Cíl studie: Zavést MET (Medical Emergency Team) call systém do Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a analyzovat vliv tohoto systému na outcome nemocných přijatých do intenzivní péče Anesteziologicko-resuscitační kliniky (ARK). Typ studie: Prospektivní předintervenční a pointervenční studie ve fakultní nemocnici. Materiál a metoda: Pacienti sekundárně přijatí na Anesteziologicko resuscitační kliniku před zavedením METcall systému (skupina P, n = 115, září 2005 až únor 2006), sekundárně přijatí během intervenční periody (skupina S, n = 462, červen 2006 až červen 2008) a pacienti přijatí pomocí METcall systému (skupina M, n = 76, červen 2006 až červen 2008). Cílem bylo získat popisná data METcall systému a posoudit jeho vliv na mortalitu a délku hospitalizace na ARK. Výsledky: Bylo aktivováno celkem 433 METcall volání, 76 pacientů bylo převezeno na ARK (17,5 %), 36 pacientů na JIP (8,3 %), 46 pacientů zemřelo (10,6 %). Nejčastějšími důvody k aktivaci byly: desaturace (24 %), poruchy tepové frekvence (16 %), tlaku (16 %), pokles GCS (15 %) a poruchy dechové frekvence (14 %). V 55,6 % případů vedlo k aktivaci METcall systému splnění více než jednoho kritéria. Není statisticky významný rozdíl mezi krátkodobou mortalitou pacientů sekundárně přijatých na ARK před zavedením METcall systému (23 %), po zavedení METcall systému (23 %) a pacientů přijatých METcall systémem (27 %) a v délce hospitalizace. Závěr: Zavedení METcall sytému ve FN nemocnici vedlo k signifikantnímu nárůstu kontaktu intenzivistů s nestabilními nemocnými a často vyvolalo transfer nemocného na pracoviště s vyšší úrovní intenzivní péče. Prognóza pacientů přijatých na ARK pomocí METcall systému se významně neliší od ostatních skupin nemocných hospitalizovaných na ARK.

Objective: To introduce the Medical Emergency Team in St. Ann University Hospital Brno and to determine its effect on the outcome of patients admitted to the ICU. Design: Prospective before-and-after intervention trial in the University Hospital. Methods: We studied the patients admitted to the ICU from within the hospital before the introduction of the MET call system (group P, n = 115, September 2005–February 2006), during the „intervention period“ (group S, n = 462, June 2006–July 2008) and the patients admitted through the MET call system (group M, n = 76, June 2006– July 2008). Results: There were 433 MET calls made, resulting in 76 patients being admitted to the ICU (17.5%) and 36 patients to the HDU (8.3%). Forty six patients died (10.6%). The most frequent criteria for the MET call were low oxygen saturation (24%), dysrhythmias (16%), blood pressure disturbance (16%), GCS drop (15%) and respiratory rate abnormalities (14%). We observed no difference in the short-time mortality between the groups of patients admitted to the ICU before the MET introduction (23%), after the MET introduction (23%) and the patients admitted through the MET system (27%). There was no significant difference in the ICU length of stay between the three groups. Conclusion: The introduction of the MET call system had no positive influence on the short-term mortality and the length of stay of the patients admitted to the ICU through this system.

Anesteziologicko resuscitační klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařská fakulta MU

Early identification of critically ill patients with the MEDICAL EMERGENCY SYSTEM in St. Ann University Hospital, Brno

Lit.: 17