Úvod: Pes equinovarus (PEQ) patří mezi jedny z nejčastějších izolovaných vrozených vad pohybového aparátu. U části takto léčených dětí pro pes equinovarus přetrvává varózní postavení přednoží. Hovoříme pak o reziduální varozitě přednoží. Tuto reziduální varozitu přednoží jsme na našem pracovišti řešili do roku 2011 bazální osteotomií I.–V. metatarzu (Berman-Gartland). Vzhledem k možným komplikacím této metody jsme od roku 2011 zavedli dvojitou tarzální osteotomii (Fowler-Durham ) a prolongační osteotomii mediální kuneiformní kosti spolu s bazální osteotomií II.–V. metatarzu. Od 3 let věku a flexibilních deformit se jeví jako velmi účinný ke korekci této zbytkové deformity přenos šlachy m. tibialis anterior (Garseau). Pooperačně následuje fixace sádrovým obvazem na 6–8 týdnů a následně extrakce K drátů podle typu provedeného výkonu. Materiál a metoda: V letech 1996–2012 bylo na ortopedické klinice v Hradci Králové operováno pro reziduální varozitu přednoží 48 dětí. Bazální osteotomii I.–V. metatarzu (Berman-Gartland) jsme použili u 29 dětí (20 chlapců a 9 dívek). Celkem bylo provedeno touto technikou 34 operací. Standardně předoperačně i pooperačně hodnotíme klinický obraz, kdy určíme velikost pohybu v hlezenném a subtalárním kloubu, hodnotíme stav podélné klenby a určíme velikost varozity přednoží a následně její korekci. Na dorzoplantárním rentgenovém snímku proměřujeme talometatarzální (TMT) a navikulometatarzální (NMT) úhel. Výsledky: Průměrná hodnota talometatarzálního úhlu byla předoperačně 20,5 st. varozity a 8,6 st. valgozity pooperačně. U navikulometatarzálního úhlu došlo k poklesu ze 107 st. na 85,6 st. Diskuze: Tento typ léčby poskytuje velmi dobrou korekci přednoží a je dětmi dobře tolerován. Vzhledem k možným poruchám růstu I. metatarzu jsme postupně ustoupili od této metody a zavedli výkony bezpečnější.

Introduction: Pes equinovarus (PEQ) belongs among the most frequently occurring congenital deformities of the locomotive apparatus. Following the initial surgical treatment of of PEQ cases, we used to correct any residual adduction of the forefoot by basal osteotomy of the 1st -5th metatarsal bones (Berman, Gartland), until 2011. From 2011 onwards, we switched to double tarsal osteotomy (Fowler - Durham) and prolongation osteotomy of medial cuneiform bone along with basal osteotomy of the 2nd to 5th metatarsal bone. From 3 years of age and with flexible deformities, it seems to be highly efficient for correction of this residual deformity, transferring m. tibialis anterior tendon (Garseau). Following the surgery, the foot is fixated with a plaster cast for 6 - 8 weeks; subsequently K wires are extracted according to the type of the procedure performed. Material and methods: Between the years 1996 - 2012 a total of 48 children underwent surgery at the orthopaedics clinic in Hradec Kralove. Berman-Gartland basal osteotomy was performed in 29 cases, 20 boys and 9 girls. The clinical picture is assessed by standard pre- and postoperative clinical examination when we assess the range of movements in the ankle and subtalar joints, state of longitudinal arch, the amount of forefoot adduction and its consequent correction. In the dorsoplantar X-ray we measure the talometatarsal and naviculometatarsal angles. Results: The average value of talometatarsal angle preoperatively was 20.5 degrees varosity as opposed to postoperative value of 8.6 degrees valgosity. The naviculometatarsal angle decreased from 107 degrees preoperatively to 85.6 degrees postoperatively. Discussion: This type of treatment provides good correction of the forefoot and is well tolerated by children. Due to the potential growth disorders of the first metatarsal, we have gradually retreated from this method and introduced a performance more safe.

Ortopedická klinika FN v Hradci Králové Sokolská 581 500 05 Hradec Králové

Results of treatment of residual adduction of the forefoot using basal metatarsal osteotomy

Literatura