Štěstí je stavem vědomí nebo pocitem charakterizovaným spokojeností, láskou, radostí a slastí. Existují nástroje, jimiž se štěstí dá přímo měřit. Mají však svá úskalí. Tzv. Easterlinův paradox říká, že ekonomický růst mnoho ke kvalitě života nepřidává, takže průměrné štěstí národů v posledních desetiletích nevzrostlo. Jiní autoři však našli v řadě států jasnou pozitivní korelaci mezi průměrnou úrovní subjektivního pocitu štěstí a hrubým domácím produktem na hlavu. Lidské štěstí pravděpodobně závisí nejen na příjmu, jak například dokazují Spojené národy. Štěstí u téměř 400 000 lidí ve státech OECD je v pozitivní korelaci s absolutním příjmem, velkorysostí sociálního státu a jen slabě s očekávanou délkou života. Hmotná prosperita předpovídá pozitivní hodnocení života, prosperita psychosociální předpovídá kladný pocit ze života: vysoký příjem vylepšuje hodnocení života, emoční stránku štěstí nikoliv. Dokládá se, že lidé s transkripčně efektivnější podobou genu pro serotoninový transportér sdělují vyšší míru uspokojení ze života. Ve velké sociální síti se štěstí šíří dynamicky.

Happiness is state of mind or feeling characterized by contentment, love, satisfaction, pleasure or joy. There exist tools for direct measurement of happiness but they present challenges. So-called Easterlin paradox holds that economic growth does not add to the quality-of –life and that average happiness in nations has not risen in the last few decades, but other author had found a clear positive link between average levels of subjective well being and GDP per capita across countries. Human happiness probably involves more than current income (e.g. as argued by UN): happiness in almost 400 000 people living in OECD is positively correlated with absolute income, generosity of the welfare state and weakly with life expectancy. Material prosperity predicts life evaluation, whereas psychosocial prosperity predicts positive feeling: high income improves evaluation of life bud not emotional well-being. There is a evidence that individuals with transcriptionally more efficient version of the serotonin transporter gene are significantly more likely to report higher levels of life satisfaction and that there exists a dynamic spread of happiness in a large social network.

Oddělení patologie a molekulární medicíny Národní referenční laboratoř prionových chorob Thomayerova nemocnice

Basics of social cognitive and affective neuroscience XVIII., On happiness – humans and human groups

O štěstí – lidé a lidské skupiny

On happiness – humans and human groups