V Evropě i Severní Americe jsme v současné době svědky oživení zájmu o fytoterapeutické látky, a to zejména v důsledku nespokojenosti pacientů s nežádoucími účinky některých farmak. Jednou z nejčastěji předepisovaných a studovaných látek je extrakt ze Serenoa repens, získávaný z plodů palmy trpasličí. Autoři článku hodnotí dostupné publikace zabývající se využitím extraktů ze Serenoa repens při léčbě benigní hyperplazie prostaty, s ohledem na jejich relevanci, vědeckou hodnotu i rozsah jednotlivých studií. Extraktu ze Serenoa repens je připisováno více mechanizmů účinku, včetně antiandrogenního, protizánětlivého a protiedematózního efektu, modulace signální dráhy prolaktinu a antiproliferativního účinku působícího prostřednictvím inhibice růstových faktorů. Guidelines Evropské urologické asociace uvádějí, že extrakt ze Serenoa repens výrazně snižuje (ve srovnání s placebem) výskyt nykturie. Komise pro tvorbu guidelines však zatím není schopna vzhledem k různorodosti jednotlivých produktů a rozdílné metodice při provádění metaanalýz stanovit konkrétní doporučení pro léčbu symptomů dolních cest močových u mužů pomocí fytoterapie. Většina publikovaných studií zabývajících se fytoterapií s aplikací Serenoa repens prokazuje významné zlepšení funkce dolních cest močových a příznivý bezpečnostní profil této látky. Někteří autoři této terapii připisují významné zlepšení erektilní funkce a snížení výskytu komplikací po transuretrální resekci prostaty, zejména krvácení. Výsledky fytoterapie s extrakty ze Serenoa repens jsou velmi povzbuzující. Abychom mohli jednoznačně prokázat skutečnou terapeutickou hodnotu těchto produktů, je nezbytné provedení dalších kvalitních, randomizovaných, placebem kontrolovaných studií. Zvláštní pozornost je třeba věnovat problematice rozlišování mezi registrovanými léčivy a potravinovými doplňky.

We are experiencing a revival of interest in phytotherapeutic agents, both in Europe and North America, especially as a consequence of patients' dissatisfaction with the adverse effects of the medical alternatives. One of the most frequently prescribed and studied such agents is Serenoa repens extract, derived from the berry of the dwarf palm tree. We aimed to review the most important published data regarding this type of treatment for benign prostatic hyperplasia. A review of the existing articles regarding the use of Serenoa repens extracts for benign prostatic hyperplasia was performed. The articles were analysed with regard to their relevance, scientific value and the size of the evaluated series. Multiple mechanisms of action have been attributed to this extract, including antiandrogenic action, an anti-inflammatory / anti-oedematous effect, prolactin signal modulation, and an antiproliferative effect exerted through the inhibition of growth factors. Regarding efficacy, European Association of Urology guidelines state that Serenoa repens extracts significantly reduce nocturia in comparison with placebo. However, the guideline committee is unable to make specific recommendations about phytotherapy of male lower urinary tract symptoms owing to the heterogeneity of the products and the methodological problems associated with meta-analyses. Most of the published trials regarding Serenoa repens phytotherapy demonstrate a significant improvement of urinary status and a favourable safety profile. Also, some authors have credited it with giving a significant improvement in erectile function and decreasing complications following transurethral resection of the prostate, especially bleeding. The results of phytotherapy with Serenoa repens extracts are very promising. More high-quality, randomized, placebo-controlled studies are required in order to demonstrate without doubt the true therapeutic value of these products. Particular attention must be focused on differentiating between registered preparations, which are regulated as drugs, and those considered to be food supplements.

Department of Urology Saint John Emergency Clinical Hospital Bukurešť Rumunsko

Serenoa repens extract in the treatment of benign prostatic hyperplasia

Převzato z Ther Adv Urol 2011; 3(4): 193–198.

Literatura