Hyperaktivní měchýř (OAB) charakterizovaný epizodami urgence, vysokou frekvencí močení, nykturií a u větší části pacientů i urgentní inkontinencí je chronické onemocnění zhoršující kvalitu života. Jeho prevalence narůstá s věkem. Postihuje 11–16 % dospělé populace a až 20–30 % seniorů nad 70 let. Ve farmakologické léčbě OAB jsou léky volby močová spasmolytika (antimuskarinika) působící antagonisticky na muskarinové (M) receptory v močovém měchýři. Vzhledem k tomu, že tkáňová selektivita k M receptorům močového měchýře je relativní, narůstá obava z možného nežádoucího působení antimuskarinik i na M receptory přítomné v mozku, které hrají významnou roli v poznávacích a paměťových procesech. Článek podává přehled současných poznatků o centrálních anticholinergních nežádoucích účincích (CNS NÚ) antimuskarinik, shrnuje informace o fyzikálně chemických a farmakokinetických vlastnostech, které ovlivňují jejich průnik do CNS a odpovídají za potenciál CNS NÚ. Bezpečným antimuskarinikem je trospium chlorid, který neproniká do CNS, a i výskyt CNS NÚ, jako jsou zmatenost, závratě, poruchy paměti a poruchy spánkové architektury, je klinicky nevýznamný. Metaanalýzy klinických studií potvrzují celkově velmi nízký výskyt CNS NÚ, avšak upozorňují na skutečnost, že standardní protokoly klinických studií nesledují konzistentně výskyt těchto NÚ ani podrobněji nehodnotí efekt antimuskarinik na kognitivní funkce. Do budoucna však je nutné používat standardní baterii neuropsychologických testů v klinických studiích, které umožní odhalit kognitivní NÚ antimuskarinik při krátko- i dlouhodobé léčbě. Pro klinickou praxi se doporučuje před zahájením léčby antimuskariniky provést zhodnocení kognitivních funkcí a identifikovat pacienty se zvýšeným rizikem CNS NÚ (nemocní užívající další léčiva s anticholinergním účinkem a nemocní s pre - existující strukturální patologií mozku), pro které volíme antimuskarinika s nízkým potenciálem CNS NÚ (trospium, darifenacin, fesoterodin).

Overactive bladder (OAB) is characterized by episodes of urgency, micturition frequency, nocturia and, in majority of patients, by urge incontinence. OAB is a chronic disease, which impairs quality of life. Its prevalence increases with advancing age and affects 11–16% of adult population and up to 20–30% of el derly persons above 70 years. The pharmacological treatments of choice are urinary spasmolytics (antimuscarinics) with antagonist effect on muscarinic (M) receptors in the bladder. As the tissue selectivity of antimuscarinics for bladder M receptors is only relative there is increasing awareness of potential adverse effects of antimuscarinics on the brain M receptors, which play significant role in cognitive and memory processes. The article reviews current knowledge on central nervous system anticholinergic adverse drug events (ADE) of antimuscarinics, providing information of pharmacochemical properties of individual drugs that determine brain penetration and their possible CNS ADE. The safe antimuscarinic seems to be trospium chloride which does not cross blood brain barrier and the central ADEs such as confusion, dizziness, memory impairment and impaired sleep architecture are clinically non significant. Metaanalyses of clinical trials confirm generally low frequency of CNS ADE. However, they stress that standard protocols of clinical trials do not consistently report occurrence of CNS ADE neither do they assess spectrum of cognitive performance. It is recommended to use standard neuropsychological battery in future clinical trials, which will enable to detect cognitive ADE of antimuscarinics during short- and long-term treatment. In clinical practice before starting treatment with antimuscarinics it is recommended to assess cognitive functions and identify patients with increased risk of CNS ADEs (patients with concomitant use of other anticholinergic drugs and patients with pre-existing structural brain pathology) for whom antimuscarinics with lowest potential of CNS ADEs are an option (trospium chloride, darifenacin, fesoterodin).

Geriatrická klinika 1 LF UK a VFN Praha

Central nervous system adverse drug events of antimuscarinic medication

Obsahuje 5 tabulek

Literatura