Cíl. Cílem práce bylo zjistit, zda použití S-adenosylmethioninu (SAMe) vede ke snížení ischemicko-reperfuzního poškození u jaterních štěpů s vysokým procentem steatózy při transplantaci jater na potkanovi. Materiál a metodika. K pokusu jsme použili zdravé potkany typu Lewis a potkany s vyvinutou steatózou jater. Potkani byly rozděleni do 4 skupin. Ia skupina: sedmi zdravým potkanům byl transplantován steatotický jaterní štěp. Při odběru jaterního štěpu byl do perfuzního roztoku přidán SAMe. Ib skupina: sedmi zdravým potkanům byl transplantován steatotický jaterní štěp, bez aplikace SAMe. IIa skupina: sedmi zdravým potkanům byl transplantován normální jaterní štěp s přidáním SAMe. IIb skupina: sedmi zdravým potkanům byl transplantován normální jaterní štěp bez aplikace SAMe. Odběry krve byly prováděny 1., 3. a 14. den po transplantaci. Sledovány byly markery ischemicko-reperfuzního poškození: ALT, AST, GSH. Výsledky. Hodnoty ALT 14. pooperační den v Ia skupině: 1,75 ± 1,10 µkat/l. V Ib. skupině 1,91 ± 1,41 µkat/l. Hodnoty ALT 14. pooperační den v IIa. skupině 2,13 ± 1,85 µkat/l, v IIb. skupině 2,08 ± 1,35 µkat/l. Signifikantně se hodnoty nelišily. Hodnoty GSH 14. pooperační den v Ia skupině 44,90 ± 8,61 µM/mg, v Ib skupině 43,82 ± 8,58 µM/mg. V IIa skupině 41,65 ± 4,87 µM/mg, u kontrolní skupiny IIb 42,71 ± 4,17 µM/mg. Koncentrace GSH se u všech skupin signifikantně nelišila. Závěr. Laboratorní známky ischemicko-reperfuzního poškození při transplantaci steatotického jaterního štěpu, který je více náchylný k ischemicko-reperfuznímu poškození, se v případě použití SAMe signifikantně neliší od skupiny bez jeho použití. Naše studie neprokazuje pozitivní vliv SAMe na snížení ischemicko-reperfuzního poškození při transplantaci jater na malém laboratorním zvítřeti.

The aim of the study. The aim of our study was to determine whether the use of S-adenosylmethionine reduces ischaemia-reperfusion injury in hepatic grafts with a high degree of steatosis during liver transplantation in rats. Materials and methods. we used healthy Lewis rats and rats with liver steatosis in our experiment. Rats were divided into four groups of seven animals: Ia: steatotic liver grafts were transplanted into seven healthy rats; S-adenosylmethionine was added to the perfusion solution used during removal of the liver grafts prior to transplantation; Ib: steatotic liver grafts were transplanted into seven healthy rats; S-adenosylmethionine was not used; IIa: normal liver grafts were transplanted into seven healthy rats; S-adenosylmethionine was added to the perfusion solution; IIb: normal liver grafts were transplanted into seven healthy rats; no S-adenosylmethionine was added to the perfusion solution. Blood samples were taken after transplantation at days 1, 3 and 14. The following markers of ischaemia-reperfusion injury were examined: ALT, AST and GSH. Results. The following ALT values were determined after transplantation at day 14: 1.75 ± 1.10 µkat/l (in group Ia), 1.91 ± 1.41 µkat/l (in group Ib), 2.13 ± 1.85 µkat/l (in group IIa) and 2.08 ± 1.35 µkat/l (in group IIb). There were no significant differences between these values. GSH values at day 14 post-transplantation were: 44.90 ± 8.61 µM/mg (in group Ia), 43.82 ± 8.58 µM/mg (in group Ib), 41.65 ± 4.87 µM/mg (in group IIa) and 42.71 ± 4.17 µM/mg (in control group IIb). Conclusion. Laboratory markers of ischaemia-reperfusion injury proved the liability of steatotic liver graft to ischaemia-reperfusion injury but no significant differences were demonstrated between groups using S-adenosylmethionine and the control group. Our study didn’t demonstrated the positive effect of S-adenosylmethionine on ischaemia-reperfusion injury during liver transplantation in rats.

Chirurgická klinika 2 LF UK a ÚVN Praha

S-adenosylmethionine does not reduce ischaemia-reperfusion injury to a malignant liver graft in an in-vivo experiment

Lit.: 17