Cíl: Celosvětově je počet vhodných kadaverózních dárců omezený, proto se jako řešení pro pacienty s chronickým ledvinným selháním jeví rozšíření skupiny dárců o živé a zdravé jedince, kteří poskytují dobrovolně příbuzným či emocionálně spřízněným příjemcům jednu ledvinu. Vzhledem k altruistickým okolnostem těchto operací jsou hlavními sledovanými parametry bezpečnost operace pro dárce a excelentní funkce graftu u příjemce. V současnosti publikované práce ukazují, že miniinvazivní technika může zaručit srovnatelné výsledky s otevřeným přístupem v obou sledovaných parametrech. Cílem naší práce je zhodnotit výsledky laparoskopické nefrektomie pro příbuzenskou transplantaci. Pacienti a metody: Retrospektivní studií jsme analyzovali data pacientů, u kterých byla na Chirurgické klinice FN Ostrava od 13. 5. 2002 do 30. 6. 2010 provedena laparoskopická dárcovská nefrektomie. Soubor 34 dárců byl analyzován stran základních charakteristik, tedy pohlaví, věku, zařazení do ASA klasifikace a BMI. Z peroperačních údajů byla sledována délka operace a teplé ischemie, krevní ztráta, četnost peroperačních komplikací a konverzí. V pooperačním období byla u dárců hodnocena délka pooperační hospitalizace, četnost časných a pozdních reoperací, jejich příčiny, morbidita a mortalita, dynamika hodnoty kreatininu a u příjemců bylo sledováno roční přežívání graftu. Výsledky: V souboru bylo 14 mužů (41 %) a 20 žen (59 %), medián věku byl 48 let (25–77 let), BMI 26,9 (18,7–37,0), 53 % pacientů bylo zařazeno do ASA II, 44 % do ASA I, 1 pacient (3 %) do ASA III. Medián délky operace byl 180 min (90–300 min.), medián teplé ischemie byl 120 sekund (58–240 sekund), medián krevní ztráty byl 50 ml (30–1000 ml). Ani v jednom případě nebyla operace konvertována. Peroperační komplikace se vyskytly u 3 dárců (8,8 %). Medián délky hospitalizace byl 7 dnů (3–26), morbidita byla 14,7 %, mortalita 0 %. Časně byli reoperováni 2 pacienti (5,9 %), pozdní reoperace byla provedena u 4 pacientů (11,8 %). U dárců ­došlo v pooperačním období o průměrné navýšení hodnoty kreatininu o 35,5 µmol/l. Roční přežívání graftu bylo v našem souboru 94,1 %. Závěr: Odběr ledvin k transplantačním účelům od žijících dárců je možností jak zkrátit u pacienta s terminální renální insuficiencí dobu na „čekací listině“ a zajistit tak lepší funkci graftu s jeho delším přežíváním. Jako bezpečná alternativa otevřeného výkonu se jeví operace provedená miniinvazivní laparoskopickou technikou v našem případě transperitoneálním přístupem.

Aim: Worldwide, the number of suitable cadaverous donors is limited. Therefore, as a solution for patients with chronic renal failure appears to extend the group of living donors of healthy individuals who voluntarily donate kidney to relatives or emotionally related recipients. Given the altruistic circumstances of these operations, the main monitored parameters are security for donors and excellent graft function for recipients. Currently published works show that minimally invasive technique can guarantee comparable results with open access in both monitored parameters. The aim of this study is to asses our results with laparoscopic assisted living donor nephrectomy for transplantation. Patients and Methods: In retrospective study we analyzed data of patients in whom laparoscopic donor nephrectomy was performed on the Surgical Clinic, University Hospital Ostrava in the period from May 13, 2002 to June 30, 2010. Group of 34 donors were analyzed according to demographic characteristics (sex, age, ASA classification and BMI). From the perioperative data were monitored length of operation and warm ischemia, blood loss, frequency of intraoperative complications and conversion rate. In the postoperative period were evaluated in donors length of postoperative hospitalization, frequency of early and late reoperations, causes of morbidity and mortality, dynamics of the levels of creatinine and in the recipients was monitored 1-year survival of the graft. Results: There were 14 men (41%) and 20 women (59%), median age was 48 years (25–77 years), BMI 26.9 (18.7–37.0), 53% of patients were ASA II, 44% ASA I, 1 patient (3%) ASA III. Median length of operation was 180 min (90–300 min), warm ischemia 120 s (58–240 s), blood loss 50 ml (30–1000ml). There was no conversion. Intraoperative complications occured in 3 donors (8.8%). The length of hospital stay was 7 days (3–26 days), morbidity rate was 14.7%, without mortality. Early reoperations were in 2 patients (5.9%), late reoperations were performed in 4 patients (11.8%). In donors an average increase of creatinine value was 35.5 µmol/l the first postoperative day. One-year graft survival in our cohort was 94.1%. Conclusion: For patients with terminal renal insufficiency the living donor kidney transplantation offers possibility to shorten time in waiting list and to ensure a better graft function with its longer survival. Minimally invasive laparoscopic technique (we prefer transperitoneal approach), represents a safe alternative to open operation.

Chirurgická klinika FN Ostrava

„Low volume“ laparoscopic nephrectomy for relative-to-relative transplantation

Low volume laparoskopická nefrektomie pro příbuzenskou transplantaci

Lit.: 21