"Hygienická hypotéza" vysvětluje rostoucí trend frekvence alergií zlepšením hygienické péče v časných obdobích života. Snížení expozice infekčním agens následně ovlivňuje zrání imunitního systému a přetrvávání fetálního typu poměru Th1/Th2. Ve studii ELSPAC byly děti ve 3 letech věku podle přítomnosti či absence alergických onemocnění (atopický ekzém, urtika, alergická rýma, astma, jiné alergie) rozděleny do 3 skupin: 1. bez přítomnosti alergie (NA), 2. monoalergici (A1) a 3. polyalergici (A2+). Byly zjišťovány velikosti rodin, kojení, expozice kouření, výskyt různých onemocnění po narození, rozsah preventivních očkování, kontakt s různými domácími zvířaty, docházka do kolektivních předškolních zařízení. Statistická významnost rozdílů byla hodnocena v programu SPSS (Pearsonův ?2 test, poměr pravděpodobnosti a lineární asociace a test ANOVA). Výsledky naší studie nepotvrdily tzv. hygienickou hypotézu: velikost rodin, kontakt s domácími zvířaty, docházka do kolektivních dětských zařízení, expozice pasivnímu kouření, délka kojení a proočkovanost, byly ve všech skupinách dětí s rozdílným zdravotním stavem podobné. Naopak, u alergických dětí se vyskytovaly významně častěji než u jejich zdravých vrstevníků respirační onemocnění jak bezprostředně po narození, tak i ve 2. a ve 3. roce života, a podávání antibiotik.

The "Hygiene hypothesis" proposes an explanation for the rising prevalence of allergic diseases through improved care early in life. Reduced exposure to infectious agents can deprive the immune system of maturation and support the survival of the fetal-type Th1/Th2 ratio. In the ELSPAC study, children aged 3 years were divided into 3 groups according to absence/presence of allergic diseases (atopy, urtica, hay fever, asthma, others): non-allergic (NA), monoallergic (A1), polyallergic (A2+). Possible risk factors were evaluated: living in a large family, breast feeding, exposure to smoking, postnatal morbidity, vaccination, contact with animals, attending day care. Statistical significance was tested by the SPSS programme (Pearson ?2 test, likelihood ratio, linear-by-linear association, ANOVA). Our results did not confirm the "hygiene hypothesis": the family size, contact with animals, attending day care, exposure to passive smoking, length of breast feeding and vaccination were similarly prevalent in all child groups. On the other hand, respiratory morbidity and use of antibiotics were significantly higher in the groups of allergic children, both after birth, and during their 2nd and 3rd years of age.

Ústav preventivního lékařství Lékařská fakulta MU Brno

"Hygiene hypothesis" and allergic diseases among children aged 3 years ELSPAC study results

Hygienická hypotéza a výskyt alergií u tříletých dětí. Výsledky studie ELSPAC

Lit.: 25