,38mm (T2-T3B). Nebyl nalezen vztah mezi sklonem špičáku ani vzdáleností špičáku od centrálního řezáku na začátku léčby a množstvím kosti a stabilitou této kostní masy vytvořené ortodontickým posunem. Závěr: Kost vytvořená ortodontickým posunem zubu je stabilní ve směru horizontálním i veďikálním. Změny šířky alveolu nebyly závislé na množství kosti v místě ageneze při zahájení léčby. Pokud tedy špičák prořeže těsně vedle centrálního řezáku, jsou podmínky pro vytvoření dostatečné kostí distalizací špičáku v místě nezaloženého laterálního řezáku příznivější.

Aim: Changes in parameters of alveolar process over the period of time in patients with missing maxillary lateral incisors are examined. The patients were treated with fixed orthodontic appliance. The aim was to find out: 1. Changes in bone mass in both vertical and horizontal planes during orthodontic treatment with fixed appliances, and during the following period of retention. 2. Whether the canine inclination and its distance from the central incisor before treatment affect the amount of bone created through distalization of maxillary canine, and the bone mass stability in time. Method: The relevant data were obtained from casts of maxilla and pantomographic pictures of 80 patients with the total of 128 sides with missinq lateral incisors. The casts were made in the three periods: (T1) at the beginning of the orthodontic treatment, (T2) at the end of orthodontic treatment, (T3) during the period of retention 2 years after treatment (T3A), 5 years after treatment (T3B). The distance between the canine and the central incisor was measured. Vestibulooral width of alveolus was measured in casts at the level of bone ridge of the alveolus and at the point 5 mm apically off the alveolar ridge. In OPG the canine inclination to the alveolar ridge was recorded as wellas the heighJof'the alveolar ridge. Results: The reduction of the alveolar ridge width by 4% was registered within the period between the beginning and the end of orthodontic treatment (T7 -72); in the period of retention the reduction was 2% on average (T2-73A, 72-73B), with individual variance. At the end of treatment (77 -72j the height of the alveolar ridge decreased by 0.26 mm; 5 years after treatment the height decreased by 0.38 on average (72-736). 7here was found no relation between the canine inclination or between the canine distance from the central incisor at the beginning of treatment and the amount and stability of the bone created by the orthodontic movement. Conclusion: The bone created through the orthodontic tooth movement is stable in both horizontal and vertical directions. Changes in the width of the alveolus were not related to the amount of bone at the place of agenesis at the beginning of treatment. Therefore, if the canine erupts next to the central incisor, there are more favorable conditions affecting formation of the bone mass through distalization of the canine at the place of the missing lateral incisor.

Ortodontické oddělení Kliniky zubního lékařství LF UP Olomouc

Bone formation by orthodontic tooth movement and its stability in time

Lit.: 14