Genetické modifikace (GM) hmyzu zahrnují řadu metod vedoucích k odstranění (umlčení) určitého genu (nejčastěji pomocí RNAi, nebo knockouť genu) nebo vnesení cizorodého genu (hlavně pomocí transpozonů, z nichž je nejznámější systém P-elementů). V obou případech se úspěšnost GM sleduje pomocí exprese „marker" genů (dnes většinou „green fluorescent protein"). Pro drozofilu jsou dostupné další techniky a zejména velké banky různých mutací. Systém cis elementu UAS („Upstream Activation Sequence") a jeho aktivátoru Gal4 umožňuje exprimovat vnesený gen v určitých buňkách či orgánech. Genetické modifikace u drozofily i dalších modelových druhů hmyzu se používají jako prostředek pro objasnění vývojových a fyziologických regulací, včetně poruch, které napodobují lidská onemocnění. GM mohou také omezit rozmnožování, nebo způsobit úhyn škodlivého hmyzu. Tato technika by však vyžadovala vypouštění GM hmyzu do přírody a to je v současnosti nemožné. Prakticky významné jsou však GM využívané v chovech hmyzu, který je po sterilizaci vypouštěn do přírody, aby svým přečíslením podstatně snížil rozmnožování přírodní populace (tzv. „sterile insect technice", SIT).

Genetic modifications of insects include diverse methods of gene silencing, such as gene knockdown or RNAi, and methods of transgenesis when a foreign gene is introduced into insect genome, usually with the aid of transponsons such as the P elements. The success of GM is typically visualized through expression of a gene encoding the green fluorescent protein or another marker. Additional techniques and also large banks of diverse mutations are available for drosophila. The system of UAS (Upstream Activation Sequence) and its transcription activator Gal4 allows in this species transgene expression in certain cells and organs. Genetic modifications of drosophila and other model insect species provide efficient tool for elucidating developmental and physiological regulations, including defects mimicking human diseases. GM can also be used to curb insect reproduction or survival. Practical deployment of this approach, however, would require release of GM insects into the environment and this would hardly be permitted. On the other hand, GMs restricted to insect cultures are practically exploited in the sterile insect technique (SIT), when sterilized, non-GM insects are released into the field and due to their high numbers and random mating suppress the growth of the native wild population.

Biologické centrum AV ČR České Budějovice

Genetically modified insect

Lit.: 13