Prs záchovné operace se v posledních letech stávají nejčastěji používanou metodou léčby časných stadií karcinomu prsu. Kompletní odstranění nádorového ložiska je při použití této metody statisticky významným parametrem, který ovlivňuje vznik lokální recidivy a celkové přežití. Stanovení kompletnosti resekce a zejména vzdálenosti nádorového ložiska od okrajů resekátu však přináší řadu problémů, které vyplývají jak z charakteru tkáně s převahou tukového stromatu, tak z charakteru vlastní nádorové tkáně, dané jejím způsobem růstu a multifokalitou. Přitom stanovení velikosti okraje, který považujeme za bezpečný, zůstává kontroverzním tématem. V článku probíráme současné pohledy na hodnocení volných, resp. bezpečných okrajů a shrnujeme technické možnosti stanovení resekčních okrajů v mamární onkochirurgii.

In recent years breast-conserving therapy has become the most frequently used therapy for early stages of breast cancer. The complete excision of a tumour using this protocol is a statistically significant parameter which influences the incidence of local recurrence and overall survival. Evaluation of the completeness of the resection and especially the distance of the tumour from the margins of the lumpectomy, however, brings a number of problems which arise not only from the character of the tissue with a majority of adipose stroma, but also from the character of the tumour tissue itself regarding growth pattern and multifocality. In fact, establishing the dimension of the margins which we consider safe, remains rather controversial. In this article we discuss contemporary views on the free or safe margins evaluation and summarise technical possibilities for examination of the resection margins in mammary oncosurgery.

BIOLAB Praha k s Praha

Evaluation of safe margins in pathology examination in breast oncosurgery