Cílem dvojitě-slepé studie bylo prověřit účinnost prefrontální kvantitativní EEG (QEEG) kordance v pásmu theta v predikci odpovědi na 4týdenní IHz, pravostrannou frontální repetitivní transkraniální magnetickou stimulaci (rTMS) a porovnat jí s predikční kapacitou kordance pro léčbu venlafaxinem ER u pacientů s rezistentní depresí. Metoda: EEG data 50 pacientů (25 subjektů v každé skupině), kteří dokončili studii, byla snímána před zahájením léčby a po jejím prvním týdnu. QEEG kordance byla kalkulována z 3 frontálních elektrod (Fpl, Fp2, Fz). Depresivní příznaky byly hodnoceny Stupnicí Montgomeryho a Asbergové pro hodnocení deprese (MADRS) před zahájením léčby. po jejím 1. týdnu a na konci studie. Výsledky: Všichtú respondéři (redukce skóru MADRS na konci studie > 50 %) a šest z 16 non-respondérů v rTMS skupině redukovali hodnotu kordance po 1. týdnu léčby (p < 0,01). U respondérů byla také identifikována vyšší bazálni hodnota kordance. Plochy pod křivkou (AUG) změny kordance po 1. týdnu léčby (0,75) a bazálni kordance (0,82) vzhledem k odpovědi na léčbu se nelišily (p = 0,6). Při porovnání AUG obou parametrů mezi skupinami léčenými venlafaxinem a rTMS nebyl detekován významný rozdíl. Závěr: Naše výsledky ukazují, že prefrontální QEEG kordance v pásmu theta může být užitečným nástrojem v predikci efektu nikoliv pouze antidepresiv, ale také rTMS a její predikční kapacita je pro oba typy intervencí srovnatelná.

Objectives: The aims of the double-blind study were to examine efficacy of theta prefrontal quantitative EEG (QEEG) cordance in the prediction of response to 4-week, right, prefrontal, 1-Hz repeti- tive transcranial magnetic stimulation (rTMS) and to compare it with predictive values of cordance for venlafaxine ER treatment in resistant depressive patients. Methods: EEG data of 50 inpatients (25 subjects in each group) that finished study were monitored at baseline and after one week. QEEG cordance was computed at 3 frontal electrodes (Fp1, Fp2, Fz). Depressive symptoms were assessed using Montgomery- Å sberg Depression Rating Scale (MADRS) at baseline and after 1 and 4 weeks of treatment. Results: All responders (reduction of MADRS > 50 %) and six of 16 non-responders in rTMS group reduced cordance value at week 1 (p<0.01). Responders achieved also higher baseline cordance value. Areas under curve (AUC) of cordance change at week 1 (0.75) and baseline cordance (0.82) for response prediction were not different (p = 0.6). Comparing AUCs of both parameters between rTMS and venlafaxine ER groups there were no significant differences. Conclusion: The results indicate that the prefrontal theta QEEG cordance might be a useful tool in the prediction of response not only to antidepressants but also to rTMS and its predictive efficacy is comparable for both interventions.

Katedra psychiatrie a lékařské psychologie 3 LF UK

Psychiatrické centrum Praha

Prediction of response to rTMS in patients with depressive disorder

"Změny paradigmat biologické psychiatrie". Luhačovice, 12.-15. června 2013

Literatura