Mezi faktory, které ztěžují dobrou kontrolu astmatu u dětí, patří obtíže při stanovení správné diagnózy, negativní vlivy zevního prostředí a zejména nespolupráce dítěte. Některé děti adekvátně léčené pro průduškové astma mají chronický kašel, který bývá doprovázen dalšími nepříjemnými příznaky svědčícími pro psychogenní etiologii. Po vyloučení somatického onemocnění je třeba uvažovat o psychogenním kašli jako projevu somatoformní vegetativní dysfunkce. Psychogennímu kašli v typickém případě předchází akutní respirační infekce. Kašel působí velmi rušivě, vzbuzuje nelibost okolí, znepokojuje rodiče, ale dítě samotné většinou neobtěžuje. Dvě okolnosti odlišují psychogenní kašel od kašle z důvodu plicního onemocnění, neobjevuje se většinou během spánku a není vyvolán fyzickou námahou. Farmakoterapie antitusiky, expektorancii, beta2-agonisty, inhalačními kortikosteroidy a antibiotiky má buď nedostatečný účinek, nebo kašel vůbec neovlivní. Kašel většinou ustoupí po edukaci a ujištění dětí a rodičů, že nejde o žádné závažné onemocnění, ale pouze o návykový kašel. V indikovaných případech je třeba doporučit psychoterapii. Sledovali jsme 38 dětí s psychogenním kašlem, z nichž 29 bylo léčeno pro perzistující průduškové astma inhalačními kortikosteroidy nebo kombinací inhalačních kortikosteroidů s dlouhodobými beta2-agonisty. Objektivní ukazatele kontroly astmatu byly v normě včetně hodnot oxidu dusnatého ve vydechovaném vzduchu. Psychologická intervence byla ve všech případech úspěšná.

Several features make childhood asthma difficult to control, including problems with diagnosis, contributing environmental factors and particularly patient compliance. Some children with adequate treatment of bronchial asthma suffer from chronic cough that may be associated with troublesome psychological manifestations. It is reasonable to consider the posibility that cough may represent a form of somatoform disorder - psychogenic cough after other causes have been ruled out. Psychogenic cough is typically observed following a respiratory tract infection. The child is not worried about the symptom-unlike his parents, teachers, and friends, who find it intensely irritating. Two features that distinguish this cough from most of the pulmonary causes of cough is that it usually disappears once the patient is asleep, and it seldom is exacerbated by exercise. Pharmacotherapy with cough suppressants, expectorants, beta2-agonists, inhaled corticosteroids and antibiotics causes little, if any, improvement. It will usually resolve after education and reassurance of the children and the parents that there is no underlying disease and that cough is simply a habit. Psychological counseling should be encouraged in resistant cases. We followed 38 children with psychogenic cough, of whom 29 were asthmatics treated with inhaled corticosteroids as monotherapy or with a combination therapy with inhaled corticosteroids plus long-acting beta2-agonists. Objective parameters of asthma control were within normal range, including exhaled nitric oxide. The long term outcome of psychogenic cough was excellent due to psychologic interventions.

Dětská klinika Univerzita Karlova Praha Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Psychogenic cough as a manifestation of somatoform disorder in children

Lit.: 24