Přes klesající investice do výzkumu bylo vyvinuto několik nových antibiotik. Jde především o látky určené pro hospitalizované pacienty. Ze starších antibiotik je třeba nově vyhodnotit zejména colistin pro parenterální aplikaci. Recentní farmakokinetické a farmakodynamické údaje umožňují stanovit optimální dávkování sodné soli colistimethatu (CMS), který působí baktericidně přinejmenším na dobře citlivé původce infekce. Dosud doporučované dávky byly často nedostatečné. CMS by neměl být aplikován v monoterapii. Vzhledem k tomu, že potřebné vysoké dávky CMS jsou spojeny se zvýšeným rizikem toxických účinků a pro cílenou kombinační léčbu je nutno určit původce infekce a jeho citlivost k antibiotikům, měl by se CMS indikovat pouze tehdy, neexistuje-li jiná alternativa, a to podle instrukcí antibiotického centra. Zejména u kriticky nemocných se doporučuje prodloužit dobu infuze β-laktamových antibiotik s krátkým poločasem, a to na 2–4 hodiny, pokud jsou po tuto dobu při pokojové teplotě dostatečně stabilní. Preskripci antibiotik lze zkvalitnit též na odděleních urgentního příjmu a na jednotkách intenzivní péče, a to pomocí cílených edukačních programů. Lze tak redukovat náklady na léky, aniž je ohrožena péče o pacienty, a snížit riziko antibiotické rezistence. Díky omezení širokospektrých cefalosporinů a fluorochinolonů se v nemocnicích snížil výskyt infekcí vyvolaných bakterií Clostridium difficile

Trotz zurückgegangener Forschungsinvestitionen sind einige Neuentwicklungen bei den Antibiotika zu vermelden. Vor allem handelt es sich um Substanzen für stationäre Infektionspatienten. Unter den älteren Substanzen ist vor allem Colistin für die parenterale Behandlung neu zu bewerten. Neuere pharmakokinetische und pharmakodynamische Daten erlauben Aussagen zu einer optimierten Dosierung von Colistin-Methansulfonat (CMS), mit der zumindest gut empfindliche Erreger bakterizid behandelt werden könnten. Demnach waren die bisher empfohlenen Dosen oft subtherapeutisch. CMS sollte nicht als Monotherapie eingesetzt werden. Aufgrund der Notwendigkeit erhöhter Dosierung mit erhöhtem Toxizitätsrisiko und der einer gezielten Kombinationstherapie in Kenntnis des Erregers und der Erregerempfindlichkeit sollte die Substanz nur bei fehlenden Alternativen unter Anleitung eines Experten eingesetzt werden. Vor allem bei kritisch Kranken ist eine verlängerte Infusionsdauer (2–4 h) bei Betalaktamen mit kurzer Halbwertszeit empfohlen, soweit diese bei Raumtemperatur über die Infusionszeit ausreichend stabil sind. Die Antibiotikaverordnungsqualität kann – auch auf Notfallaufnahme- und Intensivstationen – durch gezielte Programme verbessert werden. Dies senkt Kosten, ohne Patienten zu gefährden, und kann die Antibiotika-Resistenz minimieren. Eine Reduktion von Breitspektrum-Cephalosporinen und Fluorchinolonen im Krankenhaus scheint konsistent die Häufigkeit von Infektionen durch Clostridium difficile zu reduzieren.

Klinik für Innere Medizin Infektologie und Gadtroenterologie Vivantes Auguste Viktoria Klinikum Berlin

Zentrum Infektiologie und Reisemedizin Medizinische Universitätsklinik Freiburg

Antibiotika - neue und alte Substanzen, rationale Verordnung

Dostál, Václav. Nová a starší antibiotika: racionální preskripce - komentář. 2012.

Obsahuje 1 tabulku

Literatura