Pro plánování ortodontické terapie je důležité diagnostikovat sagitální čelistní vztahy. Jednou z metod používaných pro diagnostiku sagitálních čelJstních vztahů je měření hodnoty Wits. Jedná se o vzdálenost mezi body konstruovanýrni spuštěním kolmic z bodů A a B na okluzní rovinu. Nejčastěji se používá funkční okluzní rovina (FOP), někdy i půlená okluzní rovina (BOP). Lze vyjádřit pochybnosti o účelnosti měření hodnoty Wits k FOP nebo BOP. Body, kterými je definovaná FOP leží blízko sebe, takže přesná identifikace takto definované okluzní roviny je obtížná i při vysoké kvalitě dálkového snímku. Interpretace FOP může být subjektivné ovlivněna. Změna ve sklonu teto roviny, ať již při terapii nebo při růstu, vede ke změně hodnoty Wits měřené na principu spuštění kolmice k bodům A a B. Modifikované výsledky získáme při použití bisektoru úhlu maxilární a mandibulární roviny MM místo okluzní roviny. Jedná se o linii, která půlí úhel NLML. Cílem práce je porovnat měření Wits standardním a modifikovaným způsobem. Modifikovaným způsobem získáme zápornější hodnoty Wits v důsledku rozdílného sklonu bisektoru a okluzní roviny. V práci byl u náhodného souboru 56 probandů zjištěn posun o -3,7 mm oproti standardně měřenému Wits. Uvedený fenomén je způsoben jiným úhlovým sklonem bisektoru oproti okluzní rovině. Hlavní výhodou využití bisektoru místo okluzní roviny je lepší reprodukovatelnost. Diagnostika sagitálních čelístních vztahů ve smyslu vztahu čelistí k okluzní rovině (hodnota Wits) musí být vždy spojena se sagitální diagnostikou ve smyslu vztahu předních okrajů apikálních baží čelistí v profilu obličeje a k bázi lební (ANB, SNA a SNB úhel) a musí být vzata do úvahy i celková harmonie a estetika obličeje

Ortodontické oddělení Stomatologická klinika 1 LF UK a VFN Praha