Virus klíšťové encefalitidy (KE) byl ve střední Evropě izolován poprvé v roce 1948 na území České republiky z pacienta i z klíšťat Ixodes ricinus sebraných v místech, kde jimi byl pacient napaden (Berounsko – střední Čechy) a současně nezávisle také z pacienta na Moravě (Vyškovsko). Dalším prioritním objevem byl alimentární přenos viru KE mlékem pasených koz napadených infikovanými klíšťaty, učiněný při epidemii KE ve městě Rožňava (JV Slovensko). Tato epidemie (660 nemocných) je dosud největší svého druhu. Oba objevy podnítily rozsáhlý výzkum, který soustředil odborníky všech oborů nutných pro komplexní analýzu přírodní ohniskovosti KE. Výsledky pětileté práce byly publikovány českými a slovenskými autory v první evropské monografii KE (1954), a vytvořily tak základ znalostí pro další výzkum v tomto prostoru. Z hlediska epidemiologie, byl mimo jiné již tehdy jasně definován vliv meteorologických faktorů (ovlivňujících incidenci KE prostřednictvím aktivity I. ricinus) a rekreační charakter této nákazy. Současně se KE stala povinně hlášenou nákazou (od roku 1971 pouze laboratorně potvrzené případy). V dalších desetiletích byl intenzivně studován fenomén přírodní ohniskovosti KE (včetně působení antropických vlivů) a byly analyzovány faktory vhodné pro vymezení rizikových oblastí v terénu. Výsledky byly využity při tvorbě predikčních map zvýšeného rizika výskytu I. ricinus a onemocnění virem KE v ČR realizované poprvé v Evropě na základě družicových dat LANDSAT 5 a s využitím technologií GIS. Začátkem 90. let minulého století (zejména od roku 1993) došlo v ČR (shodně s dalšími zeměmi rozšíření KE) k prudkému vzestupu incidence KE, jejíž vysoká úroveň s určitými výkyvy se udržuje dodnes. Spolupráce s klimatology při analýzách historických dat, aktuálních epidemiologických pozorováních i při výzkumu I. ricinus v terénu, ukázala rozhodující vliv probíhajících modifikací klimatu. Rozbor socio-ekonomických podmínek v rizikových oblastech neprokázal vliv na nemocnost KE. Výrazný je vliv rekreačního faktoru, který je ovlivňován průběhem meteorologických změn. Sezonnost incidence KE podléhá velkým výkyvům (demonstrováno na příkladu 2006, 2009 a 2010) rovněž pod vlivem povětrnostních podmínek jednotlivých sezon. Z toho plyne nutný požadavek používat pro závěry obecného rázu dostatečně dlouhé časové řady vstupních dat, minimálně desetiletého období, jak tomu je v předložené práci (2001–2010). Data prezentovaná podle krajů dokládají podstatné regionální rozdíly. Ze 14 krajů (na něž je ČR administrativně rozčleněna) mají 3 regiony lineární trend incidence KE s minimální odchylkou od výchozích hodnot. Čtyři kraje vykazují v různé míře sestupný lineární trend, avšak 7 regionů demonstruje v různé míře vzestupný trend. Nejzřetelnější je tato situace v kraji Vysočina, kde souvisí s orografickými podmínkami převažujícími v této oblasti a vzestupem výskytu I. ricinus ve vyšších polohách. Místo, kde byl pacient napaden I. ricinus, registrované v databázi Epi-Dat jako „místo pravděpodobné nákazy“ pomáhá při stanovení rizikových oblastí. Porovnání s místem bydliště pacienta naznačuje pohyb obyvatelstva do těchto oblastí, a tak i jejich význam v celostátním měřítku. Nejzřetelnější je to u obyvatel regionu Praha (NUTS3 CZ010), kde v rámci území vlastního regionu bylo infikováno jen 37,7 % pacientů, zatímco při návštěvě Středočeského kraje 33,4 % a Jihočeského kraje 13,9 % (v dalších krajích jen jednotlivá procenta nebo jejich zlomky). Na rozdíl od toho rezidenti Jihočeského kraje (CZ031, který je na prvním místě v početnosti případů KE v ČR) byli infikováni v 99,5 % na vlastním teritoriu. Je tu zřejmá souvislost s rekreačním potenciálem jednotlivých krajů. Místo pravděpodobné nákazy je registrováno s určením přesnosti katastru obce. Přesnost této informace se ztrácí podle typu použitého kartogramu a základní plošné jednotce, k níž je incidence vztažena. Vzhledem k přírodní ohniskovosti KE je ke stanovení rizikových oblastí a úrovně místního rizika nutná analýza lokálních environmentálních faktorů umožňujících koloběh viru KE ve volné přírodě. Výskyt lidských případů existenci přírodního ohniska KE indikuje, ale sám o sobě není dostačující. Stejně tak delší období bez výskytu lidských případů nemusí vymezovat bezrizikové území.

Tick-borne encephalitis (TBE) virus was isolated for the first time in Central Europe in 1948 from both a patient and Ixodes ricinus ticks collected in the area where the patient had been tick bitten (the Beroun area – Central Bohemia) and concomitantly from a TBE patient in Moravia (the Vyškov area). Another priority discovery was alimentary transmission of TBE virus via the milk from tick infected grazing goats that was made during a TBE outbreak in Rožňava (SE Slovakia). This outbreak of 660 cases has been the largest of its kind. Both of these discoveries were a challenge to multidisciplinary research into the natural focality of TBE. The results obtained were published by Czech and Slovak authors in the first European TBE monograph (1954) and were the stimulus for further research in this area. From the epidemiological point of view, among others, the impact of meteorological factors (on TBE incidence associated with I. ricinus host-seeking activity) and recreational nature of TBE were clearly defined then. At the same time, TBE became a notifiable disease (since 1971 laboratory confirmed TBE cases only). In the following decades, the phenomenon of natural focality of TBE (including anthropic impacts) was extensively studied and the determinants of high-risk areas in the field were analyzed. The results were used in the creation of I. ricinus and TBE risk prediction maps for the Czech Republic generated for the first time in Europe using LANDSAT 5 satellite data and GIS technology (1990). In the early 1990s (in particular since 1993), similarly to other countries, the Czech Republic reported a sharp rise in TBE cases that continues, with some fluctuations, until now. The cooperation with climatologists in the analysis of historical data, current epidemiological observations, and study of I. ricinus in the field have shown a decisive impact of the ongoing climate change. The analysis of the socio-economic conditions in high-risk areas for TBE has not revealed any impact of these conditions on TBE morbidity. The recreational factor that isinfluenced by the weather changes has a considerable impact. The seasonal trend of TBE cases shows large fluctuations as were seen in 2006, 2009, and 2010, also as a result of weather changes with seasons. This clearly implies the need for using long time series of data, covering at least a decade, to be able to draw general conclusions as is the case in the present study (2001–2010). The data broken down by Administrative Region display substantial interregional differences. Of 14 Administrative Regions of the Czech Republic, three exhibits a linear trend in TBE incidence, with a minimum deviation from the baseline, four Regions show different downward linear trends, but seven Regions display different upward trends. The upward trend is most obvious in the Highlands (Vysočina) Region where it is associated with the prevalent orographic conditions and increase in the incidence of I. ricinus ticks at higher altitudes. The knowledge of the area where the patient was tick bitten that is entered in the Epidat database as the „probable area of TBE infection acquisition“ is helpful in identifying high-risk areas for TBE. By matching the area of TBE acquisition with that of the patient’s domicile we revealed that TBE patients had to travel to areas other than their area of domicile to acquire TBE and thus also significance of the areas of TBE acquisition at the country level. The population of the Prague Region (NUTS3 CZ010) can be used as an illustrative example, with 37.7% of TBE cases only reported to be acquired in the Prague Region while 33.4% of TBE cases were associated with travel to the Central Bohemian Region and 13.9% of TBE cases were imported from the South Bohemian Region (the rates of TBE cases imported from other Regions were less than 5%). And conversely, the residents of the South Bohemian Region (CZ031), with the highest number of TBE cases ever in the Czech Republic, acquired TBE in the region of domicile at a rate of 99.5 %. These rates are clearly associated with the recreational potential of various Regions. The probable area of TBE acquisition is identified by cadastral community. In the light of the natural focality of TBE, the analysis of the local environmental factors involved in the circulation of TBE virus in the wild environment is required to determine the high-risk areas and local risk level. Although outbreaks of TBE cases in humans are indicative of TBE natural foci, more data is needed to delineate such areas. And similarly, the absence of TBE cases in humans over a period of time may not be indicative of a no risk area.

Charles University 3rd Faculty of Medicine Prague

National Institute of Public Health Prague

Šedesát let výzkumu klíšťové encefalitidy – cesty k analýze současné epidemiologické situace ve střední Evropě

Obsahuje 1 tabulku

Literatura