Teorie fuzzy množin vychází z předpokladu, že není možné, nebo dostupné získat přesný kvantitativní popis zkoumaného systému. Je možné vyslovit i domněnku, že "vesmír neobsáhne všechnu informaci o sobě samém." (Neubauer 1994). Tento směr uvažování se objevuje ve světě filozofie u B. Russela a amerického filozofa Blacka, který zavádi pojem "vágní", toto pojetí je vlastní tradičním orientálním směrům chápání světa. V oblasti exaktních věd jsou prvními známkami tohoto chápání především Einsteinovy objevy, Heisenbergův princip neurčitosti (poloha a hybnost částic) a přidávají se i celé vědní oblasti jako je obecná teorie systémů, teorie množin (Zadeh 1965) a jejich aplikace v inženýrství (kybernetika, ekonomie, chemie aj.). Pokud bychom nechtěli být tak radikální a předpokládali bychom, že je jen otázkou času a technických možností získat úplný exaktní popis zkoumaného systému a jeho chování, i pak, má teorie fuzzy množin, alespoň při stupni současného poznání a vzhledem k metodologickým problémům získání opravdu přesných dat, své opodstatnělé využití.

Fakulta tělesné výchovy a sportu UK Praha

Lit.: 11